Kdo ztratil Kazachstan a komu?

Rozsah krize v Kazachstánu mnohé překvapil, včetně mě. Někteří přirovnávali to, co se stalo, k Euromajdanu v Kyjevě, ale to je velmi špatné srovnání, už jen proto, že Euromajdan se odehrál na jednom náměstí jednoho města, zatímco násilné povstání (protože to bylo ono!) v Kazachstánu začalo v západních oblastech, ale rychle se rozšířilo do celé země (která je obrovská). Už jen podle samotného rozsahu povstání (asi 20 000 dobře organizovaných a vycvičených bojovníků po celém kraji) a jeho extrémního násilí (policistům byly uřezávány hlavy!) bylo zcela zřejmé, že nešlo o něco spontánního, ale o něco pečlivě připraveného, organizovaného a následně provedeného. Způsob, jakým povstalci okamžitě zaútočili na všechny televizní stanice a letiště, zatímco větší davy demolovaly ulice a rabovaly obchody, ukazuje na stupeň propracovanosti, který by Ed Luttwak schválil!

Podle mě se to mnohem více podobá tomu, co se stalo v Sýrii ve městech Dará, Homs, Hamá, Aleppo, Damašek a mnoha dalších.

Přiznám se, že i moje první reakce byla “páni, jak mohly kazašské a ruské zpravodajské služby přehlédnout všechny indicie a varování, že tak obrovské povstání je pečlivě připraveno a chystá se vybuchnout?”. Pak přišla zpráva, že se prezident Tokajev obrátil na Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), která byla až dosud spíše ochablou organizací, a ještě téhož večera Rusko zahájilo letecký most, aby do Kazachstánu přesunulo síly, včetně jednotek 45. gardové samostatné brigády speciálních sil, 98. gardové výsadkové divize a 31. gardové výsadkové brigády. Ruské vojenské transportéry rovněž letecky přepravily malé kontingenty arménských, kyrgyzských a tadžických speciálních sil. Nejzajímavější je, že Bělorusové vyslali také jednu posílenou rotu ze své elitní 103. samostatné gardové výsadkové brigády (to je slavná Vitebská výsadková divize, jedna z nejlepších sovětských výsadkových divizí). Vzhledem k současnému napětí se Západem kvůli Ukrajině mi rychlost, s jakou byly tyto síly vyslány do Kazachstánu, naznačovala, že šlo o zjevně připravený tah.

Jinými slovy, Rusové byli přinejmenším předem varováni a plně připraveni. Pokud ano, pochybuji, že svým kolegům z CSTO něco řekli, s možnou (pravděpodobnou?) výjimkou Bělorusů.

Dobrá, pojďme tedy prozkoumat důsledky výše uvedeného.

Pokud Rusové věděli, proč neudělali vůbec nic, aby zabránili tomu, co se právě stalo?

Zde se musíme nejprve vrátit k tomu, co se nedávno stalo v Bělorusku.

Prezident Lukašenko vedl v podstatě stejnou zahraniční politiku jako prezident Tokajev: něco, čemu se říká “vícevektorová” zahraniční politika, kterou bych shrnul takto: čerpat veškerou pomoc a peníze z Ruska a zároveň potlačovat proruské síly uvnitř vlastní země a snažit se anglo-sionistickému impériu ukázat, že se dáme koupit, samozřejmě jen za správnou cenu (to samé teď dělá Vučič v Srbsku). Nyní si připomeňme, co se stalo v Bělorusku.

Impérium a jeho vazalské státy v EU se pokusily svrhnout Lukašenka, který neměl jinou možnost než se obrátit na Rusko, aby mu pomohlo a přežilo. Rusko samozřejmě vyhovělo, ale pouze výměnou za Lukašenkovo “slušné chování” a komplexní opuštění jeho “vícevektorové” zahraniční politiky. Lukašenko zvítězil, opozice byla potlačena a Rusko a Bělorusko již podnikly další významné kroky ke své integraci.

Vím, že se nyní najdou tací, kteří Putina rádi obviňují (osobně), že “projevil slabost”, “nechal USA a NATO vyhodit do povětří země na ruské periferii” atd. atd. atd. Těm, kteří jsou tomu nakloněni, položím jednoduchou otázku: srovnejte Bělorusko před povstáním a po něm. Konkrétně, bylo z ruského pohledu výhodnější vícevektorové Bělorusko než dnešní plně vyrovnané Bělorusko, nebo ne? Odpověď je, jak tvrdím, naprosto zřejmá.

Nyní se podívejme na Kazachstán. Potenciálně je to pro Rusko mnohem nebezpečnější země než Bělorusko: má obrovskou hranici (7 600 km, otevřenou a nechráněnou, protože Kazachstán je členem Euroasijského hospodářského společenství!), silné panturecké podzemí (podporované Tureckem), stejně silné takfírské podzemí (podporované různými nestátními, a dokonce i státními subjekty v regionu), etnické napětí mezi Kazachy a ruskou menšinou a velmi důležité bezpečnostní vazby na Rusko. Ovládnutí Běloruska impériem by bylo skutečně velmi špatné, ale ovládnutí Kazachstánu impériem by bylo ještě mnohem horší.

Přesto, jako přímý (a tvrdím, že předvídatelný) důsledek povstání, Tokajev nyní ví, že jeho osud závisí na Rusku, stejně jako osud Lukašenka. Je to pro Kreml špatný, nebo dobrý výsledek?

Rozsah krize v Kazachstánu mnohé překvapil, včetně mě. Někteří přirovnávali to, co se stalo, k Euromajdanu v Kyjevě, ale to je velmi špatné srovnání, už jen proto, že Euromajdan se odehrál na jednom náměstí jednoho města, zatímco násilné povstání (protože to bylo ono!) v Kazachstánu začalo v západních oblastech, ale rychle se rozšířilo do celé země (která je obrovská). Už jen podle samotného rozsahu povstání (asi 20 000 dobře organizovaných a vycvičených bojovníků po celém kraji) a jeho extrémního násilí (policistům byly uřezávány hlavy!) bylo zcela zřejmé, že nešlo o něco spontánního, ale o něco pečlivě připraveného, organizovaného a následně provedeného. Způsob, jakým povstalci okamžitě zaútočili na všechny televizní stanice a letiště, zatímco větší davy demolovaly ulice a rabovaly obchody, ukazuje na stupeň propracovanosti, který by Ed Luttwak schválil!

Podle mě se to mnohem více podobá tomu, co se stalo v Sýrii ve městech Dará, Homs, Hamá, Aleppo, Damašek a mnoha dalších.

Přiznám se, že i moje první reakce byla “páni, jak mohly kazašské a ruské zpravodajské služby přehlédnout všechny indicie a varování, že tak obrovské povstání je pečlivě připraveno a chystá se vybuchnout?”. Pak přišla zpráva, že se prezident Tokajev obrátil na Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), která byla až dosud spíše ochablou organizací, a ještě téhož večera Rusko zahájilo letecký most, aby do Kazachstánu přesunulo síly, včetně jednotek 45. gardové samostatné brigády speciálních sil, 98. gardové výsadkové divize a 31. gardové výsadkové brigády. Ruské vojenské transportéry rovněž letecky přepravily malé kontingenty arménských, kyrgyzských a tadžických speciálních sil. Nejzajímavější je, že Bělorusové vyslali také jednu posílenou rotu ze své elitní 103. samostatné gardové výsadkové brigády (to je slavná Vitebská výsadková divize, jedna z nejlepších sovětských výsadkových divizí). Vzhledem k současnému napětí se Západem kvůli Ukrajině mi rychlost, s jakou byly tyto síly vyslány do Kazachstánu, naznačovala, že šlo o zjevně připravený tah.

Jinými slovy, Rusové byli přinejmenším předem varováni a plně připraveni. Pokud ano, pochybuji, že svým kolegům z CSTO něco řekli, s možnou (pravděpodobnou?) výjimkou Bělorusů.

Dobrá, pojďme tedy prozkoumat důsledky výše uvedeného.

Pokud Rusové věděli, proč neudělali vůbec nic, aby zabránili tomu, co se právě stalo?

Zde se musíme nejprve vrátit k tomu, co se nedávno stalo v Bělorusku.

Prezident Lukašenko vedl v podstatě stejnou zahraniční politiku jako prezident Tokajev: něco, čemu se říká “vícevektorová” zahraniční politika, kterou bych shrnul takto: čerpat veškerou pomoc a peníze z Ruska a zároveň potlačovat proruské síly uvnitř vlastní země a snažit se anglo-sionistickému impériu ukázat, že se dáme koupit, samozřejmě jen za správnou cenu (to samé teď dělá Vučič v Srbsku). Nyní si připomeňme, co se stalo v Bělorusku.

Impérium a jeho vazalské státy v EU se pokusily svrhnout Lukašenka, který neměl jinou možnost než se obrátit na Rusko, aby mu pomohlo a přežilo. Rusko samozřejmě vyhovělo, ale pouze výměnou za Lukašenkovo “slušné chování” a komplexní opuštění jeho “vícevektorové” zahraniční politiky. Lukašenko zvítězil, opozice byla potlačena a Rusko a Bělorusko již podnikly další významné kroky ke své integraci.

Vím, že se nyní najdou tací, kteří Putina rádi obviňují (osobně), že “projevil slabost”, “nechal USA a NATO vyhodit do povětří země na ruské periferii” atd. atd. atd. Těm, kteří jsou tomu nakloněni, položím jednoduchou otázku: srovnejte Bělorusko před povstáním a po něm. Konkrétně, bylo z ruského pohledu výhodnější vícevektorové Bělorusko než dnešní plně vyrovnané Bělorusko, nebo ne? Odpověď je, jak tvrdím, naprosto zřejmá.

Nyní se podívejme na Kazachstán. Potenciálně je to pro Rusko mnohem nebezpečnější země než Bělorusko: má obrovskou hranici (7 600 km, otevřenou a nechráněnou, protože Kazachstán je členem Euroasijského hospodářského společenství!), silné panturecké podzemí (podporované Tureckem), stejně silné takfírské podzemí (podporované různými nestátními, a dokonce i státními subjekty v regionu), etnické napětí mezi Kazachy a ruskou menšinou a velmi důležité bezpečnostní vazby na Rusko. To haI sem hodí další jméno: Pašinjan z Arménie, který byl notorickým rusofobem až do doby, kdy ho napadli Ázerbájdžánci, načež mu nezbylo nic jiného než se obrátit na Rusko s žádostí o pomoc a upřímně řečeno o přežití. To platí i o Erdoganovi, ale to je nevděčný SOB, kterému se nedá věřit nikdy, ani v drobných záležitostech.

Vzpomínáte si na všechny ty hlupáky, kteří vykřikovali urbi et orbi, že CSTO je k ničemu, že Rusové nechali Ázerbájdžánce, aby se vyřádili na Arménii, a nemohli s tím nic dělat? Jakmile se Rusko zapojilo, válka ustala a “neporazitelní” Bajraktáři přestali létat. Je to pro Rusko dobrý, nebo špatný výsledek?

A teď, malá ironie, ten samý Pašinjan je shodou okolností formálním šéfem CSTO (ve skutečnosti spíše Stoltenberg, oficiální mluvčí bez skutečných pravomocí) a musel “nařídit” (ve skutečnosti oznámit) operaci CSTO do Kazachstánu.

Takže tu máme Lukašenka, Pašinjana a nyní Tokajeva, všechny bývalé vícevektorové politiky, kteří prosí Rusko o pomoc a tuto pomoc dostávají, ale za zjevnou politickou cenu, že se vzdávají své dřívější vícevektorové politiky.

Nevím, jak pro vás, ale pro mě je to triumf Ruska: bez jakéhokoli vojenského zásahu nebo “invaze” (čímž se po nocích straší infantilní diváci televize na Západě) Putin “zlomil” tři notorické multivektoristy a získal z nich pro Rusko milé, loajální a velmi vděčné (!) partnery. Mimochodem, Rusko má také velmi hluboký “průnik” do všech ostatních “stán”, jejichž vůdci nejsou hloupí a kteří na rozdíl od západních novinářů a “expertů” všichni čtou nápis na zdi. Dopad toho, co se právě odehrálo v Kazachstánu, se odrazí v celé střední Asii.

O samotné operaci CSTO. Za prvé, ruské a běloruské síly (asi 3 000 Rusů a 500 Bělorusů): jsou to skutečně elitní, špičkové, v boji zocelené, profesionální, vysoce vycvičené a skvěle vybavené síly (ostatní menší kontingenty jsou spíše pro “PR ozdobu” než pro cokoli jiného). Oficiálně je jejich úkolem pouze chránit klíčová oficiální (kazašská a ruská) zařízení, ale tyto síly by byly více než dostatečné na to, aby udělaly mleté maso z jakýchkoli Západem nebo Tureckem vycvičených takfírů nebo nacionalistů, i když jejich počet je mnohem vyšší než odhadovaných 20 000. A v nejhorším případě by tyto síly náhodou ovládaly klíčová letiště, kam by Rusové (a Bělorusové) mohli vyslat ještě více sil, včetně nejméně dvou ruských výsadkových divizí. To by byla síla, o které se nikomu ve Střední Asii ani nesní. Měl bych také zmínit, že Rusko má v Tádžikistánu velkou a strategicky klíčovou vojenskou základnu, která již desítky let cvičí k boji proti takfírským teroristům a povstalcům a která by také mohla podpořit jakoukoli ruskou vojenskou operaci ve Střední Asii.

Cílem těchto sil je tedy:

Uvolnit kazašské bezpečnostní a vojenské síly k potlačení povstání (což se jim daří).
Vyslat kazašským bezpečnostním složkám politický vzkaz: kryjeme vám záda, žádné starosti, dělejte svou práci.
Vyslat politický vzkaz povstalcům: buď složíte zbraně, utečete do zahraničí, nebo zemřete (což Putin nařídil v Čečensku i v Sýrii, takže to vůbec nejsou plané hrozby).
Vyslat politický vzkaz USA a Turecku: Tokajev je teď náš člověk, ztratili jste jeho i tuto zemi!
Vyslat politický vzkaz celé Střední Asii a Kavkazu: pokud vám Rusko kryje záda, zůstanete u moci, i kdyby se vás idioti ze CIA/NED/atd. snažili barevně zrevolucionovat.
Vyslat další vzkaz lidem jako Erdogan nebo Vučič – celá ta multivektorovost pro vás skončí velmi špatně, používejte hlavu, než bude pozdě (pro vás, ne pro nás – nám je dobře tak jako tak!).
Někteří naznačují, že načasování povstání Kazachstánu bylo jakýmsi pokusem USA/NATO “zranit” Rusko v jeho “slabém podbřišku” a ukázat mu, že musí ustoupit od svého ultimáta Západu (jednání mají začít zítra, v atmosféře všeobecného pesimismu). No, nemám žádné informace z Langley ani z Monsu, ale pokud to byl plán USA, pak celý tento projekt nejenže zkrachoval, ale opravdu se velmi, velmi špatně obrátil proti nim.

Vzpomeňte si, že PSYOP narativ zněl, že Putin je buď hloupý, nebo slabý, nebo zaprodaný Západu, nicméně když se podíváme na “před a po”, vidíme, že zatímco Západ “téměř” (nebo si to alespoň myslí) “dostal” Bělorusko, Arménii, Ázerbájdžán a nyní Kazachstán, skutečnost je taková, že ve všech případech se zdá, že narcističtí megalomani, kteří řídí Západ, sebevědomě vpadli do pečlivě nastražené ruské pasti, která impériu zdaleka nedala kontrolu nad zeměmi, které “téměř” získalo, ale způsobila, že je v dohledné budoucnosti ztratilo.

Dovedete si představit míru bezmocného vzteku a frustrace v Langley a Monsu, když sledují takové záběry: jéje!!!

Jistě, anglo-sionistická propagandistická mašinérie a bezradní trollové (ať už placení nebo ne), kteří tyto nesmysly papouškují, o tom všem neřeknou ani slovo, ale stačí použít vlastní selský rozum, použít “před a po” a dojít k vlastním závěrům.

Společný brífink velitele kolektivních mírových sil CSTO v Republice Kazachstán, generálplukovníka Andreje Serďukova, velitele ruských výsadkových sil, a náměstka ministra obrany Republiky Kazachstán, generálporučíka Sultana Gamaletdinova.

Když už jsme u těch závěrů: co říkáte na všechny ty, kteří nadávali na to, že CSTO je bezzubou rádoby kopií NATO, která nic nedokáže? Připadá vám i nyní tak bezzubá?

Jak si stojí ve srovnání s NATO, ne, ne na papíře, ale z hlediska schopnosti vést bojové operace?

Západ chtěl z Kazachstánu udělat “ruský Afghánistán” (mimochodem, stejný plán měl i s Ukrajinou). Turecko chtělo z Kazachstánu udělat vazalský stát řízený Tureckem. Takfírové chtěli z Kazachstánu udělat jakýsi emirát.

Jak podle vás hodnotíte účinnost smlouvy o kolektivní bezpečnosti, která by mohla všechny tyto plány zmařit jen s pomocí sil o velikosti brigády a během několika málo dní?

A ještě jedna věc: Kazachstán a Sýrie mají společné ještě něco: kolem Asada se pohybovalo HODNĚ agentů CIA/MI6/Mossadu/etc, to se ukázalo zcela jasně podle počtu vysokých syrských představitelů, kteří povstání buď podporovali, nebo dokonce vedli. Většina z nich později uprchla na Západ, někteří byli zabiti. Podstatné však je, že “jablko” mocenské struktury v Sýrii bylo značně shnilé. Totéž lze říci o Kazachstánu, kde probíhá obrovská čistka, přičemž vysoce vlivný šéf bezpečnostních služeb (a bývalý premiér!) byl nejen degradován, ale i zatčen za velezradu!

Jednoduše řečeno, SVR/FSB/GRU budou mít nyní volné ruce k “úklidu” stejně, jako Rusové “uklízeli” kolem Lukašenka a Asada (v tomto případě s íránskou pomocí): potichu a velmi účinně,

Znovu slyším hysterický a zoufalý nářek z Langley a Mons. To máte za to, že věříte své vlastní hloupé propagandě!

Co se týče těch, kteří sežrali ten hloupý PSYOP narativ “Putin ztrácí země v celém prostoru bývalého Sovětského svazu”, asi si teď připadají dost hloupě, ale nikdy to nepřiznají. Když už jsme u té hlouposti,

Ne, Putin se NE, opakuji NE, nesnaží “znovu vytvořit” Sovětský svaz.

A zatímco ten průměrný neumětel Blinken varuje před tím, jak je Rusy “těžké dostat pryč, když už jednou přišli” (od amerického ministra zahraničí je to docela legrační a zároveň nový, ještě vyšší stupeň absolutního pokrytectví!), pravdou je, že většina sil CSTO brzy odejde, už jen proto, že nebude potřeba je v Kazachstánu držet. Proč? Jednoduše: tvrdě vycvičení teroristé a povstalci budou brzy mrtví, rabující výtržníci zmizí z ulic a budou doufat, že je nenavštíví kazašský NSC (Výbor národní bezpečnosti) nebo policisté, zrádci u moci buď odejdou ze země do EU, nebo budou uvězněni a kazašské bezpečnostní a vojenské síly znovu získají kontrolu nad zemí a budou udržovat právo a pořádek.

Proč by tu měli zůstat ruští výsadkáři a speciální jednotky?

Rusko navíc nemá potřebu ani chuť napadat a tím méně spravovat chudé, většinou nefunkční země s velkými sociálními problémy a jen velmi malým skutečným přínosem pro Rusko. A teď, když Lukašenko, Pašinjan a Tokajev vědí, že slouží z vůle Kremlu, si můžete být jisti, že se budou obecně “chovat slušně”. Jistě, zůstanou to většinou zkorumpované státy, v nichž bude na určité úrovni vřít nepotismus, kmenová příslušnost a náboženský extremismus, ale dokud nebudou představovat hrozbu pro a) ruskou menšinu v těchto státech a 2) ruské národní bezpečnostní zájmy, Kreml je nebude řídit mikroúřadem. Ale při prvním náznaku oživení “multivektoriality” (možná inspirované mnoha západními korporacemi působícími v Kazachstánu) se židle, na nichž tito vůdci v současnosti sedí, začnou okamžitě pěkně třást a oni budou vědět, komu zavolat, aby to zastavil.

Když už mluvíme o slabých “idiotech”, kteří “ztratili” země ve prospěch Impéria, nechce někdo sepsat seznam zemí, které Impérium SKUTEČNĚ vyrvalo Rusku (nebo jinému protivníkovi) a podařilo se mu je udržet? Sýrie? Libye? Afghánistán? Možná Irák? Jemen? A to až po prohlášení “mise splněna” “vítězným” americkým prezidentem 🙂

Dobře, tři pobaltské státečky. Bravo! Kapitán Amerika vyhrál další Grenadu!

Ach, už slyším hlasy skandující “Ukrajina! A co Ukrajina!”. No, a co Ukrajina?

Existuje ruské přísloví (цыплят по осени считают), které lze zhruba přeložit jako “nepočítej kuřata, dokud se nevylíhla”. V tuto chvíli NIKDO nemůže s jistotou předpovědět, co se bude dít s Ukrajinou dál. Nejenže se z Ukrajiny stala země 404 deindustrializovaná díra, ale nyní ji řídí celá třída (v marxistickém smyslu) nacistů, které zřejmě nikdo nemá vůli ani schopnost dehonestovat (Rusko by mohlo, ale má k tomu přesně nulový motiv, co se týče USA/NATO, LOL!!!). I kdyby se Rusko a USA dohodly na nějakém neutrálním statusu Ukrajiny, neodstraní to od moci jediného nacistu, a pokud něco, vytvoří to podmínky pro ještě větší rozpad země (k čemuž podle mě nakonec stejně dojde, ale velmi pomalu a velmi bolestivě).

Jediné, co má Ukrajina s Kazachstánem společného, je to, že obě tyto země jsou vymyšlené a vytvořené zuřivě rusofobními bolševiky: nejenže jejich současné hranice jsou nesmyslné (a tím myslím naprosto nesmyslné), ale tyto hranice sdružují pod jednu zcela umělou politickou “střechu” zcela odlišné regiony a etnické skupiny. Velký rozdíl je samozřejmě v tom, že ukijští vůdci, všichni, byli a stále jsou neskonale horší, než kdy byli Nazarbajev nebo Tokajev. Rovněž ukijský nacionalismus je nejnenávistnější a nejdementnější na planetě, srovnávat je lze snad jen s hutuskými Interahamwe ve Rwandě. Ano, v kazašské společnosti určitě existuje nacionalistická tendence (po desetiletí láskyplně živená a vyživovaná Západem), ale ve srovnání s Ukronazi jsou to jemnocitní a většinou duševně zdraví lidumilové. Podle mých osobních, a tedy přiznaně subjektivních zkušeností spolu Kazaši a Rusové vycházejí mnohem lépe než Ukrajinci a Rusové.

V neposlední řadě bude trvat desítky let, než se podaří de-nacifikovat Ukrajinu, a jen bůh ví, kdo to bude ochoten a schopen udělat (určitě ne Rusko!), zatímco kazašské bezpečnostní složky už povstalce v Kazachstánu ve velkém počtu (podle některých údajů několik tisíc) zabíjejí. Pokud jde o kazašské oligarchy a úředníky, kteří jim pomáhali, jsou buď mrtví, nebo ve vězení, nebo již v zahraničí.

Zmínil jsem se o Číně? Ta je v Kazachstánu velmi důležitým aktérem. Na jedné straně jsou Čína a Rusko v Kazachstánu ekonomickými a dokonce i politickými konkurenty, nicméně Čína naprosto a kategoricky nemůže připustit, aby Kazachstán ovládly buď USA/NATO, nebo takfírové či pangermáni. Číňané (zatím) nenapnuli své vojenské svaly, ale mohli by, a můžete si být jisti, že napnou (obrovské) ekonomické svaly, aby takovému výsledku zabránili. Takže zatímco chudák Ukrajina má za souseda Polsko, Kazachstán má Rusko i Čínu, které jsou naprosto odhodlány nedovolit, aby jakákoli nepřátelská síla (ať už protičínská nebo protiruská, jde o tytéž síly) provedla barevnou revoluci v Kazachstánu a proměnila jej v takovou noční můru, v jakou Impérium proměnilo tolik zemí, od USA okupované EU po nacisty okupovanou Ukrajinu (než je nakonec stejně ztratilo!).

Pointa ohledně Ukrajiny je následující: počkejme si, jaká kuřata se z ukijských vajec časem vylíhnou a zda bude konečný výsledek pro Rusko horší, nebo lepší. A tím “výsledkem” nemám na mysli uřvaná prohlášení západních politiků a mluvících hlav v bedně idiotů, ale skutečné výsledky, které v takovýchto záležitostech mohou trvat měsíce nebo i roky, než se plně projeví. (Vím, že ti, kteří jsou mrtvě fixovaní na to, že “Putin je slabý”, budou mé rady nebo jakákoli fakta či logiku ignorovat, tyto návrhy adresuji hlavně těm, kteří na tento narativ slyší a chtějí si sami zjistit, zda je pravdivý, nebo nepravdivý).

Závěr:

To, co se právě stalo v Kazachstánu, bylo jak povstání v plném rozsahu vyvolané USA, tak pokus o státní převrat. Existují přesvědčivé důkazy o tom, že Rusové věděli, co se chystá, a nechali chaos zhoršit natolik, že Tokajevovi poskytli pouze jedinou možnost: požádat o zásah CSTO. Extrémní rychlost ruské vojenské operace všechny zaskočila a žádná ze stran zapojených do tohoto povstání+převratu (USA, takfírové a Turci) neměla čas reagovat, aby zabránila rychlému nasazení (extrémně) bojeschopných sil, které pak umožnilo kazašské armádě a bezpečnostním složkám přeskupit se a přejít do ofenzívy. To, že Pašinjan “nařídil” tuto operaci CSTO, byla krásná, karmická, třešnička na dortu 🙂

Celkově vzato je to jen poslední z řady kataklyzmatických selhání vůdců (již mrtvého) anglosionistického impéria a (stejně mrtvých) USA něco, co by se skutečně dalo udělat. V konfrontaci mezi západním horkým vzduchem a ruskou vojenskou akcí opět zvítězil ten druhý.

Dnes se USA pokusí Rusko zastrašit řečmi o “pekelných sankcích”. Hodně štěstí!

🙂

Andrej
https://bit.ly/3nbQz1V

sdílet na