Julian Assange: Od liberálního miláčka k veřejnému nepříteli č. 1

Američané jsou svědky toho, jak “britský Nejvyšší soud v pondělí ráno [24. ledna] rozhodne, zda povolí Julianu Assangeovi odvolat se proti rozhodnutí o vydání do USA k britskému Nejvyššímu soudu,” napsal v pátek na Twitteru server WikiLeaks.

Prosincové rozhodnutí soudu vyhovět odvolání USA proti rozhodnutí o nevydání Juliana Assange rozzuřilo jeho příznivce, kteří tvrdili, že jde o “parodii na spravedlnost”.

Kdo je však Assange a proč má takové potíže?

Politický vězeň, nebo nepřítel státu?
Pro některé je Julian Assange, padesátiletý zakladatel serveru WikiLeaks, nejznámějším politickým vězněm na světě. Neohrožený novinář hlásající pravdu, který je již mnoho let pronásledován za to, že odhalil válečné zločiny USA a ukázal veřejnosti, co se dělo za oponou. Pro úřady v USA a dalších spřátelených západních zemích je však nepřítelem státu, který musí být pohnán k odpovědnosti za zveřejňování utajovaných informací, jež údajně ohrozily životy lidí a národní bezpečnost.

USA poruší své záruky ohledně Assange. Zde je důvod, pročVÍCE ČTĚTE ZDE: USA poruší své záruky ohledně Assange. Zde je důvod, proč
Počítačový maniak
Assange se narodil 3. července 1971 v australském Townsville. Jeho rodinné zázemí lze jen stěží označit za usedlé. Jeho biologičtí rodiče se rozešli ještě před jeho narozením a v době, kdy mu bylo 10 let, se rozešla i jeho matka a muž, kterého považoval za svého otce. Mladý Julian se v Austrálii stěhoval z města do města a navštěvoval 37 různých škol. Tento životní styl “nikdy se neusadit na jednom místě” mu zůstal i v dospělosti.

Dalo by se říci, že se jeho život navždy změnil, když mu matka v 16 letech koupila první počítač. Vždycky byl tak trochu rebel, v 16 letech provedl svůj první počítačový hack jako člen hackerské skupiny a o sedm let později přišla jeho první obvinění z hackerství a počítačové kriminality – celkem jich bylo 31. Vyvázl jen s pokutou za způsobenou škodu. Studoval programování, matematiku a fyziku na univerzitě v Melbourne, ale studium nedokončil.

V roce 1993, když mu bylo kolem dvaceti let, Assange využil svých počítačových dovedností, aby pomohl policii státu Victoria vyšetřovat skupinu obchodníků s dětskou pornografií. “Můj klient pomáhal v souvislosti se dvěma vyšetřováními. Jeho role se omezovala na poskytování technického poradenství a podpory, aby pomohl při stíhání osob podezřelých ze zveřejňování a šíření dětské pornografie na internetu,” uvedla jeho právnička Grace Morganová. “Pan Assange nezískal ze svého příspěvku žádný osobní prospěch a byl rád, že mohl pomoci.”

Obhájce outsidera
Assangeův zájem o kryptografii zesílil v devadesátých letech a na počátku roku 2000 a stal se posedlostí. Jeho nevlastní otec Brett ho popsal jako “ostrého kluka, který vždy bojoval za slabší”. Assange začal uvažovat o tom, že by mohl využít své počítačové dovednosti právě k tomuto účelu v celosvětovém měřítku.

V roce 2006 založil WikiLeaks jako neziskovou mediální organizaci se záměrem, že se stane internetovým informačním střediskem, jehož prostřednictvím budou zveřejňovány důvěrné informace týkající se vlád po celém světě. Assange, jehož politiku lze označit za “protiválečnou libertariánskou” a která překračuje staré dělení na “levici” a “pravici”, věřil, že občané mají plné právo vědět, co jejich administrativa chystá, zejména pokud se to týká válečných zločinů. Cílem WikiLeaks bylo “přinášet veřejnosti důležité zprávy a informace”. Založení WikiLeaks však později mělo mít pro Assange vážné osobní následky.

Informátor o válečných zločinech
V dubnu 2010 WikiLeaks zveřejnil šokující video natočené z amerického vrtulníku, které ukazuje zabíjení civilistů v iráckém Bagdádu – letecký útok, při němž byli zabiti dva novináři agentury Reuters. A odhalilo nejen jednotlivé válečné zločiny, ale také rozsah úmrtí civilistů v konfliktech vedených USA v Afghánistánu a Iráku. V říjnu téhož roku zveřejnila téměř 400 000 utajovaných amerických dokumentů o válce v Iráku.

Nejvyšší australský představitel kritizuje pokrytectví případného vydání Assange do USAVÍCE ČTĚTE ZDE: Vydání Assange do USA je pokrytectvím.
Poradce pro arabské jaro

Nešlo však jen o nelegální války. Někteří se domnívají, že úniky materiálů týkajících se vlád na Blízkém východě a v severní Africe významným způsobem přispěly k tzv. arabskému jaru, které smetlo od moci řadu těchto režimů, počínaje prezidentem Ben Alím v Tunisku. Sám Assange ve svém projevu v Cambridgeské unii v roce 2011 prohlásil, že WikiLeaks zveřejněním některých diplomatických depeší přispěl k formování povstání. Řekl, že jedním z důvodů zveřejnění těchto zpráv bylo znemožnit Západu pokračovat v podpoře autoritářských vůdců v regionu.

Osobnost roku
WikiLeaks se díky svým zveřejněným informacím stal celosvětově známým a v roce 2010 Assange zvítězil v internetové čtenářské anketě a byl vyhlášen osobností roku časopisu Time. Tomu předcházelo ocenění WikiLeaks v roce 2008 v soutěži časopisu The Economist New Media Award a v roce 2011 získal zakladatel WikiLeaks novinářskou cenu Marthy Gellhornové. Dá se říci, že Assange byl na přelomu let 2000 a 2010 oslavován v levicově orientovaných mainstreamových médiích, přičemž deník The Guardian byl hlavním zprostředkovatelem materiálů WikiLeaks. Pak ale “liberální” láska k Julianovi zkysla…

Údajný násilník
V srpnu 2010 Assange odcestoval do Švédska na přednášku, aniž by tušil, jak zničující dopad bude mít tato cesta na jeho budoucí život. Během pobytu ve Stockholmu měl sex se dvěma ženami. Tvrdil, že sex byl dobrovolný, ale jedna z žen ho obvinila ze znásilnění a druhá ze sexuálního napadení. Švédové na něj později vydali mezinárodní zatykač.

Tato obvinění – a jejich závažnost – vrazila klín mezi zakladatele WikiLeaks a liberální veřejné mínění. Muž, který byl dříve oslavován jako prodemokratický aktivista, byl nyní očerňován jako násilník. Zdá se, že v Assangeově případě neplatí stará zásada, že člověk je nevinný, dokud mu není prokázána vina. Jeho příznivci tvrdili, že to na něj někdo ušil.

Uprchlík na velvyslanectví
Švédská vláda chtěla od řízení o vydání Assange upustit, ale v roce 2018 vyšlo najevo, že se ocitla pod tlakem britské Korunní prokuratury (CPS), aby tak neučinila. Informoval o tom deník Guardian: “Právník CPS, který se případem zabýval a který mezitím odešel do důchodu, se v srpnu 2012 vyjádřil k článku, který naznačoval, že by Švédsko mohlo od případu upustit.” Napsal: “Neopovažujte se zastydět!!!”.

Cílem Assangeova stíhání je “zastrašit ostatní” – Rafael Correa pro RT
Číst dál Cílem Assangeova stíhání je “zastrašit ostatní” – Rafael Correa pro RT
Assange v roce 2012 prohrál svůj boj proti vydání do Švédska a po porušení podmínek kauce se uchýlil na ekvádorské velvyslanectví v Londýně. Kritici tvrdili, že pokud je skutečně nevinný, měl uvítat možnost odjet do Švédska a očistit své jméno, ale Assange se domníval, že pokud by odjel do Švédska a pomohl švédské policii s vyšetřováním, byl by pak vydán do USA, které již zahájily trestní vyšetřování WikiLeaks.

Mediální vyvrhel
Assange strávil téměř sedm let na ekvádorském velvyslanectví. Jeho odpůrci odmítali jeho obavy z vydání do USA jako záminku pro vyhýbání se švédským obviněním, ale později se ukázalo, že byly opodstatněné. V roce 2016 zveřejnil server WikiLeaks uniklé e-maily z Národního sjezdu Demokratické strany, což vedlo k nepodloženým obviněním, že Assange pracuje pro tehdejšího kandidáta na prezidenta USA Donalda Trumpa a/nebo Rusy.

Po celou dobu pobytu na velvyslanectví byl Assange vystaven něčemu, co lze spravedlivě nazvat mediální kampaní očerňování hraničící s démonizací. Někdejší prodemokratický hipsterský aktivista a zastánce otevřené vlády byl nyní v tisku vykreslován jako misogynní narcis s mesiášským komplexem, který má navíc příšernou osobní hygienu.

Mezinárodně zatčený
Dne 11. dubna 2019 byl Assange s dlouhými bílými vlasy a vousy, vypadající jako ztroskotaný Ben Gunn z filmu Ostrov pokladů, doslova odvlečen britskou policií z ekvádorského velvyslanectví, neboť mu byl odebrán politický azyl. Přestože v souvislosti s obviněním ze znásilnění a sexuálního napadení nebylo nikdy vzneseno žádné obvinění a samotný případ byl odložen, byl obviněn z porušení kauce v souvislosti se švédským zatykačem.

Ve stejný den, kdy byl zatčen v Londýně, byl americkými úřady obviněn ze spiknutí za účelem vniknutí do počítače v souvislosti s případem Chelsea Manningové, analytičky americké armády a whistleblowerky, která zveřejnila serveru WikiLeaks téměř 750 000 tajných dokumentů. O měsíc později bylo Assangeovi sděleno 17 nových obvinění v souvislosti s porušením amerického zákona o špionáži. Obvinění bylo později ještě rozšířeno.

WATCH: Moment Julian Assange is CARRIED out of the Ecuadorian Embassy in London. pic.twitter.com/OEeqmoksGr

— RT UK (@RTUKnews) April 11, 2019

Vězeň
Od dubna 2019 je Assange vězněm přísně střežené věznice Belmarsh v jihovýchodním Londýně. Poté, co mu vypršel padesátitýdenní trest odnětí svobody za překročení kauce, zůstal uvězněn s odůvodněním, že představuje “riziko útěku” v souvislosti s žádostí USA o vydání. Případ vydání se táhl po celý rok 2020.

Dne 4. ledna 2021 soudkyně Vanessa Baraitserová rozhodla proti Assangeovu vydání do USA kvůli obavám o jeho duševní zdraví a protože podle jejího názoru představoval riziko sebevraždy. USA se odvolaly a propuštění na kauci mu bylo opět zamítnuto. V prosinci 2021 pak USA své odvolání vyhrály, když poskytly čtyři záruky týkající se Assangeovy bezpečnosti v americkém vězení. Jeho příznivci se však ptali, jak lze americkým úřadům věřit, když v době působení Donalda Trumpa ve funkci prezidenta hovořili vysocí představitelé CIA o únosu a dokonce o vraždě zakladatele WikiLeaks.

“Za hranicí únosnosti”: Američané jsou zděšeni zprávou, že CIA za Trumpa jednala o zavraždění Juliana AssangeČTĚTE VÍCE: “Za hranicí bledosti”: Američané jsou zděšeni zprávou, že CIA za Trumpa jednala o zavraždění Juliana Assange.
Zvláštní zpravodaj OSN pro mučení Nils Melzer nedávno navštívil Assange ve vězení. Poté si nebral servítky: “Důkazy jsou zdrcující a jasné. Pan Assange byl po dobu několika let záměrně vystaven postupně závažným formám krutého, nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, jejichž kumulativní účinky lze označit pouze za psychické mučení.”

Co bude dál?
Zatímco odvolání mohou ještě proběhnout, konečné rozhodnutí, zda Assange vydat, bude na britské ministryni vnitra Priti Patelové. Pokud bude vydán a následně odsouzen americkým soudem, může být teoreticky odsouzen až na 175 let. Bude někdy svobodný? Existují skutečné obavy, že ve vězení zemře. Není divu, že vzhledem k délce jeho pobytu nejprve na velvyslanectví a poté ve vězení se jeho zdravotní stav zhoršil. Jeho partnerka Stella Morisová prohlásila, že Assange utrpěl v důsledku všeho stresu, kterým trpí, mini mrtvici.

Přestože budoucnost zůstává nejistá, jedno víme jistě: Julian Assange zaplatil za to, že nám ukázal, co se skrývá za oponou, opravdu vysokou cenu.

sdílet na