– Ty mi dáš 10 korun a já ti vrátím 15 korun. To se přeci vyplatí, ne?

– Přikážu ti však, že si za moje peníze musíš koupit sušenky. Pořád super.

– Koupit je musíš, od koho ti řeknu a jaké ti řeknu, sám si vybrat nesmíš.

– …Ne. Sušenky od mamky nepřichází v úvahu.

– Že koupíš jinde levněji nebo že ti je mamka dá? To mě nezajímá, dostal si na to mé peníze.

– Neposlechneš, tak vrátíš celých 15 korun a dáš 5 korun navíc.

– Na sušenky musíš koupit krabici ode mne. Když nekoupíš, nedostaneš na sušenky.

– Nemáš už peníze? Nevadí, dostaneš ještě 5 korun na krabičku, ale mamka musí vyhodit troubu na pečení sušenek.

– Dostal si peníze, máš sušenky a máš krabičku na sušenky, jsi spokojený.

– Aby si byl dál spokojený, musíš k sobě do pokojíčku vzít tohohle cizího kluka.

– Nechceš, že ho neznáš? Ale ty musíš poslouchat!

– Jinak už nedostaneš peníze, bude pokuta, nebudou sušenky, krabička ti bude k ničemu a mamka ti už sušenky neupeče, protože nemáte doma troubu.

– Když poslechneš, bude dobře. A když vezmeš do svého pokoje víc cizích chlapců, třeba dostaneš peníze
i na bonbóny.

– A ještě maličkost – už nejsi Honzík ani kluk, ale eurodítě.

autor: Josef Zickler
kresba: Viki
(z mailové pošty) https://myslenkyocemkoli.blogspot.com/2019/08/jak-vysvetlit-decku-princip-fungovani-eu.html

sdílet na