Experti ukázali pravdu ohledně zabití George Floyda.

Po sociálních sítích se šíří video dvou českých instruktorů bezpečnostních sil, které dokazuje, že není možné při zakleknutí osoby ji udusit.

Video reaguje na otázky, které vzbudila smrt Afroameričana George Floyda. Ten zemřel krátce po zásahu policie v Minneapolisu; ta na něj byla přivolána kvůli podezření z požití omamných látek a placení falešnou bankovkou. Při zatýkání policisté použili kontroverzní zákrok, proto se nyní hovoří o jeho zákazu, k čemuž již přistoupila například Francie. Objevují se však informace, že významnou roli v úmrtí Floyda sehrály zejména drogy.

„Technika fixace kolenem někoho na zemi je naprosto základní a je tak i vyučována kolem celého světa,“ popisuje jeden z instruktorů na videu. Má jít o techniku, která dokáže danou zvláště vzrostlou osobu udržet na místě.

Instruktoři zákrok demonstrují a jeden z nich druhému klečí na krku. „Je to tlak, ale dýchat můžu, mluvit můžu. Krk mám v pořádku, ale tlak na hlavu to je, nemůžu nic dělat,“ říká zakleknutý muž. Následně si role prohodí, aby ukázali, že i pokud na muži klečí muž se značně větší vahou, dýchat je možné. Bylo tak vyvráceno, že by muž se 115 kily mohl udusit 80kilovou osobu.

„I v České republice došlo při zákrocích nemálokrát k úmrtí zájmové osoby pachatele trestné činnosti, který byl zatýkán,“ zaznělo. Velmi často však šlo o kombinaci několika vlivů, např. zdravotní stav pachatele či možné požité látky včetně drog.

Podle tvůrců: „Video nemá za účel rozpoutat nějakou snad diskusi o politickém aspektu onoho v současnosti tak propíraného zákroku ani iniciovat nějakou debatu o tom, jak oprávněnou (či neoprávněnou?) reakcí byly následné násilné nepokoje v ulicích americkým měst. Ani prokazovat, či neprokazovat vinu (či naopak nevinu?) policistů, co právě zatýkali George Floyda.“

Píší, že to musí prokázat vyšetřování a soud. Jim šlo pouze o praktické ověření, do jaké míry lze klekem na krk člověka, ležícího v poloze na břiše na zemi, udusit. Názorná ukázka na sociálních sítích nabírá velký počet zhlédnutí a sdílení, video již na Facebooku spatřilo více než 320 tisíc lidí.

Instruktor Pavel Černý, jenž na videu vystupuje v roli osoby zatýkané 115 kilovým kolegou, dodává, že není běžné, aby měl někdo při zásahu koleno pouze na krku. Většinou druhé bývá i na zádech. „Pak je zátěž notně zredukovaná, takže je zlomkem tohoto, co se zkouší zde. Prostě, zde bylo účelem ukázat zátěž, kterou nikdy nikdo z pachatelů při zatýkání, při služebním zákroku za krkem nemívá…“ objasňuje.

Demonstraci techniky fixace zatýkané osoby kolenem můžete zhlédnout zde:

Ve Spojených státech budí použití dané techniky značné emoce. Sílí dokonce hlasy po výrazném oslabení nebo dokonce rozpuštění policie.

Ředitel Střediska černošských studií (Black Policy Center) Kalifornské univerzity v Los Angeles Isaac Bryan řekl, že americká policie vznikla z hlídek pátrajících po uprchlých otrocích, a takové dědictví si nese dodnes. Dle něj je větší pravděpodobnost, že policie zatkne černocha. „Ta historie je v naší policii stále zakořeněna,“ tvrdí.

Nápadem na zrušení policie se zabývá dokonce i městské zastupitelstvo v Minneapolisu – poté, co na radnici přišel návrh nahradit policii „komunitně orientovanou nenásilnou veřejnou službou“.

Hlídat pořádek by prý měli psychoterapeuti, sociální pracovníci a obhájci obětí trestné činnosti. „Lidé reagující na krize v naší komunitě by neměli být neznámí ozbrojenci, ale ti, kdo jsou pro řešení krize nejkompetentnější,“ zní od organizace MPD150, která návrh nastolila.

Francie zatím policii neuvažuje zrušit, ale jako jedna z prvních zemí končí se zákrokem znázorněným na videu. Francouzský ministr vnitra Christophe Castaner informoval, že chvat se již nebude učit na policejních ani četnických školách. „Je to metoda, která v sobě skrývá nebezpečí,” uvedl v odůvodnění.

Policisté během zatýkání v Minneapolisu k zákroku přistoupili poté, co se Floyd vzpíral. Po nasazení pout si několikrát stěžoval, že nemůže dýchat. Oficiální pitva prokázala, že Floyd trpěl několika zdravotními problémy, mimo jiné onemocněním koronárních tepen a hypertenzním onemocněním srdce.

Výsledky tohoto lékařského zkoumání také konstatovaly, že nebyly zjištěny žádné známky traumatické asfyxie, kdy je dušení vyvoláno tlakem na hrudník a břicho či škrcením.

V době zásahu by Floyd rovněž nakažen koronavirem a v jeho krvi byly nalezeny drogy, především syntetický opioid fentanyl, který způsobuje útlum dechu. Dále metamfetamin a konopí.

Floydova rodina si nechala vypracovat nezávislou pitvu, z níž vyšlo, že muž se udusil kvůli tlaku na krk a záda. I ta ovšem zdůrazňuje roli drog. „Bylo toho dost na to, aby to zapříčinilo smrt, pokud na tuto drogu nebyl navyklý,“ sdělil listu The New York Times Michael Baden, který byl jedním z lékařů provádějících soukromou pitvu Floyda, když komentoval množství fentanylu ve Floydově krvi.
https://bit.ly/3hjWjC4

sdílet na