Evropané, hrozí vám osud ztracené civilizace,..

Arménský historik varuje. Jakmile na Blízkém Východě začala čím dál bezohledněji expandovat organizace, která si říká Islámský stát, bylo mi jasné, že se budu muset se čtenáři Deníku podělit o pohled na to, jak velké nebezpečí to může znamenat pro nás. Rozhodl jsem se proto oslovit člověka, který se narodil na samé hranici třeskutých konfliktů islámské a křesťanské kultury, v Náhorním Karabachu. Národností je Armén, ale už 25 let žije s manželkou a dcerou na Slovácku v Horním Němčí, na úpatí Bílých Karpat, kam se oženil.

Je jím Ašot Arakeljan, historik, malíř a výtvarník, jehož znám už bezmála deset roků, jako člověka pevných morálních zásad, vybaveného dobrými znalostmi světových dějin. Vystudoval totiž fakultu historie Pedagogického institutu v Jerevanu, kde po ukončení studia působil jako vedoucí kabinetu a profesor historie Arménie. Je tedy člověkem jako stvořeným pro debatu o střetu islámského a křesťanského světa. Odborníkem, který může leccos prozradit o ohrožení základů, na kterých stojí naše evropská civilizace.

Vzpomínám si, že jsme častokrát ve tvém ateliéru i na výstavách obrazů zabrousili při debatách do minulosti. Vybavuješ si v období svého mládí nějaké konflikty s Ázerbájdžánci?

Je nutné vědět, že Náhorní Karabach byl v letech 1920–1989 začleněný 
k Ázerbájdžánu. Celkem 
88 procent obyvatel Karabachu bylo Arménů. I když na jeho území existovalo více než sto kostelů, nefungoval ani jeden. Ve školách bylo zakázáno učit historii Arménie, televizní a rozhlasové vysílání v arménštině bylo do roku 1982 dovoleno jen dvakrát za týden, a to pouhou jednu hodinu. 
V tomto období režimu „bratrství“ sovětských národů a jejich fiktivního přátelství docházelo k občasným incidentům.

Začátkem 90. let minulého století ale nakonec propukla válka o Náhorní Karabach. Arméni v ní Ázerbájdžánce porazili a od roku 1994 území 
o rozloze 4 400 kilometrů čtverečních okupují…

Arméni Náhorní Karabach neokupují, jen vrátili zpět historickou spravedlnost. V letech 1989–1994 došlo k otevřené válce. Byla to národně-osvoboditelská válka. Celý arménský lid povstal, přišly stovky Arménů ze zahraničí. Téměř každá druhá rodina ztratila svého syna. Arméni ztratili v této válce 5 500 vojáků, Ázerbájdžánci 32 – 35 000. Proti Arménům bojovali také bojovníci z islámských zemí na 1 500 mudžahedů a také Šamil Basajev se svými 300 válečníky. Nakonec utrpěli ostudnou porážku a utekli zpátky do Ázerbájd-žánu. V roce 1994 ázerbájd-žánská armáda, čítající v té době kolem 80 000 vojáků, svoji porážku přiznala.

Co tě znám, jsi vytrvalým kritikem migrační politiky Evropské unie v souvislosti s její otevřenou náručí vůči lidem 
z islámských zemí a různých koutů světa. Tvrdíš, že posilováním imigrantských etnik dochází k postupnému ohrožování naší kultury stojící na křesťanských základech. Je tato hrozba opravdu tak vážná?

Migrační politika europoslanců selhala. I když vinu hledáme jinde, musíme přiznat, že hlavní vinu má EU se svými „zvláštními“ zákony. Každý cizinec dobře ví, že za stejné přestupky ve své zemi dostane několika-násobně vyšší trest, a proto se doma chová slušně. V zemích EU si však dovoluje téměř všechno. Čtenáři by se měli zamyslet nad následujícími údaji statistických úřadů. V období kolem roku 1960 žilo v Evropě čtyři až šest milionů muslimů a ze 120 obyvatel byl jeden muslim. Teď jich žije v EU oficiálně 52 milionů a 10 – 15 milionů bez statusu. To znamená, že z osmi obyvatel EU je jeden muslim. V roce 
2050 – 60 už ale bude žít v EU sto milionů muslimů. V roce 2500 bude mít EU miliardu obyvatel, ale z dnešních 550 milionů křesťanů zůstane 100 – 120 milionů. A když přijmou do EU Turecko, najednou ze čtyř jeho obyvatel bude jeden muslim. Dnes 
v Belgii, Holandsku a Bulharsku tvoří 25 procent obyvatel muslimové. Padesát procent tam narozených dětí už je muslimských. 
V Lucembursku 45 – 50 procent obyvatel tvoří muslimové. A když vezmeme porodnost v EU, tak na každou ženu připadá 1,5 dítěte, zatímco u muslimů je to čtyři až šest dětí. Měli bychom pochopit, že v blízké budoucnosti se Evropa stane muslimskou. Na Eiffelovce bude viset islámská vlajka. Do roku 2500 budou v Evropě jako křesťanské země jenom Polsko, Maďarsko a Itálie. Pokud bude porodnost v ČR stejná jako nyní, 1,35 dítěte na jednu ženu, umře poslední Čech nebo Češka do roku 2500. V roce 1960 bylo v České republice 15 – 17 procent důchodců. 
V roce 2010 už to bylo 20 – 22 procent, v roce 2050 – 2060 by to mělo být 24 – 26 procent. Dnes tvoří důchodci 
kolem 22 procent obyvatel ČR. 100 – 120 000 Češek má za manžela cizince a pro většinu přistěhovalců je manželství nejkratší cestou do EU. Podle ČSÚ je v ČR 50 procent obyvatel rozvedených a 18 – 35 procent žen v ČR i EU nemůže mít děti.

Pocity strachu a nejistoty rozdmýchávají v Evropě teroristické útoky, ke kterým se hlásí radikální islámistická hnutí. Vyznavačů islámu, kteří s nimi nesouhlasí, je však daleko víc. Proč by si křesťané měli myslet, že islám je vyznání vybízející k vraždění jinověrců, když se korán a umírněná většina vyznavačů Alláha zahalují mírumilovností?

Když někdo řekne slovo mírumilovnost, chápu to tak, že nečetl korán. Bible je slabá, láme naši vnitřní hrdost, ale Korán muslimům dodává sílu. Křesťané jsou pro ně nevěřící – gjavurové. A nejenom nevěřícími, ale lidmi, pro něž není nic svaté a morální. Islám neuznává jiná náboženství. V koráně je napsáno: Vy, kteří věříte, neberte si Židy a křesťany za přátele, neboť oni jsou si přáteli jeden druhému. Kdokoliv z Vás se s nimi přátelí, stane se jedním 
z nich a Bůh věru nepovede lid nespravedlivý.“ Korán, CXII, sura 56/51,

Bude opravdu stačit, pokud se muslimové ve veřejném životě v zemích křesťanských kultur a základů budou muset přizpůsobovat nám, našim zákonům a naší kultuře, ne my jim? Nepropásli jsme čas, kdy takový přístup ještě měl smysl a šanci?

Plán některých europolitiků v Bruselu integrovat muslimy do společnosti EU selhal. Otočil se jako bumerang proti Evropanům. Muslimové mají natolik silné tradice a zákony islámu, že se nikdy nebudou přizpůsobovat jiným zákonům. Každý rok v EU kolem 
150 – 170 000 křesťanů přejde na islám, hlavně kvůli smíšeným manželstvím.

Publicista a spisovatel Benjamin Kuras řekl před několika dny na ČT 24 k teroristickým útokům radikálních islamistů, že nyní už ve válce jsme a ozbrojená obrana je nutná. Že je třeba nastolit jasné zákony, pro všechny stejné, a pokud jde o islám, zmínil nutnost prohlásit za totalitní ideologii a na evropské půdě zakázat jeho zákony šaría (islámské náboženské právo) a džihád (na Západě chápaný jako svatá válka proti nevěřícím – tj. nemuslimům). Co si o tom myslíš?

EU by měla mít přesné zákony pro všechny imigranty. Sami sem přicházejí, takže by měli přijmout naše podmínky, tedy jazyk, školy, křesťanství. V opačném případě ať se vrátí zpět do svých zemí. Ale skutečnost je taková, že oni u nás své školy otevírají, staví mešity i různá zařízení. Po určité době se postaví na nohy a budou se dožadovat nezávislosti. Tak tomu bylo i v Arméni, Byzancii, Kypru, Albánii, v Kosově, a to ještě není konec, jenom začátek.

Svou odvahu karikovat Proroka Mohameda zaplatila životem řada lidí. Salman Rushdie si za svůj román Satanské verše vysloužil od ájatolláha Chomejního v roce 1988 fatvu, tedy trest smrti. To jsou způsoby chování hlubokého středověku. Objevují-li se vážně míněné ve třetím tisíciletí, neznamená to svým způsobem návrat o mnoho staletí zpátky?

Bohužel tuto otázku mnozí Evropané nechápou přesně, proto platí svými životy. Demokracie neznamená anarchii, aby každý psal nebo říkal, co chce. Slovo demokracie je staré řecké slovo a znamená „demos“ – národ a „kratos“ – milovat, miluju. A to znamená, že si musíš vážit toho, kdo stojí před tebou a neurážet jeho zákony. V Koráně je napsáno: „Kdo uráží Proroka, pro toho je připraven trest bolestný.“ (Korán, CXI, sura 9, Pokání 41).

Podle arabisty a orientalisty Bronislava Ostřanského z Orientalistického ústavu AV ČR zákaz zobrazovat Proroka nevyplývá z koránu, ale z tradice. A tento zákaz byl formulován v době, kdy se muslimové obávali modloslužebnictví. Jak tedy vnímat to, že islamisty, kteří páchají ve světě atentáty anebo se odjíždějí nechat naverbovat do armády Islámského státu, jsou velmi často vzdělaní mladí Arabové či inteligentní potomci přistěhovalců na Západ?

Zatím co pro nás jsou takoví lidé fanatiky, pro Araby jsou hrdinskými patrioty.

Nedávno jsi v jednom z rozhovorů řekl, že Arménie je jediný stát na světě, kde dnes žijí pouze křesťané. Muslimové byli ze země pod posvátnou horou Ararat vyhnáni v karabašské válce začátkem devadesátých let 20. století. Jaké řešení doutnajícího konfliktu kultur bys doporučil evropským státům? Mohli by si 
vzít nějaký příklad od Arménie?

V 16. – 17. století Španělé vyhnali Araby z Evropy zpět. Ti, kteří zůstali, přijali křesťanství. V letech 1989 až 1994 Ázerbájdžánci vyhnali z Ázerbájdžánu 500 tisíc Arménů a Arméni vyhnali z Arménie 350 tisíc Ázerbáj-džánců. Nyní je Arménie jedinou křesťanskou zemí, kde nežije ani jeden muslim a 97 procent jejích obyvatel je Arménů. Evropu čeká velmi složitá situace. Měla by udělat to, co Arménie, Španělsko, nebo nutit imigranty, aby se přizpůsobili zdejší kultuře, případně k přijetí křesťanství. Jinak si myslím, že třetí světová válka začne mezi křesťany a muslimy do padesáti let a bude několikrát horší než ta předchozí. Jinak se v budoucnosti Evropa stane muslimskou zemí a křesťané zůstanou v historii jako ztracená civilizace. Potomci původních Evropanů se pak za vás, za své předky, budou stydět, zatím není pozdě, myslete na to.

(Zdroje všech dat použil Ašot Arakeljan z ČSÚ, EU, OSN) Převzato z http://www.mikan.cz

k tématu: O koncích civilizací a současném generačním konfliktu-Petr Hampl https://www.pokec24.cz/videa/

sdílet na