Evropa bez Evropanů?
Do konce 21. století budou Evropané žít v úplně jiné Evropě.
Počet obyvatel Evropské unie k lednu 2020 byl přibližně 747,5 milionu (9,78% z celosvětového počtu).
Nejnižší populace je zaznamenána v nejbohatších regionech EU – severní Evropa (106,2 milionů) a západní Evropa (196,1 milionů). V jižní Evropě žije 152,2 milionů lidí a nejlidnatější je východní Evropa (293 milionů lidí).
Podíl migrantů v populační struktuře EU a v struktuře migrace: podíl muslimské populace neustále roste.
Lucembursko je na čele všech – již v roce 2016 bylo 45,9% jeho obyvatel původem z jiných zemí.
Následuje Švýcarsko (29,6%), Švédsko (18,5%), Rakousko (17,4%).
V absolutních číslech nejvíce migrantů v EU přijaly Německo, Francie a Itálie. V přepočtu na obyvatele je na prvním místě Švédsko (20,3 migrantů na 1 000 Švédů), Malta (18,2) a Rakousko (10,7).
V mnoha evropských zemích se jejich minulost jako koloniálních metropolí změnila na migrační zátěž – příliv migrantů z bývalých kolonií. V Portugalsku je nejvíce migrantů z Angoly, ve Španělsku z Kuby, ve Velké Británii z Indie, ve Francii z Alžírska. Podíl Afričanů mezi migranty v Belgii a Itálii dosahuje 48,7% a 26,9%.
Po pádu kolonialismu se navázané vazby mezi metropolemi a jejich bývalými koloniemi nepřerušily, ačkoliv se změnily. Takže současný vektor přemístění je historicky určen. Z kolonií funguje “tok cestujících” kvůli znalosti jazyka bývalé metropole a bývalé metropole obvykle upřednostňují migranty z bývalých kolonií.
Podle průzkumu Pew Research, i když by migrace do Evropy klesla na nulu, podíl muslimů v evropské populaci se v následujících generacích bude zvyšovat a do roku 2050 dosáhne 7,4% až 14% (v současnosti 5%).
Tento trend se vysvětluje jednoduše: Muslimové jsou v průměru o 13 let mladší než původní Evropané a muslimské ženy mají v průměru o minimálně jedno dítě více než Evropané.
V Itálii pouze 33,3% všech migrantů pochází z evropských zemí. Ve Švédsku – 27,4%, v Belgii – 22,6%.
V Německu budou do poloviny 21. století tvořit muslimové 11% až 20% populace, ve Švédsku 21 až 31%.
Pokud jde o počet migrantů z Asie a Středního východu do Evropské unie (12 milionů), před nimi jsou jen migranti z EU (20 milionů).
Pokud jde o nárůst populace v Africe, tak EU věnuje největší pozornost Nigérii (nejlidnatější africký stát) a Nigeru s nejvyšší porodností na světě (7,3 dětí na 1 ženu). Do roku 2050 bude počet obyvatel Nigeru stejný jako počet obyvatel Německa a počet obyvatel Nigérie překročí téměř 4krát Spolkovou republiku Německo a dosáhne 300 milionů lidí.
99% migrantů z Nigérie, 98% z Burkina Faso, 94% z Ghany, 63% z Kamerunu a 59% z Mali směřují do Evropy přes Niger.
Existují tři migrační trasy z Afriky a Blízkého východu do Evropy:
- západní Středomoří (k pobřeží Španělska),
- střední Středomoří (k pobřeží Itálie)
- a východní Středomoří (k pobřeží Řecka).
Toto se překrývá s činností islámských skupin na křižovatce tranzitních států (Mali, Alžírsko, Niger, Nigérie a Čad), kteří vykonávají nábor a agitaci mezi migranty. Vojenské kontingenty Spojených států, Itálie, Německa a Francie jsou rozmístěny v Nigeru, Čadu a Mali, ale to prakticky nic nemění na situaci.
Západní evropské země nemohou migranty odmítnout podle jejich vyjádření, už jen proto, že ve svých ekonomikách potřebují levnou pracovní sílu. Daná politika však směřuje k postupné záměně původního bílého obyvatelstva, které vytlačí vyšší porodnost přistěhovalců z Afriky a Asie.
Německo vynakládá 9,9% svého HDP na integraci nových přistěhovalců, očekává však, že do roku 2026 z nich získá zisk 65 miliard EUR. S Němci takový zisk nezískáte. Hospodářský růst v severských zemích by již v roce 2019 byl o 2,5% nižší, pokud by neměly přísun levnější pracovní síly z Asie a Afriky.
Východní Evropa byla dlouho periferním místem pro migranty, situace se však mění.
Polsko zvyšuje kvótu na pracovní sílu ze zemí Asie a Afriky. S půjčkami EU se země poprvé ve své historii mění na příjemce lidských zdrojů ze vzdáleného a kulturně jiného prostředí.
V první polovině roku 2019 dostali Vietnamci 91%, Indonésané 76% pracovních povolení v Polsku z celkového počtu povolení vydaných na celý rok 2018.
Polští zaměstnavatelé zároveň zaznamenávají vyčerpání migračního potenciálu Ukrajiny.
Namísto předchozích 1,5 milionu v současnosti v Polsku pracuje kolem milionu Ukrajinců.
Proto se v Polsku zvyšuje počet přistěhovalců z Etiopie, Nepálu, Bangladéše, Filipín, Thajska, Indie a Číny.
V důsledku čehož se bude postupně měnit složení populace v zemi.
Brusel nemá účinnou strategii pro řešení migrační krize. Můžete si připomenout zákon 2015/36, který nigerijské orgány přijaly pod tlakem EU na zablokování přístupu přistěhovalců do Libye. Zákon kriminalizuje poskytování nelegálních služeb migrantům, ale migranti jednoduše začali cestovat do Libye přes Alžírsko.
Nepomohlo ani otevření více než třiceti zadržovacích středisek pro migranty v Libyi. V podmínkách libyjské státnosti zničené evropskými a americkými bombami správa těchto center úspěšně nahradila pašeráky.
Podle předpovědí demografů se počet obyvatel Afriky v příštích 30 letech téměř zdvojnásobí, počet obyvatel Asie je také na vrcholu růstu.
V Evropě je opačný trend – kolosální pokles plodnosti. Vše naznačuje tomu, že pokud nedojde k radikální změně migrační politiky, tak do konce 21. století budou Evropané žít v úplně jiné Evropě …
Přeložil:
OZ Biosféra www.biosferaklub.info
https://bit.ly/36VeBDx