“Desítky zlikvidovaných” po pokusu o útok na policejní stanici v Kazachstánu

Kazašské bezpečnostní služby prohlásily, že zabránily pokusům o útok na policejní budovy v bývalém hlavním městě Almaty, kde v noci na středu zabily desítky demonstrantů, kteří se na útocích podíleli.

Demonstranti se v noci pokusili obsadit velitelství policie a několik stanic po celém městě, uvedla ve čtvrtek ráno policejní mluvčí Altanat Avirbeková.

Uvedla, že tyto pokusy byly potlačeny, zatímco “desítky útočníků byly zlikvidovány”.

“Jejich totožnost se nyní zjišťuje,” dodala, aniž by prozradila další podrobnosti.

“Protiteroristické operace” probíhaly ve třech policejních budovách ve městě, uvedla mluvčí, která vyzvala obyvatele v těchto oblastech, aby zůstali doma.

V noci také několik stovek vojáků obklíčilo hlavní náměstí v Almaty a svedlo přestřelku se skupinou výtržníků. Bezpečnostní perimetr byl mezitím odstraněn a vojáci odešli.

Ve dvoumilionovém městě, které je největším městem v zemi, byla po středečním dni násilností, kdy rozzuřené davy obsadily vládní budovy včetně starého prezidentského sídla a kanceláře starosty, nasazena armáda.

Do rukou protestujících padlo také letiště, které však podle zpráv později znovu obsadily bezpečnostní složky. Obchody, obchody se zbraněmi, banky, nemocnice a další místa byla vypleněna a vyrabována.

Při nepokojích bylo zabito osm policistů a 317 jich bylo zraněno, uvedlo ve středu pozdě večer ministerstvo vnitra.

Kazašský prezident Kassym-Jomart Tokajev obvinil z násilností “mezinárodní teroristické gangy” a obrátil se na Ruskem vedenou Organizaci smlouvy o kolektivní bezpečnosti (OSKB) s žádostí o pomoc při obnovení pořádku v zemi. Blok uvedl, že mírové jednotky CSTO budou v Kazachstánu rozmístěny “na omezenou dobu s cílem stabilizovat a normalizovat situaci”. Podrobnosti operace však zatím nebyly zveřejněny.

CSTO je bezpečnostní smlouva mezi šesti bývalými sovětskými státy: Bělorusko, Kazachstán, Kyrgyzstán, Rusko, Arménie a Tádžikistán. Ázerbájdžán byl původním členem organizace při jejím založení v roce 1994, ale v roce 1999 z ní vystoupil. Kyrgyzstán se přiblížil žádosti o vyslání mírových sil v roce 2010 během střetů mezi etnickými Kyrgyzy a Uzbeky v zemi, ale při té příležitosti aliance nesouhlasila s poskytnutím vojenské pomoci.

Po Novém roce začaly protesty po celém Kazachstánu, včetně Almaty, hlavního města Nur-Sultan, Aktobe a dalších měst. Vyvolalo je dvojnásobné zvýšení cen zkapalněného ropného plynu, protože vláda prohlásila, že si nemůže dovolit dále dotovat toto široce používané levné palivo. Původně poklidná shromáždění se rychle změnila v násilnosti a vymkla se kontrole.

Ceny uranu rostou, protože největším světovým dodavatelem otřásly nepokoje

Násilné protesty v Kazachstánu mají dopad na světový trh s jaderným palivem

Světové ceny uranu vyskočily téměř o 8 %, protože Kazachstán, který zajišťuje více než 40 % světové produkce, se snaží zvládnout rozsáhlé protivládní protesty.

Podle údajů společnosti UxC, která se zabývá výzkumem a analýzou trhu s jaderným palivem a kterou cituje agentura Bloomberg, se ve středu ceny uranu na mezinárodním trhu vyšplhaly na 45,25 dolaru za libru z 42 dolarů zaznamenaných o den dříve.

Akcie největšího národního producenta Kazatompromu mezitím při londýnském obchodování údajně klesly o 11 %. Zároveň většina uranových společností v Severní Americe a Austrálii rozšířila zisky, které zaznamenaly na začátku tohoto týdne, kdy Evropská komise prosadila návrh na označení některých jaderných projektů za udržitelné.

Středoasijskou zemí, která byla součástí bývalého Sovětského svazu, od neděle otřásá vlna násilných protestů po prudkém zdražení zkapalněného plynu, k němuž došlo v důsledku zrušení vládní cenové kontroly.

Demonstranti nejprve vyšli do ulic města Janaozen, které bylo založeno již v 60. letech 20. století kolem nově objeveného ropného pole, ale shromáždění se brzy rozšířila i do dalších kazašských měst, mimo jiné do hlavního města Nur-Sultan, ale také do Aktobe, Aktau a Almaty, největší metropole a druhého hlavního města.

Kazachstán je jednou z hlavních světových energetických velmocí, patří mezi největší vývozce ropy a v případě plynu je v první dvacítce. Jeho vláda po léta dotovala zkapalněný ropný plyn, ale nedávno oznámila, že udržování tak nízkých cen se stalo neudržitelným. Zrušení dotací nevyhnutelně vedlo k tomu, že se cena během několika dní zdvojnásobila.

sdílet na