Co znamená “pomalé” stažení americké armády ze Sýrie?

CO ZNAMENÁ “POMALÉ” STAŽENÍ AMERICKÉ ARMÁDY ZE SÝRIE?…. aneb jak se Trump rozhodl vyčistit kapsy svých spojenců.

Úžasné události se odehrávají na americkém politickém horizontu. 
Když v polovině prosince minulého roku americký prezident Donald Trump oznámil stažení amerických vojsk ze Sýrie, došlo k velkému rozruchu. Zejména proto, že Washingtonští spojenci – Berlín a Paříž prohlásily, že
“je to překvapilo,” a kritizovaly rozhodnutí Trumpa. 
Zároveň americká média uvedla, že Washington tyto záležitosti konzultuje s Londýnem a Ankarou.

Ve francouzském vydání Le Figaro věří, že “Washington, Moskva a Ankara vyjednaly dohodu” a současně citují polské přísloví:

“Pokud nejste u stolu, pak jste na jídelním lístku.” 

Ale jaké je to jídlo? 

Začneme popořádku. Původně bylo řečeno, že Spojené státy začnou okamžitě stahovat vojáky ze Sýrie.

Pak Pentagon a ministerstvo zahraničí USA objasnily, že tento proces bude trvat 60 až 120 dní, i když
v novinách The New York  Times bylo uvedeno, že “stažení proběhne do 30 dnů”. 
A teď jsou zprávy, že po setkání Trumpa s vlivným republikánským senátorem Lindsayem Grahamem bylo rozhodnuto “pozastavit situaci” a “armáda by mohla dostat čtyři měsíce, aby bezpečně opustila Sýrii”, ……..
což v principu nic nemění.

Ale není to jenom v tom. 
Hlas Ameriky, komentující rozhovor prezidenta se senátorem, cituje následující slova:
“Pokud chtějí, abychom bojovali, musí zaplatit i odpovídající cenu a pokud mluvíme o ceně, tak někdy se jedná o peníze. Takže nedovolíme, aby všichni „jeli“ na nás.”

Kdo však na kom “jezdí” v Sýrii a komu konkrétně jsou adresovány výzvy, aby sdílel finanční zátěž spojenou
s válkou? Od koho konkrétně se USA pokoušejí distancovat v Sýrii? 
Trump tímto jasně potrestá své spojence v NATO a členy Evropské unie, kteří odmítly přistoupit k americkým sankcím proti Teheránu.

Není náhodou, že americký ministr zahraničí Mike Pompeo se setkal v Brazílii s Benjaminem Netanjahu, ujistil ho o připravenosti Washingtonu, a to navzdory rozhodnutí o stažení vojsk ze Sýrie,…..  „i nadále spolupracovat na vyřešení syrské krize a proti Íránu na Blízkém východě.“

Určitý signál je adresován i Ankaře. 
V této souvislosti turecké vydání Hürriyet Daily News píše, že navzdory rozporům mezi USA a Tureckem
v otázce syrských Kurdů,….. „Dříve Ankara mohla využít Washington jako protiváhu Moskvě, ale teď takovou možnost už mít nebude a bude muset jednat s Moskvou přímo“ .

Připomeňme, že Turecko – před ohlášeným stažení americké armády ze Sýrie, mělo dřívější plán  „Cestovní mapy“ v  interakci se Spojenými státy – pozastavilo plánovanou vojenskou operaci východně od Eufratu. 
Pokud jde o Kurdy, turecké vydání předpovídá jejich spolupráci s Damaškem, která by mohla v budoucnu skončit výskytem kurdské autonomie v Sýrii.

Zástupce „Syrských demokratických sil“ (SDF) Mustafa Bali řekl:
“Teď jsme otevřeni všem variantám a všem koalicím”.
Ale i Iránci se obávají Kurdů kvůli své spíše nespokojené menšině ve své vlastní zemi. 
A zde, jak předpokládají američtí odborníci, v trojúhelníku Rusko-Turecko-Írán mohou vznikat problémy.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan oznámil svou připravenost projednat situaci v Sýrii “v Moskvě nebo
v Soči.” Druhý den navštívila ruskou metropoli reprezentativní turecká delegace. 
Ankara prohlašuje, že nesouhlasí s “rozdělením Sýrie”, ale bude akceptovat projekt vzniku další kurdské autonomie v tomto regionu, kterou chorvatské vydání Advance nazývá…. “Blízkovýchodním Kosovem”.

Američané ani ne tak opouštějí Kurdy, jako se snaží přenést řešení jejich problémů na ramena jiných zemí. 
Hlavní roli v tomto ohledu bude hrát Damašek. 
Samozřejmě, stažení amerického kontingentu ze Sýrie posiluje i tamní pozici Teheránu, což vyvolává zvýšené obavy Izraele. Rozložení sil se v celém regionu mění a pro další vývoj se objevují nové scénáře. 
Současně nelze vyloučit nějakou geopolitickou reanimaci ISIL.

Zaznamenáváme ještě jeden důležitý bod. 

• Syrský prezident Bašár Asad povolil Teheránu útočit na teroristy na území Sýrie bez předchozího souhlasu Damašku. 
  
• Turecko, bez dosažení vhodných dohod se Sýrií a vytvoření mechanismů vzájemné spolupráce, tuto možnost nemá. 
  

Takže není součástí centra pro výměnu informací, která se skládá ze zástupců Ruska, Íránu, Iráku a Sýrie.

Je možné, že Ankara bude i nadále udržovat kontakty s Washingtonem – s určitými variacemi. 
S největší pravděpodobností brzy po Američanech, Sýrii opustí Britové a Francouzi. 
Rusko, Turecko, Sýrie a Írán nebudou muset bojovat s účastníky mezinárodní koalice pod vedením USA,
kteří byli vytlačeni na periferii.

Přesto, jak píší noviny The Times, je příliš brzy na to hovořit  o „vítězích“ a „poražených“ v Sýrii, i když Washington usiluje zbavení se odpovědnosti za další dění v Sýrii, a chce se omezit pouze na pozici externího arbitra. Pro Američany zůstává prioritou Írán, není odstraněn z dohledu – zdá se, že se mění pouze taktika dopadu na tuto zemi.

Nyní je intrika v tom, jak budou v této oblasti nadále fungovat “oportunisté” – Paříž a Berlín. 
Budou usilovat o posílení svého vlivu v regionu? nebo podle Le Figaro:
“sledovat, jak se Trump bude snažit zatlouct klín do ještě ne silné aliance Moskvy, Teheránu a Ankary, aby potom opět vstoupil do hry”?
Ale v publikaci se zdůrazňuje, že “hlavní věc neudělat špatnou diagnózu”, protože Trump “nemá v úmyslu úplně obrátit Rusko proti sobě”, které “pro něj nepředstavuje vnější hrozbu”.

A ještě intrika. Podle ní americký prezident údajně plánuje “položit základy triumvirátu Washington-Moskva-Peking” a přes něj řešit íránský problém, jelikož syrská karta je již dohrána. 

No, uvidíme co z toho vyjde. 
Koneckonců, Moskva nedala důvod pochybovat o přijatých závazcích v rámci pomoci Sýrii.
http://www.iarex.ru/articles/63115.html

sdílet na