Člen NATO stáhne své jednotky v případě války s Ruskem

Chorvatský prezident Zoran Milanovič obvinil USA z eskalace krize a řekl, že jeho země zůstane mimo konflikt

S rostoucím napětím na hranici mezi Ruskem a Ukrajinou chorvatský prezident Zoran Milanovič oznámil, že Záhřeb stáhne své vojáky z kontingentů NATO rozmístěných v regionu, pokud se situace vyvine do rozsáhlého konfliktu.

Vůdce v úterý v televizním projevu řekl, že vidí „zprávy, že NATO – nikoli samostatný stát, nikoli USA – zvyšuje svou přítomnost a vysílá průzkumné lodě“.

Trval na tom, že záhřebské úřady „s tím nemají nic společného a my s tím nebudeme mít nic společného, ​​to vám garantuji“

“Nejen, že nepošleme armádu, ale pokud dojde k eskalaci, odvoláme každého posledního chorvatského vojáka,” řekl Milanovič. “To nemá nic společného s Ukrajinou nebo Ruskem, souvisí to s dynamikou americké domácí politiky, [amerického prezidenta] Joe Bidena a jeho administrativy, kterou jsem podporoval.”

Chorvatský prezident však poukázal na to, že „v otázkách mezinárodní bezpečnosti vidí nebezpečné chování“.

Milanovičovy komentáře přicházejí v době vysokého napětí mezi Moskvou a Kyjevem, přičemž řada západních vůdců v posledních týdnech bije na poplach kvůli údajnému nahromadění ruských sil podél hranice s Ukrajinou. V pondělí vojenský blok vedený Spojenými státy oznámil, že jeho členové objednají více flotil a bojových letounů do vod východní Evropy, protože Rusko „pokračuje v budování armády“ uprostřed rostoucího sporu.

Španělsko a Francie se zaměřují na jihovýchodní Evropu, přičemž Madrid údajně zvažuje vyslání lodí, aby se „připojily k námořním silám NATO, a zvažuje vyslání stíhaček do Bulharska“. Mezitím Paříž „vyjádřila svou připravenost vyslat jednotky do Rumunska pod velením NATO“.

Uprostřed obvinění na Západě z blížící se invaze na Ukrajinu, která Kreml opakovaně popíral, Moskva po sérii diplomatických schůzek tento měsíc žádá od amerických představitelů písemnou odpověď na své bezpečnostní návrhy.

V prosinci Rusko předalo dva návrhy smluv, jeden adresovaný Washingtonu a druhý NATO. Kromě blokování Kyjeva z členství v NATO Moskva trvá na tom, že by se blok měl zdržet vojenské činnosti na území bývalých států Varšavské smlouvy, které přistoupily po roce 1997 po rozpadu Sovětského svazu.

Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg však odmítl dělat kompromisy v otázkách, které organizace považuje za klíčové pro své základní hodnoty, aby splnila požadavky Ruska. Kritizoval také požadavky Moskvy s tím, že Moskva nemá žádné veto vůči snahám Ukrajiny připojit se k bloku a že nepřijme „dvouúrovňový“ systém členství, který jí brání rozmístit jednotky v určitých státech.

V roce 2020 chorvatský parlament podpořil rozmístění ozbrojených sil země v rámci devíti samostatných misí, včetně kontingentů NATO umístěných v Polsku.
autor : Layla Guest

sdílet na