Čeští elfové se znovu přihlásili
Zajímavostí je, že to, co koluje v řetězových e-mailech, které si mezi sebou předávají z velké části senioři, kteří mnohdy nejsou aktivní na sociáních sítích, se pak právě ve skupinách s výše zmíněnými tématy objevuje. Největší taková facebooková skupina nese název “Fanklub Tomia Okamury” a má přes 16 tisíc členů.
Elfové jmenují řadu politiků SPD a jejich asistentů, kteří sdílí dezinformace.
A pro někoho možná překvapivě k nim přidávají i europoslance za KDU-ČSL Tomáše Zdechovského.
Zdechovský se pro Seznam ohradil: „Tvrzeni údajných elfů o tom, že jsem dezinformator považuji za lež
a vyřizování účtů před volbami za to, že jsem se například zastal kardinála Duky, řidiče Sagana nebo Evy Michalakové. Opakovaně jsem nesouhlasil s jejich nálepkami některých politiků jako ruských trollů a vyvracel některé jejich nesmyslná tvrzení o pedofilii. Pravidelně jsem v kontaktu s bezpečnostními složkami naší republiky a dalších demokratických států a uvedené informace považuji za nesmyslné.“
Obsah se prolíná taky s tím, co publikuje dvacítka stálic mezi českými dezinformačními weby. Lží, a manipulací podle analýzy elfů přibývá před volbami do evropského parlamentu. Ty se uskuteční o posledním květnovém víkendu. Aktivní jsou proto i trollové – falešné profily na Twitteru a Facebooku, které často zaplavují diskuse a agresivně napadají jejich účastníky. Některé z nich, jako třeba Ing. Vítězslava Vackáře, CSc., elfové odhalili. Takové účty pak utichnou.
To mě zaujalo. Na facebooku jsem jeho účet nenašel, na LinkedIn také ne, Na Twitteru má 25 tweetů, ale ani jeden nemá charakter pomluvy nebo tak zvaného trollingu. Diskutoval s Lutonským, kriticky se stavěl k Taberymu, ale nic zvláštního. Co vás opravňuje tvrdit, že jde o trolla?
Kdo jsou Čeští elfové? Na svém Facebooku se popisují takto:
Čeští elfové bojují v hybridní válce tam, kde se státu zatím bojovat příliš nechce. Dnes jich jsou desítky
a vzájemně se neznají. Komunikují v šifrovaných zprávách a pod služebními čísly. Jsou mezi nimi studenti, lékaři, učitelé, hasiči, podnikatelé, umělci, řemeslníci, vědci, policisté, vojáci. Spojuje je odpor k rozdělování společnosti prostřednictvím manipulací. Chtějí ji proto chránit.
Text Zuzany Černé na Seznamu a pubescentní profilový obrázek na Facebooku (nechtěným vtipem vedle obrázku Masarykovy sochy) před nás staví řadu nezodpovězených otázek.
Kam se podělo volání disidentů z totalitního režimu po názorové pluralitě? Co se stalo, že různí polostátní propagandisté tvrdí, že o některých věcech se prostě diskutovat nemá, či snad dokonce nesmí.
A když se tak stane, tak je diskutér vzápětí označen nálepkou „proruský troll.“ Co vás opravňuje k posilování vzmáhající se protiruské hysterii, když žádná hysterie nemůže vést k ničemu dobrému?
Kdo, u všech čertů, vytáhl na Boží světlo staré militaristické bolševické heslo:
„Kdo nejde s námi, jde proti nám!“
Když tu názorovou pluralitu nevytváří mainstream, jak je možné, že se mluvčí „elfů,“ který se zároveň staví
do role odborníka na vzdělávání, diví že ji lidé zdvihnou sami?
Jak je možné, že se slovně vyžaduje kritické myšlení a v praxi nekritická víra?
Paul Craig Roberts, republikán s řádem Čestné legie, píše článek „Where Is The Shame?“ (Kde je ta ostuda?)
o skutečnosti, že když se nezvratně prokázaly zločiny amerických vojsk v Afghánistánu a Iráku, dále lži americké administrativy, které vedly k zahájení válek bez rozhodnutí RB OSN, zůstaly bez reakce Mezinárodního trestního soudu (International Criminal Court, dále jen ICC) protože George W.Bush, už 3.srpna 2002 podepsal zákon American Service members Protection Act of 2002, který umožňuje použití vojenských sil k osvobození amerických občanů zadržených soudem (odtud také přezdívka „zákon o invazi do Haagu“).
Dále zapovídá jakoukoli spolupráci s ICC, zakazuje účast na mírových operacích OSN bez zajištěné imunity pro americký personál a umožňuje potrestat státy, které ke Statutu přistoupí odepřením vojenské pomoci (vyjma hlavních amerických spojenců). […]
V Bushově administrativě ho protlačil John R.Bolton, známý odpůrce OSN, smluv o omezení zbrojení a jiných projevů multilateralismu. Přijetí zákona odsoudil ve své rezoluci Evropský parlament se slovy:
„[…] nový zákon je namířen proti zakládajícím smlouvám NATO a ZEU, které byly vystavěny na bezvýhradném partnerství a solidaritě mezi partnery v případě ozbrojeného útoku na jednu ze smluvních stran […].
A my nemáme podle „elfů“ právo pochybovat! O ničem pochybovat. Dokonce ani za situace, kdy této organizaci jednoznačně dominují ozbrojené síly USA, o její užitečnosti, když nás současně americká administrativa tlačí na zvýšení zbrojních výdajů (pokud možno nákupem amerických zbraní)?
Kdy nás členství v této organizaci může zavléct do nechtěného konfliktu, jak je tomu ostatně již dnes v Afghánistánu? Kdy nás expediční charakter našich jednotek místo v obranné činnosti cvičí v dobyvačné válce?
Kolikrát už jsem napsal, že dějiny se opakují. Jednou jako tragédie, podruhé jako fraška. Po skončení 2. světové války začala ve většině uměleckých organizací pracovat tzv. očistná komise, která měla prověřit chování členů za okupace a těsně po ní. Původně se mělo jednat o interní záležitost jednotlivých uměleckých organizací: představa byla taková, že půjde o posouzení jednotlivých obviněných autorů, zda mohou být členy, případně šlo o přijetí nových členů.
Důkazem zvrhnutí celé akce je příklad Syndikátu spisovatelů, jehož spisy které se týkaly očisty a závěry,
že se umělci nějak provinili, byly poskytnuty Zemské ústředně státní bezpečnosti. V žádosti je formulace,
jež dokládá, že interní záležitosti spisovatelské organizace se stala věcí státních soudů.
„Žádáme Vás tímto, abyste okamžitě předali veškeré spisy, týkající se očisty, jakož i provinění čsl. spisovatelů, Zemské ústřední státní bezpečnosti. Toto je za účelem zjištění výše přečinu, zda osoba obviněná má býti souzena okresním národním výborem o národní cti. Předložte veškeré spisy, jak Vámi již vyřízené, tak i v řízení se nacházející, jakož i osoby osvobozené i odsouzené ve zvláštním seznamu uveďte.“
Umělec již nebyl vlastníkem svojí existence, jeho umělecký život a nejen ten byl vlastnictvím instituce, strany, státu. Na základě očistných akcí Syndikátů byly odsouzeny i některé časopisy „jakožto národní a státní zájem poškozující a tedy se ctí českého umělce neslučitelné.“
Bohumil Kartous se vžil do role „elfa,“ který soudí a rozhoduje v nové dnešní očistné komisi. Mě to připadá jako třetiřadá fraška, jak si bere, s nadutou sebejistotou, do ruky práva, která mu nepřísluší.
Vlkův dodatek:
Přiznávám, že článek ohledně elfí zprávy za březen 2019 jsem chtěl původně sepsat sám. Mám sesbíraný materiál a šlo jen o to sednout a napsat. Pan Leo byl rychlejší. A rovnou říkám, že i dokonalejší. Protože já bych nebyl dohledával ten čínský kanál. Ke své i vaší škodě bych šel po jiných věcech, kde bych také chytil Kartouze a jeho fízlovskou tlupu se staženými kalhotami. Ale to, jak ho s „neexistujícím televizním kanálem“ dostal pan Leo je jedinečné. To bych nepřekonal.
Zkrátka kdo ví kolik lidí, v nejlepším věku s daleko lepším vybavením, nedokáže zjistit ani tolik, co 80-tiletý důchodce a šíří totální blud???!!!
Uznejte – to nemá chybu, zejména když prý smyslem jejich existence je boj proti trollům a fake news.
Já být Kartouzem a jakýmkoli členem jeho tlupy, cítil bych se nyní být veřejně ocejchován za blba. V tom lepším případě. V tom horším by kohokoli mohlo napadnout, že třeba vylustrovali totéž co pan Leo a vědomě lhali, jen aby měli příběh. Ale zůstaneme u té „lepší“ varianty“ – tedy nekompetentního blba.
Ostatně -Kartouz a tlupa mají s Kosou nehoráznou smůlu! Kdykoli vyjdou na veřejnost s něčím a tenhle blog to začne zkoumat, skončí to naprostou elfí blamáží. Před dnešním článkem se tak stalo začátkem ledna, kdy jsem reagoval sloupky
Lovci trollů a copy v mateřské školce
a
Listina základních práv a svobod a Kartous
na rozhovor, který Kartous dal ČRo Plus.
Vím, že tehdy mu oba texty byly doručeny a hrubě se mu nelíbily. Nabídl jsem mu možnost kontravyjádření na Kose nebo otevřenou výměnu názorů v Hodině vlka na Slobodném vysielači…Nereagoval.
Doufám, že i tentokrát se najde někdo, kdo dnešní článek z klávesnice pana Lea doporučí samozvanému soudci jediné pravdy a jeho tlupě k pozornosti! Je ponižující být, při každém vystrčení nosu do veřejného prostoru, ofackován faktografií, sebranou z veřejně dostupných zdrojů dvěma hloupými děduly, kteří dohromady mají přes 150 roků….Tedy vzoroví zástupci skupiny senilních tupců, co jen bezmyšlenkovitě přeposílají vylhané seriové maily a nic neprověřují, nad ničím kriticky nepřemýšlejí!
Dovolím si promluvit i za pana Lea – Kartouzi, už se nemůžeme dočkat dalšího elfího výpotku a veřejného vystoupení! Tak snadné terče se objevují skutečně jen mimořádně řídce! Ovšem budeme mít drobný problém – oba budeme chtít ten terč najít jako první a okamžitě jej sestřelit. Ale jistě se nějak mezi sebou dohodneme.
https://vlkovobloguje.wordpress.com/2019/04/29/cesti-elfove-se-znovu-prihlasili/#more-955952