VIDEO + ROZHOVOR. Česká molekulární bioložka podrobně vysvětlila, proč zastává názor, že Coronavirus vznikl v laboratoři,

ale v USA se kvůli tomu strhl poprask do takové míry, že na serveru Nature Medicine se objevil text, který se snaží tvrzení vyvrátit s odkazem, že jde o přirozenou mutaci! Na začátku analýzy je plné vyvrácení, na konci už se ale mluví pouze o nízké plausibilitě a o potřebě nasbírat více dat o tom, jak to tedy doopravdy je! MUDr. Soňa Peková odhalila příliš nepohodlnou pravdu a obyčejným lidem ve videu vysvětlila věci, které měly asi zůstat laické veřejnosti natrvalo zapovězeny!

Česká molekulární bioložka a vedoucí Tilia Laboratories MUDr. Soňa Peková se během několika posledních dní stala doslova českou národní celebritou a hvězdou, a to zdaleka nejen kvůli tomu, že její laboratoř jako první v ČR otestovala jedny z prvních případů nakažených Coronavirem a nejen kvůli tomu, že vyvinula novou a lacinou metodu na testování tohoto viru. Největší zájem totiž vyvolal její rozhovor pro slovenskou zpravodajskou televizní stanici TA3, kde se otevřeně rozpovídala o původu viru Sars-Cov-2 a redaktorovi podrobně a v laické rovině vysvětlila, proč si myslí, že Coronavirus vznikl v laboratoři a nikoliv přirozenou přírodní mutací někde ve zvířatech v přírodě. Nestává se příliš často, aby špičková bioložka byla schopná obyčejným laikům vysvětlit, jak se pozná, že nějaký virus pochází z laboratoře a jiný nikoliv.

V rozhovoru Dr. Peková vysvětlila, že viry obecně se skládají z RNA řetězců, které mají tendenci mutovat, měnit se, slučovat a pozměňovat, a to především v těch úsecích RNA, které se starají o tvorbu proteinů. V této oblasti RNA probíhají tedy změny natolik dynamicky, že vliv přírody je přirozený a mutace pocházející z přírodních cyklů jsou nejčastější formou mutací. Ovšem každý virus a každá jeho RNA má něco, čemu by se dalo říkat “velín”, tedy řídící stanoviště, které kontroluje mutace probíhající ve zbytku RNA. Tato oblast RNA na samotném začátku šroubovice by se dala přirovnat k jakémusi bootovacímu sektoru na disku počítače, ze kterého se zavádí samotný operační systém. V podstatě si to lze představit jako BIOS rozhraní. A když se biologové podívají na tento úsek RNA, tak prostě něco najednou nehraje.

Řídící centrum RNA Coronaviru vypadá, jako kdyby to tam někdo všechno převrátil vzhůru nohama a celé to přitom dokonale fungovalo

Jak přímo uvedla v rozhovoru MUDr. Soňa Peková, z pohledu biologa to vypadá, jako kdyby, obrazně řečeno, někdo vtrhl do centrály tohoto velína RNA, celé to tam obrátil vzhůru nohama, všechny skříně a šuplíky vyházel, a to takovým způsobem, že je velmi těžké uvěřit tomu, že by na jedné straně tento proces vznikl náhodně v přírodě, a současně na straně druhé, že by tento chaotický a náhodný proces virus nezabil.

Samotný velín RNA je totiž hlavní bod řízení mutací zbytku RNA a v tomto případě by to znamenalo, že máme věřit, že v přírodě nějakou náhodou došlo k přepsání zavaděče a řídícího velínu viru do naprosté dokonalosti, aniž by to funkci viru nezlikvidovalo. A právě kvůli tomu se Dr. Peková domnívá, že Coronavirus mohl vzniknout v laboratoři, protože takové zásadní změny ve velínu RNA tohoto viru by přirozenou cestou v případě prakticky nevznikly, aniž by to virus nezlikvidovalo.

MUDr. Soňa Peková v rozhovoru vysvětlila natolik srozumitelným způsobem fungování RNA viru, že to vyvolalo zděšení na jistých místech. Její vysvětlení toho, co se stalo ve velíně RNA tohoto viru, překročilo onu hranici oddělení nepochopitelných informací od běžné veřejnosti. Vysvětlila divákům, že ve velíně RNA Sars-Cov-2 proběhly mohutné genové změny a přepisy, inserce (vkládaní sekvencí), delece (mazání sekvencí) a další komplexní změny v tak rozsáhlém množství, že kdyby to provedla příroda, zcela chaoticky a náhodně, virus by prostě zahynul, protože by to nemohlo fungovat a mít řád.

A když molekulární bioložka takto srozumitelným způsobem vysvětlí obyčejným lidem, jak to funguje, spustí se někde jinde obrovský řev, povyk a intenzivní “damage control” s jediným cílem, tedy s cílem popřít tyto informace a vydávat je za přirozenou, i když neobvyklou, přírodní mutaci bez jakéhokoliv zásahu člověka a jeho laboratoří. A přesně k tomuto došlo, americká vláda vydala příkaz a nařídila americkým vědcům popřít tyto informace, a to jak informace Dr. Pekové, tak i podobně laděné výroky čínských vědců.

Americká vláda nahnala vědce k sepsání kontra-analýzy vyvracející čínská obvinění, ale i výroky české molekulární bioložky

Před 2 dny uveřejnil americký server Nature v sekci Medicine analýzu [1], která se spíš podobá krizovému managementu, jehož cílem je vyvrátit všechny informace o tom, že Coronavirus vznikl v laboratoři. Paradoxní na tom je, že sama Dr. Peková v rozhovoru pro TA3 odkazuje na laboratoř ve Wuhanu, to je ta známá Národní referenční laboratoř ve Wuhanu, nikde nemluví o amerických laboratořích, ale paradoxně to není Čína, která by měla potřebu něco vyvracet o této teorii, jsou to právě američtí vědci, kdo je zde v roli tzv. potrefené husy.

Analýza sama o sobě je plná vědeckých a biologických frází a informací o genomu, které nám asi moc neřeknou, ale ze samotného dokumentu vypíchnu jenom úvod a konec tohoto textu. Jak se totiž ukazuje, nejde o žádnou komplexní vědeckou studii, ale spíše o politickou proklamaci na ochranu USA, že americké laboratoře za genovou manipulací Coronaviru nestojí. Samotný článek na Nature Medicine  se jmenuje The proximal origin of SARS-CoV-2 a ve svém úvodu zcela vylučuje laboratorní původ Coronaviru. V úvodu analýzy se píše:

Od prvních zpráv o nových případech pneumonie (COVID-19) ve městě Wuhan v provincii Hubei v Číně došlo ke značné diskusi o původu viru SARS-CoV-2 (také označovaný jako HCoV-19). Infekce SARS-CoV-2 jsou nyní široce rozšířené a od 11. března 2020 bylo ve více než 110 zemích potvrzeno 121 564 případů s 4 373 úmrtími.

SARS-CoV-2 je sedmý koronavirus, o kterém je známo, že infikuje člověka; SARS-CoV, MERS-CoV a SARS-CoV-2 mohou způsobit vážné onemocnění, zatímco HKU1, NL63, OC43 a 229E jsou spojeny s mírnými příznaky. Zde uvádíme přehled toho, co lze odvodit o původu SARS-CoV-2 z komparativní analýzy genomických dat. Nabízíme pohled na pozoruhodné rysy genomu SARS-CoV-2 a diskutujeme scénáře, podle kterých by mohly vzniknout. Naše analýzy jasně ukazují, že SARS-CoV-2 není laboratorní konstrukt nebo záměrně manipulovaný virus.

Přímo v úvodu této analýzy je tak na konci druhého odstavce deklarativně tvrzeno, že Coronavirus nepochází z laboratoře. V samotné analýze potom následují různé argumenty, k dispozici je i graf, ovšem na konci této analýzy dochází k jakési podivné změně a výrokovému posunu v tvrzeních, které už jsou mnohem opatrnější a ne tak autoritativní jako je výrok v úvodu analýzy, posuďte sami. Autoři na konci analýzy uvádí:

Zde popsané genomické rysy mohou částečně vysvětlit infekčnost a přenositelnost SARS-CoV-2 u lidí. Ačkoli důkazy ukazují, že SARS-CoV-2 není záměrně manipulovaným virem, je v současné době nemožné prokázat nebo vyvrátit další zde popsané teorie jeho původu. Protože jsme však pozorovali všechny významné rysy SARS-CoV-2, včetně optimalizovaného místa RBD a polybasického štěpení u příbuzných koronavirů v přírodě, nedomníváme se, že jakýkoli typ laboratorního scénáře je věrohodný.

Více vědeckých údajů by mohlo změnit rovnováhu důkazů a upřednostnit jednu hypotézu před druhou. Získání souvisejících virových sekvencí z živočišných zdrojů by bylo nejpřesnějším způsobem odhalení virových původů. Například budoucí pozorování intermediárního nebo plně vytvořeného polybasického štěpícího místa ve viru typu SARS-CoV-2 od zvířat by ještě více podpořilo hypotézy přirozeného výběru. Bylo by také užitečné získat více genetických a funkčních údajů o SARS-CoV-2, včetně studií na zvířatech.

Nejprve popření teorie a potom výrok o pouhé nevěrohodnosti. Zato americká armáda má jasno, před virovou nákazou z Evropy utíká a cvičení Defender 2020 nebude!

No to je překvapení. Takže z kategorického výroku ve druhém odstavci v úvodu analýzy o tom, že analýzy ukazují, že Coronavirus není laboratorní konstrukt, jsme se dostali v závěru k informacím, že v současné době je nemožné prokázat nebo vyvrátit popsané teorie původu Coronaviru, a že teorie je pouze “nevěrohodná”. A je mi naprosto jasné, proč američtí vědci k tomuto přistoupili. Chtějí si totiž nechat otevřená vrátka do budoucna, a to pro případ, že to praskne a pravda se otevřeně dostane na veřejnost. Vědci nechtějí riskovat svoji diskreditaci, že by se stali součástí politické kampaně a damage control managementu americké vlády, na kterou začínají unikat informace a Čína ústy svých mluvčí jednotlivých ministerstev obviňuje USA z toho, že Coronavirus do Číny zatáhli američtí vojáci vloni v říjnu během World Military Games, které se konaly právě ve Wuhanu.

Znovu je potřeba připomenout jednu zásadní věc. Americká armáda de facto v tichosti a neoficiálně zrušila [2] v Evropě největší cvičení NATO od konce Studené války s názvem Defender 2020. Důvodem pro zrušení cvičení je nákaza Covid-19, která řádí v Evropě. Jenže, jedná se o naprosto bezprecedentní krok, protože v Evropě již je část přesunuté americká techniky, a dokonce část amerických vojáků. Všechno bylo chystáno a najednou konec. Když přitom v minulosti ve světě probíhaly epidemie SARS, MERS, všechny možné ptačí a prasečí chřipky, americká armáda žádné operace a velká cvičení nerušila. Proč tedy najednou kvůli Coronaviru se zastavuje největší cvičení NATO za posledních 30 let v Evropě?

Otázka za milion: Přivezli Američané do Wuhanu vloni v říjnu biologickou zbraň, která zmutovala a místo pouze čínských mužů napadá úplně všechny a jak se ukazuje, hlavně i Evropany?

Důvod je nasnadě, americká generalita zřejmě moc dobře ví, co je to Coronavirus a odkud pochází, kde byl tento virus vytvořen. Jestli totiž něco Pentagon nikdy neudělá, to je vystavení vlastní armády účinkům vlastních biologických zbraní. A právě Coronavirus, podle všech informací, nejen podle názorů MUDr. Soni Pekové, a nejen podle tvrzení čínské vlády, opravdu pochází z nějakého laboratorního programu, a můžeme spekulovat, že to může být i program biologických zbraní americké armády, resp. amerického námořnictva. Všechno to zapadá logicky dohromady a naprosto dokonale. V říjnu 2019 se ve Wuhanu konají Světové vojenské hry, kterých se zúčastňuje americká vojenská delegace sportovců. V prosinci se ve Wuhanu objevuje epidemie Coronaviru. Evropští spojenci USA jsou v klidu, evropská média tvrdí, že virus vznikl kvůli špatné hygieně a nedostatečné tepelné úpravě čínských tradičních jídel prodávaných na ulici ve stáncích.

Za pouhé dva měsíce se nákaza dostává do Itálie v Evropě a česká vláda ve své naivitě prohlašuje, že nebude kontrolovat na jižní hranici turisty vracející se autem z dovolené v Itálii. O další měsíc později je v krizi celá Evropa, jsou vyhlašovány nouzové stavy, karantény, lidé musí nosit roušky, které nejsou k dostání, lidé si šijí vlastní z prostěradel, ze starých triček, ze županů, z ubrusů.

A ve světle této nákazy ruší NATO největší vojenské cvičení od roku 1989. Pokud nic jiného, tak NATO právě ukázalo svoji slabost Rusku, že stačí v Evropě rozšířit virus a NATO je kompletně odstaveno. Dovedu si představit, že mnoho jestřábů v NATO se zrušením cvičení Defender 2020 nesouhlasilo, ale Američané zjevně vědí, co dělají. A rovněž to vysílá signál, že ta ruská hrozba zase nebude tak velká, když cvičení zhatí jeden virus. Rovněž je ale potřeba se na to dívat ještě z jiné strany, a ta je také důležitá.

Dokáže vážnější chřipka zhatit největší vojenské manévry NATO od roku 1989 v Evropě? Nedokáže! A dokáže to virus z laboratorního výzkumu? Zjevně ano…

Zrušení cvičení Defender 2020 je rovněž asi snahou o zamezení blamáže, pokud by se ukázalo, že některé země NATO kvůli virové hrozbě účast na cvičení odmítnou. A to by vyslalo signál o nejednotnosti NATO, o strachu z virové nákazy atd. Rozhodnutí Pentagonu určitě nebylo snadné, protože v Evropě podle posledních informací již je rozmístěno 9 000 amerických vojáků z celkového počtu 20 000, kteří se měli do Evropy přesunout v nejbližší době a spolu s nimi je v Evropě i přesunutá technika, která se teď začne vracet zpátky do USA.

Místo Defenderu 2020 proběhne v Pobaltí menší běžné cvičení dělostřelectva, obrněných vozů a letadel, ovšem v omezeném rozsahu a formátu. Po velkých celoevropských manévrech všech armád NATO není najednou ani památky. A to všechno kvůli viru, jehož původ je paradoxně i podle amerických vědců z uvedené analýzy stále nejasný a neprůkazný. To je komedie, panečku. Když Čína otevřeně obviňuje USA ze zatažení viru do Wuhanu, je to na pováženou. Není to plácnutí do větru. A stejně tak i přiznání [3] šéfa CDC Roberta Redfielda, že v USA umírali lidé na Coronavirus v době, kdy o Coronaviru nikdo v USA nevěděl, přičemž smrt byla původně přisuzována chřipce a teprve nedávno bylo zpětně ze vzorků mrtvých zjištěno, že zemřeli na Coronavirus, zcela jasně odhaluje velmi děsivé souvislosti. Česká bioložka Dr. Peková tak možná odhalila světu více, než sama možná tuší. A patří jí za to velký dík.

-VK-

ROZHOVOR: Nemohla jsem tomu uvěřit, reaguje na nepravdivé tvrzení ministra Vojtěcha osočená lékařka

Ministr se omluvil, ale co na to samotná lékařka Soňa Peková? Jak řekla naší televizi, nemohla slovům ministra uvěřit a myslela si, že je to vtip. Nechápe, že ministr sděloval neověřené informace.

„Viděla jsem ten záznam z konference teprve dnes a myslím si, že je to poměrně alarmující, protože v podstatě zprávy, které jsou nepodložené, nebo jsou dokonce falešné, tak zazní z úst tak vysoce postaveného člověka a v takové konotaci, ze které vyznívá, že taková laboratoř jako Tilia nepatří do systému zdravotní péče. Přitom my jsme registrované zařízení a mně naskočila husí kůže, když jsem to slyšela,“ uvedla pro zpravodajství FTV Prima lékařka.

Sama tomu nemohla nejdříve vůbec uvěřit a považovala to za vtip. „Ale potom mě kontaktovala řada přátel a vyjadřovali lítost, jak jsem hrozně dopadla. Přitom já jsem byla v práci a laborovala jsem, dělala jsem svoji práci a nechápala jsem, co se děje,“ upřesnila s tím, že po osmapadesátém telefonátu se jí už zvedal tlak.

Všichni její známí se obávali o její zdraví. Jelikož v té době ale byla v práci s telefonem v letovém režimu, nedovolal se jí ani její manžel. „Nakonec skutečně přijel a zjišťoval, jestli mě ta černá dodávka neodvezla někam, abych tady nešířila prostě smrtonosnou nákazu. Takže to bylo přitažené za vlasy. Já se tomu teď směji, ale v podstatě to bylo včera nepříjemné,“ upřesnila.

Ministr zdravotnictví se v sobotu za své prohlášení omluvil. Lékařka omluvu akceptovala. „Já jsem naprosto racionální člověk, pro mě je to historie, já se v politice neangažuji. Pro mě je to vyřešené a doufám, že i pro naši laboratoř. A doufám, že už nebude středobodem zájmu,“ uzavřela.

Genetička Soňa Peková: Všechno je zapsáno v genech

Jste odbornice na genetiku, klonování a molekulární biologii, jak jsem se dočetla. Co vás z toho nejvíc baví?

Můj hlavní obor je molekulární genetika, ta v sobě zahrnuje klasickou genetiku, molekulární biologii, rovněž klonování, to je dnes v laboratoři běžné. Moje práce je číst geny. To, jak vypadáme, jak bude náš život probíhat, je zapsáno v genech.

Klonování je běžné?

Ano, neklonujeme sice myši nebo ovci Dolly, klonujeme geny. Najdeme-li u pacientů neobvyklé varianty genů, zkoumáme, jestli mají nějaký klinický význam. Pokud má onemocnění horší prognózu, umíme geny celé vyklonovat, na stole je vytvořit a vložit je do buněk, a zjišťujeme, jaký vliv na buňku mají.

Proč jste si vybrala tenhle obor? Jste přece lékařka.

V naší rodině žádní lékaři nejsou, všichni pracovali v laboratoři, rodiče se věnovali chemii, moje sestra Zuzana je biofyzik a bioinformatik. Já jsem sice šla na medicínu, ale velmi záhy, už v prvním ročníku, jsem začala pracovat v laboratoři jako „pomvěd“ na histologii a histopatologii.

Protože mi ale mikroskopická diagnostika připadala pořád příliš „velkých rozměrů“, chtěla jsem se do buněk podívat ještě hlouběji, až na úroveň molekul. Proto jsem po studiích v Hradci Králové zamířila na Ústav molekulární genetiky Akademie věd v Praze. Lásku k laboratorní práci máme v rodině. To jsou právě ty geny, které dědíme.

Její kolega David, jehož otec je jaderný fyzik, pochází z Los Alamos. V Česku žije už 13 let a návrat do USA neplánuje.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Na Ústavu molekulární genetiky ale už nejste, pokud vím.

Zažila jsem tam nejkrásnější období svého pracovního mládí a pořád mám k tamním kolegům nesmírně vřelý vztah. Nicméně osud mě zavál zpět do medicíny a od roku 2001 jsem pracovala v Ústavu hematologie a krevní transfuze, poté v Nemocnici Na Homolce. Od roku 2007 vedu Laboratoř molekulární diagnostiky Chambon.

Tu založil podnikatel Roman Janoušek, který je vyšetřován kvůli přejetí Vietnamky. Když slyším jeho jméno, zpozorním. Nicméně tahle laboratoř je jeden z jeho lepších skutků, ne?

Nechci se vyjadřovat k aktivitám pana Janouška, nečtu krimi ani různé bombastické články, protože mi připomínají amarouny a ty já nebaštím. Já jsem po převratu z Nemocnice Na Homolce, kde nezůstal nikdo ve své funkci, odešla také. Pracovala jsem tam na několika projektech, avšak události nabraly ne zcela korektní směr a bylo nutno se rozhodnout, co dál.

Tehdy jsem si myslela, že s medicínou skončím, že budu prodávat třeba zmrzlinu. Byla jsem z nových okolností velmi znechucená a smutná. To se stalo v roce 2007. V té době jsem dostala nabídku, abych vybudovala novou laboratoř, a pan Roman Janoušek byl jedním z těch, co tento projekt maximálně podpořili. To, co v naší laboratoři děláme, se děje díky jeho investici a velkorysosti.

Naše pracoviště nemá v Česku obdoby, v Evropě se k nám blíží snad jedno jediné. Zachránili jsme spoustu životů, máme za sebou řadu medicínsky významných objevů. Osobně pana Janouška neznám, ale děkuji mu za to, že nám umožnil vybudovat špičkové pracoviště. Na druhé straně on jistě věděl, že žádná laboratoř není prodělečná. Byl to jeho dobrý podnikatelský záměr.

Kolik vás tam je?

Celkem 26, z toho 21 vysokoškoláků, ti nejlepší, které jsem vyzobala z Česka, z USA, a já ten tým vedu. V únoru 2011 jsme se stali součástí nadnárodní společnosti Synlab.

Co je největší pokrok v genetice? Hrách nejspíš jako Mendel nekřížíte.

Hrách jsme už díky novým technologiím úspěšně překonali. Klinický genetik na člověku například vidí určité deformity a stanoví diagnózu. Molekulární genetik řekne, proč ten pacient tak vypadá, co za tím defektem je. Takže největší úspěch v molekulární genetice je to, že umíme přečíst veškerou genetickou informaci DNA. Máme na to špičkové technologie, které předtím nebyly dostupné. Díky tomu odhalíme více příčin všech syndromů, jež klinická genetika pouze popisuje. Umíme říct postižené rodině, že defekt, který se v rodě dědičně táhne, je způsoben konkrétní mutací, chybným písmenem v pořadí.

Na dlani jsou pidizkumavky, s nimiž se v laboratoři pracuje.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Písmenem?

Ano, rozlišujeme čtyři – A, T, C, G, neboli čtyři základní báze Adenin, Tymin, Cytozin a Guanin. Z nich je složená celá DNA a my dokážeme v řadě případů přesně určit, proč dochází ke genetickému onemocnění. Genetika umí postižené rodině pomoci při zplození dalšího potomka. V Centru asistované reprodukce se na mističce spojí vajíčko se spermií a začne se vyvíjet embryo. Z kousíčku vzorku tkáně embrya zjistíme, zda hledanou vadu nese, či nikoliv. Pokud je všechno v pořádku, vloží se embryo do dělohy matky a tím se ukončí rodinné trápení. Umíme preventivně zakročit, nespoléháme se na přírodu, jestli to vyřeší sama.

No právě. Dokážete zázraky, ale není to proti přírodě?

Do umělého oplodnění nikoho nenutíme. Je to rozhodnutí každého z nás. Kdyby se mně nepodařilo otěhotnět normální cestou, nikdo by mě nepřinutil k dítěti ze zkumavky. Věřím totiž, že každý má svůj osud a v rozhodujících situacích se mu má člověk podvolit. Ale je to každého osobní rozhodnutí. A připouštím, že je to velký byznys, jako celá medicína. Jakmile se dostanete do toho soukolí, málokomu se podaří vyskočit.

Kolik má člověk genů?

Hrubým odhadem 50 tisíc, ale pořád se objevují nové.

A které jsou nejpostiženější?

Nejčastěji vidíme závady v obrovských genech, jako jsou například geny pro kolagen, dystrofin a podobně. Čím rozsáhlejší gen, tím větší šance, že bude postižen v průběhu replikace (zdvojování) DNA nějakou chybou, která povede k závažnému klinickému onemocnění.

Jak zjistíte, že gen není v pořádku?

V roce 2001 byl v USA v rámci projektu Hugo přečten lidský genom. Nepřečtené zůstaly pouze některé úseky chromozomů, které chemickým reakcím potřebným k určení sekvence vzdorovaly natolik, že nám zůstaly pořád jako rest, který bude potřeba dokončit.

Čtení genů se provádí pomocí technik založených na polymerázové řetězové reakci (PCR) a jejích různých modifikacích. Tímto způsobem umíme přečíst geny pacientů, srovnat je s referenční částí lidského genomu a tím danou mutaci u nemocného člověka odhalit. Polymerázová řetězová reakce je jedním z fascinujících nápadů pana Kary Mullise, který za její objev získal v roce 1993 Nobelovu cenu.

PCR pracuje podobně jako jaderná reakce: téměř z ničeho vznikne ohromné množství materiálu, se kterým potom pracujeme. Analyzujeme signály a různé křivky na monitorech našich přístrojů. Tak zjistíme, že gen není v pořádku.

Když o tom mluvíte, září vám oči a jste šťastná. A tohle dokáže křivka na monitoru!

(hlasitě se směje) Přiznávám, že je to asi moje úchylka, moje velké hobby.

Mistička plná baktérií.

FOTO: Petr Hloušek, Právo

Takže z grafu, který vám vyjede, poznáte, že něco není v pořádku?

Tím, jak byl lidský genom přečten, přesně víme, jak má vypadat správné pořadí písmen. Pacientův genom srovnáme s tím stanoveným, zdravým vzorem a zjistíme, kde je závada.

Pak ten gen vytáhnete a nahradíte ho zdravým?

My umíme gen připravit na stole ve stoprocentní podobě, ale neumíme ho cíleně vnést na správné místo, abychom neudělali víc škody než užitku. Laboratorně se zkoušejí techniky na myších, ale u člověka to nejde. Vkládání genu naslepo může způsobit třeba nádorové bujení, je to velmi nebezpečné. Genová terapie je opravdu ještě v plenkách. Má však obrovskou budoucnost.

Který gen může za levorukost?

O tom zrovna mnoho nevíme. Předpokládáme, že to není dané geneticky, ale spíše funkčním zapojením pravé či levé části mozku. Leváci bývají velice inteligentní, levorukost není chyba, a je to docela sexy.

A které písmeno může za homosexualitu?

Také nevíme. Možná za tuhle výjimku může odlišná hormonální souvztažnost, ale tito lidé často bývají velké osobnosti a do naší společnosti patří.

Má genetik problém s vírou v Boha, který přece všechno řídí? Tedy i geny.

V naší rodině jsou všichni věřící, jen já jsem se nějak odrodila. Jsem špatný křesťan a mám snad až zbytečně racionální pohled na svět. V genetice všechno svědčí pro to, že svět nestvořil někdo za týden, ale jde o velkou evoluci, kdy na začátku mohly být funkční jednoduché molekuly. Ty se obalily membránou a šikovnými změnami v genetické informaci nabývaly nové funkce. Pak se tento prehistorický materiál dostal do nového prostředí, přizpůsobil se a zase nabral nové funkce. Je to práce evoluce během mnoha miliard let.

Mnoho lidí si pomáhá větou – Má to tak být, Bůh to tak chtěl nebo Bůh dal, Bůh vzal.

Myslím si, že mnoho věřících se na svět dívá jako na zázrak přírody a to, že někdo na začátku spustil tu evoluci, mohl být Bůh. Ale to, jak potom všechno běželo dál, už jeho práce nebyla. Podle vědeckých poznatků nic nenasvědčuje tomu, že by někdo stvořil svět ze dne na den. Evoluce je jasná.

Jaké geny jste od svých předků převzala vy?

Myslím, že asi nejvíce strašlivou pracovitost po dědečkovi. Bydlel na vesničce a do svých osmdesáti vybíhal desetkrát za den do kopce. Pracoval v lese. Jinak se podobám asi spíše mamince a mám po rodičích smysl pro hloubavost, takže trávit čas v laboratoři prostě zbožňuji.

Se synem Tobiášem a tříletou Dory (rhodéský ridgeback). „Dory o Tobiho velmi pečuje, takže má syn často hlavu celou olízanou,“ říká.

FOTO: archív Soni Pekové

Co jste předala vy synovi?

Asi tu hloubavost, protože si umí sednout, skládá si, hraje si, moc nedivočí. Ale to zdědil i po manželovi, ten je totiž neuvěřitelný kliďas.

Má dobře seřazená písmena?

Ano, DNA řetězec má Tobi na první pohled dobrý (směje se), je zdravý. Měli jsme štěstí. Otěhotněla jsem až ve svých 38 letech, do té doby jsem pořád jen pracovala. Byla jsem, a pořád jsem, do své práce blázen. Manžel už chtěl dítě a já to pořád odkládala.

Co dělá manžel?

Míra je lékař, poznali jsme se v Hradci Králové, kde jsme oba studovali, on vojenskou medicínu. Je o rok starší, armádu už pověsil na hřebík a má svou ordinaci.

Jaká jste byla jako malá?

Zlobivá a hrozně divoká. Byla jsem jako kluk a tatínek mi říkal chlapečku. To sestra si četla, hrála si s panenkami. Já jsem kočárek chtěla jen proto, že ho měla ségra, ale pak jsem v něm vozila dříví.

Kde se vzala vaše vášeň pro vážnou hudbu?

Hudbě jsem se téměř vůbec nevěnovala. Tatínek hrál na akordeon, ale říkal, že je to tak strašná dřina, že nechce, aby jeho dcery trávily mládí etudami. Když se rodil náš mrňous, bylo to opravdu ukrutné a myslela jsem, že to snad nemůžu přežít. Druhý den, když jsem se vzbudila na jipce, koukala jsem se do světel nad sebou, rozhodla jsem se, že se ještě chci něco naučit, než opravdu zemřu. A napadla mě hudba.

Po třech měsících jsem se vrátila do práce a začala jsem shánět učitele na piáno. Chtěla jsem nějakého studentíka, který by si u mě přivydělával. Dostala jsem kontakt na Petra Jiříkovského. To, že je klavírním virtuosem a dirigentem, jsem vůbec netušila. Na první schůzku mě pozval na AMU a to mně zatrnulo. Nicméně odvaha mi nechybí, tak jsem na to kývla. Posadil mě za koncertní křídlo a zdvořile mě požádal, abych mu něco zahrála.

Odpověděla jsem, že to bude více než obtížné, protože neznám ani noty. On se na mě zadíval, jakože jestli jde o nějaký vtip, ale ujistila jsem ho, že nikoliv, že já jsem na AMU sice silně nesprávně, ale o to s větším zájmem o věc. On, který u svých studentů piluje bravuru úhozu a emocionální prožitky při hře, zase vůbec nepředpokládal, že by k němu mohl přijít úplný začátečník. Zakroutil hlavou, usmál se a řekl, že do toho jde. Už rok intenzívně hraju. Jsme na etudě 101, začali jsme u jedničky.

Po koncertě komorního Tria Martinů, které vede Petr Jiříkovský, zasedla na naše přání k piánu. „Bohužel corpus delicti jsou zavřené noty. Z hlavy neumím hrát ani náhodou,“ přiznává.

FOTO: archív Soni Pekové

Vy se s ním ale nescházíte jen u klavíru?

Jak se s Petrem pravidelně pracovně stýkám, porozuměla jsem, co umělec potřebuje. Totiž čím je on geniálnější ve své hudbě, tím víc je jeho vnímání světa odlišnější. Například toho, co stresuje mě, si ani nevšimne. Naopak nad tím, co stresuje jeho, já mávnu rukou. Začala jsem s ním spolupracovat, pomáhám mu v jeho hudebních aktivitách. Velmi mě to naplňuje.

Možná spolu jednou budete hrát?

(hlasitý smích) To tedy určitě ne. Petr Jiříkovský je umělec, já spíše zařizuji věci, hýbu páčkami. Své funkci říkám „vometák“. K těmto lidem vzhlížím s nesmírným obdivem, oni mají úplně jinak „rostlý“ mozek, jinak uvažují, jsou to pro nás osvěžující osobnosti. My se řídíme standardními postupy, chováme se stereotypně, oni jsou originální. Bez nich by byl život smutný a jednotvárný. Teď například chystáme nový koncertní cyklus.

Nežárlí manžel na ty vaše schůzky?

Možná trochu, ale já si tuhle zálibu nedám vzít.

Takže přiběhnete z laboratoře, obstaráte synečka a začnete hrát?

Ano, pořídila jsem si elektronické piáno, časem si ale koupím pořádné. Zatím hraju na sluchátka, abych nerušila okolí. Onehdy můj muž chystal dříví do krbu na zimu. Já jsem hrála nahlas a on poznamenal, že neví, co je horší, zdali ta dřina s dřívím, anebo moje hra.

Čím se teď v laboratoři zabýváte?

Například jsme náhodně objevili novou baktérii, která s námi asi žije už dlouho, ale teprve teď se projevila. Způsobuje ehrilichiózu, extrémně vzácnou nemoc, kdy vám otečou ruce, nohy, bolí vás klouby, svaly, máte skvrny po těle, necítíte se dobře. Poprvé byla spatřena v Japonsku v roce 2004 na ostrově Mikura a všichni si mysleli, že infikuje jen zvířata. A my jsme baktérii objevili v krvi pacientky. Lékaři se nám smáli, nemohli uvěřit. Jelikož však existuje cílená léčba ehrilichiózy, pacientka se nakonec vyléčila, odešla na vysokých podpatcích. Pak se u dalšího pacienta po transplantaci jater vyvinula podobná nemoc. Znovu jsme objevili tuto baktérii. Oba klienty kouslo klíště a oba neměli slezinu (rukou si sahá na levou stranu břicha).

Slezinu máme na levé straně?

Ano a v těle zachytává různé baktérie a viry, funguje jako takové naše „smetiště“, takže oba pacienti poskytli baktérii správný terén. Pro legraci jsme pak vyšetřovali klíšťata, která posbírala naše laborantka na Křivoklátsku, a řada klíšťat tu baktérii má.

Pro legraci vyšetřujete klíšťata?

Ano, byli jsme prostě zvědaví.

S kamarádem a závodníkem Frankie Vojtíškem si vyzkoušela jízdu na okruhu v Poznani. „Byl to fantastický zážitek!“ tvrdí.

FOTO: archív Soni Pekové

Cítíte se víc vědeckou genetičkou, nebo praktičkou?

Snažím se kombinovat obojí. Je frustrující, když se vám vědecký projekt nedaří. Chybí zpětná vazba, která je pro mě extrémně důležitá. V diagnostice se práce daří, tam jsou jasně dané postupy. Proto nikdy nemám pocit vyhoření. Staráme se o hematoonkologické pacienty a o ty, kteří jsou v bezprostředním ohrožení života po selhání organismu při nejrůznějších infekcích. Proto jsme vyvinuli techniky, kdy se z odebraného vzorku klinického materiálu dozvíme, jaké tam jsou baktérie, viry, houby. Během hodin dokážeme diagnostikovat stav.

Vnímáte svou práci jako dobrodružství?

Věda je velké dobrodružství. Musíte mít hodně načteno, mít otevřené uši a oči. Na mnoho objevů se přišlo náhodou, když něco zajímavého vzbudilo vaši pozornost. Jako třeba ta ehrilichióza, kterou jsme objevili.

Nebydlíte jako madame Curie v laboratoři?

Předtím ano, od narození syna ne. Koupili jsme si před třemi lety domeček kousek od Prahy. Hledala jsem místo s historií, kde žily generace. Objevili jsme starý statek se stodolou, kterou držel pohromadě jen mech. Vešli jsme tam a byla to láska na první pohled. Od té doby dům rekonstruujeme.

A tam také odpočíváte?

Moc si neodpočinu. Máme syna, psa, obrovskou zahradu. Ale teď v létě sedíme se skleničkou vína a koukáme na hvězdy. Také každoročně jezdíme na jedno místo na Lefkádě, půjčíme si motorku a prozkoumáváme celý ostrov, manžel řídí a já můžu pít pivo.

Jaká je vaše nemoc z povolání? Nedíváte se na svět přes geny?

No, pokud genetička otěhotní, prožívá velký stres z toho, co se narodí. U nás se vyšetřují jenom nejčastější závady a my moc dobře víme, co všechno tam ještě může být. Narodil se mi zdravý mrňous, měla jsem hrozné štěstí, teď si to uvědomuji, a na druhé dítě si už netroufám.

Řekněte mi ještě na závěr nějaké genetické poselství.

Lidstvo žije nezdravým způsobem. Degenerujeme, protože se nehýbeme, jenom sedíme, pijeme moc kávy, alkoholu, kouříme, špatně jíme, ženeme se do záhuby. Přitom si nepřipouštíme nějaké nemoci. Nemyslím, že bychom se měli nechat vyšetřovat, jak se nám nabízí na každém rohu v různých reklamách. Důležitější je ohlédnout se, podívat se na svoje rodiče a pouze to, co měli oni, budeme mít i my. Není dobré nechat se masírovat promyšlenou propagandou a chodit na různé testy. Nic takového. Nejlepší je žít v klidu, v souladu se sebou a okolním světem.

Source Article from http://www.novinky.cz/zena/313833-geneticka-sona-pekova-vsechno-je-zapsano-v-genech.html
Genetička Soňa Peková: Všechno je zapsáno v genech
http://www.novinky.cz/zena/313833-geneticka-sona-pekova-vsechno-je-zapsano-v-genech.html
http://www.novinky.cz/rss/zena/
Novinky.cz – Žena
Novinky.cz – zpravodajský server
http://1.im.cz/n/img/logo.gif

sdílet na