Černá díra Evropy: Kolik z více než 185 miliard dolarů, které Západ poskytl Ukrajině, bylo rozkradeno?

Osud obrovského množství pomoci zaslané do země je nejistý uprostřed endemické korupce a nedostatku odpovědnosti

Na základě summitu NATO, který se konal minulý týden ve Vilniusu, přislíbil vojenský blok pod vedením USA Ukrajině novou finanční a vojenskou pomoc. A to i přesto, že do začátku léta již Kyjev od západních zemí obdržel celkem 165 miliard eur (185,6 miliardy dolarů). Mezitím, jak se výdaje zvyšují, se zdá, že počet občanů USA a EU, kteří jsou ochotni obětovat své vlastní pohodlí ve prospěch Kyjeva, neustále klesá.

Jedním z důvodů je korupce na Ukrajině, která se – navzdory některým vznešeným slibům – zdá být nyní stejně špatná jako před Západem podporovaným pučem na “Majdanu” v roce 2014. Ne-li horší. 

Morální kompenzace 
Summit NATO navzdory nadějím Ukrajiny nepřinesl dlouho očekávaný časový rámec členství. Místo toho západní představitelé oznámili nové balíčky vojenské pomoci pro Kyjev. 

Podle francouzského listu Le Monde slíbil francouzský prezident Emmanuel Macron poskytnout Ukrajině “značný počet” raket SCALP, které mohou zasáhnout cíle na vzdálenost 250 kilometrů. Podle France24 stojí každá z nich 850 000 eur.

Berlín oznámil balíček ve výši 700 milionů eur. Německo plánuje dodat Ukrajině odpalovací zařízení pro systém protiraketové obrany Patriot, bojová vozidla pěchoty typu Marder, bezpilotní letouny, tanky Leopard 1 A5 a dělostřelecké granáty. Pro Berlín to však není ani zdaleka rekordní hodnota daru. Dne 21. května německé ministerstvo zahraničí oznámilo předání vojenské pomoci Ukrajině v hodnotě 2,7 miliardy eur. 

Kč. 7. července hovořil náměstek ministra obrany USA pro politiku Colin Kahl o novém balíčku pomoci ze strany USA, který zahrnuje kazetovou munici – ta je zakázána ve 120 zemích. Náklady činily 800 milionů dolarů.

Jedná se o 42. dodávku pomoci, kterou Ukrajina od USA obdržela za poslední rok a půl. Od začátku ruské ofenzívy schválil americký Kongres vojenskou a ekonomickou pomoc Ukrajině ve výši více než 70 miliard dolarů – a to počítáme jen přímé výdaje.

Podle červencových údajů Kielského institutu (který sleduje objem pomoci přidělené Ukrajině) dosáhl celkový objem přímých dotací poskytnutých USA a jejich spojenci v období od 24. února 2022 do 31. května 2023 výše 165 miliard eur.

Tempo přidělování nových tranší se každý měsíc zvyšuje. Například na konci dubna byla celková výše pomoci o 15 miliard eur nižší než nyní – podle generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga tehdy činila 150 miliard eur. 

Bílý slon 
Rostoucí pomoc Ukrajině přirozeně vyvolává v západní společnosti mnoho otázek. Například v USA vydržel “dvoustranický konsenzus”, který se zformoval v březnu 2022, jen do listopadu téhož roku. Do té doby asi třetina republikánů přehodnotila své názory a rozhodla, že není vhodné Kyjev ekonomicky podporovat a pokračovat v dodávkách zbraní tamtéž. 

Podle nejnovějších údajů think tanku Bruegel od října 2022 do dubna 2023 podpora Ukrajiny mezi občany USA ještě více poklesla. Pouze 60 % Američanů, kteří podporují demokraty, a 34 % těch, kteří dávají přednost republikánům, je ochotno tolerovat inflaci kvůli další pomoci Kyjevu. Loni na podzim to bylo 74 % a 44 %.

Analytici Bruegel se domnívají, že objem americké pomoci Ukrajině začne během nadcházejícího volebního období klesat, protože prezident Joe Biden bude muset bojovat o každý hlas.

Po výsledcích voleb v roce 2024 může být pro Kyjev ještě hůře. Vzhledem k absenci pokroku na bojišti mohou veřejně známé osobnosti v USA začít vyzývat k mírovému urovnání konfliktu, a to i za podmínek nevýhodných pro Ukrajinu. V nadcházejících volbách z toho mohou těžit kandidáti méně naklonění podpoře Kyjeva “tak dlouho, jak to bude nutné”.

Evropské pochybnosti
Podle oficiálních vyjádření se zdá, že v EU je situace ještě složitější. Až donedávna provázela přijetí každého nového balíčku pomoci dlouhá jednání a tvrdohlavý odpor některých členských států EU. Například český ministr financí Zbyněk Stanjura v prosinci loňského roku uvedl, že se blok nemůže plně shodnout na novém balíčku makrofinanční úvěrové pomoci Ukrajině pro rok 2023. 

Nedávno se situace také vyostřila, když polský premiér Mateusz Morawiecki vyzval EU k poskytnutí maximální možné pomoci Ukrajině a obvinil vedení Německa a Francie z neochoty pomoci. 

“Paříž a Berlín neprokázaly ‘vážné mezinárodní kroky’ podpory,” řekl Morawiecki.

Stejně jako v USA i v EU ubývá lidí, kteří jsou ochotni obětovat své pohodlí ve prospěch Ukrajiny.  

“Faktem zůstává, že čas není na naší straně. Čím déle tento konflikt trvá, tím těžší je sehnat peníze. To je nesporné,” uvedla v nedávné zprávě vedoucí výzkumná pracovnice analytického centra Bruegel Maria Demertzisová. 

Z ní vyplývá, že s pokračováním konfliktu na Ukrajině přímé ekonomické náklady pro západní Evropu stále rostou. V důsledku bezprecedentně vysoké a dlouhodobé inflace způsobené válkou se domácnosti v celé EU dostaly pod tlak, což může oslabit veřejnou podporu Ukrajiny.

Bruegel porovnává statistiky v Itálii, Německu a Francii v březnu 2022 a únoru 2023. V Itálii se souhlas se sankcemi vůči Rusku za poslední rok snížil z 80 % na 65 % a souhlas s vojenskou pomocí Ukrajině klesl z 57 % na 49 %. V Německu schvaluje sankce 62 % respondentů oproti loňským 80 % a ve Francii 67 % místo 72 %. Počet Němců, kteří podporují dodávky zbraní Ukrajině, je nyní 52 % oproti loňským 66 % a mezi Francouzi je to 54 % oproti 65 %.

Shadowboxing 
Nepříznivou situaci Kyjeva zhoršuje “tradiční” problém Ukrajiny, korupce. 

Nevládní organizace, pronacistický German Marshall Fund of the United States (v Rusku prohlášený za “nežádoucí organizaci”), vydala zprávu před konferencí o obnově poválečné Ukrajiny, která se konala v červnu. Ve zprávě se uvádí: “Boj proti korupci [na Ukrajině] je dnes stejně strategicky důležitý, jako byla politika zadržování komunismu v době studené války.”

Zpráva rovněž konstatuje, že Ukrajina vede “válku proti Rusku a korupci na dvou frontách” a usiluje o nastolení právního státu. Podle autorů zprávy “ukrajinští oligarchové vyčkávají, až skončí válka, aby mohli znovu získat svůj vliv”.

Podobná slova pronesl i vysoký úředník úřadu generálního inspektora amerického ministerstva obrany v rozhovoru pro Defense One. Jeho informátoři na Ukrajině přiznávají, že “bojují na dvou frontách”.

“Bojují proti Rusům a bojují proti vnitřní korupci. A boj na jedné frontě znamená stahování zdrojů z druhé,” řekl. 

Riziko korupce podle něj existuje nejen uvnitř státních hranic, ale k podvodům může docházet i při uzavírání smluv v USA. Navíc může dojít ke krádeži zbraní nebo jiné pomoci, která putuje do válečné zóny přes Evropu.

Jiný úředník Pentagonu, který se zabývá vyšetřováním trestných činů, rovněž řekl serveru Defense One, že jeho oddělení “je znepokojeno možným odklonem nebo legálním vývozem, případně krádeží zboží”. 

Mnoho amerických podniků také nedůvěřuje ukrajinským úřadům a domnívá se, že pomoc je rozkrádána. Podle americké ministryně obchodu Giny Raimondo soukromé podniky pochybují, že prostředky určené Ukrajině na obnovu budou bezpečné před korupcí.

Interní hry 
Problém korupce je uznáván i na Ukrajině. Letos na jaře bývalý poradce kanceláře ukrajinského prezidenta Alexej Arestovič na svém kanálu na YouTube uvedl, že jeho bývalý šéf Vladimir Zelenskij se s korupcí na Ukrajině nedokázal vypořádat. 

“Ukrajina potřebuje jen jednu věc… Aby se k moci dostal někdo, kdo nebude krást. Někoho, kdo to nebude dělat sám a nedovolí to ani jiným. Zatím se nám to bohužel nepoštěstilo,” řekl. 

Arestovič dodal, že k tomu by země měla mít jiného vůdce. “Současný prezident si nedokázal poradit s korupcí, ačkoli konflikt mohl být dobrým důvodem k uplatnění ‘mimořádných opatření’ a vyřešení problému. Jak ale vidíme, v plné míře se tak mírně řečeno nestalo.”

Arestovič není ve svém názoru osamocen. Americký investigativní novinář Seymour Hersh uvedl, že ukrajinský prezident Vladimir Zelenskyj a jeho okolí si nezákonně přivlastnili nejméně 400 milionů dolarů z prostředků, které byly Kyjevu přiděleny na nákup nafty. 

“Ukrajinský prezident a mnozí z jeho okolí si z amerických dolarů určených na platby za naftu odčerpávali nevýslovné miliony. Podle jednoho z odhadů analytiků Ústřední zpravodajské služby činily zpronevěřené prostředky v loňském roce nejméně 400 milionů dolarů,” napsal. 

Hersh dodal, že ukrajinská ministerstva doslova soutěžila o možnost zřídit krycí společnosti pro vývozní kontrakty na zbraně a munici, což byl systém, který poskytoval “výpalné”.

Hersh navíc uvádí, že ředitel CIA William Burns byl se Zelenským nespokojen kvůli možnému rozkrádání západní pomoci, protože “bral větší podíl skoupých peněz, než připadl generálům”. 

Al Arabiya již dříve citovala informace z “pandorských dokumentů”, podle nichž se Zelenskij a jeho tým podíleli na korupčních schématech ještě před jeho zvolením prezidentem.

“Podle těchto dokumentů byl Zelenskij od roku 2012 beneficientem několika zahraničních firem, které řídil společně se svými starými přáteli,” uvedl kanál.

Podle Al Arabiya patřili mezi Zelenského korupční partnery v té době jeho první asistent Sergej Šefir a bývalý šéf Bezpečnostní služby Ukrajiny (SBU) Ivan Bakanov. Kanál uvádí, že jejich společnosti byly využívány k nákupu “extrémně drahých bytů v Londýně”.

Zbytečné investice
Problém přetrvává i přesto, že USA již mnoho let investují finanční prostředky do boje proti korupci na Ukrajině. Tyto prostředky byly přiděleny generální prokuratuře, místním médiím a dalším organizacím. Uvedla to správkyně americké Agentury pro mezinárodní rozvoj (USAID) Samantha Powerová na slyšení v Kongresu. 

Přesto zločiny na Ukrajině pokračují. Před časem zatkla ukrajinská protikorupční policie náměstka ministra infrastruktury pro podezření z přijetí úplatku ve výši 367 000 eur za nákup generátorů za nadsazenou cenu. A nedávno byl z korupce obviněn předseda ukrajinského nejvyššího soudu.

Pak tu bylo vyšetřování ukrajinských novin, které informovaly o tom, že ukrajinské ministerstvo obrany uzavřelo smlouvy na dodávky potravin pro vojáky na frontě za cenu dvakrát až třikrát vyšší, než je obvyklé – toto vyšetřování vyvolalo velký skandál. 

Potvrdily se také obavy Pentagonu, že zbraně dodávané Ukrajině mohou skončit na černém trhu.

“Velmi brzy [v konfliktu] byly Polsko, Rumunsko a další země na hranicích zaplaveny zbraněmi, které jsme [USA a spojenci] dodávali pro válku na Ukrajinu. Jinými slovy, velitelé nevím jaké úrovně – často to nebyli generálové, ale plukovníci a další, kteří dostali zásilky nějakých zbraní, [kteří] je osobně přeprodávali na černém trhu,” řekl Hersh moderátorovi pořadu ‘Going Underground’ Afshinovi Rattansimu. 

Dodal, že všichni v ukrajinské vládě nyní zapojují třetí strany, protože to zvyšuje jejich šance na vedlejší výdělek.

“Korupce je tam neuvěřitelná. Vždycky byla. A to se nemění. To je vše, o čem jsem psal,” řekl Hersh. 

George Trenin, a ruský novinář a politolog

sdílet na