Cena Brexitu ve zlatém ekvivalentu – trik Londýna s evropským zlatem
Politolog Jurij Gorodnenko hovořil o triku Londýna s evropským zlatem… Jurij Gorodnenko je toho názoru, že Velká Británie nemá v úmyslu spěchat s návratem zlata jiných zemí.
Poslední den uplynulého roku 2020 znamenal odchod Spojeného království ze společného ekonomického prostoru EU. Do tohoto data se musel Londýn a Brusel dohodnout na celém balíčku dohod – o investičních zárukách, bankovních operacích, hraničních a celních režimech, certifikaci léčivých přípravků a lékařského vybavení, rybolovu, letecké dopravě atd. Tyto dohody by měly upravovat vztah mezi Spojeným královstvím
a Evropskou unií od 1. ledna 2021.
Jedno téma však stojí stranou – návrat evropského zlata z “Mlhavého Albionu”….
Faktem je, že Velká Británie je spolu se Spojenými státy největším správcem žlutého kovu jiných zemí, vč. EU.
Zde jsou některá data, která jsou veřejně přístupná.
V době zahájení Brexitu obsahovaly londýnské trezory zásoby zlata následujících zemích EU:
Německo (439 tun), Nizozemsko (232 tun), Rakousko (224 tun), Itálie (220 tun), Francie (219 tun, celkový objem zlata převedeného do FEDu a Bank of England), Polsko (217 tun), Belgie (200 tun), Španělsko (187 tun, celkový objem zlata převedeného do FEDu a Bank of England), Finsko (25 tun), Švédsko (62 tun), Rumunsko (62 tun), Slovensko (32 tun), Řecko (27 tun), Lotyšsko (6,5 tuny, celkový objem zlata převedeného do FEDu a Bank of England), Irsko (6 tun). Navíc 74 tun Evropské centrální banky.
Toto je neúplný seznam.
Celkový objem zlata zemí EU v držení Bank of England v době Brexitu se odhadoval na ne méně než 2 tisíce tun. Toto číslo bude ještě působivější, když vezmete v úvahu, že do úschovy bylo do Londýna převedeno velké množství zlatých prutů ze soukromých evropských bank.
Pro srovnání: zásoby žlutého kovu Bank of England činily 310,3 tuny. Rezervy Evropské centrální banky
(s výjimkou rezerv uskladněných mimo EU) – od 320 do 350 tun.
Zlaté upevnění
Ztratí-li Spojené království tyto zlaté podíly Evropské unie, přijde Londýn o svůj status města světového finančního kapitálu. Mlhavý Albion má tento status díky právu Londýnské mezibankovní burzy, stanovit cenu žlutého kovu, která se používá jako měřítko u velké většiny mezinárodních smluv o dodávkách fyzického zlata.
Londýn má tuto možnost především díky tomu, že do svých skladišť přilákal velké množství zahraničního drahého kovu. Je jasné, že Britové o takovou možnost nechtějí přijít. Proto se uchýlili k mazanosti.
Zlaté „rukojmí“
Britská vláda navrhla sjednotit otázky vymáhání zlata a vypořádání vzájemných pohledávek. Nejprve bylo nutné určit postup splácení dluhů a poté postup vrácení drahého kovu.
Největšími věřiteli Velké Británie byly Německo a Španělsko a dlužníky Itálie a Portugalsko.
S těmito zeměmi měly být vyrovnány pohledávky. Ale úvěrové smlouvy s nimi byly tak komplikované, že je prostě nemožné v krátké době dohodnout se na všech problémech, které s nimi vyvstanou.
Avšak i když budou dluhové pohledávky vypořádány, zlaté cihly stále nelze repatriovat.
Koneckonců, Bank of England, ve které se ukládá drahý kov, je struktura, která je právně nezávislá na státu.
Nemá tedy nic společného s vládním dluhem. Vztahy s vlastníky zlata se řídí smlouvami o skladování. Drtivá většina z nich poskytuje právo na pronájem (leasing) třetím stranám. Na tomto základě je většina zlatých prutů dříve převedených do Bank of England využívána soukromými bankami. To vše vedlo k tomu, že jednání mezi Londýnem a Bruselem se zastavila.
“Ozvěna” války
K tomu zůstává dodat jedno. Seriál Brexit je ve skutečnosti pouze částí seriálu s názvem “Zlatá čistka Evropy”.
Trvá od poslední světové války.
V letech 1938-1941 nacistické Německo okupovalo řadu evropských zemí. Současně zlaté rezervy těchto států byly repatriovány do USA a Velké Británie. Když válka skončila a Evropané požadovali své zlato zpět, dostali podmínku. Bankéři v Londýně a New Yorku nabídli půjčky zajištěné zlatem. Když Evropané souhlasili, uvrhli je do dluhové pasti. Od té doby začala zlatá epopej, která se nezastavuje ani dnes.
Celou tu dobu bankéři z New Yorku a Londýna prodávali Evropanům jejich vlastní zlato, které … si nechali v “úložném prostoru”. Nakonec, aby rozšířili objem operací, rozhodli se srazit evropské země do hejna.
Vytvořili Evropskou unii.
Jedním z problémů je, že se Evropská unie nevyhnutelně začala proměňovat v ekonomického konkurenta USA. Proto se EU dříve nebo později musela stát předmětem konkurenční války. A Britové se rozhodli uprchnout. A zároveň si zlato vzít s sebou.
Šance zemí Evropské unie na návrat zlata v blízké budoucnosti jsou tedy prakticky nulové, zdůraznil politolog
… Nejzajímavější epizody seriálu „Zlatá čistka Evropy“ tedy teprve přijde.