Budoucnost našich dětí: Ze všech žáků vyrobit polodebily?
Budoucnost našich dětí: Ze všech žáků vyrobit polodebily? Inkluze stále pokračuje. Řízená likvidace nebo režimní oportunismus? Cenzura už všude. Dříve SSSR, teď USA náš vzor? Revolucionáři bolševismu se nemění.
GUSTÁV MURÍN vidí v konceptu inkluze ve školství, jenž zaručuje, že se nic nenaučí ani zaostalé, ani nadané děti, dokonalou charakteristiku úpadku a dekadence Západu
Když jsem se pokoušel tento článek publikovat na serveru pravda.sk, administrátor ho zablokoval s tím, že jej nejdříve musím důkladně promazat. Uvažte sami, zda tato fakta musí být zamlčena. To jako dlouholetý předseda PEN International (mezinárodní organizace spisovatelů) na Slovensku s povinností hájit základní lidské právo na svobodu projevu nemohu akceptovat.
Dlouhodobě jsem upozorňoval, že globalizační klika se bojí toho, že bychom svobodně vyjadřovali svůj názor. A udělají vše proto, aby umlčeli pravdu. Samozřejmě, nemohl jsem tušit, kdy to dorazí i sem, ale stalo se. Ale tak jako komunistům se nepodařilo umlčet nás, nepodaří se to ani jim.
Jen slepý dnes nevidí, že nám sem ze Západu kromě základních pravidel demokracie výsadkáři neo-liberalismu pašují i nezodpovědné experimenty. Uvědomme si také, že celý náš státní aparát není dostatečně sebevědomý – a tedy imunní – aby takovým experimentům odolával.
A když se na Slovensku objevil někdo, kdo dokázal takovýmto “darům” neoliberalismu oponovat, například Robert Fico, nestačili jsme se divit, jaké štvanici byl vystaven od kavárenského tisku typu .týždeň, SME-tí, projektu N-ádor a Trend-u. A na neštěstí je zaděláno.
Pravidlo dopravní kolony
Experimentátoři ve školství v Česku i na Slovensku jsou v posledních letech přímo posedlí slovem “inkluze”. Mermomocí chtějí nacpat zaostávající či přímo debilní žáky do normálních tříd.
Normální rodiče se bouří, protože jsou normální a chtějí mít své normální děti co nejlépe vzdělané.
A tady se porušují elementární pravidla. Jedno z nich říká, že rychlost kolony aut je úměrná rychlosti
nejpomalejšího vozidla. Takže je iluzorní představa, že dobří žáci “potáhnou” ty zaostávající. Naopak, ti zaostávající stáhnou na svou úroveň ty perspektivních (praxe to ukázala nade vší pochybnost – ale jen málokterý učitel učitel si to dovolí říci nahlas – pozn. PP).
Vždyť, co si asi může myslet žáček čtvrtého ročníku základní školy, když jeho romská spolužačka o přestávce vyskočí na lavici, vyhrne si sukni a začne ječet “kdo mě bude (dosaďte si raději sami)”?
Nebo když ho polodebilní spolužáci budou bít, povyšovat se nad něho, vysmívat se mu, že trčí z průměru?
Vždyť primitiv kašle na ornamentální slniečkářské inkluzivní teorie.
Jedná jako primitiv – a když se takových sejde “partička”, je ze školy a učení peklo.
A zvlášť pro administrátora pravda.sk (či jeho instruktora politické korektnosti) přidejme ukázku toho, s kým se mají české a slovenské děti “zinkluzivniť”:
(Topky.sk): Malou Vanesku (10) znásilnil romský gang.
Hromadné znásilnění se odehrálo na nechvalně známém košickém sídlišti Luník IX. Na Vanesku se vrhl celý gang výrostků, z nichž nejstaršímu bylo 16 a nejmladšímu Kevinovi jen 10. Holčičku měli znásilnit všichni na trávě mezi paneláky. Zachránila ji až náhodná kolemjdoucí, která si bestiálního činu všimla a zavolala policii
Známý košický gang skončil na policii, ale jejich osud zůstal nejasný.
Na vězení jsou totiž moc mladí a do polepšovny se prý nevejdou. Policie proto v tomto případě zpracovala podněty pro zahájení stíhání rodičů malých grázlů.”
Pane administrátore, až se toto stane Vaší nezletilé dceři, jsem zvědav, co budete ještě na toto téma zatajovat.
Degenerace školství
Výsledek? Celá staletí se společnost starala o své vynikající žáky a studenty. Stipendia dostávali od obcí, měst, mecenášů, církve, státu, podpůrných spolků. My máme jakýsi systém výuky mimořádně nadaných žáků.
Ten je ale stále v ohrožení díky neoliberálním experimentátorům, kteří údajně nenávidí “elitářství”, ačkoli sami elitářsky manipulují se společností.
Tito inženýři lidských duší nakládají bezohledně na učitele úkoly, které nelze zvládnout. Vždyť pokud má ve třídě několik zaostávajících žáků (a nemusí být nutně agresivní, jen jsou mdlého rozumu), tak zákonitě nemůže postoupit s látkou, dokud nepochopí alespoň základní minimum. Takže se zákonitě nemůže věnovat těm bystrým a talentovaným, kteří se stejně zákonitě ve škole nudí a přestává je učení bavit… To je “inkluze”.
Před lety mi kamarád říkal, jak neúspěšně učil skupinu Romů vyjmenovat tehdejší tři kraje Slovenska.
Uvědomme si, že zatímco díky experimentátorům naše kdysi světově kvalitní školství degeneruje, zároveň nám sem titíž pokrokáři cpou masu muslimských migrantů, jejichž školství je průzračně jednoduché – indoktrinace Koránem a žádná inkluze. Který koncept převáží?
1 + 1 nejsou dvě?
Nedávno mě někdo upozornil, že se sem k nám vnutil nějaký americký novátor, který tvrdí, že pokud žák prohlásí, že “1 + 1 nejsou dvě”, nemá mu to učitel vymlouvat. Co má tedy s takovou debilitou dělat?
Podle “inovátora” má prý počkat až na správný výsledek přijde žák sám.
A když nepřijde?
Je to smutné, ale ze Západu jsme si jak v Česku, tak na Slovensku po roce 1989 adoptovali celou hromadu evidentních zhovadilostí. Jeden ministr dokonce chtěl na Slovensku zavést model amerického zdravotnictví, které je asi nejhorší ve světě. Vzít si příklad z amerického školství je stejná cesta do záhuby klasického vzdělání.
Můj dlouholetý přítel (a oponent v debatách) Dr. Ota Ulč už desítky let působí na college v Binghamptone ve státě New York. Opakovaně ve svých článcích upozorňuje na absurdity “inkluzivity”. Řadu let se tam zavádí absurdita jménem pozitivní diskriminace, kdy jsou na střední a vysoké školy přijímáni přednostně příslušníci menšin (a to i pohlavních). Vede to k takovým bizarnostem, že se blondýna prohlásí za mentální černošku.
Thomas Sowell z kalifornského Hooverova institutu, Williams, a profesor na George Mason z univerzity ve Virginii, to nazvali “rakovinou multikulturalismu” (Townhall.com,25.2.2015) a ty, kdo to prosazují (ani netřeba překládat) “college campus idiots”.
A zde jsou výsledky jejich dobročinnosti (Ulč): “žactvo ve dvanáctém školním roce úspěšně obstálo:
ve čtení 38%, matematice 26%, v zeměpisu 24%, v dějepisu 12%.
Pokrok není ve znalostech, ale pouze ve stále blahovolnějším známkování, Což zejména postihuje studenty na college level. Williams v textu příhodně nazvaném “Educational Disaster” píše: “Zatímco dosažené výsledky ve vzdělání mezi bělochy nejsou přílišným důvodem ke spokojenost, mezi černochy to je na úrovní katastrofy. Žactvo v osmé třídě obstojí ve čtení pouze na 16%, v matematice na 13%.“
Co s tím?
K tomu mohu dodat osobní zkušenost, když jsem během svého spisovatelského pobytu s překvapením zjistil, že na elitní Iowa University známé propagací studia tvůrčího psaní, musí v prvním ročníku univerzity učit studenty gramatiku.
Porovnejme si to s údaji Českého statistického ůřadu:
- 56 % Romů nemá ani základní vzdělání
- 32,7 % Romů má základní vzdělání
- 8 % Romů se vyučí v oboru
- 2,5 % Romů má středoškolské vzdělání
- 0,8 % Romů má vysokoškolské vzdělání
Ale pozor. Ne proto, že by jim někdo bránil vzdělávat se, naopak! Nedávno jsem měl besedu v obci, kde se školáky byla na besedě asi třetina romských dětí – pěkně upravených, pozorných a zvědavých. Jak je to možné? No přece tak, že celá ZŠ má dohromady 120 dětí a v celém devátém ročníku je jen devět žáků.
Takže učitelé na ně mají čas.
Tento tzv. finský model dokážeme udělat i u nás třeba i hned a dokonce i za stejné platy, ale to bychom pak museli rozředit třídy na maximálně 10-12 žáků. Jsou si toho reformátoři vůbec vědomi? Mají schopnost se nad svými kopírovacími metodami zamyslet?
Takže zůstává otázka, kdo na Ministerstvu školství a dalších zodpovědných institucích si potřebuje šplhnout (tak jako si inovátoři za doby Sovětského svazu oblíbili z tělocvičných disciplín hlavně kazačok a gorodky) na úkor budoucnosti našich dětí? Kam tyto all-inclusive experimenty povedou?
Experiment
Celé šílenství s inkluzí je jen pokračováním aktivity novodobých inženýrů lidských duší v podobě režimních kariéristů, jejich bezhlavé kopírování cizích vzorů, případně účelová indoktrinace pro realizaci globálního sociálního experimentu. Vlastní návrhy nemají, tak si nechávají určit směr a ještě se tváří, jaké dobro nám to přinášejí. Ale protože jsou to kariérní ministerské rychlokvašky, vůbec nerozumí tomu, že takový cizí model nemusí být vůbec kvalitní, případně vychází z cizích specifik. Obětují budoucnost našich dětí svému experimentování výměnou za své kariérní postupy.
Není to z principu nic výjimečného. Každou společnost ohrožují takoví revolucionáři.
Právě proto existuje svoboda slova, aby se společnost navzájem o nebezpečí takových experimentů informovala a logickou argumentací se jí ubránila.
Ale k zákeřnosti neobolševické verzi neoliberalismu je cenzura kritiky, její umlčování.
Na to se dal administrátor webu pravda.sk. Až na vlastních dětech pochopí, čemu sloužil, už bude pozdě…