Budeme dál dělat oslíčku, otřes se?
KOMENTÁŘ JANA VÍTKA: Budeme dál dělat oslíčku, otřes se?
Největší americkou základnu na světě, Camp Humphreys, postavili na svém území Jihokorejci a stála je deset miliard dolarů. Nyní je prezident Donald Trump žádá, aby na její posádku a podpůrné síly přispěli pět miliard ročně místo jedné miliardy jako doposud.
Evropané se obávají, že jim také zvýší výpalné v úterý 3. prosince během schůze NATO. Francouzský prezident Emmanuel Macron je označil za mozkově mrtvé, čili vygumované, nefunkční.
Camp Humphreys se rozpíná na třiceti čtyř čtverečních kilometrech. Dříve tam bývala žírná rýžová pole, která rolníci po řadu měsíců bránili před konfiskací, avšak nakonec podlehli násilí a opiátu vládních slibů.
Na místě rýžovišť dnes stojí pět set budov, v nichž žije a pracuje třicet dva tisíc vojáků, civilistů a jejich rodinných příslušníků. V příštím roce jich má být zhruba o deset tisíc víc. Kasárna připomínají pevnostní bloky, ale papalášů – generálů je tu naseto a plukovníků mraky – bydlí ve vilové čtvrti poblíž golfového hřiště.
V Camp Humphreys sídlí Velení amerických sil v Koreji, Velení sil OSN v Koreji, Osmá armádní divise, Druhá pěší divise, Druhá letecká brigáda a dva tucty dalších jednotek jak bojových, tak různých podpůrných služeb.
Stavba ubytoven, cvičišť všeho druhu, střelnic, skladišť, opičích drah, parkovišť a přistávacích ploch už trvá víc jak deset let a stále není zcela dokončena.
Když utichne křik seržantů, tanky a děla zajedou pod přístřešky a vojáci se vrátí do ubytoven, v Camp Humphreys převládne jeho druhá tvář typického amerického městečka. Oživnou sportovní areály pro baseball, americký fotbal a kopanou. Děti se vrátí ze škol a hrají si před domy nebo v parcích. Jejich rodiče mezitím jdou nakupovat do obchodních středisek, otevřených nonstop. V kinech dávají premiérové filmy, v kabaretech vystupují hostující umělci z předních amerických divadel. Večer co večer se zaplní typické americké restaurace jako Taco Bell a Burger King a v barech začne úderem šesté Happy Hour.
„Je to tu jako v Americe,“ shrnuje svobodník Charles Kellerman v rozhovoru s armádním deníkem Stars and Stripes, „jenže lepší a levnější.“
Základna je oklopena strážními věžemi, vzdušný prostor střeží radary s protiraketovou obranou Patriot. Systém je napojen na baterii THAAD, raketový komplet proti balistickým střelám krátkého a středního doletu v oblasti Seongju. THAAD je vybaven radarem, který má dosah bezmála dvacet tisíc kilometrů.
Ohlídá celou severní Koreu daleko za řeku Jalu. Vidí také, co se šustne nad Žlutým mořem a dál až hluboko
do Číny, což se Pekingu velice nelíbí.
Když vás někdo šmíruje dalekohledem v občanském životě, je to voyerismus, který lze řešit, buď soudem, nebo sousedsky pár fackami. V mezinárodních vztazích, když někdo sleduje, jak stavíte v moři ostrůvky, je to špionáž, s níž se nic moc nedá dělat, jen ji navenek tvrdě odsoudit a potají dělat všechno možné, jak ji zneškodnit.
A když ten někdo je atomová velmoc, tak taháte čerta za ocas.
Dvacet kilometrů na sever od Camp Humphreys je základna slavné Sedmé letecké skupiny a sídlo velení US Air Force v Koreji, jehož úkol je plánovat a řídit vzdušné operace nejen nad severní Koreou, ale také nad Žlutým mořem a severozápadním Pacifiku.
Osmdesát kilometrů směrem k jihu se nachází Gunsan, kde je obrovské letiště bojových letounů F-16, vyzbrojených raketovými střelami vzduch-země Maverick a typu Harpoon proti námořním plavidlům.
Tato trojice tvoří největší uskupení americké vojenské síly Asii. Má odstrašovat Severokorejce a čelit jejich případnému sebevražednému útoku. Ale především a hlavně dohlížejí na Čínu, kterou Pentagon považuje za největší hrozbu americké světovlády. Připomeňme, že ze všech amerických základen v jihovýchodní Asii má Camp Humphreys k čínským břehům nejblíž. Tato geografická poloha určuje její geostrategický význam jako případného odraziště proti žlutému nebezpečí.
Pět miliard dolarů, které prezident Trump chce od ledna 2020 každoročně vyždímat z korejských poplatníků, představuje výpalné plus příspěvek na mocenské výdaje impéria, který Korejská republika zatím odmítá.
Co uděláme my, když přijde řada na nás?
Snadné to nebude, možná s výjimkou těch politiků, kteří skálopevně věří, že bez NATO se připotácí medvěd a v bratrském objetí nám rozdrtí kosti.
https://prima.iprima.cz/komentare/komentar-jana-vitka-budeme-dal-delat-oslicku-otres-se