BUDE TRUMP NA STRANĚ ZASTÁNCŮ TVRDÉ LINIE PROTI RUSKU?

A nevýslovná úroveň prezidentských milostí

Nový článek  Seymoura Hershe na platformě Substack:

Myslel jsem, že jsme za poslední dva roky narazili na dno, když mi bylo jasné, stejně jako ostatním novinářům, že prezident Joe Biden slábne a že to mnozí z jeho zaměstnanců zakrývají. Bylo mi řečeno, přímo i nepřímo, o incidentech známých těm, kteří s ním sloužili v Senátu, a které jasně ukázaly, že prezidentova paměť je pryč. Novinář, který před dvěma lety strávil čas na Air Force One s prezidentem a jeho nejbližší rodinou, vyprávěl, že byl svědkem toho, že Biden nebyl schopen dokončit větu. Staří kamarádi opakovaně vyprávěli o prezidentových hovorech, které nebylo možné vrátit, protože prezidentovy hovory byly monitorovány. Tento proces byl hanebným spiknutím mlčení, které skončilo Bidenovým evidentním zmatkem během jeho katastrofální debaty s Trumpem 27. června. Jeho výkon učinil jeho velmi opožděné rozhodnutí nekandidovat na druhé funkční období nevyhnutelným. Bylo příliš pozdě na to, aby byl jiný kandidát vybrán v primárkách nebo na volebním shromáždění.

To vše se stalo navzdory tomu, že už o tři měsíce dříve zjistil zvláštní právní zástupce ministerstva spravedlnosti Robert Hur, bývalý úředník Nejvyššího soudu, který se zabýval důkazy, že prezident „úmyslně zadržoval a zveřejnil tajné materiály po svém viceprezidentství, když už byl soukromým občanem“. Hurova zpráva odhalila, že Biden uchovával utajované dokumenty, některé z nich přísně tajné, rozházené po všech svých kancelářích. Dospěl však k závěru, že by bylo těžké stíhat Bidena za tato porušení, protože narazil mimo jiné na svědectví, že se jedná o „sympatického staršího muže s dobrými úmysly a se špatnou pamětí… Bylo by těžké přesvědčit porotu, že by ho měli odsoudit – v té době již bývalého prezidenta, kterému je hodně přes osmdesát – ze závažného zločinu, který vyžaduje duševní stav svévole.“ Hur neposkytl žádné rozhovory v době, kdy byla jeho zpráva zveřejněna, a od té doby o problému neustále odmítá diskutovat.

Tento měsíc Biden na poslední chvíli omilostnil mnoho členů své nejbližší rodiny, včetně svých dvou bratrů, spolu s členy vlády a armády, o nichž Donald Trump řekl, že jsou na jeho seznamu, aby byli vyšetřováni a stíháni, až přijde do úřadu. Bezprecedentní omilostnění rodinných příslušníků a politických příznivců přišlo v pondělí, v den inaugurace, dvacet minut před tím, než prezident naposledy opustil úřad.

A pak Trump, s nově složenou přísahou, klesl níže tím, že udělal to, co řekl, že udělá hodiny po své pondělní inauguraci – omilostnil všechny výtržníky, kteří 6. ledna 2021 napadli policii, vloupali se dovnitř a vyplenili Kongres v tom, co zjevně bylo bezprecedentní pokus zabránit Senátu v potvrzení Bidenovy volby.

Mezi omilostněnými byli někteří shledáni vinnými z napadení policistů Kapitolu, kteří dělali, co mohli, v marné, ale hrdinské snaze ochránit Kongres a zákonodárce uvnitř před tisíci demonstrantů, kteří v domnění, že dělají to, co po nich Trump chtěl, prorazili okna, aby se dostal do sálů Kongresu.

Trumpovo omilostnění přišlo pár dní poté, co dokázal to, co se Bidenovi a jeho zahraničním spolupracovníkům nepodařilo: přesvědčit izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby souhlasil s dlouho hledaným příměřím. Začátek procesu navracení izraelských rukojmích nebyl vyvrcholením měsíců vyjednávání Bidenových vysokých zahraničních poradců, jak později tvrdili novinářům, ale stálo za ním Netanjahuovo pochopení, že ve městě je nový šerif.

Není jasné, zda Netanjahu bude souhlasit s druhou a třetí fází dohody, které požadují propuštění všech rukojmích ze 7. října a ukončení izraelské vojenské okupace Gazy, ale budoucnost je prozatím v Trumpových rukou. Udělal to, čeho Biden nemohl dosáhnout:  Bombardování Gazy se zastavilo – ačkoli stále více ohrožený Západní břeh Jordánu je stále pod palbou – a do Gazy proudí nákladní vozy.

V tomto raném bodě se zdá, že mezi Trumpovými blízkými zahraničně-politickými poradci existuje mnoho konkurenčních zájmů ohledně druhého hlavního problému, kterému bude nová administrativa čelit: jak a kdy ukončit pokračující válku mezi Ruskem a Ukrajinou.

Trump během své kampaně opakovaně sliboval ukončení ukrajinské války ještě před nástupem do úřadu. Nyní je snadné se těmto prohlášením vysmívat, ale během přípravy mé reportáže mi řekl někdo, kdo má informace z první ruky, že intenzivní rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem probíhají a posunuly se „blízko k urovnání“.

Právě teď jeden z hlavních problémů zahrnuje to, co mi bylo řečeno, že je „manévrování“. Ukrajinský prezident Volodymyr „Zelenskij si musí zachovat tvář,“ řekl mi informovaný Američan. “Nikdy nechce pokleknout před Rusy.”

Válka je brutální, s obrovskými ztrátami frontových vojáků na obou stranách. Problémy se scvrkly na to, kolik území si Rusko ponechá v provinciích, kde pokračuje v dosahování malých zisků v zákopové válce proti nedostatečně vybaveným a špatně vyzbrojeným ukrajinským silám. „Putin je ‚násilník‘ na školním dvoře,“ řekl Američan, „a my musíme Rusům říct: ‚Pojďme si promluvit o tom, co dostanete.‘“ Na některých místech na Ukrajině podle něj nastává problém vyjednávání o tom, zda konkrétní ocelárna bude ruská nebo ukrajinská.

Tento informátor chápe, že Trumpova počáteční pozice na jednáních a jeho názor byly takové, že žádné urovnání nebude fungovat, pokud Putinovi nezbude „způsob, jak vydělat peníze“ výměnou za souhlas s ukončením války. Trump, řekl Američan, „neví nic o mezinárodní historii“, ale chápe, že Putin, jehož ekonomika se potácí pod přísnými sankcemi a mírou inflace 8,5 procenta, naléhavě potřebuje najít další trhy pro obrovské zásoby a zemního plynu a ropy.

Pokročilý stav vyjednávání monitorovali, jak mi bylo řečeno, vysocí američtí generálové a Trumpovi asistenti z kampaně, to vše je součástí Trumpovy vlády. Uprostřed toho, co se zdálo být cestou ke konci války, přišlo 8. ledna málo známé oznámení armádního generálporučíka ve výslužbě Keitha Kellogga, konzervativce, který sloužil v první Trumpově administrativě a nyní je Trumpovým zvláštním vyslancem pro současná mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Kellogg ve veřejném rozporu se zvoleným prezidentem řekl Fox News, že válka neskončí Trumpovým příchodem do úřadu, ale může být vyřešena do sta dnů od jeho inaugurace. “Toto je válka, která musí skončit,” řekl Kellogg, “a myslím, že to v blízké době dokážeme.” (Trump učinil další prohlášení o časové ose pro ukončení ukrajinské války den předtím na chaotické tiskové konferenci v Mar-a-Lago, ale jeho slova se ztratila uprostřed jeho tvrzení, že by mohl ukončit válku na Ukrajině za šest měsíců a že nebude mít summit s Putinem před nástupem do úřadu.)

Člověk s přístupem k současným názorům z Trumpova tábora mi řekl, že nově zvolený prezident pochopil, že příliš brzy mluvil o možnosti dohody s Putinem ohledně Ukrajiny. Mezi důvody pro odkládání seriózních rozhovorů byla víra, že země NATO budou Trumpem přesvědčeny, aby zvýšily své roční platby do NATO, v některých případech více než zdvojnásobí svůj roční dvouprocentní příspěvek z hrubého ročního příjmu. Dále mi bylo řečeno, že Trump chce, aby větší evropské země zvýšily toto číslo na 5 procent. Pokud by k tomu došlo, financování NATO by se zvýšilo o miliardy dolarů a lépe financované NATO by „bylo považováno za hrozbu pro Putina“. Základním bodem je, že někteří z Trumpových poradců věří, že Putin „chce více Ukrajiny, kterou dostane“. A věří, že bez větší podpory NATO se „Putin se neodnaučí hloupě útočit na Západ“.

Tvrdý pohled vidí Putina jako nevyhnutelného agresora, který je úspěšný: při ruské invazi do Gruzie v roce 2008; při záboru Krymu v roce 2014; v roce 2022 na Ukrajině; a v jeho pokračující podpoře Íránu, jenž pokračuje v obohacování uranu – to vše pod kamerovým dohledem Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni. Na to vše mnozí v Trumpově administrativě pohlížejí s obavami.

Dalším problémem je ruská podpora zemím BRICS – alternativní mezinárodní obchodní a energetické skupině, která zahrnuje Brazílii, Rusko, Írán, Čínu a Jižní Afriku, která je považována za potenciální ekonomickou hrozbu pro západní společenství G7. Bylo mi řečeno, že největší strach některých na Západě a v Bílém domě je, že „Rusko a Čína se pokusí doplnit země BRICS vojenskou složkou“ spolu s vytvořením mezinárodní alternativy k dolaru.

Z amerického konzervativního pohledu by odklad urovnání mezi Ruskem a Ukrajinou mohl nabídnout Západu šanci minimalizovat růst zemí BRICS. Nová Trumpova administrativa by neměla spěchat s dohodou s Ruskem a ukončit ukrajinskou válku v její vražedné patové situaci a místo toho vyslat Putinovi a jeho spojencům v Číně i jinde zprávu: „Čím více chcete ve válce na Ukrajině, tím více ztratíte. “

Washington a Amerika jsou nyní v rukou obvykle marginalizovaných zastánců tvrdé linie. Kde skončí Donald Trump, který tolik touží být milován?

https://seymourhersh.substack.com/p/will-trump-side-with-the-hardliners?publication_id=1377040&post_id=155544182&isFreemail=false&r=1rd7rc&triedRedirect=true&utm_source=substack&utm_medium=email

sdílet na