Britové přijmou 20 tisíc Afghánců. Přidejte se, vyzývají Evropskou unii
Britský premiér Boris Johnson oznámil, že jeho země přijme dvacet tisíc afghánských uprchlíků, z toho pět tisíc už v tomto roce. Týdně z Afghánistánu odchází 20 až 30 tisíc lidí, po nástupu Tálibánu se tento počet nejspíš zvýší.
„Všem těm, kteří s námi posledních 20 let pracovali na tom, aby se Afghánistán stal lepším místem, dlužíme naši vděčnost. Řada z nich – zejména ženy – nyní akutně potřebuje naši pomoc. Jsem hrdý na to, že Spojené království jim nabízí pomocnou ruku, aby mohli i se svými rodinami žít v Británii,“ řekl dnes Johnson. Prioritu budou podle něj mít ti nejzranitelnější, tedy ženy, děti a příslušníci náboženských i jiných menšin.
Johnson jednal v noci na středu s americkým prezidentem Joem Bidenem, kterému zdůraznil důležitost ochrany Západu před hrozbou terorismu a také důležitost pokračování v podpoře afghánského lidu. Oba politici se domluvili, že o Afghánistánu budou mluvit i na videokonferenci představitelů sedmi nejvyspělejších států světa skupiny G7.
Británie tak navazuje na své kroky z roku 2014, kdy tehdejší předseda vlády David Cameron podobně slíbil přijetí obdobného počtu uprchlíků ze Sýrie. Johnsonův kabinet sice nestanovil přesný časový harmonogram, zdroje deníku The Times ale odhadly, že přijetí 20 000 Afghánců bude trvat sedm let.
Do tohoto počtu přitom Britové nezapočítávají tlumočníky a další spolupracovníky s rodinami, kteří se v rámci jiného programu známého pod zkratkou Arap přesouvají na ostrovy už od června. Až dosud jich Britové přivítali na dva tisíce, ke konci roku se má jejich počet zvýšit na 5000. K přijetí běženců se už přihlásili starostové měst Manchester a Liverpool.
Následujte nás, vyzval Londýn zbytek Evropy
O tom, jak zajistit bezpečnou a legální cestu pro afghánské uprchlíky, jednala telefonicky britská ministryně vnitra Priti Patelová se svými protějšky z USA, Kanady, Austrálie a Nového Zélandu. Patelová vyzvala i ostatní evropské země, aby následovaly britského příkladu: „Musíme mluvit jedním hlasem,“ naléhala na solidaritu ministryně, jež v minulosti proslula spíše svým nekompromisním přístupem k ilegálnímu přistěhovalectví.
Další zemí, která je připravena přijmout afghánské uprchlíky nad rámec spolupracovníků svých vojáků, je Kanada. Tamní premiér Justin Trudeau zmínil také počet 20 tisíc, na rozdíl od Britů ale Ottawa do tohoto počtu zahrnuje tlumočníky.
Německo se rovněž hlásí k přijetí uprchlíků, konkrétní číslo ale od tamních politiků nezaznělo. Křesťansko-demokratický kandidát na kancléře Armin Laschet řekl, že by ale vláda neměla opakovat chyby z předchozí migrační krize v roce 2015. Kabinet Angely Merkelové otevřel hranice a ze Sýrie a dalších zemí tehdy přišel do Německa více než milion uprchlíků.
Pro vstřícnost vůči prchajícím Afgháncům se ve středu vyslovil i předseda Evropského parlamentu David Sassoli. Evropská unie by podle něj neměla opustit lidi, kteří nyní „čelí odplatě“ a uprchlíky před Tálibánem by si měly rozdělit evropské země.
Uprchlíky, kteří míří do USA, pak na svém území dočasně přivítají Albánci, Kosované i Severní Makedonie. Například čtyřmilionová Albánie jich bude hostit několik stovek.
Macron: Evropa nemůže nést následky sama
Dva tisíce uprchlíků před Tálibánem také slíbila přijmout africká Uganda. Všichni však musí nejdříve absolvovat testy na koronavirus, upřesnila své podmínky tamní vláda.
Taliban takeover: Uganda to take in 2,000 Afghan refugees https://t.co/M7Tg6HZsiQ
— BBC News Africa (@BBCAfrica) August 17, 2021
Opatrný a varovný tón směrem k afghánské krizi naopak zvolil francouzský prezident Emmanuel Macron. Destabilizace Afghánistánu může vést k „neregulovaným migračním proudům směrem do Evropy“, prohlásila v mimořádném televizním projevu francouzská hlava státu a dodala, že tyto migrační toky „musíme předvídat a chránit se před nimi“.
Macron také podle Euronews pronesl, že „Evropa následky současné situace nemůže nést sama“. Na druhou stranu ale také mluvil o solidaritě a slíbil, že Francie neopustí své spolupracovníky, stejně jako „umělce, aktivisty, novináře a další, které ohrožuje Tálibán“.
Řecký ministr pro migraci Notis Mitarachi pak řekl, že jeho země „nebude a nemůže být bránou do Evropy pro uprchlíky a migranty, kteří by se mohli snažit dostat do Evropské unie“.
Jen letos odešlo podle agentury OSN pro uprchlíky (UNHCR) z Afghánistánu na 400 tisíc lidí, tedy 20 až 30 tisíc osob týdně. Po ovládnutí země radikálně islamistickým Tálibánem se očekává, že tato čísla půjdou strmě vzhůru.
https://bit.ly/3miQ0nh
Jedině výměnou za ty stávající a problematický…..
Asi jsem se ne dost jasně vyjádřila – tedy : pokud nás budou nutit a tlačit a na to se chystají, pak se tvrdě bránit, že máme problémů už takhle dost a pokud by přesto tlak stoupal, pak jedině vracet ty staré a tedy ty nové za ně, ne k nim, aby tu moc nezakořeňovali. Prostě nezvedat počet uprchlíků a přitom z nemožnosti vycouvat jaksi napůl vyhovět. Prostě aby se vlk nažral a koza zůstala celá, jenom ten provaz na krku by se vyměnil. A oni jsou pro nás provazem na krku, to víme všichni….
Takže tak….
Zase špatně Zdeno…Staří se tak nekotí (i když), jako ti mladí a když už se okotí (a to třeba 10x – jasná pyramida) dostanou občanství.
houbelec vypadá to na 180 000 – viz: http://michalapetr.cz/doku.php