„Black Lives Matter“ a k srovnávání postavení Afroameričanů ve Spojených státech s Romy v České republice.

11.07.2020 7:11

Ombudsman Stanislav Křeček se vyjádřil k protestům „Black Lives Matter“ a k srovnávání postavení Afroameričanů ve Spojených státech s Romy v České republice. „Je-li obecně přijímán názor, že na vytvořeném bohatství v USA měla v minulosti značný podíl práce černošských otroků, pak totéž se o evropských Romech v žádném případě říci nedá,“ komentoval. A Romům položil několik otázek. „Proč stále jen čekáte, až vám někdo něco dá?“ padlo. „Krystalicky čistej, už ani nijak neskrývanej rasismus a absolutní dno,“ zhrozil se novinář Deníku N Jan Moláček. „Tesat do kamene,“ přidal známý politik k Moláčkovu komentáři. Toho to však zřejmě nepotěší.

Veřejný ochránce práv mnohé nadzvedl svým čtvrtečním komentářem pro Právo s názvem „Black Lives Matter a ti druzí“.

„Je-li obecně přijímán názor, že na vytvořeném bohatství v USA měla v minulosti značný podíl práce černošských otroků, pak totéž se o evropských Romech v žádném případě říci nedá. Přesto však kupodivu některé otázky, které mnozí aktuálně v USA kladou zastáncům BLM, je možné položit i Romům u nás,“ píše v něm.

Křeček rozebral, že heslo „Black Lives Matter“ („Na černošských životech záleží“) je v našich končinách málo pochopitelné, stejně jako „běsnění“, kde nakonec „lze jen těžko rozeznat demonstranta, usilujícího o dobrou věc, od rabujícího člena gangu“.

Jmenoval přitom, že i moderní společnosti se často ocitají v rozkolech i kvůli náboženství, jako například v Severním Irsku.

Tázal se přitom, zdali samotné právo, právní řád, nepostačuje ani při demokratickém uspořádání státu k určení postavení člověka a občana, bez „jeho aktivního usilování, bez osobní volby, bez individuálního rozhodnutí“? A připojil: „Jistě existují překážky v sociálním postavení člověka nebo v jeho osobnostní determinaci. Ale nehledáme začasté příčiny dnešních konfliktů nebo dokonce konflikty samotné v tom, že se nám nedostává vůle nebo ochoty k individuálnímu rozhodnutí chovat se jinak? Že se mnohým zdá jednoduší a žel i politicky vhodnější a možná i společensky efektivnější postavit se jaksi do role diskriminovaného a nerovně postaveného z povolání?“

Upozornil, že „právní postavení Romů je bez výjimky zcela rovnoprávné, a přesto dnes a denně, z domova i z ciziny, slyšíme o jejich diskriminaci“. Narážel tím na zmínku, tvrdící, že „rasismem ovlivněné postaveni Afroameričanů v USA by bylo možné srovnávat s postavením Romů v Evropě nebo přímo u nás“.

A pak došlo na pasáž, kterou Křeček mnoho aktivistů dostal do varu.

„Čest výjimkám, ale tvrdíte-li, že vás nikdo nechce přijmout do práce, proč se tedy nezaměstnáte sami? Proč nezakládáte firmy podílející se třeba na zvelebení bydlení ve vyloučených lokalitách? Nechtějí vám přidělit byt? Proč si sami nepostavíte domy a byty jako tisíce jiných neromských družstevníků u nás? Proč stále jen čekáte, až vám někdo něco dá? K financování takových aktivit by se jistě našlo dostatek prostředků ve státním i neziskovém sektoru, kde se nyní na zcela zjevně neúčinnou ‚integraci‘ používají stamiliony. Hledání odpovědí na takto položené otázky ukazuje na mnohem závažnější příčiny těchto problémů, než by se na první pohled mohlo zdát. Již také proto, že pokusit se o nalezení reálné odpovědi se může pouze Rom, neboť bezpochyby u každého jiného by vyslovení takových odpovědi zakládalo obvinění z rasismu asi stejně tak, jako samotné položení těchto otázek. Ale jak chcete spořádanou společnost bez nich?“ zní od ombudsmana.

„Ombudsman vzkázal Romům diskriminovaným při hledání práce a bydlení, aby neotravovali, zaměstnali se sami a sami si postavili barák,“ nestačil se po přečtení textu divit novinář Deníku N Jan Moláček.

Po citaci Křečkova textu doplnil, že ochránce práv mohl ještě „navrhnout, aby byly taky třeba nemocnice ‚jen pro bílé‘.“ „Však vyoperovat si slepý střevo můžou Romové taky sami, ne?“ spustil.

A jal se komentář zhodnotit slovy o rasismu: „Krystalicky čistej, už ani nijak neskrývanej rasismus a absolutní dno.“

S „výjimečným potěšením“ slova žurnalisty sdílel i politik František Matějka. Moláček však zřejmě nebude potěšen, jaká část jeho příspěvku sklidila toto potěšení.

„S výjimečným potěšením tentokrát sdílím text Jana Moláčka. Tedy ne kvůli tomu jeho balastu na začátku a výlevu na konci, nýbrž kvůli té citaci ombudsmana Stanislava Křečka, kterou je hodno tesat do kamene,“ píše politik.

https://bit.ly/2W8d4Hn

sdílet na