Američanům postupně dochází, proč byl rozpad SSSR pro ně nevýhodný
Když ruský prezident Vladimir Putin před několika lety označil zánik Sovětského svazu za “největší geopolitickou tragédii 20. století”, mnozí krátkozrací a méně předvídaví jedinci se nad tímto vyjádřením pouze ironicky ušklíbali. Vladimir Putin měl samozřejmě své vlastní důvody pro toto vyjádření, kterými byly hlavně vyšší míra bezpečnosti a klidnější život na území některých méně stabilních bývalých sovětských republik.
Ukazuje se však, že rozpad Sovětského svazu byl pohromou i pro zájmy USA. Na tuto skutečnost upozorňoval už zesnulý 41. americký prezident George Herbert Walker Bush (1989 – 1993), kterému na rozdíl od jeho nástupce v úřadu nechyběla soudnost a schopnost hlubší intuice. K dezintegraci SSSR se stavěl velmi opatrně, protože se obával chaosu a série nekontrolovatelných občanských válek.
V protikladu s fanfarónským antisovětismem svého předchůdce Ronalda Reagana se George H.W. Bush stavěl skepticky k referendu o nezávislosti Ukrajiny. Během návštěvy Kyjeva 1. srpna 1991 (čili pouze 3 týdny před přijetím deklarace o nezávislosti Ukrajiny a 4 měsíce před prosincovým referendem o vystoupení Ukrajiny ze svazu SSSR), George H.W. Bush varoval své ukrajinské hostitele před “sebevražedným nacionalismem”, za což si od amerických novinářů vysloužil sarkastické posměšky. Deník “New York Times” dokonce označil jeho řeč
v Kyjevě za “projev vyplašeného kuřátka” (“Chicken Kiev speech”).
George H.W. Bush se tak musel smířit s osudem nepochopeného proroka, avšak celá řada faktorů, které postupně vycházejí najevo, svědčí o tom, že jeho varování nebyla prázdná slova.
1. Rozpadem SSSR se Rusko zbavilo dvou bezedných “černých děr”, v nichž dosud utápělo obrovské zdroje z vlastního rozpočtu.
V první řadě šlo o “dotace venkova”, které požírala hlavně Ukrajina. To byl skrytý důvod, proč George Bush ještě v srpnu 1991 apeloval na Kyjev, aby nevystupoval ze SSSR.
Druhou “černou dírou” byl velkorysý sociální program, ze kterého čerpali hlavně početné muslimské rodinné klany ve Střední Asii a v Zakavkazsku. George Bush tedy předvídal správně, že Rusko se osvobodí od obrovs-
kého břemene a nastartuje vlastní ekonomický růst a rozvoj.
2. Ztráta Ukrajiny není pro Rusko porážkou, ale přínosem.
Klasická “poučka”, že bez Ukrajiny nemůže Rusko aspirovat na pozici globálního hráče je přežitkem.
Tato “poučka” možná platila v 20. století, ale v éře informačních technologií 21. století už Rusko Ukrajinu nepotřebuje. Zbigniewa Brzezinského označil George H.W. Bush za naivního hlupáka, čímž dal otevřeně najevo, co si myslí o jeho epigónských výlevech na toto téma inspirované dobovými myšlenkami někdejšího pruského a německého kancléře z 19. století Otta von Bismarcka.
3. George HW Bush preferoval alternativu zachování Sovětského svazu pod kuratelou USA.
SSSR byl totiž impériem postaveným na hlavu. Namísto ždímání zdrojů z neruských republik, Ruská federace naopak z vlastních zdrojů doslova futrovala a sponzorovala tzv. “Bratrské republiky”. Z pohledu USA by bylo bývalo mnohem lepší, kdyby Rusko muselo nadále vláčet na svých bedrech toto břemeno jako trestanec paralyzován vězeňskou koulí připevněnou k jeho noze. USA totiž nepovažovali za svého nepřítele ani tak Sovětský svaz, jako hlavně Rusko, které však mělo svázané ruce “balastem” tzv. “Bratrských republik”.
4. Zánik Sovětského svazu akceleroval degradaci západních elit.
Západ měl panický strach ze SSSR a proto důkladně zvažoval každý svůj krok a vedl velmi opatrnou politiku.
Jinými slovy, strach ze SSSR přispíval k tomu, aby se Západ ve vlastním zájmu držel ve formě a adekvátní kondici. George H.W. Bush to chápal velmi dobře i přes to, že neměl k dispozici křišťálovou kouli, z níž by dokázal předvídat obecný marasmus a úpadek Západu charakterizován rozkvětem homosexuální pseudokultury, masivní invaze pestrobarevných migrantů a úpadku životní úrovně širokých mas bílých heterosexuálních a manuálně pracujících “dělníků”, které liberální sluníčkáři a kavárenští povaleči považují za tzv. “Bílou spodinu” či rovnou “odpad” (“white trash”).
Nelze se proto divit, že se Paříž stále více začíná podobat libanonskému Bejrútu a mnohé londýnské čtvrti svou atmosférou nápadně připomínají atmosféru v pákistánských aglomeracích, ve kterých je nebezpečný pohyb
i za bílého dne.
5. Rusko není poraženou zemí, naopak výrazně zmocnělo a z pohledu Západu je ještě silnější a ještě nebezpečnější než byl bývalý Sovětský svaz.
Rusko dříve či později i s úroky zaplatí zarytým rusofobům všechna příkoří, kterými se ho Západ snažil pokořit a ovládnout. Moskva se zbavila zbytečného balastu “bratrských republik” a mnohamiliardové subvence investované do jejich ekonomiky využívá už jen pro vlastní prospěch. Právě toho se obával George H.W. Bush.
Ukrajina si jeho varování nevzala k srdci a zaplatila za to ztrátou Krymu.
Na svou rusofobní politiku doplatila i Gruzie ztrátou Abcházie a Jižní Osetie.
Pobaltské republiky trpce zaplakaly nad ztrátou mnohamiliardového byznysu z tranzitu zboží, které už nejde přes Rigu či Tallin, ale přes nově vybudované obří překladiště v ruském baltském přístavu Usť-Luga.
S odstupem času má tedy Moskva stále méně důvodů k nostalgii za bývalým Sovětským svazem.
Naopak, USA a Západ sklízejí plody krátkozraké a naivní politiky diktované naivními představami o vlastním triumfu, který dosáhly zánikem Sovětského svazu v roce 1991.
Gabriel Gacka
https://www.hlavnespravy.sk/americanom-postupne-dochadza-preco-bol-rozpad-sovietskeho-zvazu-pre-nich-nevyhodny/1911994