KVERULANT PODAL NA GENERÁLA JIŘÍHO ŠEDIVÉHO TRESTNÍ OZNÁMENÍ PRO KORUPCI

Armádní generál v záloze Jiří Šedivý si po svém odchodu do civilu v srpnu 2003 založil lobbistickou firmu Generals, s.r.o. Ta se věnovala lobbingu v oblasti armádních zakázek a za rok 2022 vykázala příjmy ve výši téměř 10 milionů korun. Kverulant je přesvědčen, že jde o provizi za lobbování pro nákup 12 předražených amerických armádních vrtulníků za 17,6 miliardy korun a že se Šedivý přijetím těchto provizí dopustil trestného činu dle § 333 nepřímé úplatkářství. Proto na Jiřího Šedivého podal v polovině června 2023 trestní oznámení. Kverulant odhaluje korupci již od roku 2009, pomozte mu v tom alespoň symbolickým darem.   

Komunistický lampasák

Profesionální kariéru vojáka z povolání začal Jiří Šedivý za normalizace v roce 1971 po absolvování Vojenského gymnázia Jana Žižky z Trocnova v Moravské Třebové. V letech 1971 až 1975 vystudoval Vysokou vojenskou školu pozemního vojska ve Vyškově. V roce 1985 byl jmenován do funkce velitele 17. tankového pluku v Týně nad Vltavou. Šedivý byl do roku 1989 členem KSČ.

Šedivý se neztratil ani po revoluci. V září 1997 byl ustanoven do funkce velitele pozemního vojska AČR. V květnu 1998 byl jmenován náčelníkem Generálního štáb. V prosinci roku 2002 odešel do civilu v hodnosti armádního generála.

Jiří Šedivý si po svém odchodu do civilu v srpnu 2003 založil lobbistickou firmu. Jmenuje se Generals s.r.o., tedy česky generálové. Generál Šedivý je jediným společníkem a jediným jednatelem této společnosti.

Pandury? Šedivý to zařídí

Šedivý „radil“ firmám, jak uspět při armádních zakázkách. Pracoval zejména pro americkou zbrojovku General Dynamics, která dodala vojákům obrněné transportéry Pandur.

V roce 2009 kabinet Mirka Topolánka (ODS) schválil nákup 107 pandurů za 14,4 miliardy korun. Později si vojsko objednalo dalších dvacet pandurů se speciálními nástavbami například pro spojaře nebo dělostřelce. Provoz pandurů se nevyhnul problémům. V roce 2016 náčelník generálního štábu Josef Bečvář řekl, že deset pandurů není schopných boje a 30 vozidel má různé typy závad. Přesto se armáda na jaře 2022 rozhodla, že za osm až deset miliard korun objedná dalších 40 obrněných transportérů Pandur.

Šedivý pro zakázku od General Dynamics sestavil speciální „generálský tým“: pracovali s ním ještě generálové v záloze Karel Blahna a Ladislav Kozler. Generálmajor Kozler je bývalý důvěrník Vojenské kontrarozvědky s krycím jménem “Pavel“. Karel Blahna byl dlouhá léta velitelem praporu mírových sil OSN v bývalé Jugoslávii. Tam mimochodem později působil i Šedivý, který velel českým vojákům v misi Severoatlantické aliance s názvem IFOR. Hodnost brigádního generála získal Blahna v roce 2000. Pak nějakou dobu pracoval jako poradce současně pro ministerstvo obrany i ministerstvo zahraničních věcí. Z armády do zálohy definitivně odešel v únoru 2003. I Ladislav Kozler měl na starost zahraniční aktivity armády: byl totiž vrchním ředitelem sekce zahraničních vztahů na ministerstvu obrany, později řídil sekci vojenské bezpečnostní politiky. Armádu opustil o rok dříve než Blahna, v březnu 2002. Ve firmě Generarals s.r.o. byl do konce roku 2019 jednatelem i plukovník Jan Österreicher, někdejší velitel Nemocniční základny AČR a člen pracovní skupiny NATO. Šedivý využil toho, že plukovník měl bezpečnostní prověrku potřebnou pro obchod s vojenským materiálem.

Lobbista Šedivý poradcem ministra obrany

O propojení Šedivého s výrobci zbraní věděl každý, kdo se o armádu jen trochu zajímal, to však nebránilo 16. ministrovi obrany Martinovi Stropnickému (ANO) aby jej po svém nástupu do funkce lednu 2014 učinil svým externím poradcem. Jen těžko si lze představit lepší pozici pro zbrojního lobbistu, než je právě poradce ministra obrany. Těžko si lze představit křiklavější příklad konfliktu zájmů.

Ministerstvo koupilo horší a dražší vrtulníky

Česká armáda se pod taktovkou ministerstva obrany řízeného hnutím ANO rozhodla nakoupit nové vrtulníky. Do finálového výběru se dostaly dva stroje, Bell UH-1Y Venom a výrazně levnější italská Agusta AW 139M. Italský vrtulník amerického konkurenta při porovnání požadavků Generálního štábu výrazně předčil. Ekonomický deník získal z interních zdrojů ministerstva obrany vyhodnocení nabídek: „Vrtulník UH-1Y byl v celém marketingovém průzkumu hodnocen jako nevyhovující v řadě takticko-technických požadavků a ekonomicky nejméně vhodný vrtulník. Tento stroj podle armádních specialistů nepřevyšuje schopnosti vrtulníků, které jsou již v armádě zavedené (Mi-17, Mi-24/35). Adresně k vrtulníku UH-1Y lze uvést, že plnohodnotně neplní hlavní úkol stanovený ministerstvem obrany na nový víceúčelový vrtulník. Jako velký problém bylo zmíněno, že stroj od americké společnosti Bell neumožňuje působit za podmínek vzniku námrazy, což patří mezi základní (diskriminační) požadavky na budoucí víceúčelový vrtulník, zejména při zámyslu působit na letecké základně Náměšť nad Oslavou,“ V plnění takticko-technických požadavků vyhověl Bell na 50 % a Augusta byla lepší, vyhověla na 72 %.

Náklady na pořízení amerických strojů bez životního cyklu byly vyčísleny na 12,8 miliard korun. S náklady na životní cyklus na 25 let pak 17,3 miliardy korun. Italské vrtulníky by vyšly na 9 miliard korun, bez nákladů na životní cyklus pak na 6,9 miliard.

Nákup vrtulníků doprovázel velmi tvrdý lobbing právě generála ve výslužbě a tehdejšího poradce ministra Stropnického Jiřího Šedivého, přestože to popírá. Ekonomickému deníku k to mu v květnu 2019 řekl: „Nejsem zástupcem žádné firmy, která by mohla vrtulníky potenciálně dodávat. Nemám žádné právo kohokoli zastupovat v České republice… …Protože nejsem v žádném vztahu k ministerstvu, vaše poznámka na střet zájmů se mi jeví jako nesprávná a zjevně zavádějící. Nezúčastnil jsem, se žádné prezentace nebo ukázek jakýchkoli strojů mimo území České republiky.“

Jenže realita je výrazně odlišnější od „argumentace“ Jiřího Šedivého. „Pan Šedivý nám radí, aby nám pomohl pochopit nákupní proces českého ministerstva obrany,“ řekla například na jaře 2017 týdeníku Euro Virginie Brizardová, ředitelka komunikace v Bell Helicopter.

Rekordní pokuta 550 milionů korun za chyby při nákupu vrtulníků

Přestože italská nabídka byla levnější a více odpovídala požadavkům tak nakonec byla uzavřena smlouva s Bellem. Nepřekvapivě se italský výrobce odvolal k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. ÚOHS konstatoval, že obrana chybovala v tom, že v rozporu se zákonem uzavřel smlouvu na nákup vrtulníků od firmy Bell dříve, než rozhodl o námitkách italské společnosti. Ministerstvo ale trvalo na tom, že postupovalo správně, o zakázce podle něj jednaly přímo vlády obou zemí a firma, která nebyla oslovena, prý do zakázky nemůže zasahovat. Pokutu obrana už v roce 2021 uhradila, ale zároveň podala správní žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Ten však rekordní pokutu 15. února 2023 definitivně potvrdil.

Lobbing za 10 milionů ročně

Ministerstvo obrany zaplatilo za americké vrtulníky do konce roku 2022 již celkem téměř 10 miliard korun.  V roce 2020 to bylo 1,3 miliardy, v roce 2021 2,7 miliard a v roce 2022 5,7 miliardy korun. Za rok 2021 vykázal Šedivý ve své společnosti příjem 2,5 milionů korun. Za rok 2022 vykázala Generals s.r.o. tržby ve výši 9,5 milionu korun, zisk před zdaněním 7,7 a po zdanění 6,2 milionu korun.

Kverulant je přesvědčen, že šlo o provize za lobbování právě za nákup 12 předražených amerických vrtulníků. Kverulant se svou hypotézou konfrontoval přímo generála Šedivého. Ten mu tvrdil, že není zkorumpovaný lobbista, ale čestný konzultant a téměř 10 milionů si v roce 2022 vydělal mimo jiné přednášením: “Nikdy v životě jsem lobbing nedělal. Je to odměna za konzultační činnost, taky přednáším. Jaké zakázky jsem měl, co a pro koho jsem dělal, nejsem povinen vysvětlovat.” Kverulant považuje toto (ne)vysvětlení za naprosto nevěrohodné a proto se s žádostí o prošetření tohoto případu obrátil na orgány v činné v trestním řízení.

Trestní oznámení na Jiřího Šedivého

Kverulant je přesvědčený, že se Šedivý přijetím provize za lobbing dopustil trestného činu dle § 333 nepřímé úplatkářství. Proto na Jiřího Šedivého podal v polovině června 2023 trestní oznámení. Trestní zákon slibuje každému, kdo žádá, dá si slíbit nebo přijme úplatek za to, že bude svým vlivem nebo prostřednictvím jiného působit na výkon pravomoci úřední osoby, nebo za to, že tak již učinil, že bude potrestán odnětím svobody až na tři léta.

Chybí nejen zákon o lobbingu

V České republice neexistuje žádná regulace lobbingu, natožpak toho, kde se pravděpodobně točí vůbec nejvíc peněz, tedy lobbingu armádního. Návrh zákona o lobbingu se v roce 2021 dostal za vlády Andreje Babiše (ANO) do Poslanecké sněmovny, nicméně nestihl projít legislativním procesem a nebyl přijat.

V Evropské unii naopak došlo k výraznějšímu nastavení pravidel lobbistických aktivit v 90. letech 20. století, kdy se některé regulační kompetence přesunuly z členských států na úroveň EU. Regulace lobbingu funguje také například ve Spojených státech amerických. V roce 2019 přesáhly v USA výdaje na lobbing 3,5 miliardy dolarů (cca 75 miliard korun).

Už v roce 2016 vyzvala skupina států proti korupci Rady Evropy (GRECO) Českou republiku k zavedení pravidel větší transparentnosti. Jejich doporučení označené (i) zní: „Zajistit včasné zveřejňování zápisů ze zasedání parlamentních výborů a zvýšit transparentnost činnosti podvýborů, zavést pravidla pro členy Parlamentu o tom, jak jednat s lobbisty a dalšími třetími stranami, které se snaží ovlivňovat legislativní proces, a tak učinit vzájemná jednání více transparentní.“ Ve zprávě zveřejněné 16. červena 2023, tedy po sedmi letech skupina států proti korupci konstatuje: „Skupina GRECO došla k závěru, že doporučení (i) nebylo splněno.“

Lobbing, jako forma korupce

Je tak otázkou, do jaké míry je česká obranná akviziční politika skutečným vyjádřením vojenské expertízy a do jaké míry jde jen o výsledek snah hrdinů lobbistické práce z řad penzionovaných generálů. Někteří z nich už ani nemají bezpečnostní prověrku, aby se tak vyhnuli jakýmkoliv formám dohledu veřejné moci. Zato však mají přístup do nejvyšších pater armádní hierarchie a kuloárů ministrů obrany a jejich náměstků, kde působí jako čestní poradci, Generals s.r.o. Přitom, pokud nebyli odsouzeni během svého služebního poměru, je stát štědře platí ve formě měsíčního výsluhového příspěvku. Ten se u bývalého armádního generála Šedivého, po třiceti odsloužených letech, v roce 2023 pohybuje kolem 80 000 korun čistého a je pravidelně valorizován.

Tím se česká demokracie zásadně liší od demokracie americké, kde je jasné, kdo je kdo a kdo je placen z čích peněz a kdo zastupuje čí zájmy. „Koho chleba jíš, toho píseň zpívej“ ale většinou neplatí pro české generály v záloze. Na rozdíl od USA se lobbisté nikde nemusí registrovat a průchod otáčivými dveřmi ze světa plánování vojenské poptávky do světa jejího uspokojování není nijak krátkodobě ani dlouhodobě limitován.

Kverulant v srpnu 2022 vyzval vládu k co nejrychlejšímu naplnění jejích slibů o transparentním způsobu vládnutí, a to nejen přijetím zákona o lobbingu, ale zejména  implementací obdobného ustanovení, jako je americký 18 U.S. Code § 207 – Restrictions on former officers, employees, and elected officials of the executive and legislative branches, do zákonů upravujících služební poměr vojáků a příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů. Kverulant zejména navrhuje, aby každý:

• kdo opouští pozici veřejného funkcionáře v ozbrojených silách nebo ozbrojených bezpečnostních sborech, pro kterou bylo podle zákona č. 156/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, předepsáno odevzdávat oznámení do registru oznámení o činnostech, oznámení o majetku a oznámení o příjmech a závazcích, a zároveň je mu po skončení služebního poměru vyměřen výsluhový příspěvek, měl zakázáno po dobu dvou roků být zaměstnán v povolání nebo vykonávat podnikatelskou činnost u podnikatelských subjektů, kde by mohl ekonomicky využívat informace a kontakty nabyté během své služby;
• kdo pobírá výsluhový příspěvek a vykonává lobbing, tj. účastní se jednání se zaměstnanci organizačních složek státu a zároveň zastupuje zájmy tuzemských nebo zahraničních dodavatelů vojenského materiálu v definici podle zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů, byl státem evidován na základě své oznamovací povinnosti a byla mu pozastavena výplata výsluhového příspěvku, který má podle důvodové zprávy k zákonům č. 219/1999 Sb., o vojácích z povolání, a č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, sloužit jako kompenzace příjemce z důvodu jeho snížené schopnosti být úspěšný na trhu práce.    

Návrh zákona o lobbování

I v důsledku Kverulantovy výzvy schválila vláda na svém posledním listopadovém zasedání roku 2022 návrh zákona o lobování a poslala jej do připomínkového řízení. Základní parametry navrhované regulace byly tehdy následující:

• Zakotvení definice lobbování, lobbisty a stanovení výčtu lobbovaných.
• Do okruhu lobbovaných patří poslanci, senátoři, členové vlády, náměstci a vysocí úředníci, členové rad České národní banky, Českého telekomunikačního úřadu, Energetického regulačního úřadu, Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, poradci prezidenta a členů vlády.
• Navrhuje se zřízení registru lobbistů a lobbovaných, díky kterému se občané dozví o tom, koho registrovaný lobbista, v jaké věci lobboval.
• Zákonodárci budou mít povinnost uvádět lobbistickou stopu právního předpisu, tj. informovat veřejnost o tom ve vztahu k jakému návrhu právního předpisu byli úspěšně lobbováni. 
• Lobbisté budou muset jednou za 6 měsíců v prohlášení uvést koho lobbovali, zda lobbování proběhlo osobně, telefonicky nebo písemně a cíl, kterého se lobbováním snažil lobbista dosáhnout.
• Neplnění povinností stanovených zákonem, například neohlášení záměru lobbisty lobbovat, bude podléhat přestupkové odpovědnosti s maximální výší pokuty 100 tisíc korun.

Návrh zákona z listopadu 2022 měl celou řadu vad. Tak především, nezakazoval souběh pobírání výsluhového příspěvku a lobování bývalých vojáků. Předpokládaná pokuta v maximální výši 100 tisíc korun byla až groteskně nízká v porovnání s miliardovými „hodnotami“ úspěšně pro lobované věci.  Pak, ale přišel návrh ještě mnohem horší.

Vykostění návrhu zákona o lobbingu

Změnu, která činní ze zákona o lobbingu téměř zbytečnou normu prosadilo v létě 2023 ministerstvo spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Po jeho změnách by zákon neměl platit pro zaměstnavatelské svazy, profesní komory jako je například Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu České republiky a nevztahoval by se ani na prezidenta nebo asistenty poslanců a senátorů, kteří chodí na schůzky se zákonodárci, popřípadě je zastupují.

Změnu návrhu spravedlnost prý prosadila proto, že lobbisté nelobují pro peníze.  Mluvčí ministerstva spravedlnosti Vladimír Řepka k tomu uvedl „Oblast jejich lobbování i konkrétní požadavky na úpravu právních předpisů budou velmi často očekávatelné, přičemž na rozdíl od profesionálních lobbistů nebudou motivovány přímým finančním prospěchem. Proto by v jejich případě povinnost oznamovat lobbistické kontakty představovala administrativně zatěžující opatření.“

Proti novému znění zákona se ohradil nejen Kverulant a další protikorupční organizace, ale poněkud nečekaně i Hospodářská komora, která se jinak k lobbingu otevřeně hlásí a je oficiálně registrovaným lobbistou v Evropské unii. Do výjimek by spadala, sama je ale prý nechce.

Další podezřelé armádní zakázky za miliardy

Poslední červnový týden roku 2023 se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže začal zabývat smlouvou ministerstva obrany na nákup 246 bojových vozidel pěchoty za 60 miliard. Ještě za ministra Lubomíra Metnara (ANO) uzavřelo ministerstvo obrany miliardovou smlouvu na dodávku tisícovky pětkrát předražených kulometů MINIMI. V dubnu 2022, tedy již za ministryně Jany Černochové (ODS) byla cena za kulomety navýšena z 1,1 miliardy na 1,5 miliardy. Nákup proběhl bez výběrového řízení a kulomety nedodává belgický výrobce, ale překupník CB SERVIS CENTRUM.

Historie se opakuje

V úvodu tohoto textu je popsáno jak 16. ministr obrany Martin Stropnický (ANO) po svém nástupu do funkce v lednu 2014 jmenoval svým externím poradcem Jiřího Šedivého, přestože o jeho propojení s výrobci zbraní věděl každý. Jana Černochová (ODS), 19. ministryně obrany si navzdory rétorice o transparentním řízení státu, při nástupu do funkce nevedla o nic lépe.  V pondělí 10. ledna 2022 představila jako svého prvního náměstka Františka Šulce. Přitom Šulc pracoval pro holding Czechoslovak Group a další zbrojařskou firmu v době, kdy dělal asistenta tehdejší poslankyni a šéfce sněmovního výboru pro obranu Janě Černochové. Přitom podle Šulce v tom Černochová neviděla žádný problém: „Věděla o tom, že dělám pro různé firmy.“

foto: Jiří Šedivý / Foto: Profimedia

https://www.kverulant.org/cases/generalove-s-r-o/

sdílet na