Glenn Diesen: Kartel NATO využívá Ukrajinu ke konfrontaci s Ruskem – jinak se to říci nedá

Glenn Diesen, profesor na univerzitě v jihovýchodním Norsku, který se specializuje na ruskou zahraniční politiku, zpochybňuje převládající názor, že akce kartelu NATO jsou vedeny skutečnou snahou „pomoci“ Ukrajině. Namísto toho tvrdí, že tyto akce jsou součástí širší západní a geopolitické strategie zaměřené proti Rusku.

Diesen je autorem 11 knih, z nichž většina se zabývá konfliktními vztahy mezi Ruskem a Západem ve smyslu neschopnosti vytvořit nebo rozvinout vzájemně přijatelnou bezpečnostní architekturu po skončení studené války.

Diesen byl pozván Dissidentským klubem (Dissidentklubben, Rumble) ve Stockholmu, aby přednesl projev a zúčastnil se diskusního panelu s geopolitickým výzkumníkem Olou Tunanderem.

Text projevu a shrnutí přinesl NewsVoice.

Klíčové body

Úloha a narativ NATO: Diesen tvrdí, že akce NATO na Ukrajině jsou často ospravedlňovány pod záminkou pomoci Ukrajině. Tvrdí, že tento narativ je zavádějící a slouží jako propaganda, což naznačuje, že skutečným záměrem zapojení NATO je oslabit Rusko.

Historický kontext: Zdůrazňuje, že od roku 1991 do roku 2014 průzkumy veřejného mínění trvale ukazovaly, že vstup do NATO podporuje jen asi 20 % Ukrajinců. Diesen tvrdí, že to je v rozporu s líčením Ukrajiny jako země, která touží vstoupit do NATO, aby unikla ruskému vlivu.

Důsledky rozšiřování NATO: Diesen zdůrazňuje varování různých západních představitelů, včetně bývalého ředitele CIA a britského velvyslance, kteří varovali, že tlačení Ukrajiny do NATO by vyprovokovalo Rusko a pravděpodobně by vedlo ke konfliktu. Tvrdí, že tato varování byla ignorována ve prospěch strategie, která by eskalovala napětí s Ruskem.

Změna režimu v roce 2014: Profesor se zabývá ukrajinským převratem z roku 2014 a tvrdí, že byl zinscenován Spojenými státy a postrádal skutečnou podporu většiny Ukrajinců. Tvrdí, že tato změna režimu byla významným faktorem, který vedl k současnému konfliktu, a byla zarámována jako pomoc Ukrajině k dosažení demokracie.

Využití nacionalistických skupin: Diesen tvrdí, že Spojené státy se v boji proti proruským živlům v Donbasu spoléhaly na ukrajinské nacionalistické skupiny, což vedlo ke značným vnitřním rozbrojům a smrti tisíců Ukrajinců. Považuje to za další příklad toho, jak akce prodávané jako „pomoc“ Ukrajině ve skutečnosti konflikt ještě zhoršily.

Americký vliv na správu Ukrajiny: Podrobně popisuje, jak USA převzaly kontrolu nad klíčovými pozicemi v ukrajinské vládě a jmenovaly americké a zahraniční úředníky do rozhodujících funkcí. Diesen tvrdí, že tím byla narušena ukrajinská suverenita a že to bylo prezentováno jako pomoc Ukrajině při správě země.

Minské dohody: Diesen kritizuje podkopávání minských dohod, které měly přinést mír, ale nebyly realizovány, jak bylo slíbeno. Tvrdí, že západní představitelé využili tohoto období k vyzbrojování Ukrajiny, opět pod záminkou pomoci Ukrajině.

Vyjednávání a eskalace: Upozorňuje, že počáteční mírová jednání v roce 2022 zmařily USA a Spojené království, které tlačily na Ukrajinu, aby pokračovala ve válce. Diesen tvrdí, že toto rozhodnutí bylo vedeno spíše strategickou snahou oslabit Rusko než skutečnou snahou pomoci Ukrajině.

Dynamika zástupné války: Diesen dochází k závěru, že cílem války na Ukrajině není pomoci Ukrajincům, ale je součástí širší strategie, jejímž cílem je oslabit Rusko a zaměřit se na jiné geopolitické protivníky, zejména na Čínu.

Kartel NATO chce Ukrajině „pomoci“ – spíše ne

Diesen ve svém vystoupení opakovaně zdůrazňuje, že akce NATO, které jsou formulovány jako snaha „pomoci“ Ukrajině, často slouží spíše k eskalaci konfliktu a prosazování geopolitických zájmů Západu. Tvrdí, že podpora NATO Ukrajině je prezentována jako nezištná, ale často vede k výsledkům, které jsou v rozporu s tímto údajným cílem.

„Pomoc Ukrajině jako pojem je velmi prázdný pojem, který lze naplnit jakýmkoli obsahem. A takhle často funguje propaganda, přijdete s konceptem, se kterým všichni souhlasí, a pak ho naplníte spoustou nesmyslů, které často tomuto konceptu zcela odporují.“

Diesen například poukazuje na rozšiřování kartelu NATO jako na rozhodující faktor, který vyprovokoval ruskou invazi. Tvrdí, že tato expanze byla odůvodněná tím, že pomohla Ukrajině připojit se ke svobodnému světu, avšak četné průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina Ukrajinců si členství v NATO nepřála.

„NATO se do značné míry prezentuje jako nezúčastněný aktér, který pouze reaguje na přání Ukrajiny vstoupit do NATO, připojit se ke svobodnému světu a uniknout tak z tohoto imperiálního sevření Ruska.

Problém je v tom, že neexistují žádná fakta, která by to potvrzovala. Vidíme každý jednotlivý průzkum veřejného mínění, ať už ukrajinský, západní nebo ruský, od roku 1991 do roku 2014. Každý jednotlivý průzkum ukázal, že pouze necelých 20 % Ukrajinců si přeje vstup do NATO.

Dokonce NATO v roce 2011 nechalo vydat dokument, kde si stěžovalo, že hlavním problémem ve vztahu mezi Ukrajinou a NATO je to, že vláda a lidé nechtějí vstoupit. Takže proto je to trochu chybný argument.“

Diesen tvrdí, že západní představitelé si byli vědomi, že přiblížení Ukrajiny ke kartelu NATO by vyprovokovalo Rusko a vedlo ke konfliktu, přesto se touto cestou vydali.

„Současný ředitel CIA, kterým je William Burns, napsal v roce 2008 memorandum, v němž uvedl argument, že pokud se pokusíme dostat Ukrajinu do NATO, což oni nechtějí, ale pokud se je tam pokusíme dostat, pravděpodobně to vyvolá občanskou válku a také ruskou invazi.

Nyní jsme se vyjádřili v tom smyslu, že Rusové nechtějí invazi, ale nemohou žít s NATO přímo uvnitř Ukrajiny. Takže by to viděli tak, že nemají jinou možnost. Tedy opět to, co se dnes označuje jako ruská propaganda.“

Diesen také kritizuje puč z roku 2014, který byl líčen jako demokratická revoluce podporovaná Západem, aby se pomohlo Ukrajině. Tvrdí, že tato změna režimu nebyla skutečně demokratická a neměla širokou podporu mezi Ukrajinci.

 „Většina lidí si vyslechla uniklé hovory, v nichž Američané dva týdny před převratem přesně plánovali, kdo bude ve vládě a kdo má být mimo ni.

To se také prodávalo jako pomoc Ukrajině. Pomáháme jim s demokratickou revolucí. Ale opět, jak jsme jim pomohli svou proukrajinskou politikou, protože o těchto faktech informují i západní média, BBC nebo další.

Prokázaly, že nejenže šlo o porušení ukrajinské ústavy a nejenže jsme odstranili jejich demokraticky zvolenou vládu, o níž OBSE potvrdila, že byla zvolena ve svobodných volbách.

Ale také, jak uvedla BBC, že protesty na Majdanu ve skutečnosti podpořila jen menšina Ukrajinců. Ještě menší menšina by podpořila skutečný převrat a svržení jejich demokraticky zvolené vlády.

A tak tuto demokraticky zvolenou vládu odstranili a na její místo dosadili vládu vybranou Spojenými státy. A to se nám také prodává, opět jako velká proukrajinská pomoc Ukrajině.“

__________________________________ ________________________________________________

„Tento převrat je obrovskou chybou. Nakonec vyprovokuje válku s Ruskem, což není původní záměr, stačí poslouchat ředitele CIA Burnse.“

__________________________________ ________________________________________________

Následky převratu, včetně spoléhání se na nacionalistické skupiny bojující v Donbasu a zavedení americké kontroly nad ukrajinskou správou, dále ukazují, jak akce označované za pomoc Ukrajině místo toho prohloubily rozpory a konflikty v zemi.

„A pak jsme viděli, že první den po převratu, opět, o tom informoval New York Times před několika měsíci, před třemi měsíci.

Hned první den po převratu informují o vládě vybrané Spojenými státy, o šéfovi rozvědky nové ukrajinské vlády. První věc, kterou první den udělal, bylo, že zavolal CIA a MI6 k tajné válce proti Rusku, takže partnerství mezi Ukrajinci, Američany a Brity“.

„Výsledkem bylo mnoho základen CIA podél ruských hranic. A to bylo mimochodem od prvního dne, kdy tuto výzvu učinili. Bylo to ještě předtím, než si Rusko vzalo zpět Krym nebo než byl destabilizován Donbas. A opět, když si přečteme stejný článek v New York Times, tak to zarámovali jako přeměnu Ukrajiny na frontový stát v zástupné válce.“

Diesen navíc upozorňuje na podkopávání minských dohod, které měly v regionu nastolit mír. Tvrdí, že místo podpory těchto dohod západní představitelé využili čas k vyzbrojování Ukrajiny, opět pod záminkou pomoci. To byl podle něj spíše strategický krok k přípravě dalšího konfliktu než skutečná snaha o zajištění míru.

„A jak předpověděl William Burns, ředitel CIA, okamžitě jste tu měli nestabilitu, protože na východě se velmi předvídatelně nenašel téměř vůbec nikdo, kdo by podpořil legitimitu nové vlády.

Co se tedy stalo? No, Spojené státy místo toho podpořily použití nacionalistů, protože se ukázalo, že nová vláda v Kyjevě opravdu nemohla přimět Ukrajince, aby šli a zabíjeli své vlastní občany, protože, no, nechtěli.

Takže Spojené státy se začaly spoléhat na nacionalistická hnutí nebo fašistické skupiny a poslaly je tam bojovat proti Donbasu a během několika následujících let na Dombase zabily nacionalisté 14 000 ukrajinských občanů.

A  to ukrajinská vláda a EU nazývaly protiteroristickou operací…“

Diesen zmínil, že ukrajinský generální prokurátor Viktor Šokin kritizoval, že všechny vrcholné funkce musí být schváleny Washingtonem, a konstatoval, že Washington se k Ukrajině chová jako ke své kolonii.

Prezident jiné země Joe Biden prosadil vyhození Šokina z úřadu generálního prokurátora Ukrajiny, protože vyšetřoval korupci v ukrajinské plynárenské společnosti, kam americký prezident dosadil svého syna Huntera Bidena.

„Provedli také čistku v politické opozici, v hlavních opozičních politických stranách, hlavního opozičního vůdce Medvedryka zatkli a odebrali mu ukrajinský pas a občanství. Provedli čistku v médiích, která musela být podřízena státní kontrole, ale hlavně v tom, co bylo považováno za proruská média, i když je vlastnili Ukrajinci.“

„Museli také očistit pravoslavnou církev od základních kulturních práv, jako jsou jazyková práva. A to vše se dělo ve jménu pomoci Ukrajině, protože ruský vliv byl imperiálním dědictvím, které bylo třeba vymýtit.“

„V roce 2019 nás na Ukrajině čekaly volby, takže Ukrajinci měli možnost znovu hlasovat. Kandidoval u nich Zelenskyj, který kandidoval na mírové platformě. Měl velmi jasné poselství: Chtěl uzavřít mír s Donbasem a Ruskem, a to znamenalo realizovat Minskou dohodu.

Ve svých projevech dával jasně najevo, že pokud lidé v Donbasu chtějí mluvit rusky, což vždycky dělali, tak by jim to mělo být umožněno. Na pomoc však opět přišly Spojené státy.

Tvrdily, že to znamená kapitulovat před Ruskem, a Ukrajinci by kapitulovat neměli, přestože 73 % Ukrajinců hlasovalo pro. Američtí obchodníci a ozbrojení nacionalisté tedy opět vyvíjeli na Zelenského obrovský tlak. Dokonce mu vyhrožovali.“

 „ Důsledkem bylo, že Zelenskij nakonec z obav o svůj život zcela změnil své původní postoje a nacionalistickým vůdcům, kteří mu vyhrožovali, že ho pověsí na strom a zabijí, udělil nejvyšší funkce ve své vládě.

Washington tak opět mohl využít tyto radikální nacionalistické skupiny jako právo veta. Tímto  američané  posílili velmi nechvalně proslulou skupinu uvnitř Ukrajiny, kterou by většina Ukrajinců ve skutečnosti nepodporovala.

Minská dohoda pak byla podkopána, ačkoliv západní představitelé neustále tvrdili, že je to jediná cesta k míru.

Dokonce i Francouzi a Němci uznali, že tuto dohodu porušili, že ji nikdy nehodlali dodržovat, poněvadž potřebovali pouze čas na vyzbrojení Ukrajiny, aby byla použitaq proti Rusku. Opět to nebylo o míru, to co Zelenský na předvolebních shromážděních lidem sliboval a pro co ho Ukrajinci zvolili.

Diesen ve své analýze probíhajícího konfliktu poukazuje na to, že odmítnutí předčasných mírových jednání v roce 2022 bylo jasným důkazem toho, že Západ měl větší zájem na prodlužování konfliktu s cílem oslabit Rusko než na pomoci Ukrajině dosáhnout míru. Cituje různé zdroje, včetně ukrajinských vyjednavačů a západních představitelů, kteří potvrzují, že USA a Velká Británie tlačily na Ukrajinu, aby pokračovala ve válce navzdory možnostem vyjednávání.

„Rusko požadovalo v roce 2021 určité bezpečnostní záruky, jak si pamatujeme, protože vidělo, že tato hrozba roste a stává se stále více nepřípustnou. Dokonce i Američané přiznali, že pokud Rusové nedostanou bezpečnostní záruky, tak pravděpodobně napadnou Ukrajinu. Přesto opět odmítli dát Rusku jakékoli bezpečnostní záruky.“

„Místo toho Západ usiloval o konfrontaci“.

Potvrdili to ukrajinští vyjednavači, Zelenského poradce, šéf Zelenského politické strany, zprostředkovatelé, kteří rozhovory zprostředkovali, Izraelci i Turci. Také bývalý šéf německé armády Harald Kuyat to potvrdil: Ukrajinci a Rusové se v podstatě dohodli. Hlavní věcí byla neutralita, ale Američané řekli ne, říká Diesen.

Ukrajinci to ostatně potvrdili hned první den invaze. Hned první den dali jasně najevo, že je Rusové kontaktovali: „Tohle je Zelenského válka,“ první den po invazi, vysvětluje Diesen a pokračuje, že hlavními body mírových jednání bude obnovení neutrality Ukrajiny.

Třetí den se Rusové a Ukrajinci dohodli na zahájení mírových jednání, ale americká aministrativa to odmítla podpořit. Američanům nejde v této válce ve skutečnosti o Ukrajinu, ta je jim lhostejná. Američanům jde o něco daleko významnějšího.

Potvrdili to ukrajinští vyjednavači, Zelenského poradce, šéf Zelenského politické strany, zprostředkovatelé, kteří rozhovory zprostředkovali, Izraelci i Turci. Také bývalý šéf německé armády Harald Kuyat to potvrdil: Ukrajinci a Rusové se v podstatě dohodli. Hlavní věcí byla neutralita, ale Američané řekli ne, říká Diesen.

 „To je něco, co potvrdili nebo velmi otevřeně prohlásili i američtí představitelé, ať už to byl Lindsey Graham, Mitch McConnell, Mitt Romney, Dan Crenshaw, generál Kellogg, dokonce i generální tajemník NATO Stoltenberg, když odletěl do USA  prodat jim válku a přesvědčit americkou administrativu, že by měli poslat více zbraní a peněz, zdůraznil, že je to bude dobrý byznys.“

„Za velmi málo peněz můžete [Američané] oslabit Rusy jako strategického protivníka. Stejně jako všichni američtí vůdci se ani on nezmínil o Ukrajincích, kteří za Západ bojují. A to je část problému: protože za nás  bojují  (a umírají) Ukrajinci, nebojují (neumírají) vojáci NATO, takže není motivace uzavřít mír s Rusy.“

 „Ale znovu, stále prodáváme válku, protože pomáháme Ukrajincům; proto posíláme zbraně a také proto odmítáme vyjednávat o míru. Dokonce i Washington Post v roce 2023 napsal, že ukrajinská armáda v létě 2023 opravdu nechtěla přejít do té strašné protiofenzívy právě proto, že ztrácela tolik mužů, desítky tisíc mužů umíralo a všechna ta technika byla ničena.

Deník Washington Post uvedl, že když Ukrajinci hovořili i s americkými vojenskými představiteli, tak jim sdělili, že na Ukrajině je odpor  k obětem. Příliš se bojí, že jim umírají všichni muži. Američané, ale  tento problém neměli.“

„A jak řekl Lindsey Graham, měli skvělou dohodu.  Zelenskij požadoval od Američanů, že pokud  pošlou víc prostředků na pokračování války, pak on slíboval, že Ukrajina bude bojovat do posledního muže. Opět se jedná o posledního muže, posledního Ukrajince.“

„Proč jsme tlačili na Ukrajince, aby provedli ofenzívu, kterou oni provést nechtěli? No přece proto, že jim chceme pomoci. Znovu opakuji, pomoci jim získat zpět jejich zemi.“

Jedná se o zástupnou válku proti Rusku

Diesen dochází k závěru, že válka na Ukrajině se stala zástupným konfliktem, kdy hlavním cílem kartelu NATO je oslabit Rusko. Tvrdí, že tento strategický cíl zastiňuje jakékoli skutečné úsilí o pomoc Ukrajině, o čemž svědčí neustálá eskalace konfliktu a obrovské lidské a materiální oběti, které co se týče lidských obětí  nesou pouze Ukrajinci, a to ve prospěch kartelu NATO.

Diesen  vyzývá k přehodnocení politiky Západu a zdůrazňuje, že je třeba se skutečně snažit Ukrajině pomoci, a ne ji využívat jako loutku v politice velmocí.

„Nyní také vidíme, že Ukrajina prohrává. Jedná se o opotřebovávací válku. Každý den Ukrajina ztrácí tisíce mužů, přichází o veškerou vojenskou techniku, přichází o půdu a země je ničena.

A přesto se nemluví o možných jednávání s Rusy. Můžeme něco nabídnout. Můžeme nabídnout ukončení rozšiřování NATO. To by byl obrovský trumf, pokud chceme od Rusů získat dobrou dohodu.

Ale to Západ nechce. Místo toho se mluví  o tom, co tak začít vyhánět ukrajinské civilisty z Polska nebo Německa, když jim prostě přestaneme dávat sociální dávky, donutit je  táhnout domů. A pak se  naplní zákopy dalšími muži, kteří ale odmítají bojovat (a umírat).

Takže tohle všechno se dělá opět pod záštitou snahy pomoci Ukrajině.

Takže to je můj hlavní bod. Myslím, že je rozdíl mezi nenávistí k Rusku a láskou k Ukrajincům. A pokud jsme ochotni bojovat s Rusy do posledního Ukrajince, tak si nemyslím, že je to založeno na něčem, co by mělo něco společného s tím, že jsme proukrajinští nebo že pomáháme Ukrajincům.

Je to spíš o tom, že Západ se zaměřil proti  Rusku. A jak všichni američtí představitelé neustále opakují, o to v té válce jde. Musí se vyřadit Rusko a soustředit všechny zdroje Západu  proti Číňě.

Takže si opět myslím, že toto by mělo být východiskem, když diskutujeme o válce na Ukrajině. Nejde o to někomu pomoci. Jde o využití Ukrajiny ve velmi cynické a nelidské hře velmocenské politiky.“

Zdroj

zpracoval a přeložil: GeHa

sdílet na