Zničení přehrady Kachovka: Co byste měli vědět

Zničení přehrady Kachovka: Co byste měli vědět
Moskva obvinila Kyjev z úmyslné sabotáže, která ohrozila tisíce místních obyvatel.

Velké protržení hráze vodní elektrárny Kachovka v ruském Chersonském kraji zaplavilo obrovské plochy na březích řeky Dněpr, což si vyžádalo rozsáhlé evakuační práce v oblasti. Moskva tvrdila, že zařízení bylo poškozeno ukrajinským úderem, zatímco Kyjev svaloval vinu na Rusko.

Třicet metrů vysoká a 3,2 kilometru dlouhá přehrada vodní elektrárny Kachovka, postavená v roce 1956, obsahuje přibližně 18 kilometrů krychlových vody, což je zhruba stejný objem jako Velké solné jezero v americkém státě Utah.

Co se stalo?
V úterý ráno Vladimir Leontjev, starosta města Nová Kachovka, které se nachází v blízkosti přehrady, uvedl, že část zařízení byla zničena ukrajinským úderem, při kterém byl údajně použit raketový systém s vícenásobným odpálením.

Leonťjev uvedl, že se zřítilo nejméně 14 z 28 mostů přehrady a hladina vody v oblasti stoupla o více než deset metrů, což vedlo k zaplavení města. V této situaci místní úřady zahájily evakuaci obyvatel z několika osad na břehu řeky, přičemž bylo vyklizeno přibližně 300 budov.

Ruské úřady rovněž uvedly, že 14 okolních osad s celkovým počtem 22 000 obyvatel je ohroženo záplavami. Kyjev mezitím vyhodnotil, že v nebezpečné zóně se nyní nachází přibližně 80 obcí, a nařídil také evakuaci z obcí, které v současnosti okupuje.

Leontjev uvedl, že hladina vody se vrátí k normálu do 72 hodin.

Kdo je na vině?
Tiskový tajemník Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že incident “byl způsoben úmyslnou ukrajinskou sabotáží”, a varoval před “hrozivými důsledky” pro desítky tisíc místních obyvatel a ekosystém.

Poznamenal, že cílem sabotáže bylo přerušit dodávky vody na ruský poloostrov Krym, a dodal, že údery zřejmě souvisely s nedávnými rozsáhlými ukrajinskými útoky na frontě v Donbasu, které zmařila ruská obrana.

Ukrajinský prezident Vladimir Zelenskyj však prohlásil, že přehrada byla poškozena při ruském “teroristickém útoku”, zatímco jeho hlavní poradce Michail Podoljak obvinil Moskvu z inscenování “největší ekologické katastrofy v Evropě za poslední desetiletí”. Incident měl podle něj hodit flintu do žita tolik opěvované ukrajinské protiofenzívě, kterou Kyjev slibuje již několik měsíců.

Řada západních představitelů se zřejmě postavila na stranu Kyjeva, předseda Evropské rady Charles Michel na Twitteru napsal, že “zničení civilní infrastruktury se jasně kvalifikuje jako válečný zločin”, a slíbil, že “požene Rusko a jeho zmocněnce k odpovědnosti”. 

Záporožská jaderná elektrárna není ohrožena
Výbuch přehrady vyvolal obavy o situaci v ruské Záporožské jaderné elektrárně, která se rovněž nachází na Dněpru a k chlazení reaktorů využívá vodu z řeky.

Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE) při OSN, která je v zařízení trvale přítomna, však ujistila, že “v [elektrárně] nehrozí žádné bezprostřední riziko pro jadernou bezpečnost”, a dodala, že situaci pozorně sleduje.

Ředitel agentury Rafael Grossi přesto poukázal na “výrazné snížení hladiny nádrže, která slouží k zásobování elektrárny chladicí vodou”. Uvedl však, že JE má náhradní zdroj vody, který podle odhadů vydrží několik měsíců.

Největší jaderné zařízení v Evropě ZNPP přešlo pod ruskou kontrolu v únoru 2022. Od té doby se Moskva a Kyjev vzájemně obviňují z ostřelování zařízení, přičemž každá strana tvrdí, že akce té druhé může vyvolat jadernou katastrofu. Záporožská oblast se stala součástí Ruska na základě referenda v září 2022 spolu s Chersonskou oblastí a oběma donbaskými republikami.

Dopad na Krym
Sergej Aksjonov, gubernátor ruského poloostrova, uvedl, že incident na přehradě Kachovka sice nezpůsobí žádné záplavy na Krymu, ale může vést ke snížení hladiny vody v Severokrymském kanálu, který slouží jako klíčový zdroj vody.

Přesto zdůraznil, že místní vodní nádrže jsou naplněny na 80 % své kapacity, a dodal, že “pitné vody je více než dost” a že probíhají snahy o minimalizaci ztrát.

Výbuch přehrady značně ztíží případné vojenské operace v oblasti, domnívá se ruský vojenský komentátor Vladislav Ugolnyj. “Ostrůvky [na Dněpru], o které ukrajinské ozbrojené síly bojují od listopadu [2022], budou zaplaveny,” uvedl a dodal, že umístění ostrůvků bylo zpočátku pro ukrajinské jednotky výhodnější.

Nyní se obě strany musely z oblasti stáhnout a zaujmout pozice na opačných březích Dněpru, vysvětlil a dodal, že “závod” o kontrolu nad touto částí řeky byl zastaven. Ugolnyj také varoval před možným rizikem dalšího rozpadu přehrady a dodal, že jakákoli skutečná oprava je za současných okolností nemožná.

Před:

©  vestovoi / Telegram

Po:

©  vestovoi / Telegram

sdílet na