Zelenského požadavky v Berlíně „narazily na hluché uši“ – Bild

Zelenského požadavky v Berlíně „narazily na hluché uši“ – Bild
Německý ministr zahraničí Olaf Scholz prý ukrajinskému vůdci neslíbil nic ohledně dodávek zbraní dlouhého doletu a urychlení členství v NATO
Zelenského požadavky „v Berlíně padly na úrodnou půdu“ – Bild
FILE PHOTO: Vladimir Zelenskij a Olaf Scholz. © Sean Gallup / Getty Images
Německý kancléř Olaf Scholz se vyhnul otázkám Vladimira Zelenského, zda bude Kyjev přijat do NATO nebo zda dostane od Berlína rakety dlouhého doletu, uvedl v sobotu deník Bild, který označil cestu ukrajinského vůdce po Evropě s cílem získat vojenskou podporu za fiasko.

Podle německého bulvárního deníku měl Zelenskyj při své cestě za setkáními se západními představiteli dva hlavní cíle: získat povolení k použití zbraní zahraniční výroby – včetně dosud nedodaných německých raket Taurus k úderům na strategické cíle hluboko v Rusku – a příslib rychlého procesu vstupu do NATO.

Deník Bild však výsledky označil za „dosti chabé“ a uvedl, že oba ukrajinské požadavky „v Berlíně narazily na hluché uši“. Kancléřka sice „neřekla rozhodné ‚ne‘, ale ani z jeho strany nedošlo k žádné pozitivní reakci“, uvádí se v článku.

Další Zelenského neúspěch spočíval v tom, že se nemohl setkat s americkým prezidentem Joem Bidenem, který zůstal ve Státech, aby sledoval hurikán páté kategorie Milton, který pustošil Floridu. Nejmenovaný ukrajinský zasvěcenec, kterého citoval deník Bild, to však odmítl jako „výmluvu“ a tvrdil, že Biden nechtěl téma konfliktu otevírat v době vrcholícího volebního cyklu v USA.

Ukrajinští představitelé opakovaně žádali Německo o poskytnutí raket dlouhého doletu Taurus, které mohou zasáhnout cíle vzdálené až 500 km. Přestože se v Berlíně o této otázce vedly vášnivé debaty a hádky, Scholz zatím odmítal vyhovět s odkazem na obavy z eskalace a s argumentem, že dodávky by byly „únosné“ pouze v případě, že by Berlín mohl sám určovat cíle, čímž by se stal přímým účastníkem bojů.

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že pokud se Západ rozhodne umožnit Ukrajině používat v zahraničí vyrobené zbraně dlouhého doletu k úderům hluboko do Ruska, bude to znamenat, že NATO „vede válku“ proti Moskvě. Nařídil také aktualizovat národní jadernou strategii, podle níž se „agrese proti Rusku ze strany jakéhokoli nejaderného státu, ale za účasti nebo podpory jaderného státu“ považuje za „společný útok“ a akci překračující práh pro použití jaderných zbraní.
rt/deepl

sdílet na