VIDEO: Drsná realita Donbasu očima ukrajinských vojáků, kteří se děsí místního obyvatelstva, které kreslí “Z” 

Drsná realita Donbasu očima ukrajinských vojáků, kteří se děsí místního obyvatelstva, které kreslí “Z” malby na všech místech a toužebně čekají na Ruskou armádu a příchod frontové linie! Deziluze ukrajinské armády z obyvatelstva Donbasu je ničivější zbraní než ruská artilérie a rakety dohromady! Česká ministryně obrany přesto nic nechápe a znovu rozeslala vojákům ostudný pamflet, který označuje Ruskou armádu za hrdlořezy! Česká armáda chce v době likvidační inflace a drahoty nakupovat zbraně za miliardy?

Zatímco v Německu probíhá vrcholný summit G7, na kterém se představitelé západních zemí domlouvají na tom, jestli dál podporovat válku na Ukrajině, anebo hledat mírové řešení, tak na samotném Donbasu se už ukazuje, že válka má pouze jednosměrný proces, který vede k vytlačení ukrajinské armády z Donbasu. Klíčové město Severodoněck o víkendu padlo a ukrajinská armáda se z něj pokusila neúspěšně stáhnout.

Část ukrajinských vojáků se převlékla do ženských a civilních šatů a pokusila se proniknout z obklíčení směrem na Slavjansk. To se nepovedlo a Ruská armáda je zajala. Ukrajinská armáda je v totálním rozkladu a vojáci na území Donbasu ztrácí motivaci na každém kroku, protože nikde nevidí podporu od obyvatelstva. To je pro mladé a odvedené ukrajinské vojáky ten největší šok, který spouští mohutnou deziluzi a bere chuť bojovat. Obyvatelstvo na Donbasu totiž toužebně čeká na Ruskou armádu a na příchod fronty.

Naprosto věrně a drsným způsobem to zachytilo krátké video dvou ukrajinských vojáků na předměstí Slavjansku, od kterého je ruský front vzdálen už jen pouhých 11 km a místní obyvatelstvo už nepokrytě maluje po zdech nápisy “Z” a ukrajinští vojáci vědí, že jakmile se Rusové ještě více přiblíží, obyvatelstvo se proti ukrajinským vojákům obrátí s plnou silou.

Nelze se proto divit, že voják ve videu kleje a nadává na místní obyvatelstvo, což je ve videu “vypípáno” a pouze to dokresluje tristní situaci celé operace na Donbasu. Místní obyvatelstvo Ukrajince nenávidí a nesnáší, přestože Ukrajina území považuje za své teritorium. Ta nenávist vypukla v roce 2014 kvůli Majdanu, kterým byla celá Ukrajina definitivně rozvrácena. Oblasti s ruským etnikem už nemohou být součástí Ukrajiny, je to naprosto vyloučené.

Deziluze kvůli dezinformacím z televize a médií

V této chvíli jsou Minské protokoly definitivně mrtvé a pohřbeny, protože nebyly kvůli bojkotu ze strany Kyjeva za celých 7 let naplňovány. Federalizace neprošla, garance práva na jazyk, kulturu a samosprávu také neprošly, naopak, Kyjev v předchozích letech na Ukrajině zakázal ruštinu ve školách, v úřadech a v obchodním styku a ve službách. Tečku potom doplnil zákon z počátku tohoto roku, který zakázal tisk knih a veřejného tisku v ruštině, pakliže vydání nebylo rovněž ve stejném nákladu v ukrajinštině.

V rusky mluvících regionech, kde by si nikdo ukrajinskou verzi nekoupil, by to vedlo k bankrotu vydavatele, protože tisknout náklady v ukrajinštině, které si nikdo nikdy nekoupí, by přivedlo ke krachu každého vydavatele. Zákon přitom platí jen pro ruštinu. Neplatí obráceně pro ukrajinštinu, že by vydavatelé vydávající ukrajinské tiskoviny museli ve stejných nákladech tisknout i ruské mutace. Tak to neplatí. Zákon je namířen výhradně jen proti ruštině.

Ukrajincům jsou vymývány hlavy stejně jako českým a slovenským občanům z médií mainstreamu. Když je ukrajinský mladík odveden na frontu, má v hlavě dezinformace o tom, že za prvé, ukrajinská armáda mohutně vítězí, a za druhé, že místní obyvatelstvo se bojí ruských hrdlořezů a čeká na záchranu a pomoc od ukrajinské armády. S takto vymytými hlavami potom přijdou vojáci na frontovou linii a tam je hodí po hlavě do drsné reality.

Celý den v zákopu spočívá v tom, že se leží v zákopu, zatímco ruská artilérie sype na frontovou linii doteku 50 000 dělostřeleckých granátů denně. Trvá to často 11 hodin. Rusové začnou ráno v 7:00 hodin a střílí do 12:00 hodin v kuse a bez přestávky. Ve 12 hodin střelba utichá, protože Rusové mají oběd. Palba poté pokračuje od 13. hodiny odpoledne a trvá do 18. hodiny.

Šokující den nových ukrajinských odvedenců do zákopů na frontové linii

Potom mají Rusové večeři a je přestávka zhruba do 23. hodiny. To začínají létat Kalibry, které padají na sklady munice v zákopech a na vytipovaná místa, která nasnímala přes den ruská bezpilotní letadla. Kalibrace trvá celou noc, zhruba do 5. hodiny ranní. Potom mají Rusové podle všeho snídani, dvě hodiny je klid. Potom v 7:00 hodin to začíná nanovo, dělostřelecká příprava ruské artilérie. Tento popis pracovního dne ukrajinského vojáka popsal pro ruskou televizi o víkendu jeden z ukrajinských vojáků, který strávil ležením v zákopu od svého odvodu na frontu přes 3 týdny. Pouze ležel v zákopu spolu s dalšími asi 20 ukrajinskými vojáky, kteří tam leželi o několik týdnů déle. K ničemu jinému se nedostali než k ležení.

Absurdní situace spočívá hlavně v tom, že když je vyhlášen ústup a vojáci se přesunují o několik kilometrů na západ od fronty, tak prochází vesnicemi, kde nenávist místních obyvatel k ukrajinským vojákům je tak viditelná a hmatatelná, že ukrajinští vojáci mají pocit, že nebrání Donbas před agresorem, jak je jim vtloukáno do hlav, ale že oni sami jsou vlastně okupanty na území, které je plné Rusů a ruského etnika, které se tam narodilo, které tam žije, a které je tam doma.

Toto obyvatelstvo potom píše na zdi ruské nápisy se symboly “Z” a de facto jenom čekají na osvobození Ruskou armádou. Pro Ukrajince je to otřes poté, když celou dobu z médií slyšeli něco diametrálně odlišného. Mysleli si, že jdou na Donbas zachraňovat lidi před ruskou agresí, ale rázem se ocitnou tváří v tvář uvědomění, že právě oni jsou agresoři a místní obyvatelstvo je nenávidí. V takové situaci se vojákům motivace k boji za tyto obyvatele hledá opravdu, ale opravdu těžko.

Ruští hrdlořezové v oběžníku české ministryně

Naproti tomu, situace v Česku je jako sluníčková vycházka do Bohnic mezi pacienty a chovance, kteří jsou úplně mimo, ale to jim nebrání se tvářit, že všemu rozumí a bojují za správnou věc. Česká ministryně obrany Jana Černochová totiž ke Dni ozbrojených sil rozeslala vojákům oběžník, kde jim poděkovala za příkladný boj proti “ruským hrdlořezům” formou mezinárodní pomoci Ukrajině.

Ministryně obrany v oběžníku uvedla šokující číslo, že armáda ČR dodala Ukrajině munici a zbraně za 3 miliardy korun, a že v tom ministerstvo prý bude i nadále pokračovat. V důsledku ruské agrese je prý třeba do roku 2030 navýšit počet vojáků AČR na rovných 30 tisíc mužů a žen. V dokumentu je uvedeno, že zastaralou sovětskou techniku, které se AČR zbavila odvozem na Ukrajinu ke sešrotování (na ruské náklady), je potřeba nahradit (rozuměj nakoupit) moderními zbraněmi ze Západu.

Rozkaz ministryně obrany ke Dni ozbrojených sil

Vojáci a vojákyně, zaměstnanci a zaměstnankyně!

Dnes slavíme mimořádný den. Před 104 lety složili českoslovenští legionáři v Damey poprvé vojenskou přísahu Československu. Slíbili věrnost zemi, která ještě neexistovala. Ale právě na tomto slavnostním nástupu podpořil francouzský prezident Raymond Poincaré naše právo na vlastní stát. Spojenci tak veřejně uznali úspěchy československých legií ve Francii a v Rusku. A to se později naši legionáři proslavili ještě na italské frontě. My tuto významnou událost pro Čechy a Slováky slavíme jako Den ozbrojených sil.

Pro vás vojáky je letošní oslava o to důležitější, že v rámci ní převezme velení nový náčelník Generálního štábu Armády České republiky. A já vás tímto chci ujistit, že jsme do čela armády vybrali jednoho z nejlepších velitelů. Generál Karel Řehka velel naší elitní prostějovské jednotce, ve strukturách NATO působil jako zástupce velitele Mnohonárodní divize severovýchod a řídil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Právě poslední zkušenost je klíčová pro další rozvoj armády, která musí držet krok s moderními technologiemi. Musíme se umět bránit i hybridním hrozbám.

Pana generála však čekají mnohem větší výzvy. Barbarská ruská invaze na východě Evropy způsobila na jedné straně nezměrné utrpení ukrajinského lidu, na druhou stranu prokázala soudržnost Severoatlantické aliance. Zároveň však odhalila zásadní nedostatky ve vybavení naší armády, kterou předchozí vlády zanedbávaly. Prioritou nového náčelníka tak bude urychleně nahradit zastaralou sovětskou techniku a vybavit vojáky nejmodernějšími zbraňovými systémy a doplnit výzbroj a výstroj.

S podobnými výzvami se musí vypořádat také nový náčelník Vojenské policie plukovník Otakar Foltýn. Erudovaný právník s bohatými zkušenostmi ze zahraničních operací. A proto jsem přesvědčena, že pod jeho velením budou také vojenští policisté připraveni reagovat na nové hrozby, které přináší 21. století.

Zároveň musíme společně hledat cesty, jak přesvědčit občany, aby nás v našem úsilí podpořili. Bez kvalitně vycvičených vojáků a záložníků se prostě armáda neobejde. Především potřebujeme, aby se do armády hlásilo mnohem víc lidí a splnili jsme cíl, aby v roce 2030 měla naše armáda 30 tisíc vojáků a vojákyň.

Už dnes se můžeme pochlubit opravdovými profesionály. Dokládají to nejen slova uznání našich spojenců. Již po druhé v historii jsme převzali velení mise EUTM v Mali. Výstavbou a velením aliančního praporu na Slovensku byli pověřeni opět Češi.

Za toto mezinárodní renomé vděčíme právě vám, vojákům, kteří svědomitě plníte všechny úkoly nejen v zahraničních operacích, ale také zde doma. A když je potřeba, tak pomáháte našim občanům. A já vám za to všechno mnohokrát děkuji.

Zároveň děkuji vám všem, kdo jste se různými způsoby zapojili do pomoci Ukrajině. Tato hrdá země naši solidaritu potřebuje. Bez našeho přispění dlouho ruským hrdlořezům neodolá. Naše republika již Ukrajincům dodala zbraně, techniku a další pomoc v hodnotě přes tři miliardy korun. Proti ruské přesile to však nestačí. Musíme v této pomoci pokračovat.

Zítra přebíráme vedení v Radě Evropy. A právě pomoc Ukrajině proti ruské agresi i její poválečné obnově bude jedním z témat našeho předsednictví. Je totiž v zájmu nás všech, aby ruský medvěd byl poražen a Evropa se nemusela bát o svou bezpečnost.

Každopádně musíme udělat vše proto, abychom naši zemi byli připraveni bránit. A já jsem připravena spolu s novým náčelníkem Generálního štábu čelit všem výzvám. Odkaz, který nám vybojovali českoslovenští legionáři, nás k tomu zavazuje.

Jana Černochová

Ukrajina jako velký šroťák je tak výhodnou záminkou pro nákupy západní techniky za desítky miliard korun v době inflační a energetické krize. Lidem je lháno od rána do večera o Ukrajině, o válce, o její příčině a o stavu bojů na frontě. Jediným výsledkem nakonec bude, že schodek státního rozpočtu ČR se znovu prohloubí, protože tu sešrotovanou techniku odeslanou na Ukrajinu bude nutné nahradit drahými akvizicemi za Západu, rozuměj hlavně z USA, tedy ze země největších hrdlořezů, pokud jde o počet nevyprovokovaných válek bez mandátů RB OSN za posledních 70 let. To je ta největší ironie, kterou ale zacvaká český občan ryjící ústy v zemi likvidované inflací, která mu zničí nejen úspory, ale i životní standard, a ještě mu bude v zimě zima, protože zjistí, že gaza niet.

-VK-

Šéfredaktor AE News

sdílet na