Teď vidíme, co Rusko dokáže. A to ještě navíc… Šándor k válce a míru

13.10.2022 10:07 | Komentář

„Dlouhou dobu říkám a nijak mě to netěší, že Rusko ještě nepoužilo na Ukrajině brutální sílu. Teď máme první ukázky toho, že má tuto brutální sílu k dispozici. A co hůře, je ochotno ji použít,“ konstatoval bývalý šéf vojenské rozvědky generál Andor Šándor. „Rusko se nepochybně bude dostávat čím dál více do role izolovaného hráče. Bude to navyšovat eskalaci konfliktu, bude to zvyšovat pravděpodobnost, že se do konfliktu zapojí více zemí a bude to zvyšovat pravděpodobnost toho, že v Evropě vypukne válka,“ obával se s tím, že by to byla válka mezi Západem a Ruskem.

Rusko provedlo tvrdou odvetu za útok na Kerčský most. Je tu vidět rukopis nově jmenovaného velitele ruských jednotek na Ukrajině generála Sergeje Surovikina, který byl předtím velitelem ruských vzdušných sil? „To bylo první, co jsem říkal v situaci, kdy ho někteří lidé nazývali jako člověk armagedon a podobně, který se neštítí žádného násilí. Spojitost s tím, že byl velitelem kosmických sil, pod které patří i letectvo a raketové systémy, nepochybně mohla vést k tomu, že byl jmenován jako velitel těch vojsk na Ukrajině. A to z důvodu toho, že ti mobilizovaní ještě zdaleka nejsou v plné kvalitní bojové hodnotě a je otázka, kdy budou. Je to těžké odhadnout. Ale v každém případě ještě nejsou ve vojscích zařazení a bojující jednotky nejsou doplněny. V mezidobí, než se posílí ruská vojska na jihu a východě Ukrajiny, se bude Rusko soustředit na raketové údery proti cílům především v energetice a podobně, otázkou je, v jaké intenzitě,“ vysvětlil generál Andor Šándor.

„Dlouhou dobu říkám a nijak mě to netěší, že Rusko ještě nepoužilo na Ukrajině brutální sílu. Teď máme první ukázky toho, že má tuto brutální sílu k dispozici. A co hůře, je ochotno ji použít. Dopad použití brutální síly má jednak vliv na likvidaci velké části kritické infrastruktury Ukrajiny, ale zároveň bude komplikovat pro Evropu, aby byla příjemcem elektrické energie, což je jedna z mála věcí, kterou Ukrajina byla schopna vyvážet. A teď bude Ukrajina sama potřebovat konsolidovat energetický sektor,“ upozornil.

Takovéto údery mohou pokračovat a vést k eskalaci konfliktu

„Byl jsem přesvědčen, že součástí odplaty z pohledu toho, koho Rusko viní z útoku na Kerčský most, že bylo zasaženo velitelství hlavní zpravodajské správy ministerstva obrany, případně i velení civilní rozvědky,“ je přesvědčen generál a upozornil na další věc. „Ukrajinci záměrně neukazují žádné záběry z míst, kde by bylo zřejmé, co se Rusům důležitého podařilo zlikvidovat, pokud jde o různá velitelství či sektory infrastruktury. Zatím jsme mohli vidět dopady na místní obyvatelstvo. Vůbec nechci snižovat fakt, že je někdo zabit, ale obrázky, které jsme viděli, ve většině byly výsledkem dopadu sestřelených částí raket. Je jasné, že kdyby je Rusové nestříleli, nebudou je Ukrajinci sestřelovat a trosky těchto raket nedopadnou potom na obyvatele či nějaké civilní cíle. Čím však nechci říct, že při likvidaci kritické infrastruktury nebyli zabiti lidé, kteří tam pracují. Takže takové ty výkřiky, že se Putin chová jako Hitler mi přijdou jako předčasné, když to srovnávají se záměrným bombardováním civilních cílů v Londýně za druhé světové války,“ objasnil Andor Šándor. „Domnívám se, že takovéto údery mohou pokračovat, a že to povede k eskalaci konfliktu. To je nepochybné a zřejmé,“ doplnil.

Jaký vliv však mají tyto letecké útoky na vojenskou situaci na zemi, kde Ukrajinci v poslední době postupovali. V nedělních Otázkách Václava Moravce dokonce generál Petr Pavel uvedl, že pokud půjdou Ukrajinci tímto tempem, mohli by ještě do konce roku dobýt zpět území, které ztratili po 24. únoru. Konkrétně uvedl: „Souhlasím se svým bývalým kolegou generálem Benem Hodgesem, že do zimy ukrajinská armáda pravděpodobně osvobodí území, které bylo anketováno po 24. únoru, protože takovou schopnost dnes má. A pokud nebude Rusko schopno významněji zasáhnout, skutečně může dojít k tomu, že Ukrajina se vrátí do stavu 24. února,“ řekl generál Petr Pavel. Na což reagoval Václav Moravec, zda to není příliš optimistický scénář… „Tento výrok mě z hlediska odborného přijde příliš přehnaný a optimistický. Pokud budeme posuzovat úspěchy jedné a neúspěchy druhé strany je dobré se podívat na mapu, která mluví jasně. Teď jsme v situaci, že máme tisíc kilometrů dlouhou frontu. Z tohoto pohledu úspěchy Ukrajinců – když pomineme Charkovskou oblast, tam ten úspěch byl poměrně veliký – ve zbytku jde sice o vítané úspěchy Ukrajinců, povzbudí to bojovou morálku, ale jsou stále taktické. Nejsou zatím natolik silné a velké, aby hrozilo rozbití celé fronty,“ vysvětlil Andor Šándor.

„Raketové a letecké údery, které vidíme, pokud nebudou vedeny na vojska, tak na jejich vojenskou činnost nebudou mít žádný vliv. Pouze pozitivní na bojovou morálku. Z mého pohledu lze očekávat, že odhodlanost Ukrajinců se bránit bude ještě větší. Ti mobilizovaní vojáci zařazení do vojsk na jihu a východě Ukrajiny budou mít za cíl výsledky, které se Ukrajincům podařily, zvrátit. V tom je obsažena asi nemožnost Putina v ustoupení celé Doněcké a Luhanské oblasti, nevím kolik ze Záporožské a Chersonské. Je trochu paradox, že ruská politická a soudní mašinérie uznala anexi něčeho, co v plné míře nekontroluje. Tvrdit však, že do zimy, která kalendářně začíná 21. prosince, budou Ukrajinci schopni v tomto rozpoložení dobýt zpátky všechna území, mi přijde velmi optimistické tvrzení a z hlediska vojenského hodnocení je mylné,“ domníval se generál.

Lidi hodně zajímá a pochopitelně se velmi obávají možného použití jaderných zbraní. Případně, že Rusko začne se skutečně brutálním způsobem války, kdyby už vojenská situace byla pro něj vážná. Ovšem nezabrzdila je v tomto případě reakce v zahraničí, že by se pak ocitlo v totální izolaci a odvrátila se od nich i klíčová země, což je Čína? „Nevím, co Putin bere v úvahu. Myslím, že je v pozici, že když by tento konflikt měl skončit, tak nemůže skončit v horší pozici, než ho začal. To je červená linie, za kterou on nemůže jít. Ukazuje se, i když si to nebudeme chtít přiznat, že až do pondělka nevedl tu válku tak brutálně, jak ji vede teď. Z nějakého důvodu,“ vypozoroval Šándor.

„Pokud jde o použití hrubé síly, to samozřejmě bude záviset na tom, zda eskalace bude pokračovat. To znamená, zda Ukrajinci budou útočit na ruské cíle, hlavně na ruském území. Pak odplata přijde. V tomto Rusko neustoupí. Pokud jde o jaderné zbraně – problém je, že když posloucháte amerického prezidenta Bidena – minulý týden řekl, že je Putin použije, v úterý zase uvedl, že je nepoužije. Těžko se v tom vyznat. Člověk, který má informace od svých téměř dvaceti zpravodajských služeb, by měl mít jasno, jak to bude,“ myslel si.

„Pro Čínu je jakékoliv pokračování konfliktu – především brutálním způsobem – nepřijatelné z důvodu, že to i té Číně zdražuje energie, které ona potřebuje pro svůj průmysl a komplikuje to celou, do značné míry globalizovanou, vzájemně provázanou ekonomiku. Oni to veřejně Putinovi nesdělují, ale může být, že neoficiálními kanály se asi Putin dozvídá řadu věcí, které by neměl dělat z pohledu dalšího vývoje. Rusko se nepochybně bude dostávat čím dál více do role izolovaného hráče. Bude to navyšovat eskalaci konfliktu, bude to zvyšovat pravděpodobnost, že se do konfliktu zapojí více zemí a bude to zvyšovat pravděpodobnost toho, že v Evropě vypukne válka,“ obával se generál Šándor s tím, že by to byla válka mezi Západem a Ruskem. „Zatím to nepředpokládám. Ale, to co se děje, pravděpodobnost, že se do toho konfliktu dostaneme, se zvyšuje,“ doplnil.

Jakýkoliv mír je lepší, než další zbytečné zabíjení lidí

A co by doporučoval? „Jakýkoliv mír je lepší, než další zbytečné zabíjení lidí, v situaci, pokud jsme přesvědčeni, že Ukrajina tu válku vyhrát nemůže, nebo víme, že jim to, co potřebují, prostě dát nechceme nebo nemůžeme. Pokud si myslíme, že ji vyhrát může, tak jim dejme vše, co potřebují a dejme jim to rychle. Nejsem si ale jist, že to může dopadnout fatální prohrou Ruska. Myslím si, že zvláště hlavní hráči by měli vytvořit silný diplomatický tlak na aktéry konfliktu k jeho ukončení, který ale v žádném případě nesmí vyústit v to, že Rusko bude za agresi odměněno tím, že mu zůstane to, co dobyli. Zda jsou ochotni provést legislativní proces zpátky, to znamená, že zruší to, že ty oblasti jsou součástí Ruské federace, to neumím odhadnout. Myslel jsem si vždycky, že vysoká míra autonomie oblastí, které jsou s ruskojazyčnou menšinou, že je to jistá forma řešení. S tím, že tam bude garantovaná bezpečnost pro všechny. Chtěl bych ale v této souvislosti zmínit jeden důležitý faktor. Ukrajina stále nedostává to, co potřebuje, USA hledají po světě zbraně sovětské provenience, protože ty jsou pro Ukrajince výhodné. Nemohou však změnit poměr sil na frontě. Západní armády mají limity a zbrojní průmysl Západu není schopen dodat dostatek moderní techniky a výzbroje, což se z hlediska kratšího časového horizontu nezmění. Navíc se ukazuje, že dynamiku konfliktu a jeho vedení bohužel určuje Kreml. Po raketových útocích se volá po dalších prostředcích protivzdušné obrany, které byly dříve v prioritě za tanky a letectvem,“ uvedl.

„Pokud jde o Krym, to jsem si vždy myslel, že je pro Rusy nepřijatelné, aby o něj přišli, a že by ho mohli Ukrajině nějak kompenzovat. Třeba zaplatit jim ho. Vím, že toto může někomu připomínat mnichovanství, ale realita politiky je taková. Celá historie světa je o tom, že se takto měnila území vlivem válek i dalších věcí. My jsme si mysleli, že se v jednadvacátém století už něco takového dít nebude a vidíme, že to je možné. Dnes není žádná vůle a nikoho to nepřekvapí jednat s Ruskem, protože nám ti lidé předvedli, že něco jiného říkají a něco jiného dělají. Prostě nám otevřeně lhali. Představa, že budeme budovat evropskou obrannou architekturu s tím, že zaženeme Rusko do kouta, může být velmi nebezpečná, protože nás to jednak bude stát spoustu peněz a za druhé někdo takto velký, zahnaný do kouta, se může chovat ještě hůř a nevyzpytatelněji, než se chová teď. Rusko samozřejmě nesmí dostat postavení, které mělo v Jaltě, nebo že si bude diktovat, jak to bude. Na druhé straně některé, podle mého soudu oprávněné, obavy Ruska o změnu bezpečnosti a změnu poměru sil, je třeba o nich debatovat a snažit se najít řešení, které nepovede k dalším válkám,“ uzavřel generál Andor Šándor.
Parlamentní listy

sdílet na