„Odporné.“ Zavrhli diplomacii, protože chtěli válku. Ukrajinci budou Západ nenávidět, tvrdí profesor

29.11.2024 10:18 | Monitoring

Glenn Eric Andre Diesen, norský politolog, má za to, že Američané vlastně dlouho plánovali, jak jednoho dne Rusko zlomí a vyřadí ho z klubu světových velmocí. A tomuto svému cíli podřídili i válku na Ukrajině, ve které jsou ochotni obětovat i posledního Ukrajince, a ještě to prezentovat jako úžasně morální záležitost. Norský politolog však nepochybuje o tom, že Západ na tuto svou údajnou strategii, jak ji vnímá Diesen, nakonec doplatí.

Foto: Repro Youtube
Popisek: Profesor Glenn Diesen

Norský politolog Glenn Eric Andre Diesen tvrdě zkritizoval Američany za jejich válčení s Ruskem do posledního Ukrajince. Podle politologa totiž přesně takhle dnes vypadá ruská agrese proti Ukrajině, kterou ruský prezident Vladimir Putin rozpoutal před více než jedním tisícem dní.

Američané odmítali pokusy o dohody ohledně války na Ukrajině. Politolog Diesen to vidí přesně takhle.

„Rozhodnutí diplomatů odmítnout diplomacii je morálně odporné, protože diplomacie mohla snížit přemíru násilí, zabránit eskalaci a dokonce vést k cestě k míru. Politicko-mediální elity však odmítnutí diplomacie obratně prodaly veřejnosti jako důkaz své morální spravedlnosti. Tento článek nejprve nastíní, jak NATO plánovalo dlouhou válku, aby vyčerpalo Rusko a vyřadilo ho z řad velmocí. Za druhé, tento článek ukáže, jak politicko-mediální elity sdělovaly, že diplomacie je zrádná a válka je ctnostná,“ napsal Diesen.

Cílem Američanů podle norského politologa bylo, aby se Rudové a Ukrajinci vzájemně co nejvíce vyčerpali, čemuž odpovídala i americká výše pomoci poskytovaná Ukrajině.

V počátcích celoplošného ruského úderu proti Ukrajině tu byly izraelsko-turecké pokusy o ukončení války, ale Diesen tvrdí, že Západ a především Američané tento pokus zhatili.

Turecký ministr zahraničí uznal, že existují „členské státy NATO, které chtějí, aby válka pokračovala – ať válka pokračuje a Rusko oslabuje. Situace na Ukrajině je moc nezajímá“.

Bývalý izraelský premiér také potvrdil, že USA a Spojené království „zablokovaly“ mírovou dohodu, protože došlo k „rozhodnutí Západu nadále útočit na Putina“ s cílem zničit strategického soupeře, rozváděl norský politolog dál myšlenky. Přáním Západu podle něj je, aby bylo Rusko maximálně oslabeno ekonomicky i vojensky.

„Nejzákladnějšími důvody, proč nadále pomáhat Ukrajině degradovat a porazit ruské útočníky, jsou chladné, tvrdé a praktické americké zájmy. Pomoc vybavit naše přátele ve východní Evropě k vítězství v této válce je také přímou investicí do snížení budoucích schopností Vladimira Putina ohrožovat Ameriku, ohrožovat naše spojence a bojovat proti našim hlavním zájmům,“ poznamenal k tomu americký senátor Mitch McConnell. Senátor Mitt Romney argumentoval, že financování války bylo „nejlepšími výdaji na národní obranu, jaké jsme kdy udělali“. Norský politolog se rozhodl zmínit i slova Keitha Kellogga, bývalého generála, jehož zvolený prezident Donald Trump navrhl do pozice vyjednavače v záležitosti ruské agrese. Kellogg vyjádřil názor, že pokud se Američanům podaří oslabit jednoho z protivníků bez nasazení amerických vojáků, uvolní to americké armádě ruce v případném konfliktu s Čínou.

Jak to prodat lidem?

„Když bylo rozhodnuto, že se povede dlouhá vállka, začali politici a média vytvářet narativy a morální argumenty pro dlouhou válku, které by veřejnost přesvědčily, že diplomacie je zrada a válka je ctnost,“ konstatoval politolog s tím, že prezentovat konflikt jako souboj dobra a zla je základ válečné propagandy, ve které míru je možné dosáhnout pouze poražením protivníka, naopak při jednáních se obětují principy. Diesen prohlásil, že právě proto média prodávají válku na Ukrajině jako analogii ke druhé světové válce, kdy se také jevilo jako zcela nemyslitelné vyjednávat o uzavření míru s Adolfem Hitlerem.

„Západní veřejnost byla ujišťována, že rozdmýchání války je nutné k tomu, aby byl Putin dotlačen k jednacímu stolu, avšak během téměř tří let války Západ nikdy nenavrhl jednání. Při čtení západních médií vzniká dojem, že Rusko by nevyjednávalo. Rusko se však nikdy nebránilo diplomacii ani vyjednávání, to Západ mu zavřel dveře. Byly pořádány takzvané ‚mírové summity‘, které měly ve veřejnosti vyvolat dojem, že vlády usilují o mír, ačkoli Rusko nebylo pozváno a deklarovaným účelem bylo mobilizovat veřejné mínění a zdroje proti Rusku,“ upozornil a dal příklady, například novou šéfku evropské diplomacie Kaju Kallasovou, která nechce s Putinem jednat, „protože je válečný zločinec“. Diesen to komentuje ironicky, že z diplomacie se stalo poplácávání se po zádech s těmi, se kterými souhlasíme, jak jsme krásně izolovali protivníka. A dodává, že EU již není mírový projekt, ale geopolitický.

„Každý, kdo navrhne obnovení diplomacie nebo zahájení jednání, je okamžitě označen za krajně levicového nebo krajně pravicového proruského stoupence. Je sotva originální prezentovat odpůrce války jako někoho, kdo stojí na straně protivníka, ale obvinění ze zrady je mocným nástrojem k potlačení nesouhlasu. Maďarský premiér Viktor Orbán odcestoval na Ukrajinu, do Ruska, Číny a USA (na setkání s Trumpem), aby prozkoumal možnost vytyčení cesty k míru. EU reagovala potrestáním Maďarska a politicko-mediální elity se ho snažily delegitimizovat jako Putinovu loutku. Stejný scénář je uplatňován vůči každému, kdo navrhuje ukončení války,“ pokračuje dále Diesen. Stále platnou pozvánku Ukrajiny do NATO také vnímá jako snahu zabránit jednáním.

Proto prý také Západ tlačí na vládu v Kyjevě, aby snížila věk odvodů do armády. Situace na frontě se totiž nevyvíjí podle západních představ. Místo toho, aby se dařilo ničit Rusko, je decimována Ukrajina. A Ukrajincům se chce bojovat stále méně. Počet dezercí se zvyšuje. A Západ na to nakonec doplatí. „Ukrajinci budou po desetiletí cítit odpor k Rusku, ale také nenávist k Západu. Váleční propagandisté v západních médiích se pak jistě budou chovat zmateně a obviňovat ruskou propagandu,“ uzavřel norský politolog.

Zdroj : Parlamentní Listy

sdílet na