„Obsazení Oděsy a konec. Pochopí, jak je podvedli.“ Co se otočilo na Ukrajině

07.12.2023 8:20 | Rozhovor

Západ nechce dodat Ukrajině moderní zbraně, soudí analytik Štěpán Kotrba. „Existuje vysoká pravděpodobnost pokoutného prodeje nebo zajetí pokročilé technologie a reverzního inženýringu protivníkem,“ zdůvodňuje. ParlamentnímListům.cz vysvětlil, proč najednou čteme v médiích o Ukrajině špatné zprávy. „Poslední velkou ofenzivou této války bude obsazení Oděsy až po Podněstří. Ztráta přístupu Ukrajiny k moři a konfiskace jejich námořní flotily. Civilní, i zbytků té vojenské. Pak už jakýkoliv boj nebude mít ekonomický smysl,“ vyhlíží závěr války.

Foto: Repro Youtube
Popisek: Raketový systém Buk M2

Co se nám to stalo s českými médii? Ukrajina najednou už nevítězí, ale „situace se obrací a Ukrajina může prohrát“, dozvídáme se. Co se změnilo?

Změnily se informace západních rozvědek pro západní média. Dosavadní lži o „protiofenzivě“ se staly neúnosné při pohledu na mapu Ukrajiny. Dvě stě metrů vpřed a půl kilometru vzad není ofenziva, ale cílená denacifikace a demilitarizace – přesně podle ruského záměru. I blbí už na Západě pochopili, že proti ruské zbrojní a ekonomické převaze nemůže Ukrajina vyhrát válku. Rusko navíc nevrhlo do války všechny své vojáky a všechnu svou techniku, ale aktivovalo pouze jeden z pěti vojenských okruhů (Severní vojenský okruh) spolu s dobrovolnickými sbory. Stále ještě „nerozdalo zbraně lidu“ – civilům. Během doby „stojací“ války dokázalo nejen vybudovat vícevrstevnou obranu, ale i znásobit zbrojní produkci v týlu – a to jak v množství stíhaček, obrněnců, tak a zejména v dělostřeleckém  střelivu, raketách pro salvové raketomety a v „těžkých“ pseudobalistických raketách Iskander a raketách pro systémy PVO Buk, Pancir-S1, S-300 a S-400. Existuje jediná „díra“ v PVO: Nikdo prozatím nemá salvové raketomety s malými a levnými střelami na krátkou vzdálenost proti dronům.

Překvapil mě názor jedné ukrajinské influencerky: Pokud nám Západ nechce dát tolik zbraní, abychom vyhráli, nemusíme ztrácet životy našich nejlepších. Vykašleme se na to, ustavíme exilovou vládu jako před 100 lety, odejdeme na Západ a NATO bude mít Rusko přímo na svých hranicích. Dokážete takový postoj pochopit?

Víte, nejhorší vždy je uvěřit vlastní propagandě. Propaganda nemusí být pravda, téměř vždy je to lež, mající pouze udržet „bojový duch“ jednotek. Ukrajinští „naši  nejlepší“ nejsou ti, kteří byli svolní narukovat a v raketometných bojích se nechat roztrhat v zákopu. To jsou ti, kteří za jakoukoliv cenu emigrovali hned na začátku války. Západ nikdy nechtěl dát Ukrajině „tolik zbraní, aby vyhrála“, protože je nemá a není ochoten financovat jejich „válečnou“ výrobu. Nikdo nechce „svobodu Ukrajiny“ do té míry platit. Západ vyprázdnil sklady zastaralých zbraní, které nashromáždil v arzenálech za celou dobu studené války.

Vy máte rád zbraně. Což není nic špatného. Já jsem nedávno sledoval TV dokument o Třetí říši, kdy si vprostřed války řekli: Nebudeme dělat špičkové zbraně, stačí sériová výroba jednoduchých zbraní, ale opravdu masově. Lze v tom vidět poučení?

Obrovské. Němci ovšem dál pokračovali ve výrobě těžkých tanků (těžké tanky Tiger, Königstiger s Henschelovou věží, jako odpověď na ruský tank tank IS-2, který měl 122mm kanón), jejichž součástková náročnost a strojírenská přesnost byla na závadu používání v boji. V bitvě u Sandoměře v srpnu 1944 skončily naprostým debaklem. Během tří dnů ztratili Němci 11 tanků Tiger II v boji se sovětskými tanky T-34/85 a IS-2. Německé tanky byly slabě pancéřované a pancéřové plechy byly skoro kolmé. Věže sovětských téček byly odlévané a sešikmené. Tankový pluk Bäke vyzbrojen středními tanky Panther  v lednu 1944 v pětidenním boji v „kapse Balabonovka“ zničil 267 sovětských tanků, při ztrátě jednoho tanku Tiger a 4 Pantherů. A nejlepší z německých tanků byl Panzer IV, kterého se vyrobilo do konce války 8500 kusů.

K čemu je přesný a technicky dokonalý český automat EVO-3, když po vytažení z bahna potřebuje větší údržbu, než jeho majitel? Kalašnikov (AK-47) zvítězil jako zbraň ne proto, že by byl extra přesný, ale proto, že se ho naučil ovládat, rozebírat a čistit v zákopu každý černoch z pralesa, každý beduín na poušti a každý afghánský mudžáhid v horském sedle.

Štěpán Kotrba

Ruské zbraně, mnohdy až historické provenience, jednoduché íránské drony a dodávky z KLDR evidentně Moskvě fungují…

Rusové nedávno vytáhli na ukrajinské bojiště s až směšným obrněným vozidlem – unikátem: BTR-50. Je to „léty prověřený“, lehký, obrněný, pásový, obojživelný transportér až pro 20 vojáků. Ve výzbroji sovětské armády je od roku 1954. Sice pamatuje Stalina, ale…  je to elementárně jednoduchá konstrukce, hmotnost pouze 14,5 t, výška pouhé 2,03 m, pancéřování do 10 mm, kulomet KPV ráže 14,5 mm, 44 km/h na silnici, ovšem 11 km/h  ve vodě. 20 osob na korbě, dva v kabině. Ideální na výsadek přes lehce zamrzlou řeku. Ukrajina ani Západ takovými vozidly nedisponují.

Dronům se říká sice „íránské“ podle vzoru Šáhid-136, ale už dlouho je Rusko vyrábí samo pod označením Geraň/Geraň-2. Jde o jednoduchá deltakřídla z plastu s dvoutaktním motorkem z mopedu. Ovšem s dosahem 1000 kilometrů, se schopností vynést hlavici o hmotnosti 40 kilogramů výbušnin (pro srovnání – typický dělostřelecký granát M795 ráže 155 mm nese 11 kilogramů výbušnin). Navádění signály GPS/GLONASS, autonomní a u novějších verzí rojové – elektronika umožňuje poměrně vysokou přesnost předem zadaných souřadnic cíle. Efektivní útoky jsou ve velkých rojích. Zahltí protivníkovou obranu vyšším množstvím cílů, než je kapacita obranné baterie či ji naprosto vyčerpá a za rojem pak může na stejný cíl letět těžká nadzvuková raketa. Proti nim doposud neexistuje protizbraň, která by byla stejně levná a stejně účinná. Obtížná viditelnost plastového deltakřídla na obrazovkách radarů, minimum kovových částí, ze starších čínských telefonů vyrobená navigace a řídicí modul – to vše chce levnou, ovšem masivně salvovou protizbraň a jiný způsob detekce, než radarem.

Granáty ze Severní Koreje jsou kupodivu přesnější a létají dále, než ty ruské. Korejci si dávají záležet na kvalitě a i cena bude více než mírná.

Rusko-ukrajinská válka je válkou zákopovou, hnanou dopředu pouze politiky. „Nepostup“ ukrajinské protiofenzivy ukrajinským velitelům kupodivu nevadí a ruským dokonce vyhovuje. Na břehu Dněpru tak mohou zemřít prakticky všichni ukrajinští vojáci, aniž se fronta posune. Gerasimova linie je pětivrstevná… Ukrajině docházejí vojíni i arzenály z dob Stalina, západní „zázračné zbraně“ i střelivo. Nemá-li ukrajinský voják náboje ani do samopalu, sedí na dně zákopu a čeká na smrt. Každý den ale musí jíst… Jídlo musí někdo zajistit a dovézt do zákopů. Potraviny musí někdo vyprodukovat.

Západ dělá Ukrajině medvědí službu. Dodal velké množství naprosto nekompatibilních zbraní desítek výrobců a různých ráží – od sovětských ráží skladovaných z dob Varšavské smlouvy, přes různé „firemní modifikace“ po univerzální ráže NATO. S francouzskými, německými a anglickými návody k použití… Bez instruktorů. Logistika zásobování střelivem je tím pádem příšerná. Logistika oprav ještě horší. A ruský generální štáb zjistil i největší slabinu „kolektivního Západu“ – nedostatečnou sjednocenost: roztříštěná zbraňová základna, obtížná interoperabilita a vysoce náročný výcvik i logistika. Zatímco Rusko pokračuje ve funkcionalistické tradici masových armád Varšavské smlouvy: unifikace, standardizace. Ráží, komponent i náhradních dílů napříč celou armádou, vše odvozeno od sovětských standardů a kompatibilní se starými zásobami. Výrobní primitivnost, „vandalfest“ odolnost a elementárně jednoduchá obsluha. Čili kompatibilita všeho se vším. Šroubky počínaje, uniformami, radiostanicemi a náboji konče. Obrovské série, minimální ceny, nekonkurenční záruka dlouhodobých dodávek.

Ukrajina chce stavět továrny na zbraně, Rusko jen oživilo výrobu garantovanými objednávkami ministerstva obrany a vypucovalo historickou bojovou techniku. Na Ukrajině nemá smysl používat moderní obrněnce na podvozku Armata s profesionálními osádkami, dobrovolníkům stačí staré, jednoduše ovladatelné tanky a BMP, jezdící na naftu jakékoliv kvality, pouze s přídavnými pasivními i aktivními ochranami proti tandemovým hlavicím a Javelinům. Kaťuše se od 2. světové války neměnily a náboje do děl také ne. Že Kamazy neplní normu EURO 5 a žerou, opravdu nikomu nevadí.

Abychom nějak odpověděli na ukrajinské nářky, že Západ jim nechce dát vzdušné síly a další věci, které potřebují k odražení Ruska: Proč se zdráháme? Nemáme, nebo nechceme?

Nechceme. Nikdo nechce dávat nestabilnímu režimu pokročilé zbraně. Tím méně letouny, schopné nosit jaderné zbraně. Kdoví, kolik hlavic je schováno kdesi v nějakém bunkru… Existuje vysoká pravděpodobnost pokoutného prodeje nebo zajetí pokročilé technologie a reverzního inženýringu protivníkem. Nebo jejich přeprodeje daleko nebezpečnějším režimům – například Íránu nebo Číně. Vy si asi nepamatujete ruského defektora Viktora Ivanoviče Bělenka, který v roce 1976 uprchl na Západ s tehdy utajovanou sovětskou stíhačkou MiG-25… Přistál v Japonsku a NATO mělo Vánoce. Nebyl první ani poslední. V roce 1953 dva polští piloti přelétli se stíhačkami MiG-15 do Dánska. V roce 1985 a 1987 přelétly sovětské vrtulníky při operacích v Afghánistánu do Pákistánu. Kapitán Alexander Zujev odletěl v roce 1989 ve stíhačce MiG-29 do Trabzonu v Turecku.

Další kontroverze je, že vysoce účinné zbraně potřebují vysoce inteligentní, kvalifikovanou a vycvičenou obsluhu. Kdo se hlásí dobrovolně na tajnou protizákonnou misi „false flag“? Nikdo?

Pokud to takto vojensky půjde dál, co se na jaře s největší pravděpodobností stane? Za tohoto tempa dodávek, za tohoto stavu živé síly?

Ptejte se, co se stane v zimě, kdy je hluboké bahno zvané „rasputica“ umrzlé. To je ideální počasí pro nastartování těžkých vozidel a přesun vpřed. Říká se tomu útok na předem vymrzlé pozice… 🙂

Poslední velkou ofenzivou této války bude obsazení Oděsy až po Podněstří. Ztráta přístupu Ukrajiny k moři a konfiskace její námořní flotily. Civilní i zbytků té vojenské. Pak už jakýkoliv boj nebude mít ekonomický smysl.

Na Donbase, na jihovýchodní frontě, u Chersonu? Dospěje to do stavu, kdy Rusové budou obléhat nějaké opravdu velké město typu Charkov, Dnipro nebo Záporoží?

Tady přece nejde o dobytí měst. Nejsme ve středověku. Když vykrvácí ukrajinská armáda na poli před kteroukoliv sněhem zapadlou vesnicí, je to dle této taktiky stejné, jako kdyby krvácela na předměstí Kyjeva. Notabene… Rusové šetří ukrajinské civilisty, jak je to jen možné. I civilní technologie. Voda ve vodovodech Kyjeva stále není otrávená. GSM telefony na většině území stále fungují. Jen operátoři se mění podle toho, komu platí daně a čí rozvědku hostí ve velíně. Rusko nepotřebuje staletou nenávist. A za dvacet let už Banderovy mladé a mrtvé obdivovatele v ukrajinském munduru nebude nikdo litovat. Možná ani jejich přeživší příbuzní ne. Možná se budou i stydět, jak moc se nechali podvést. Tymošenkovou i dnešním režimem v Kyjevě.

Když si přehlédneme Evropu, máme tu Británii, Skandinávii, Polsko, Pobaltí a Česko, které jsou jednoznačně pro boj za každou cenu.

Ale kdeže… Polsko a Pobaltí ano. Tam je protiruská nenávist fanatická. Ve Skandinávii je to touha ukončit století politiky finlandizace a spočinout v náručí NATO. V Česku je to proamerická menšina v této vládě. Ani ne celá vláda. Určitě ne generálové na Ministerstvu obrany. Určitě ne vojáci.

Pak tu máme různé stupně „vlažnosti“ až k jasnému „ne“ z Maďarska a Slovenska…

Slovensko pod vládou Fica už řeklo dobroserství dost. Kšeft se zbraněmi, který někdo zaplatí, nikoho neuráží. Fico není chcimír ani klon Václava Havla. Maďarsko pod vládou Orbána se nikdy k západnímu protiruskému ekonomickému šílenství nepřipojilo. Na straně Západu jde hlavně o ekonomické šílenství. Stále – a opakuji to už patnáct let, platí, že tlusté roury vedou z Východu na Západ. I když některé z nich záškodníci poškodili, Česko stále své uhlovodíky dováží z Ruska. Nyní pouze oklikou a dráž. Jeho blbost.

Pokud by došlo na to, že by USA nakonec z pomoci vycouvaly, jak by to dopadlo na úrovni zbytku NATO či v EU? Kdyby pomoc Ukrajině zůstala na „bedrech Evropy“.

Vydržela by týden… Pak někdo ukrajinského prezidenta zavraždí přesnou kulkou na vzdálenost půl kilometru a jeho političtí souvěrci začnou vyjednávat o zbytku území za mír.

I západní ekonomové se podivují, že se Rusko pod sankcemi nezhroutilo.

Alespoň vidíte, jací jsou to idioti. Jak nevzdělané lidi produkují západní univerzity. Stačí pohlédnout na mapu, přečíst si pár hesel z encyklopedie hospodářské geografie a musí vám dojít, že pro Rusko je válka na Ukrajině lapálie, jejíž vyřešení chce pouze čas a eliminaci zapadnických záškodníků. Co jíst Rusko má. Je soběstačné. V obilí i mase. Průmysl železa a hliníku běží dál. Stejně tak nitrátová chemie. Čili granáty budou. Jediné, co se nerozvíjí, je prozatím valná část mikroelektronického průmyslu, softwarového průmyslu a telekomunikací. Nicméně továrna na sebevražedné drony už se dokončuje. Sankce a odchody zbabělých západních kapitalistů nejvíc poškodily segment spotřebního zboží se „značkovou“ přirážkou. Podprsenky z H+M nejsou něco, co by většina Moskviček nemohla nějaký čas postrádat. Stejně jako jejich nabíječi mohou postrádat nové mercedesy. Trochu zamrzí odchod bagrů Caterpillar, ty ale nahradí těžká technika z Běloruska. Sice hnusně šedá, ne jásavě žlutá, ale to je fuk. Jediný, kdo bude plakat, je vyšší střední třída a milionáři. A těch Putinovi, pokud stále ještě mají konta na Západě, není líto. Už v roce 2014 zakázal „dvojí loajalitu“ s nemovitostmi či aktivy na Západě všem státním úředníkům a manažerům státních korporací.

Je spousta zemí, které nesouhlasí s politicky vnucovanými sankcemi a neokolonialistickým chováním „Západu“ a rádi Rusku prodají, protože Rusko má čím platit. Ropou, plynem, vzácnými nerosty, zlatem, platinou, titanem, průmyslovými diamanty, hliníkem. Fosfáty a nitráty. To nejsou natištěné papírky, jako v případě amerického dolaru, jehož hodnota je relativní. To jsou suroviny, kterých je potřeba v každé ekonomice. Takže západní automobilky s ostudou neschopnosti dovážet náhradní díly a dělat značkový servis ztratily pozici a západních aut jsou plné prodejny s ojetinami, trh dobyla Čína. Pro nás naprosto neznámé značky předělaly své modely pro ruský trh a nyní nabízejí za poloviční ceny oproti západním automobilkám výkonné crossovery s arktickou výbavou, zimními pneumatikami a navigací GLONASS.

Pochopte, Rusko dneška není Sovětský svaz. Nezná proletářský internacionalismus, rady ani vzájemnou hospodářskou pomoc, zná pouze vzájemně prospěšný obchod s kýmkoliv, kdo ví, jak zaplatit či čím – bez ideologického balastu. Bez přezíravosti, bez diktátu, bez politiky. To je cesta, kterou si Rusko vybralo.

Vy jste předpokládal, že si Rusové nějak pomohou. Po roce a půl trvání ostrých sankcí, čím si Rusové pomohli?

Respektem k těm státům, které se dokázaly vzepřít „kolektivnímu Západu“. Včetně Severní Koreje. Strategickým partnerstvím s Čínou. Budováním široké koalice BRICS a zemí Jihu na ne-kolonialistickém principu. Rusko nakoupí tanker pro „šedivou flotilu“ klidně z Konga, když nikdo jiný neprodá. Slušně za něj zaplatí a ještě přidá loď kořistného ukrajinského obilí zdarma nádavkem…

Ekonomika Ruska Západ „překvapila“. Je v černých číslech. Západ se pod návalem důsledků sankcí potácí.

Každý rád říká: „Já to říkal.“

Já to říkal…

V jakém konkrétním případě si to nyní říkáte vy?

Směju se firmě SIEMENS, která chtěla utéci také, ale je vázána servisními smlouvami, ze kterých není úniku. Směju se automobilkám, které prodávají miliardové haly za jeden rubl a vyklízejí trh Číňanům. Směju se módnímu průmyslu, který by se mezi ruské zbohatlíky rád vrátil. Směju se firmám, které se rozhodly zásobovat okolní země a podporovat pašování do Ruska – takzvaný „paralelní dovoz“. Generuje to ohromné množství korupčních dolarů přirážky. Ale… musíte být ruský vlastenec, ne zapadnik. Musíte mít souhlas „seshora“.

A co vás naopak překvapuje?

Vytrvalost hlupáků. Albert Einstein kdysi řekl, že „definice šílenství je dělat stejnou věc znovu a znovu a očekávat jiné výsledky.“

Kolikátá že je to vlna sankcí Západu proti Rusku? Třináctá?

Pojďme skončit u nás doma. SPD je ve vztahu k Ukrajině jasná, ta by nedodávala Ukrajině nic.

Jsou hloupí. Když Ukrajina zaplatí… Dobře, tak dodají levně Slovensku, Slovensko obratem draze prodá na Ukrajinu.

Budou vládní strany v jasně proukrajinském postoji jednotné, i kdyby se to skutečně začalo „sypat“?

Nebudou. Žádný politik mimo Netanjahua není odvážný. A jak praví jeden izraelský bonmot, Netanjahu je proto odvážný, protože jenom Žid z Erec Izrael nemá kam utéci.

A co Babiš?

Babiš podniká v energeticky i surovinově náročném oboru. Podniká úspěšně. Babiš není hlupák. Hlupáci tuto zemi nyní řídí.

Zdroj : Parlamentní Listy

sdílet na