Slovensko a židovská komunita v době fašistického režimu
Podle sčítání lidu v roce 1930 mělo židovské obyvatelstvo na Slovensku přes 135 tisíc lidí. V listopadu 1938, v důsledku takzvané 1. vídeňské arbitráže, východní část Slovenska (viz Zakarpatí) a jižní regiony (asi 20% území země, kde žily desítky tisíc Židů) byly převedeny do Maďarska.
Na Slovensku zbývá asi 90 tisíc Židů (asi 4% z celkového počtu obyvatel).
Bezprostředně po vyhlášení autonomie se jejich situace prudce zhoršila. Militarizované oddíly, takzvaná Hlinkovská stráž (Hlinkova garda) terorizovaly Židy, zatýkaly je a vyslýchaly, (vydírání peněz). Židé bez státní příslušnosti žijící v zemi na základě dočasných povolení dostali rozkaz opustit Slovensko; byli odvezeni na novou hranici s Maďarskem, ale maďarské úřady odmítly přijmout deportované a ti museli strávit několik týdnů v zemi nikoho, bez přístřeší, teplého oblečení (to se stalo v zimě) a téměř bez jídla, dokud nedostali povolení ke vstupu do Maďarska nebo do jiných zemí.
Časy fašistického režimu
14. března 1939 slovenský parlament vyhlásil Slovensko za nezávislou republiku. O několik dní později byla podepsána smlouva s Německem, čímž se Slovensko dostalo pod „ochranu“ Hitlerovské říše.
V srpnu 1940 dorazil na Slovensko D. Wisliceny, emisar A. Eichmanna (viz Eichmannův proces), který se stal hlavním „poradcem pro židovské záležitosti“; Na všechna ministerstva v zemi byli jmenováni němečtí poradci. Začal fungovat takzvaný Ústřední ekonomický úřad, jehož cílem bylo „arizovat“ ekonomiku Slovenska a odstranit z něj Židy.
V létě 1941 bylo zlikvidováno přes 10 tisíc podniků, firem a obchodů vlastněných Židy, 2223 bylo převedeno na Slováky (hlavně příslušníky Hlinkovy gardy) a Němce.
Židé, kteří zůstali bez obživy, začali být posíláni do center nucených prací; byly také organizovány tři velké pracovní tábory. Ve snaze dostat židovskou komunitu pod svou úplnou kontrolu vytvořily úřady Židovské centrum v čele s vedoucím, kterého jmenovali; toto centrum bylo formálně považováno za jedinou reprezentativní organizaci Židů na Slovensku, ale ve skutečnosti to byl analog Judenrat.
Několik tisíc Židů opustilo Slovensko; mnoho z nich se usadilo v Maďarsku, někteří odešli do země Izraelské Eretz-Izrael.
1940 -1945
V letech 1940–41 byla na Slovensku vydána řada omezujících protižidovských zákonů; všechny byly zahrnuty do „židovského kodexu“ schváleného parlamentem 9. září 1941. Židům bylo nařízeno nosit rozlišovací znak; bylo zakázáno přesouvat se z jedné osady do druhé bez zvláštního povolení, vycházet večer; pracovat (až na některé výjimky) jako právníci, lékaři, lékárníci, inženýři; mít s sebou a držet peníze přesahující určitou částku (bankovní účty Židů byly zablokovány); provádět Shechitu (שְׁחִיטָה) rituální porážku; používat telefon a poslouchat rádio, nosit kožešiny a šperky.
Navzdory skutečnosti, že byla zabavena značná část majetku patřícího Židům, byly jim účtovány vysoké daně a v některých případech byli povinni platit daň z příjmů podniků, které jim již nepatřily.
Na podzim roku 1941 bylo na příkaz S. Macha, který se po salzburské konferenci stal ministrem vnitra Slovenska, mnoho Židů vyhnáno z Bratislavy; někteří z nich byli posláni do pracovních táborů, jiní byli přemístěni do Trnavy, Nitry a východních oblastí země.
V únoru 1942 německé ministerstvo zahraničí oficiálně požádalo slovenskou vládu o vyslání 20 000 mladých a zdravých Židů na práci do Německa; Původně měli být deportováni pouze muži a ženy ve věku 16 až 35 let, ale poté slovenské úřady navrhly (údajně v souladu se zásadami „křesťanské lásky“) poslat do Německa celé rodiny; Eichmann tuto nabídku přijal.
Slovenská vláda se zavázala převést do Německa 500 říšských marek za každého deportovaného, údajně ve formě náhrady nákladů na odbornou přípravu vyhnaných Židů a jejich umístění na nové místo; ve skutečnosti byly tyto peníze zaplaceny za záruku poskytnutou nacisty, že se deportovaní nikdy nevrátí na Slovensko a nebudou uplatňovat žádné nároky na majetek, který po sobě zanechali.
Od 26. března do konce července 1942 ze Slovenska bylo deportováno asi 54 tisíc Židů do Polska; byli odvezeni do Osvětimi a Lublinska, kde byli téměř všichni zabiti. Organizace transportů pod vedením 14. odboru ministerstva vnitra byly v kompetenci jednotek Hlinkovské gardy a ozbrojených oddílů slovenských Němců. Od konce července do poloviny září nedošlo k žádné deportaci, hlavně z technických důvodů; poté byly další čtyři tisíce Židů vyhnány ze Slovenska a vyhlazeny v Polsku.
Do podzimu 1942 zůstalo na Slovensku asi dvacet pět tisíc Židů (podle oficiálních údajů mnohem méně, protože mnoho Židů se skrývalo nebo se jim podařilo získat falešné důkazy o „árijském“ původu). Tři až čtyři tisíce lidí byly v pracovních táborech; téměř všichni ostatní oficiálně registrovaní jako Židé měli buď pracovní povolení vydané úřady, nebo užívali osobní výsady, které jim udělil prezident Slovenska.
Do konce srpna 1944 bylo postavení Židů na Slovensku relativně stabilní: přestože nebyly zrušeny protižidovské zákony, deportace se neobnovila. Na jaře a v létě 1944 se část Židů, kteří předtím uprchli do Maďarska, vrátila na Slovensko, protože po obsazení této země německými jednotkami (březen 1944) byli Židé, kteří tam žili, posláni do táborů smrti.
Situace se opět změnila s vypuknutím Slovenského národního povstání (29. srpna 1944); na území, které pokrylo, žilo asi pět tisíc Židů, z nichž mnozí se účastnili bojů s nacisty.
Byl tam alespoň jeden nezávislý židovský ozbrojený oddíl, který byl organizován a veden Haviva Raik. Po potlačení povstání (druhá polovina října 1944) byly zabity stovky Židů, mnoho z nich poblíž obce Kremnička u Banské Bystrice; zde nacisté zastřelili Havivu Raikovou. Kromě ní zahynuli na Slovensku další dva parašutisté z Eretz Izrael, R. Rice (1914–44) a Ts. Ben-Yaakov (1922–44).
Asi třináct tisíc Židů bylo posláno do vyhlazovacích táborů; tento osud potkal mnoho z těch, kteří měli osobní privilegia. Na obnovených protižidovských akcích se aktivně podílela Hlinkovská stráž a ozbrojené oddíly slovenských Němců.
Shrnutí:
Z 89 000 Židů žijících v zemi v roce 1940 bylo během holocaustu zabito přibližně 69 000 Židů.
V období od března do října 1942 bylo deportováno 58 000 Židů do koncentračního tábora Osvětim a do lublinské oblasti ; jen několik stovek přežilo do konce války.
Slovenská vláda zajistila dopravu a zaplatila 500 říšských marek za Žida jako odhadované náklady na přesídlení.
Pronásledování Židů pokračovalo v srpnu 1944 (Slovenské národní povstání)…
Dalších 13 500 Židů bylo deportováno a stovky až tisíce zabity na Slovensku jednotkami pohotovostní stráže Einsatzgruppe H a Hlinky.
Více zde:
https://bit.ly/3DArNPz
https://ru.abcdef.wiki/wiki/The_Holocaust_in_Slovakia
Nebudem sa škriepiť, sú to dôveryhodné zdroje, z vety niekoľko desiatok tisíc presne definovali, že to bolo 45 tisíc.
Len tak zo srandy, viete koľko židov žilo pred vojnou medzi atlantikom a uralom?
Alebo aký bol počet židov pred vojnou a po vojne celosvetovo?
Ale to by viedlo k iným otázkam.
Inu, já četl, ještě za totáče, že z 80 000 Židů přežilo holocaust 800 Židů a zapamatoval jsem si to proto, že se to dobře pamatuje. Přesto nevidím až tak velký rozdíl, když se to všechno sečte – hlavně pak morální aspekt. Že těch zplynovaných Židů nebylo víc není zásluhou náhle vypučevšího záchvatu humanity, ale zásluhou Sovětů, že hnali Němce svinským krokem.
A když jsme už u toho – sedíš na prdeli a jen nasíráš, tak si najdi poslední transport Židů vypravený ze Slovenska do Osvětimi, aby sis ověřil jak to bylo , když ti teď napíšu že se tak stalo koncem března 1945. Jinak řečeno, kdyby Štát fungoval ještě rok, nezůstal by vám ve Štátě, kromě kristuspána na kříži, jediný Žid. A jinak – kolik Židů žilo tam a tam nemá s naším sporem nic společného – řeč byla konkrétně o Štátu a slovenských náccích.
Teď mě napadlo – ještě že ten Žid na kříži byl už ukřižovaný, jinak by profrčel komínem jako jeden z prvních. A před kým by pak sebou náckové práskali na kolena a ke komu by se modlili o odpuštění za svá zvěrstva?
Víš co bych ti přál, nácku? Aby ses narodil kolem roku 1930 jako slovenský Žid. To bych ti fakt přál. Jo, a abys nemyslel, neb jsi na to blbý dost, že hájím své ve víře – jsem Čech ze starého exulantského rodu, ne Žid. Tím s tebou končím.
Ahoj Milane, dobře děláte, že s tím náckem končíte, já už jsem to udělal včera a od včerejška s tím hlinkogardovským blbem “komunikuji” pouze mínusovým znaménkem pod všemi jeho vyblitinami, aniž bych ty blitky četl, na to je mi líto času!! On může Rudé armádě děkovat za to, že se mohl vůbec narodit (i když v jeho případě to bylo nedopatření přírody!), stejně jako já a jistě i vy?! Jsem ročník 1947. Přál bych mu to samé jako vy, to by pak hoch jinak “zpíval”, pokud by se vůbec dožil toho věku a neprásknul s ním jako s nemluvnětem hlavičkou nějaký esesácký masový vrah o dveřní rám v koncentráku, jak to tyto bestie obvykle dělaly! Podle všeho jste evangelického vyznání (potomek exulantů!), toto vyznání respektuji, ač sám jsem bez vyznání! Ale katolíky a všechny ty jejich odnože v podobě všech (ne)možných sekt nemohu vystát a jsou mi z duše odporní! Mám to totiž v rodině, z otcovy strany příbuzní, ač v ČSSR také přetvařující se “ateisté” po převratu v r. 1989 ač katolíci, vystoupili z církve a vrhli se do “náruče” mormónů ze samého řitního alpinismu vůči pindostánu?! sic! Chtěli mě také “přesvědčit” a když jsem striktně a velice důrazně odmítl, tak se mnou přerušili veškerý kontakt. Bratranec mi dokonce napsal, že pro ně jsem “umřel” sic! za živa?!? Asi jim to pindostánský “páníček guru” nařídil a pohrozil jim “trestem božím” a vyloučením z “lůna” mormónů, když to neudělají?!? Fuj, odplivnout si před takovými “lidmi” je málo!!
Slováci sú viac veriaci ako Česi, ale ja nie. Keď sa človek reálne zaujíma o históriu, tak nemôže veriť klamarom.
Napríklad číslo 6000000 bolo prvý krát použité už koncom 19. Storočia. V jednej knihe je sken novín. To len tak mimochodom.
Poznať históriu znamená, poznať aj druhú stranu. Každý vie oficiálnu propagandu víťaza. Koľko ľudí si ju overilo z nezávislých zdrojov? Prečo fyzici a chemici nachádzajú trhliny v oficiálnej propagande? Bola snáď Zapalna obeť nadprirodzenym ukazom odporujucim prírodným zákonom?
A späť k Tisovi. Prečítaj si niečo od jeho fanúšikov, vyšli celé knihy, a potom zhodnoť.
Ja som na Beneša tiež nebol láskavý, ale chápem, že pre Čechov urobil veľa. Žiaľ dostal do rúk moc nad 6 miliónmi iných ludi ako Česi a tých moc v láske nemal.
Lož a propaganda akoby tento článok napísal zväzáčik zdenníka N.
1. Slovensko bolo rovnako zradené “spojencami” v Mníchove ako Česko.
2. Slovensko bolo okamžite napadnuté Poľskom, Maďarskom i Nemeckom, ktorému muselo odstúpiť celú oblasť za Dunajom a obl.Devína.
3. Slovensko de fakto i de jure okupované Nemeckom sa mohlo postaviť na odpor Nemecku? Všetky zbrojovky a priemyselné podniky boli pod osobnou kontrolou nemeckých technikov.
4. Židovská obec na Slovensku, Červený kríž, vedenie štátu neverila správam o holokauste až do významného úteku prvých z Osvienčimu Vrbu s Lánikom až z 7.4.1944!!!! Títo dvaja našťastie našťastie priniesli i dokumenty o transportoch a menách deportovaných. Vypočúvanie v utajení sa uskutočnilo v klubovom židovskom dome v Žiline za účasti zástupcov židovskej obce, Červeného kríža zo Švajčiarska a Slovenského štátu. Ako spomína Lánik , mali čo robiť aby ich presvedčili a len vďaka dokumentom z lágru sa im to podarilo.
5. V druhej pol. roku 1942 zo Slovenska už nechodili takmer žiadne transporty nariadené Nemeckom. Veľvyslanec Nemecka H.Ludin sa sťažoval , že Slovensko udelilo výnimky viac ako 35 000 židom a ostali pracovať doma. V tábore v Novákoch mali k dispozícii bazén, športoviská……
6. Keby autor tohto veldiela aspoň navštívil tábor v Osvienčime, tak by vedel že zo Slovenska bolo vyvezených 27 000 židov, za ktorých muselo Slovensko zaplatiť 500 mariek na osobu. Rabíni navštívili 6.3.1942 Tisu a žiadali ho, aby zostal v úrade prezidenta aby nadalej bránil židov.
7. obviniť Slovensko z deportácii židov z 1945 dokáže len nenávisťou zaslepený analfabet. Deportácie sa obnovili až po potlačení SNP, kedy Nemci i za pomoci zradcov i HG chytali židov v rôznych úkrytoch. Len v mojej oblasti bolo takýchto razii desiatky, keď chytali i partizánov či zbehov zo Slovenskej armády.
8. Obviniť Slovensko z deportácii je rovnaké ako obviniť Česko a prezidenta Háchu, ktorý neušiel ako Beneš. Česko malo protektora Heindricha a Slovensko Ludina v
Ne Slovensko, ale slovenské nácky!!! Ne obvinit Česko, ale zbabělého vlastizrádce Beneše!
Brať zdroj na výrobu tohto zdrapu zo serešovej wikipédie yōje znakom kvalitných informácii? Robiť závery o terore nacistov voči židom treba hľadať z vierohodných zdrojov!!! Od arizátora židovského majetku Gyōrdy Schwarc asi nie.
Prečo George Soros financoval Wikipédiu? Tento druh znamená, že Soros je hlavným alebo jediným donorom, v skutočnosti dal nadácii v roku 2018 2 milióny dolárov,
Sponzoroval by maďarský kolaborant s nacistami Wikipédiu aby písala proti jeho záujmom? Určite nie , a celá protislovenská propaganda spadá do ťaženia sionmaďarskej loby vrátane Schwarca alias Sereša. Do tohto chlieva spadá i súkmeňovec Sereša Arpád Soltesz, ktorý vyhlásil, vraj Slováci sú “šváby” Európy. Krásny príklad toho, ako zahníva slovenský liberalizmus. 1. Predtým o našom národe Soltesz hovoril ako o “čvarge z východnej Európy”, teraz už kompletne prešiel na Hitlerovi slovník a prirovnáva nás k hmyzu, ktorý väčšinou ľudia túžia vykynožiť.
Takže slávny mínuskári a odborníci na slovenských náckov, na koho píšťalku hrdinsky poskakujete?
Apropo, ako tata Havel so strýcom k majetku prišli?
Kdo se tady, kristapána, ohání wkipedií jako hodnověrným zdrojem?!
Ale některá fakta jsou hodnověrná, jako např. počet vojáků a zbraně (ovšem o tanku na wiki ani ťuk) a ta jsem citoval. Ale o vašem slavném Štátě, ani o Tisovi, to nemám z wiki, ale z jiných zdrojů. A když nebudeš sedět na prdeli a prudit jen aby prudil čehúny, který zřejmě, jako každej Tisův pohrobek nesnášíš, tak si je taky snadno dohledáš!
A co sem montuješ Sereše, Všaška Pravdolásku a další kašpary? Další “hrdej Slovák” co se tu chce hádat jen pro tu hádku?
Netrénuj na mě tuhle primitivní manipulaci, to si zkoušej na pastičkáře, ale na na mě! Víš co? Polib mi!
opr. …ale ne na mě
Nemontujem sa do Čechúňov, manželka je rodáčka z Moravy a mama pochádza tiež z Čiech. Ako zdroj používať linky čerpajúce z serešovej wikipédie a jej odnoží je prejav hodnoverných informácii a fundovanosti autora? Vďaka prekladaču na google sa stvoril tento paškvil vhodný na stránky denníka N? Na Slovensku v tej dobe nežilo toľko židov, juh Slovenska bol okupovaný Maďarskom! Do Osvienčimu bolo vyvezených 27 000 židov, sprav si tam výlet. Tisove výnimky a Ludinova sťažnosť Berlínu o 35 000 osobách je fakt. Slovenský štát nebol fašistický ale klerikálno-totalitný. Za celý čas fungovania štátu nebol odsúdení na smrť jediný občan. Keby si si prečítal knihu od Lánika Čo Dante nevidel, tak by sa ti v pyšnej hlávke možno tozsvietilo. I z iných zdrojov sa dá čerpať, ako Červený kríž navštevoval tábory, ako písali falošné listy domov, ako v Terezíne mali bankovky a sporiace knižky falšujúc realitu pre verejnosť. Jedna členka mojej rodiny si užila pohostinnosť tábora v Terezíne a neobviňujem z toho českých náckov. Na dotvorenie chaosu v tvojej hlávke ponúkam tento článok z Pravdy, možno to spustí reakciu myslenia..
https://spravy.pravda.sk/svet/clanok/215130-hitlerov-telefonista-o-holokauste-nepocul/
A urazený nadčlovek pľuje urážky keď chýbajú argumenty. I to je prejav pologramotného zakomplexovaného chlapca. Počuj chlapče, nájdi si na webu ročenku Zväzu protifašistických bojovníkov z 1986 roku a nájdeš tam blbečka ktorý sa rozčuluje, “Ako je možné, že Izrael ako jediná krajina na svete postavila pamätník prezidentovi Tisovi, ktorý ……..” a nasleduje tvoja wikipédia
Hlavne kľud chlapče, dovzdelaj sa až potom vypisuj fakty namiesto urážok. Len na okraj, na nátlak min. zahraničia ČSSR p. Štrougala ten pamätník Izrael odstránil a to nebol jediný na počesť Tisa v Izraeli.
A Milanko, skús si prečítať túto knižku od českého autora, kňaza napísanú v r. 1924. Volá sa Zkáza Slovanů ze svĕtové války , venovaná hrôzam 1 svetovej vojne pochopitelne. Tam nájdeš odpoveď na to prečo sa stala 2 svetová a to čo Dante nevidel.
https://www.databazeknih.cz/knihy/zkaza-slovanu-ze-svetove-valky-dennik-povalecny-i-181965
Teda jako zdroj uvádět skrytou pravdu,..No, nevím. Kdybys neměl zalité oči krví, viděl bys zde odkazy na vojenský historický ustav, jak v CZ, tak SK odkazech. Nakapej si do očí a pak projdi tyhle instituce a nejen ty. Já myslím, že na nás si stěžovat nemůžete, určitě ne. Jen porovnej, kolik českých lidí bylo u vás v politice a te pak to vem od Husáka,…Nikdy byste tak neučinili, to jen my Švejkové a je to smutný.
Roxi, problém je v tom , že i vojenske historické ústavy su poplatné povinnej propagande a záujmom mocných. Ako je možné, že útoky USA na Česko a Slovensko za 2 svetovej sa nikdy za komunistov neučili v školách či prezentovali medialne? Žiadne bombardovanie Prahy, Plzne s triedou plnou detí, Nových Zámkov s viac ako 3000 obeťami či bombardovanie rafinérky v Dubovej v predvečer SNP kde boli pripravené zásoby pre povstanie? Rovnako sa nesmie vedieť, ako Poliaci popravili emisárov Červenej armády ktorý cez Vislu prišli rokovať s povstalcami vo Varšave a …. Veľmi dobre vedia kto popravoval v Katini, aká jednotka nemcov, kto jej velil… Tak ako VHU nepovie o vyvraždení desiatok tisíc červenoarmejcov zajatých Poliakmi v 1920-21 spôsobenú Tuchačevským ktorého dal Stalin popraviť za tajné rokovanie s Nemcami v 1938. Oficiálne zdroje sú len lži a manipulácie. Je to jedna z priorít riadenia národov , manipulujúc históru tisíce rokov starú. Preto niektory prskajú, keď im niekto povie že v hlave majú hnoj z wiki a …
To ano, to souhlasí, že jsou údaje voj.historického ústavu poplatné době, ale to neznamená že neexistují. Je zajímavé, že ruská armáda a jako válečnou kořist zabírala dokumenty té doby, jak by věděli a u nich je třeba hledat pravdu, tam jsou fakta. Byli prozíraví, věděli co čekat od budoucnosti,
Slovenská historiografia sa dlho nevedela vyrovnať s účasťou Slovákov na agresii proti blízkemu susedovi, a navyše slovanskému národu. Svedčí o tom aj fakt, že prvá skutočne vedecká monografia o vpáde slovenskej armády po boku wehrmachtu do Poľska vyšla až v roku 2006 z pera historika Igora Baku.
Vojenský historický ústav SK
http://www.vhu.sk/uvodna-stranka/
Vezmem si argument od miestnych stalinistov :
Oni si len brali, čo im predtým zobrali.
Opeť lož. Slovensko bolo napadnute Poľskom ako prvé. Už cca 1921 Masarik a spol darovali Poľsku 25 obcí výmenou za Tešínsko. V 1938 sa situácia zopakovala a Slovensko bolo donútené i vojensky odstúpiť Poľsku ďalšie územia na Orave a Spiši. Existujú dokumenty o tlaku Nemecka na Slovensko zúčastniť sa ťaženia proti Poľsku. Slováci však zabrali späť len tých 25 obcí , ktoré vymenili Česi v 1921. Ponuku Jitlera zabrať i Zakopané Tiso odmietol! Takže tak, pravdu treba hľadať. Na zlatom podnose nájdeme len lož.
Ďakujem za osvetu a len doplním. V roku 1985 sa Vŕba dostal pred prvý a posledný súd kde bol svedok holokaustu podrobeny krížovému výsluchu. Stalo sa tak v Kanade, a výsledok bol, že všetky informácie mal z počutia a nič z toho sám nevidel ani nezažil.
Preto to bol aj posledný súd tohto typu. Okrem neho je všeobecne platné, hlavne v Európe, že už obhajoba obvineného z holaustu je zločin.
Odporúčam prečítať knihu od Lánika Čo Dante nevidel z cca 1985 roku. Jeho výpoveď je diametrálne odlišná od súčasnej liberálnej propagandy z Wikipédie a podobných plátkov. Ani slovkom tam neobviňuje Slovákov či Slovenský štát. Až do SNP sa skrýval s Vrbom na chate pri Pezinku. Po vypuknutí SNP odišli k 2 Stalinovej brigáde na Veľkej Javorine na hranici s Moravou. kde Vrba aktívne partizánčil a Lánik nepoviem.
Doplním, na chate pri Pezinku ich chránila Slovenská tajná služba.
ide o tú istú knihu ako od Alfréd Wetzler?
ak áno, tak je nedostupná, a ani na bazare jej niet.
Áno, no prvé vydanie bolo z cca 1986? Myslím že bolo 5 vydaní, no či sú rovnaké po obsahovej stránke neviem. Ja mám z 1988.
https://www.martinus.sk/authors/alfred-wetzler