Přesně před 300 lety koupilo Rusko Pobaltí od Švédska
10. září 1721 Rusko koupilo Pobaltí od Švédska za 2 miliony Efimků.
Přesně před 300 lety byla mezi Švédskem a Ruskem podepsána Nystadská mírová smlouva.
Severní válka (1700–1721) skončila.
V době mírových jednání Rusko drželo ve svých rukou Finsko, Ingermanland, Estonsko a Livonsko dobyté od Švédů. Ruská vojska několikrát přistála na území samotného Švédska.
Za těchto podmínek neotřáslo pevností ruské diplomacie ani stažení spojenců – Dánska a Polska – kteří prostřednictvím Anglie uzavřeli mírové smlouvy se Švédy. Rusko podpořilo stejné požadavky jako na Alandském kongresu, jmenovitě souhlasilo s vrácením Švédům pouze Finska.
Když v předvečer Nystadského kongresu dorazil francouzský vyslanec ve Švédsku Campredone jako prostředník do Petrohradu, byly mu tyto podmínky oznámeny. Peter I. a jeho ministři souhlasili jako další ústupek pouze odmítnout podpořit nároky holštýnského vévody na švédský trůn a poskytnout Švédsku peněžní náhradu za Livonii.
Veškeré úsilí Campredona o zmírnění těchto podmínek bylo marné. Francouzskému prostředníkovi nezbylo nic jiného, než se vrátit do Švédska a doporučit švédskému králi, aby souhlasil s navrhovanými podmínkami, protože pokračování války ohrožovalo zdevastované Švédsko ještě horšími důsledky.
Podle mírové smlouvy z Nystadu byl mezi Ruskem a Švédskem zaveden „věčný, skutečný a nedotknutelný mír na zemi a na vodě“. Ve Finsku mělo nepřátelství skončit do dvou týdnů a na odlehlejších místech – tři týdny po ratifikaci smlouvy.
Švédsko uznalo připojení Ingermanlandu, části Karélie, celého Estonska a Livonie s městy Riga, Revel (Tallinn, nyní hlavní město Estonska), Dorpat, Narva, Vyborg, Kecholm, Ezel, Dago a všechna ostatní území od Vyborgu po kurlandskou hranici. Rusko se zavázalo vrátit Švédům Finsko.
Peter I. mohl jednoduše odebrat tyto země poraženému Švédsku zdarma, ale pro úplnou legálnost nabytí těchto zemí je koupil. VÍTĚZNÁ strana, tedy Rusko, převzalo závazek zaplatit peníze poražené straně, tj. Švédsku, 2 miliony efimků (tolarů) 1,3 milionu rublů.
Odhadovaná zaplacená částka činila v té době 35–40% ročního rozpočtu Ruska (při současném kurzu bez naběhlého úroku je to asi 350 miliard dolarů).
Švédsko, které nutně potřebovalo dovážený chléb a ztrácí úrodné regiony, dostalo právo každý rok koupit v Livonii chleba v hodnotě 50 tisíc rublů. Baltští vlastníci půdy si ponechali svá práva na pozemkové podíly; byla zachována i dřívější privilegia a samospráva měst v připojených provinciích; uznána práva protestantské církve.
Polsko-litevské společenství jako spojenec Ruska dostalo právo uzavřít formální smlouvu se Švédskem za předpokladu, že to neodporuje mírové smlouvě z Nystadu. Anglie byla začleněna do mírové smlouvy v Nystadtu jako spojenec Švédska. Počítalo se s výměnou válečných zajatců a mezi ruskými a švédskými obchodníky byl navázán nerušený obchod. Amnestie byla vyhlášena pro ty, kteří za války na jedné straně „přijali službu, a tak jednali nepřátelsky proti straně druhé“; z amnestie byli vyloučeni zrádci, kteří přeběhli ke Švédům.
