Pro připomenutí k předchozímu článku – Norimberské procesy.

V noci na 16. října 1946 byli podle rozsudku norimberského tribunálu z 1.10.1946 popraveni nacističtí zločinci Ribbentrop, Keitel, Kaltenbrunner, Rosenberg, Frank, Frick, Streicher, Sauckel, Jodl a Seyss-Inquart

Göring se ve vězení otrávil krátce před popravou (existuje několik předpokladů o tom, jak dostal tobolku
s jedem, včetně toho, že mu byla předána jeho manželkou při posledním polibku). 

Rozsudek byl vykonán americkými vojáky – profesionálním katem Johnem Woodsem a dobrovolníkem Josephem Maltou.

Jeden ze svědků popravy, spisovatel Boris Polevoj, zveřejnil své vzpomínky na popravu.

Když šli na šibenici, většina z nich si zachovala přítomnost ducha. Někteří jednali vzdorovitě, jiní rezignovali
na svůj osud, ale byli i ti, kdo apelovali na Boží milost. 

Všichni kromě Rosenberga učinili na poslední chvíli krátké prohlášení. A pouze Julius Streicher zmínil Hitlera. 

Ve sportovní hale, kde ještě před 3 dny hráli američtí strážci basketbal, stály tři černé šibenice, z nichž byly použity dvě. Věšeli je po jednom, ale aby vše rychle skončilo, dalšího nacistu přivedli do haly tehdy, když ten předchozí stále visel na šibenici.

Odsouzenec vystoupal 13 dřevěných schodů na popraviště vysoké 8 stop. Lana visela z trámů podporovaných dvěma sloupy. Oběšenec spadl dovnitř šibenice, jejíž dno na jedné straně bylo zakryto tmavými závěsy a na třech stranách bylo zakryto dřevem, aby nikdo neviděl předsmrtné trápení oběšeného.

Po popravě posledního odsouzeného (Seyss-Inquart) byla do haly přinesena nosítka s tělem Göringa, aby obsadil symbolické místo pod šibenicí a aby novináři byli přesvědčeni o jeho smrti.

Po popravě položili těla oběšených a mrtvolu sebevraha Göringa do řady. 

“Zástupci všech spojeneckých sil,” napsal jeden ze sovětských novinářů,” je prozkoumali a podepsali svědectví o smrti na úmrtních listech.

Byly pořízeny fotografie každého těla, oblečeného i obnaženého. Pak každou mrtvolu zabalili do matrace spolu s posledním oblečením, které měla na sobě, a provazem, na kterém byla zavěšena, a vložili ji do rakve. Všechny rakve byly zapečetěny. Mezitím co chystali ostatní těla, na nosítkách přinesli tělo Göringa přikryté armádní přikrývkou.

… Ve 4 hodiny ráno rakve naložili do nákladních automobilů o hmotnosti 2,5 tuny, čekající na vězeňském dvoře. Auta byla zakryta nepromokavou plachtou a vyjela doprovázena vojenským doprovodem.

V předním autě jel americký kapitán, následovaný francouzským a americkým generálem. Pak následovaly kamiony a kvůli ochraně džíp se speciálně vybranými vojáky a kulometem. Konvoj jel po Norimberku a poté, co opustil město, se vydal směrem na jih.

Za úsvitu dojeli k Mnichovu a okamžitě se vydali na předměstí města do krematoria, jehož majitel byl upozorněn na přivezení mrtvol “čtrnácti amerických vojáků”. Ve skutečnosti bylo pouze jedenáct mrtvol,
ale řekli to proto, aby zmírnili možná podezření osazenstva krematoria. 

Krematorium bylo obklíčeno, s vojáky a posádkou tanku bylo navázáno rádiové spojení pro případ jakéhokoli poplachu. Každý kdo vešel do krematoria neměl dovoleno odejít do konce dne. 

Rakve byly rozpečetěny, těla byla zkontrolována americkými, britskými, francouzskými a sovětskými důstojníky, kteří byli přítomni při popravě, aby se ujistili, že je cestou nevyměnili. 

Poté okamžitě začala kremace, která trvala celý den. 

Když s tím skončili, do krematoria vjelo auto a byl do něj vložen kontejner s popelem.

Prach byl rozptýlen z letadla ve větru.

Tělo Hermanna Wilhelma Göringa (1893-1946) po sebevraždě přineseno k tělům oběšených. 16. října 1946.
Göring se otrávil ve vězení krátce před popravou:

Tělo popraveného Julia Streichera (Julius Streicher, 1885-1946). 16. října 1946.

Julius Streicher (Streicher; němčina: Julius Streicher; 12. února 1885, Flainhausen u Augsburgu, Bavorsko –
16. října 1946, Norimberk), Gauleiter Franconia, šéfredaktor antisemitských a antikomunistických novin „Sturmovik“ (německý Der Stürmer) ideolog rasismu. 
Byl popraven podle rozsudku norimberského tribunálu za antisemitskou propagandu a vyzývám k genocidě:

Tělo popraveného Friedricha Sauckela (Ernst Friedrich Christoph Sauckel, 1894-1946). 16. října 1946.

Ernst Friedrich Christoph „Fritz“ Sauckel (německy: Ernst Friedrich Christoph „Fritz“ Sauckel; 27. října 1894, Hassfurt am Main – 16. října 1946, Norimberk) – německý státník a politik. Komisař pro práci ve vedení čtyřletého plánu (1942-1945). Gauleiter z Durynska (1927-1945). 
Obergruppenfuhrer SA (9. listopadu 1937), Obergruppenfuhrer SS (30. ledna 1942):

Tělo popraveného Hanse Franka (Hans Michael Frank, 1900-1946). 16. října 1946.

Hans Frank byl generálním guvernérem Polska (1939-1945), byl právníkem nacistické strany před nástupem
k moci a poté, se podílel na vývoji nových zákonů nacistického Německa:

Tělo popraveného Alfreda Rosenberga (Alfred Ernst Rosenberg, 1893-1946). 16. října 1946.

A. Rosenberg byl tvůrcem „rasové teorie“, vedoucí Ústředního výzkumného ústavu pro nacionální socialistickou ideologii a vzdělávání, říšského ministra okupovaných východních území (Reichsministerium
für die besetzten Ostgebiete:

Tělo popraveného Williama Fricka (Wilhelm Frick, 1877-1946). 16. října 1946.
Wilhelm Frick působil jako ministr vnitra Německa (1933-1943), říšský protektor Čech a Moravy (1943-1945), byl jedním z ideologů a vůdců NSDAP:

Tělo generálplukovníka Alfreda Jodla po popravě. 16. října 1946:

Tělo popraveného Obergruppenführera SS Ernsta Kaltenbrunnera (Ernst Kaltenbrunner, 1903-1946). 16. října 1946. Ernst Kaltenbrunner (německy: Ernst Kaltenbrunner, 4. října 1903; Reed, Rakousko-Uhersko – 16. října 1946, Norimberk, Německo):

Tělo popraveného ministra zahraničních věcí Třetí říše Joachima von Ribbentropa (Ulrich Friedrich Wilhelm Joachim von Ribbentrop, 1893-1946). 16. října 1946:

na základě materiálů mirror_of_history? w = wall

https://bit.ly/38wQAUn

sdílet na