Kniha profesora z USA o falzifikaci Katyňského masakru
VYŠLA KNIHA PROFESORA Z USA ZAMĚŘENÁ NA FALZIFIKACI KATYŇSKÉHO MASAKRU.
“Záhada Katyňské popravy”
Americký historik Grover Ferr vydal novou knihu, a ne ledajakou, ale o Katyni.
Ferr se stal široce známý proto, že již vydal knihu o Chruščovových falzifikacích spojených s XX. sjezdem a s kampaní de-Stalinizace, která způsobila obrovské škody SSSR.
Tato kniha byla velmi dobrá (kdokoli nečetl, můžete si ji přečíst zde https://avidreaders.ru/read-book/antistalinskaya-podlost.html ), takže autor má určitou důvěru.
Teď Katyň.
V Tveru, představil knihu o masivním historickém falšování “Katyňské popravy”
Kniha „Secrets of the Katyn execution: důkazy, řešení“ byla představena 25. března v Tveru. Její jedinečnost je dána množstvím předložených důkazů a kruhem lidí, kteří se podíleli na vytvoření tohoto projektu.
Autor knihy, americký profesor (University of Montclair, USA) Grover Ferr, nebyl na akci přítomen, uskutečnil se videohovor. Vědec mimo jiné vysvětlil svůj zájem o téma popravy v Katyni.
Během rozhovoru, připustil, že zpočátku nepochyboval o oficiální verzi tragédie Katyň, která obvinila stalinský režim z popravy několika tisíc polských občanů.
Když Gorbačov a Jelcin řekl, že Sovětský svaz byl za to vinen, zpočátku, stejně jako zbytek světa, jsem to přijal. Pak se však na toto téma začalo objevovat stále více otázek. Uvědomil jsem si, že to musím prozkoumat.
A později, když se pokusil prostudovat důkazy pro tato obvinění, vznikly závažné nesrovnalosti v široce rozšířených skutečnostech, které vyžadovaly další studium.
Tato studie přivedla autora k jednoznačnému závěru:
oficiální verze Katyňské popravy je výsledkem rozsáhlé falzifikace Goebbelse, a cílem bylo před Teheránskou konferencí vytvořit rozkol mezi Spojenci.
Stejnou verzi sdílí jeden z filantropů, za jejichž peníze tato kniha v Rusku vyšla, Anatolij Wasserman. Na vydání se také podílel ruský stavební inženýr Alexander Lankin.
Vydaná kniha je v zásadě mezinárodním projektem realizovaným z příspěvků lidí z Ruska, Ameriky, Francie, Bulharska, Německa, kteří chtějí znát pravdu, aniž by řešili ideologický úkol.
Téměř 80 let byla velmi rozšířena verze o zapojení Sovětského svazu při popravě Poláků v Katyňském lese poblíž Smolenska, 18 km od Vitebska. První prezident SSSR, Michail Gorbačov, v letech své vlády uznal vinu Sovětského svazu za tuto tragédii.
Zdá se, že otázka byla vyřešena, ale ne všichni s tímto výkladem souhlasí.
Na podzim roku 1939 bylo uvězněno 6 300 Poláků v táboře u jezera Seliger. Existuje názor, že později byli zastřeleni, seznam obětí byl vytesán na hrobech pomníku v Mednoje.
Paradox,.. ale mnoho z těch, kteří byli prohlášeni za mrtvé, figurovali mezi živými v různých dokumentech po roce 1940. Osobní známky s jejich jmény byly nalezeny i během vykopávek na západní Ukrajině.
Právě nacisté v dubnu 1943 informovali svět o „bezprecedentním zločinu bolševiků“ – o popravě tisíců polských důstojníků v Katyňském lese.
Německé vyšetřování začalo v únoru 1943 na základě svědectví místních obyvatel, kteří údajně byli svědky toho, jak v březnu až dubnu 1940 přivedli důstojníci NKVD zajaté Poláky do Katyňského lesa, které pak nikdo neviděl živé.
Zpráva o popravě polských důstojníků rukou NKVD musela nevyhnutelně přerušit vztahy mezi Sovětským svazem a polskou vládou v exilu v Londýně.
V únoru 1946 se „Katyňská poprava“ stala jednou z epizod zkoumaných Norimberským tribunálem.
Sovětská strana, která z popravy obviňovala Německo, však neuspěla s dokázáním své pravdy u soudu.
Příznivci verze „zločinu NKVD“ mají sklon tento rozsudek považovat ve svůj prospěch, ale jejich oponenti s nimi silně nesouhlasí.
Jako důkaz uvádějí fakta:
náboje z německých zbraní, způsob svázání vězňů, který je specifický pro německou stranu, a mnoho dalších.
Během let „perestrojky“ byly v sovětských archivech údajně objeveny dokumenty naznačující, že Poláci byli střeleni NKVD s osobní angažovaností Stalina. Následně bylo vydáno prohlášení TASS, ve kterém se Sovětský svaz přiznal k popravě a prohlásil ji za „jeden ze závažných zločinů stalinismu“.
Za hlavní důkaz viny SSSR se nyní považuje tzv. „Balíček číslo 1“, který byl uložen v tajné zvláštní složce Archivu Ústředního výboru KSSS. Mezitím vědci upozorňují na skutečnost, že dokumenty z „balíčku číslo 1“ mají obrovské množství nesrovnalostí, což naznačuje, že se jedná o padělky.
Na přelomu osmdesátých a devadesátých let se objevilo mnoho dokumentů tohoto druhu, zdánlivě svědčících o zločinech stalinismu, ale většina z nich byla deklarována jako padělky.
Zastánci verze „nacistické viny“ však správně poznamenávají, že vyšetřování Vrchní vojenské prokuratury bylo vedeno v letech, kdy teze o „sovětské vině za Katyň“ byla podporována vůdci Ruské federace, a proto není na místě hovořit o objektivním vyšetřování.
Dnes jsou vojenská oddělení připravena zveřejňovat nové dokumenty z uzavřených archivů, které vrhnou světlo na tento příběh.
Doposud je známa pouze jedna věc:
z více než 6 000 Poláků, kteří byli údajně zastřeleni poblíž Katyně, bylo exhumováno o něco více než 240 těl, z nichž bylo identifikováno pouze 16. Vykopávky byly navíc prováděny výhradně polskou stranou.
Účastníci kulatého stolu – a takto je možné pojmenovat prezentaci knihy, na níž se zúčastnili vědci historie z Moskvy, Petrohradu, Tveru, Smolenska a USA, souhlasili s pokračováním v nestranné studii skutečností tragédie Katyně.
“Zajímáme se pouze o pravdu,” řekl Michail Kormuškin, vydavatel ruského překladu knihy amerického autora.
Byl vybrán zdroj finančních prostředků pro další projekt na studium kontroverzních stránek předválečné a vojenské historie SSSR. Úkolem je zejména provést historickou rekonstrukci událostí v Katyni za účasti expertů – kriminalistů vojenských a policejních orgánů a na základě této rekonstrukce vytvořit dokument.
Bylo také navrženo nainstalovat informační tabule s fakty alternativní verze k verzi oficiální v pamětním komplexu v Mednoje a Katyni, kde byli dočasně zadržováni polští váleční zajatci.
S tím, aby do konečného triumfu pravdy, nepřevažovalo ve veřejném podvědomí jediné, a podle účastníků kulatého stolu i amerického autora knihy, kontroverzní a sporné hledisko”.
Svetlana Finevič
https://vedtver.ru/news/society/v-tveri-prezentovali-knigu-o-masshtabnoy-istoricheskoy-falsifikatsii-katynskogo-dela/ –
Knihu si určitě koupím a až ji přečtu, udělám rozbor.
Samozřejmě … žádné tajemství v Katyni není – Poláky zastřelili Němci.
PS.
Je pozoruhodné, že prezentace této knihy se konala na kanálu „Zvezda“ (s vypovídajícím názvem
„Práce rukou Goebbelse“ https://tvzvezda.ru/news/qhistory/content/20203262319-p9LUD.html )
a na zákonodárném shromáždění Tverského regionu
http://www.zsto.ru/index.php/press-tsentr/novosti-zakonodatelnogo-sobraniya/11041-istoriyu-ne-perepisat nazvali studii Ferra faktickou a a bez jakéhokoli politického motivu.
Autor zpochybňuje na Západě velice přehnanou skutečnost o údajném zastřelení zajatých polských důstojníků v Katyňském lese sovětskými důstojníky NKVD .
“V roce 1940 bylo zničeno 6 300 Poláků. Popravy se konaly v Katyni (největší pohřebiště u Smolenska), ve vesnici Pjatichatka (poblíž Charkova na Ukrajině) a ve vesnici Mednoje (poblíž Kalininu, nyní Tver).
Na základě této skutečnosti údajného stalinistického teroru propagandisté všech druhů démonizují Sovětský svaz a dokonce i dnešní Rusko. Současní polští politici se obzvláště snaží.
– pořádat politické tance na kostech těch, kteří zahynuli během represí třicátých a čtyřicátých let v SSSR, je nepřijatelné.
Co se týče tragédie Katyně, jedná se o tragédii nejen Polska, ale také Ruska. Je třeba to ukončit. A poučit se z naší společné historie v nezbytných lekcích. Je potěšující, že studium amerického historika postrádá jakýkoli politický motiv. Pouze fakta,“ uvedl Viktor Konstantinov, místopředseda Legislativního shromáždění Tverské oblasti, vedoucí tverské pobočky rusko-historické společnosti.
Upřímně, opravdu nevěřím, že za Putina odmítnou duplikovat Goebbelsovu verzi Katyně, ale po Putinovi jsou možné posuny, zejména proto, že existuje soudní rozhodnutí, že Poláci byli zastřeleni v roce 1941 a práce historiků na toto téma, a vztahy s Polskem, které jsou na bodu mrazu. K tomu může v dlouhodobé perspektivě přispět kniha Ferrata.
Nejprve si ovšem musíme přečíst tento text, abychom zjistili, zda je stejně dobrý jak ho prezentují.