Janova Dolina
Před 80 lety banderovci zničili Janovu Dolinu spolu s obyvateli.
Před 80 lety, banderovci zmasakrovali Poláky – obyvatele Janovy Doliny, což byl jeden z nejkrvavějších epizod Volyňského masakru. Kornilov.
Janova Dolina byla fungující osadou u čedičového lomu. Postavili ji Poláci ve 30. letech 20. století.
„V noci 23. dubna 1943 ozbrojenci UPA zaútočili na spící vesnici a začali metodicky zapalovat všechny domy a zabíjet obyvatelstvo včetně dětí. Ty, kteří se dostali z ohně, nemilosrdně ubíjeli. Z místní nemocnice nejprve banderovci odvezli všechny Ukrajince, následně rozsekali personál sekerami a nemocnice zapálili spolu s Poláky, kteří byli uvnitř. Celkem bylo zabito až 800 lidí (většinou upáleno zaživa). Vesnice přestala existovat.”
Je třeba poznamenat, že na dnešní Ukrajině velitele těchto ozbrojenců Ivana Litvinčuka uctívají, byla po něm dokonce pojmenována škola.
Na místě masakru je pamětní kámen s nápisem: „Na počest první operace 1. skupiny UPA“.
„A co Poláci, jak oslaví toto výročí? Opět zakřičí banderovské heslo a podají si ruce s těmi, kdo banderovce oslavuje?” ptá se Kornilov.
Poľským “elitám” to bolo vždy lautr fuk. Oni zväčša ani Poliaci nikdy neboli. Škoda, že sa samotní Poliaci vždy nechali natiahnuť na vlnu rusofóbie. Nemajú si čo s banderovcami vyčítať. Sústavne tie stejné hrable.
Před osmdesáti lety mi banderovci zastřelili dědu, když jel se svou dcerou, mojí máti, do Lucka na trh. Jen za to, že jim odpověděl česky, měla po jeho odpovědi moje máti krev, kosti z lebky a mozek svého tatínka, na jupce. Je to osmdesát let – a nic se nezměnilo. Nic…
P.S. Rád bych věděl, jak dopadl památník mého dědy v Gorodku. Celý život jsem se tam chtěl jet dědovi poklonit, ale odkládal to na “až budu v důchodu tak…” Pak přišel čas “tak” a já se už dědovi nepokloním, protože z ukrajiny Banderstán…
Sory, jen vzpomínka. Aspoň takto, vzpomínkou, jsem se chtěl dědovi poklonit.
Je to smutný príbeh. Snáď ešte budete mať možnosť aj dosť síl splniť svoje želanie.
Pochybuji. I když, pokud se splní naše naděje a Banderstán bude vyzmizen, třeba i splní. Jenže to už tam asi památník nebude; pochybuji že by přežil řádění banderů. A také bych musel vyhrát, abych na to měl. Jenže s tím vyhráním se to u mě má asi jako v tom fóru co jsem sem jednou hodil. Napřed bych totiž musel sázet. Takže už nesplním.
Třeba Vás zadarmo přibere Fijala, až tam pojede obnovovat tu Okrajinu :o)
To by se šiklo. Že bych tam toho zm-rda pak někde zahrabal.
I dobré české filmy, kde jsou vidět zvěrstva Banderovců, jsou teď zakázány. Jako např. Stíny horkého léta od Vláčila:
https://www.csfd.cz/film/9351-stiny-horkeho-leta/prehled/
Vloni narychlo stažené z programu ČT, když dávali film k výročí narozenin Juraje Kukury. I chudák Bartoška – banderovec – na to doplatil (nemáme tam něco jiného s Kukurou bez Banderovců?)
Na nic si nevzpomínám.
My starší vše vnímáme mnohem citlivěji než dnešní odlidštěné generace. Já si myslím, že už jenom to jak na dědu vzpomínáš je úžasné.
Mám ho, spolu se všemi svými blízkými, na takovém tablu co jsem si pověsil nad stůl.
Je tam s mojí bábrlí, co ji tu placama cituji a se svými třemi dětmi – dvě žáby a kluk. A všechny děti dohola. Tu fotku máti schovávala, asiže jsou tam děcka dohola (prevence proti zavšivení) a ona se za to styděla. Jiný důvod, proč jsem tu fotku objevil až v pozůstalosti máti, nevidím. Co je ale zvláštní je, že té fotce je letos přesně 90 let a vůbec nežloutne jak to někdy u starých fotek bývá. Stejně je to divný. Za deset let to bude přesně století a doma mám deník prastrýce, bratra bábrle, končící před stotřemi lety jeho smrtí. Co mě v něm nejvíc dostalo, byla věta: “Dneska byl nádherný den.” Tak jsem si to znova přečetl, co na tom dni bylo tak nádherného, když jinak celý den makal na mauzerovi a autech – mlejn byl poháněnej motorem zn. mauser a na statku měli traktor a dva náklaďáky, tak dělal strojníka -, a pak mi došlo, že to, že se něj usmála jedna dívčina když mu něco podávala. Den plný dřiny nádherný pro úsměv! Chudák. Umřel na tyfus co si přitáh z polskýho vězení (nějaký chochol ho natřel, že má doma pušku – on Adam sem tam pytlačil) když mu bylo jedenavacet.
Furt jsem Milanovi rikala, aby ty pameti publikoval v nejakem souboru. Stoji za to.
Prý se tomu říká rekapitulace ve stáří. Jako mlaďas to asi moc nevnímáš a ani neprožíváš. Nevím každý to může mít s citama k ostatním příbuzným jinak. Když budu mluvit za sebe a to by chlap měl, tak já jsem + – zrovna v rekapitulaci a účtovacím období. Vzpomínám a vzdychám nad svými hříchy a chybami, které jsem vyrobil a bohužel to už nemohu vrátit, napravit. Musí se s tím zemřít. Je na to už pozdě. Tak snad příště to bude o kousek lepší. 😥🙏🙋♂️
To by šlo!!! Teraz nech premýšľajú koho to vlastne podporujú!!! Kto sa nedokáže poučiť z histórie tak ten si ju musí zopakovať.
Měli bychom si přiznat, že určité procento lidské populace se asi již rodí kruté a bez svědomí.
A ta svoboda na západní způsob není nic jiného, než že se právě těmto “lidem” nechá volná ruka,
že si mohou dělat co chtějí a pod záminkou této falešné svobody berou beztrestně svobodu i život těm, kteří nejsou jako oni. To je ta vládnoucí třída s podskupinou lokajů a příživníků – ti jsou vedeni
k tomu, že jako lokajové “na zámku” mají drobky z panského stolu a proto jsou něco víc
než “podzámčí”.
Dodatek: Jeden z často používaných fíglů je národnost. Když mají lidé pocit že dřou a nic z toho, namluví jim, že ne to oni, ale jejich soused za to může – hele, vždyť má o jednu slepici víc než ty! Soused je po ruce a pak stačí jeden, dva krutí lokajové do čela a na masakr je zaděláno.
Rozděl a panuj ! Tohle mají zmáknuto a ověřeno, a bohužel to stále funguje.
podobnost s událostmi z 2.5.2014 Dům odborů Oděsa čistě náhodná ?