historiepolitika

Jaké události se opakují ve 20. a 21. století a proč se to děje?

20. století je plné dat, která zanechala stopy ve světové historii. Po nakreslení některých paralel si můžeme všimnout cyklické povahy událostí. 

Opakování starých chyb, předpoklady pro budoucí vývoj událostí, lekce, z kterých se lidstvo musí poučit… poučit se z toho, co se stalo – to vše se již stalo a více než jednou. 

Autor NewsPrice zkoumá historické Déjà vu – co nás čeká v několika příštích letech?

První světová válka

První světová válka trvala od 28. července 1914 do 11. listopadu 1918. Připomeňme si události před červencem 1914, protože mnoho analytiků nalézá shody s tím co se již stalo. Existuje nějaký důvod se domnívat, že se historie bude opakovat? 

Zkusme sledovat řetězec nejvýznamnějších etap v chronologii historie.

Světová finanční krize

Jak víte, krize nadprodukce na začátku 20. století vedla k bankrotu mnoha středních a malých společností. Ve finanční aréně zůstali jen velcí monopolisté, kteří spěchali, aby se zmocnili “vyhořelé” produkce. Vznikla vážná třídní roztržka – chudí byli ještě chudší a bohatí získali další kapitál.

Vznik Federálního rezervního systému v Americe, utváření anglosaské elity a “výběr dolaru“ jako hlavní měny, vedly k potřebě přerozdělení globálního finančního trhu. 

Realizace plánu nebyla snadná.

Krize nadprodukce je vždy doprovázena poklesem poptávky po pracovní síle a poklesem kupní síly lidí. 
Teoreticky je výsledkem nadprodukce zhroucení ekonomického systému státu. 

V praxi se používají 2 metody rehabilitace systému:
– rozšíření trhu s výrobky vyvážením zboží do sousedních zemí – a válka. 

Vzhledem k záměru anglosaské elity posílit systém dolaru bylo logičtější a spolehlivější dostat do sporu konkurenční země mezi sebou, a jedním řešením „zabít dvě mouchy jednou ranou“: ….. obohatit se a vybudovat světovou nadvládu svého vlastního systému na úkor oslabení ekonomik válčících států.

Co vidíme v tuto chvíli? 

Ekonomická nestabilita, hypoteční problémy v USA v roce 2007, zhoršení dluhové krize v roce 2009, atd. Situace se opakuje. 

Svět se snaží najít způsoby, jak eliminovat explozi „mýdlové bubliny“ dolaru. 

Ohromné ​​kolapsy na burze, nárůsty měn, touha některých zemí provádět de-dolarizaci jsou pro Ameriku vážnou výzvou.

Vznik územních sporů a nesouhlas mezi zeměmi

Ukazatelem blížící se války je intenzita vztahů mezi státy a různé druhy neshod. Nestabilita finančního systému, o kterém jsme hovořili, se stává plodnou půdou pro prohlubování sporů mezi zeměmi.

Podívejme se v chronologickém pořadí na události, které se odehrály na konci 19. století a na začátku 20. století:

1898 – územní spor mezi Amerikou a Španělskem o kolonizovanou Kubu a Filipíny;

Stejný rok 1898 – búrská válka;

1904 – konflikt mezi Ruskem a Japonskem;

1911 – válka mezi Itálií a Osmanskou říší;

Marocké krize z let 1905 a 1911.

Vraťme se do XXI. století a vzpomeňme na události, které poznamenaly začátek století:

2001 – americká invaze do Afghánistánu;

2003 – válka v Iráku;

2008 – válka v Jižní Osetii;

2011 – Libye a Sýrie;

2014 – Euromajdan na Ukrajině.

Ve světě nepřetržitě zuří konflikty.

Vůně revoluce

Národní nespokojenost  je přímým důsledkem nestability v zemi a předválečné situace:

1905 – revoluční aktivita v Rusku;

1910 – nestabilita a nepokoje v Mexiku;

1911 – Revoluce Xinhai v Číně;

1918 – říjnová (listopadová) revoluce v Rusku;

1919 – revoluce v Egyptě. Byla namířena proti britské okupaci zemí Egypta a Súdánu;

1953 – kubánská revoluce;

1986 – „Revoluce lidové moci“ na Filipínách.

Vracíme se do XXI. století:

2003 – „Revoluce Růží“ v Gruzii;

2004 – „Oranžová revoluce“ na Ukrajině;

2005 – „Tulipánová revoluce“ v Kyrgyzstánu;

2010 – kyrgyzská revoluce;

2011 – je rok revolucí v Egyptě;

2011 – protikorupční demonstrace v Indii;

2018 – „Sametová revoluce“ v Arménii.

Jak je vidět z výše uvedených údajů, trend revolucí nabývá na síle. Gruzie, Ukrajina, Kyrgyzstán, Egypt nejsou zdaleka jediné země, kde mysl občanů ovládl revoluční duch. 

Zprávy o demonstracích a protestech přicházejí z celého světa.

Shrnutí

XX. století bylo finále v historii Anglie jako světové síly. Místo Velké Británie zaujala Amerika. 
Zpomalení hospodářského růstu, blížící se kolaps finančního systému, pokus oživit situaci exportem kapitálu do koloniálních zemí místo modernizace současné výroby – vše se opakuje. 

Podle známého historika a politického pozorovatele M. Tjurkina fenomén „opakujících se událostí“ existuje a historie je cyklická. 

Vysledovat podobnost událostí můžete podle chronologického řetězce dostupného ve veřejné doméně. Stejně jako ve 20. století bude vedoucí role v globálním konfliktu přidělena Rusku. 

Upřímně doufáme, že obezřetnost a předvídavost současných vládců pomůže vyhnout se krvavé válce a milionům lidských obětí. Neznalost historie a neschopnost analyzovat skutečné příčiny, které vedly ke globálním konfliktům je to, čím je lidstvo stále „nemocné“. 

Studium historie a poučení se z ní, je skvělý způsob, jak zastavit dozrávající válku a vyhnout se opakování chyb minulosti.

https://cont.ws/@id182936123/1409422

sdílet na