Dvanáctého září. Připomínáme si velké vítězství
Dvanáctého září je důležité datum v dějinách Evropy. Od července do září, dvanáctého, roku 1683, Turci obléhali Vídeň. Kdyby ji byli dobyli, padla by střední Evropa.
Vpadli by nejen na Poniky, ale na celé Slovensko.
Turci by měli otevřenou cestu na Řím od severu. Na dobytí Vídně už stačily dny. Turci podkopávaly městské hradby, nanosili pod ně výbušniny a vyhodili kus hradeb do povětří. V závěru čelilo 120-tisícové armádě obléhatelů asi 4 tisíce členů posádky města. Ale od severu a od západu přišla záchrana.
S přispěním papeže Inocence XI. (a arcibiskupa Jiřího Szelepcsényho) se podařilo dát dohromady armádu Poláků, Němců, Rakušanů, Sasů, Bavorů. 70-tisícovému sboru velel polský král Jan Sobieski, pod ním byli velitelé Karel Lotrinský, Evžen Savojský a další. Křesťanské vojáky duchovně podporoval kapucínský mnich Marco d\’Aviano. Vojákům na cestě k Vídni daroval v Bratislavě ostřihomský arcibiskup Ján Szelepcény, slovenský Uher (tehdy se sídlem v Trnavě, Ostřihom okupovali Turci) medailonky Panny Marie a požehnal jim. Na obranu Vídně věnoval velkou sumu ze svých úspor. Získal titul “Obránce Vídně”.
Křesťanská vojska zvítězila
Křesťanská vojska slavně zvítězila. Prorazila obklíčení města a hnala Turky k Budínu (dnešní Budapešti). Cestou osvobodila Nové Zámky a do konce roku ještě Štúrovo a Ostřihom. V následujících letech celé Uhersko a do počátku 20. století Evropa zahnala Turecko do dnešních hranic.
Smutnou pikantností je, že na straně Turků bojoval uherský šlechtic Imrich Tököly, který se chtěl nechat sultánem korunovat jako král Horních Uher (dnešního Slovenska). Tököly je pohřben v novém evangelickém kostele v Kežmarku. Na paměť vítězství u Vídně papež ustanovil 12. září jako přikázaný svátek Jména Panny Marie pro celou církev.
21. století
Tolik 17. století. V 21. století Ján Sobieski stále ještě nemá pomník ve Vídni. Když se v minulých letech někteří Rakušané pokusili co i jen připomenout památku bitvy, nejdůležitější v dějinách města, rakouská tzv. mainstreamová média je nazvala fašisty. Na Kahlenbergu, odkud útok křesťanů začal, je jen v zemi zabudovaná kamenná deska s neutrálním nápisem. Vatikán jako stát uzavřel s Rakouskem a Vídní v roce 1983 smlouvu o postavení památníku Sobieskimu v centru Vídně. Rakousko a Vídeň dosud smlouvu neplní.
Dvanáctého září tohoto roku se blíží. Tentokrát ohlásila příslušnému vídeňskému úřadu a rakouské policii uspořádání veřejného shromáždění na Kahlenbergu 12. září v 17,30 čtyři různá rakouská občanská sdružení. Na shromáždění promluví zástupci národů, které zachraňovaly před více než 300 lety Vídeň. Slovensko bude také zastoupeno.
Postupující islamizace Evropy
Někteří budou mluvit o bitvě v 17. století, ale také o postupující islamizaci Evropy, globalizaci, připravovaném odstranění papírových peněz. O zachování křesťanské kulturní substance Evropy.
Kdo můžete, přijďte v sobotu 12. září před večerem do Vídně na Kahlenberg. Jezdí tam městská doprava, na stanici metra Heiligenstadt na zelené linii je třeba přestoupit na autobus číslo 38a, který jede až na Kahlenberg. Je možné přijet na místo autem, do navigace vložit Vídeň Kahlenberg a z centra města pojedou i objednané autobusy, cena 10 €, místo jejich odjezdu z centra bude ještě oznámeno. Hranice mezi Slovenskem a Rakouskem jsou zatím otevřené.
V době, kdy v Turecku katedrálu Hagia Sofia mění opět na mešitu, vzpomínka na vítězství pod Vídní je tím důležitější.
Kdo nepojede do Vídně, může se zúčastnit i na Slovensku. V Štúrove je jediný pomník krále Sobieski ve střední Evropě mimo Polska. Zajděte do Štúrova a položte květiny k jeho pomníku.
Král Jan Sobieski zachránil i nás.
Ján Čarnogurský st.