CIVILNÍ OBRANA, … aneb kdeže ty loňské sněhy jsou …

Vzhledem k tomu, že Civilní obrana vznikla v letech 1937, kdy hrozilo nebezpečí vzniku II světové války, byla v tomto období zaměřena na ochranu obyvatel a nebyla zařazena pod tehdejší armádu I. Československé republiky. Obyvatelstvo a i děti ve školách byly připravovány na ochranu před bojovými otravnými látkami k ochraně ochrannými maskami.

Za druhé světové války vzhledem k leteckému napadení byla příprava obyvatel zaměřena na ukrytí v přizpůsobených sklepních prostorech, k hašení vzniklých požárů a poskytování první pomoci.

Z těchto zkušeností získaných ve válce bylo využito při zakládání Civilní obrany po roce 1945. 

Zjistilo se, že je nutno tuto oblast budovat organizovaně a v prvé části, byla zaměřena hlavně na organizování pomoci při vzniku mimořádných situací jako, byly požáry, povodně, větrné kalamity, infekční onemocnění a havárie, které vznikaly na objektech. 

Z toho důvodu, byly na tehdejších okresech ustaveny kolem roku 1951 štáby CO ve kterých, byli civilisté, většinou dřívější vojáci z armády. Tato složka byla zařazena pod tehdejší Ministerstvo vnitra. Později byla zařazena jako samostatná součást „Vojska Ministerstva vnitra“ která byla v 60 letech vytvořena k ochraně důležitých objektů národního hospodářství. Byly ustaveny vojskové části jak na tehdejších okresech, tak na krajích a republice.

Tyto složky měly na starost koordinaci všenárodní přípravy i přípravy speciálních jednotek jak v civilu, tak i materiálu pro zálohy které byly předurčeny po zmobilizování pro řešení prvořadých neodkladných záchranných a likvidačních prací. 

Celá tato organizace v roce 1976 přešla pod MNO ČSLA a byla jeho součástí až do její likvidace v roce 1993. Ve vojskové části byly vytvořeny Pluky CO, které byly dislokovány na teritoriu republiky podle vyhodno-
ceného nebezpečí (blízkost velkých průmyslových objektů s nebezpečím havárií) s možností rychlého nasazení do zasaženého prostoru, které byly naplňovány vojáky základní služby a důstojnickým sborem. 

Jeden takový pluk byl s předurčením pro středočeský kraj v Kutné Hoře. Byl vybaven nejen vojenskou technikou, ale hlavně prostředky pro výše uvedené záchranné práce. Požární technikou, protichemickou technikou, ženijně vyprošťovací technikou, zdravotním materiálem pro poskytování první a předlékařské pomoci, úpravnou vody, chemicko radiačním průzkumem a zabezpečením spojení. 

Nasazení této jednotky bylo s akceschopností do 30 minut od ohlášení. 

Jako příklad uvedu havárii cisterny s chlorem na nádraží v Kolíně, kdy tuto situaci pluk likvidoval. 

Těchto pluků bylo na teritoriu republiky 6. 

Na každém kraji byly vybudovány sklady s příslušnou technikou a výstrojí pro 1200 osob (těžká technika byla plánována stažením od stavebních firem) kde bylo počítáno s možností zmobilizování do výše uvedených skladů ze záloh, které prošly výcvikem (základní službou) u výše uvedených pluků.

Na každém kraji byly 3 – 5 skladů což byla kapacita, která byla při nasazení schopna situaci na teritoriu zvládnout. Tyto jednotky byly zabezpečovány jak po stránce doplňování (osoby), tak údržbou ve výše uvedených skladech ze stupně kraj.

Po roce 1986 byly pro provádění chemicko radiačního průzkumu jednotlivým plukům přiděleny k provádění průzkumu v prostorech mimořádné situace i vrtulníky, které byly zařazeny v rámci letectva ČSLA. Současně byly propojovány jak jednotky armády, tak i civilní jednotky utvářené na objektech a zájmových organizacích i službách k zajištění součinnosti při řešení vzniklých situací.

Služby zařazené v CO

V civilní části CO byly ustaveny jednotky z civilních osob, které v případě potřeby by byly nasazeny k prvořadým, neodkladným, záchranným a likvidačním pracím.

V každém okrese bylo celkem 16 služeb. 
(V České republice je v současnosti 76 okresu, bez Prahy, tzn. 76 x 16 = 1 216 služeb CO).
Mimo tyto služby byly ustaveny jednotky na zařízeních, která byla využívána v případě potřeby.

Nejdříve jednotlivým službám.

Podle velikosti okresu se měnil počet jednotek. Uvedu takový běžný průměr. U každé služby byly zřízeny okresní a u kraje Krajské štáby jednotlivých služeb. 

Kromě štábů služeb byl na okrese štáb CO Okresu a na Kraji štáb CO kraje ve kterém byli vojáci z povolání pro organizování přípravy štábů a jednotek pro případ napadení, havárií, mimořádných situací, přírodních katastrof, epidemií nebo epizootií.

ZDRS – CO (Zdravotnická služba CO).

Na okrese byly v průměru 3 – 4 OLP (oddíly lékařské pomoci, tzn. 76 okresu, bez Prahy = 228 – 304 OLP).
OLP oddíl se skládal z lékařského jádra, tvořeného lékaři, kteří nebyli zařazeni pro odvod do armády k provádění předlékařské pomoci doplněné o asistenční sestry a 7 zdravotních družin.

OLP bylo vybaveno vojenskými stany a potřebným materiálem, který byl v péči ZDRS – CO.
Zdravotní družina byla v síle 4 družstev a měla celkem 24 osob vybavená zdravotními brašnami pro každého člena a 4 ks nosítek. 

Tato jednotka byla schopna za 48 hodin vyhledat a poskytnout první pomoc 1600 osobám. 

Kromě těchto sil byly k dispozici na okrese dobrovolné zdravotní sestry z civilu, které měly středně zdravotní znalosti a mohly být použity při zabezpečování zdravotních potřeb v evakuačních místech nebo v RLP (rozvinutý lůžkový fond). K tomu byly využívány podnikové rekreační zařízení. 

Byly zpracovány plány k řešení krizových situací ve zdravotnických zařízeních (nemocnice, zdravotnická střediska). K přípravě, byly tyto oddíly prověřovány praktickým rozvinováním a použitím figurantů.
U zdravotnických družin byly organizovány soutěže, kdy na figurantech byly pod dohledem lékařů prováděny úkony poskytování první pomoci. Byly procvičovány i zásahy při vzniku provozní havárie s výronem škodlivin.

ZMS – CO (Zemědělská služba CO). 

Byla organizována na objektech zemědělské výroby (zemědělská družstva a státní statky).
Do této služby byly zařazeny z jednotlivých zařízení ZOO technici a ošetřovatelé skotu, prasat i drůbeže.
Celá ZMS – co byla zorganizována do OVP (Oddíly veterinární pomoci), která kromě pracovníků ve výrobě zahrnovala i veterináře k zabezpečení veterinárních opatření.
Do této oblasti byly zahrnuty i kafilérie a velkochovy hospodářských zvířat, veterinární ošetřovny a veterinární nemocnice (zařízení). Do této oblasti, byly zařazeny i laboratoře ke kontrole krmiv a vody.

Byly ustaveny jednotky pro veterinární očistu a desinsekci včetně skladů postřikových prostředků používaných v zemědělství pro ochranu polních kultur. Byly zpracovány a vytipovány místa na teritoriu kde by bylo možno zřídit mrchoviště, aby nedošlo k zamoření podzemních zdrojů vody,

Na každém zemědělském objektu byly ustaveny štáby objektu k zabezpečení úkolů v této oblasti. Rovněž v této oblasti byla prováděna praktická cvičení k provádění veterinární očisty, ochraně stájí, siláží krmiv a vodních zdrojů. Na okrese podle velikosti a množství zemědělských objektů byly ustaveny 2 – 4 OVP, tzn. 76 okresu, bez Prahy =152 – 304 OVP.

PS – CO (požární služba CO). 

V této službě, byly zařazeny profesionální požární jednotky okresu a požární jednotky ustavené na větších objektech. Dále byly začleněny dobrovolné jednotky hasičů, které včetně techniky byly organizovány na okrese jak v městech, tak na obcích. 

To je jediné co z celé oblasti Civilní ochrany zůstalo, i když jsou tyto jednotky dnes vybaveny novou technikou, těžko mohou celou oblast Civilní ochrany zabezpečovat.

BPS – CO (pořádko bezpečnostní služba CO).

 Tyto jednotky byly pod přímým řízením Ministerstva vnitra a měly za úkol zabezpečování pořádku, šetření případných havárií, vzniklých krizových situací a byly doplňovány z řad pomocníků VB a k zabezpečení organizace evakuace byly ustaveny pořádkové jednotky z občanů z jednotlivých závodů. Členem okresního štábu byl náčelník Bezpečnosti okresu a k těmto úkolům přijímal a organizoval příslušná opatření, podle požadavků ROO (Rady obrany okresu).

STCHS – CO (stavebně technická služba CO). 

Tyto jednotky, byly ustaveny u stavebních organizací, u kterých byla i stavební technika, buldozery, autojeřáby, svářecí aparatury a další technika k odstranění případných závalů a havarovaných budov. Tyto jednotky byly schopny zajistit i výstavbu polních úkrytů a vyztužení úkrytů v budovách. Byly organizovány do velikosti rot. Byly zpracovány normy pro plnění jednotlivých úkolů a potřeba lidí i techniky. Byly procvičovány činnosti s technikou v případném zamořeném prostoru, kde jednotky pracovaly v ochranných prostředcích, s maskou v ochranné poloze. Na okrese podle velikosti bylo 3 – 5 rot, tzn. 76 okresu, bez Prahy = 228 – 380 rot.

STSPS – CO (Státní spojová služba CO). 

Zde byly ustaveny jednotky pro zabezpečení spojení v krizových situacích. Tato služba byla organizována u Telekomu a měla jednotky pro zajištění spojení v krizových situacích po normálních linkách, kde za vzniku krizové situace byla provedena redukce, kdy bylo v redukci cca 20% linek a ostatní byly v pasivním styku.
Mimo to byly u této služby jednotky pro obnovu porušených spojů.

Mimo to, byla pro řešení krizových situací vybudována pro hlavní řídící orgány síť Z, která umožňovala rychlé spojení řídících orgánů v celé republice. V radiovém spojení byly stanoveny frekvence, po kterých byly vedeny hovory od jednotek, které plnily úkoly v terénu. (V té době nebyly mobilní telefony, které celý systém spojení usnadňují).

PLS – CO (Plynárenská služba CO). 

Zde byly ustaveny jednotky pro řešení situací v dodávkách plynu pro potřeby teritoria. Měly za úkol řešit regulaci dodávek a případné odstraňování poruch a havárií na plynovodech a regulačních stanicích.

VDS – CO (Vodohospodářská služba CO) 

Zde byly ustaveny jednotky pro zabezpečení dodávek pitné vody a zajištění nouzového zásobování vodou při poruchách na vodovodním řádu a zabezpečování případných oprav a ochranu podzemních zdrojů vody a vodárenských zařízení včetně kontroly kvality pitné vody v laboratořích VDS – CO.

ESE – CO (Energetická služba CO). 

Tato služba měla jednotky k zabezpečení dodávek elektrické energie, zajištění nouzového osvětlení v místech havárie nebo krizových situací a provádění oprav na porušené energetické síti nebo zařízení. Dále měla za úkol v místech havárie provést odpojení energie, aby při záchranných pracích o ohnisku zasažení nebo havárie nedošlo zasažení elektrickým proudem.

ZS – CO (zásobovací služba CO). 

Tato služba byla zřízena k zabezpečování zásobování potravinami v době vzniku krizových situací. 
Vzhledem k tomu, že byl státní podnik POTRAVINY a družstevní podnik Včela a podobné podniky řešící prodej potravin byly do této služby zařazeny i sklady těchto produktů a výrobny potravin, (pekárny, mlýny, mrazírny, výrobny potravinářských produktů a výrobny pitných produktů (pivo, lihoviny, minerální nápoje apod.) 

Byl připraven i regulační systém případného vydávání potravinových lístků v případě nutnosti zabezpečení dlouhodobější krizové situace a byly ve skladech vytvořeny nedotknutelné zásoby pro zabezpečení na 90 dní. Tyto nedotknutelné zásoby byly s ohledem na doby trvanlivosti průběžně obměňovány.

JŘSD a OS. (dopravní služba a oprava komunikací)

Tato služba zabezpečovala dopravu v případě vzniku krizových situací a byla organizována hlavně u ČSAD a Oprav silnic. 

K této službě byly zařazeny i jednotky speciálních zařízení kromě toho, že byla možnost zřídit rychlou přestavbu autobusů pro převoz raněných, tak na každém okrese měla tato služba pro rychlou očistu M – SODP mobilní stanici odmořování dopravních prostředků vybavenou 4 ks mycích rámů, stálou umývárnou pro řidiče odmořovaných vozidel, kontrolou pro měření radiačního zamoření nebo zamoření otravnými látkami a pro rozvinutí byly stanoveny místa pro jejich rozvinutí. V některých okresech byly i dvě tyto zařízení. Tato služba zajišťovala i odvoz potřebného materiálu.

KMS – CO (komunální služba CO). 

Tato služba měla velmi důležité úkoly. Řešila odmořování zamořených komunikací, hygienickou a speciální očistu, řešila pohřbívání osob po identifikaci ve spolupráci s PBS – CO, a měla ve své činnosti přípravu jednotek u SU – stálých umýváren které jako stacionární zařízení byly zřízeny na větších objektech. 

SOO stanice odmořování oděvů rovněž z větších objektů, SOT stanice odmořování techniky a stacionární SODP stanice odmořování dopravních prostředků .

Podílela se na přípravě společně se ŠTOK – CO štábem CO okresu na přípravě MSO místa speciální očisty, které bylo zřízeno jako komplex (SU, SOO, SOT a SODP) na velkých objektech. Dále měla i plnicí základny pro posyp a náhradní odmořovací materiály.

Kromě těchto služeb byly na okresech zřízeny Komise pro výdej prostředků IPCHO (ochranné prostředky individuální ochrany a ochranné masky). 

Tato komise řešila zabezpečení obyvatelstva, dětí i kojenců ochrannými pomůckami. 
Tyto komise řídil příslušný štáb CO okresu.

Další komisí pro zabezpečení kolektivní ochrany obyvatel byla Komise krytová. Tato komise měla zpracovány plány ukrytí s přesnou evidencí kolektivních úkrytů, jak stálých, které byly zařazeny podle stupňů odolnosti do kategorií s filtroventilací, tak i PRU, které byly v přizpůsobených sklepních prostorách obytných domů. Tato komise úzce spolupracovala s PBH (podnikem bytového hospodářství) a měla vytipována místa i pro stavbu polních úkrytů.

Mimo tyto síly a prostředky byly na každém okrese jednotky M – SAZ (mobilní skupiny analytického zjišťování), které měly zpracovány trasy, kterými po okrese projížděli se stanovenými kontrolními body a tato jednotka (na okrese byly 2), byla schopna nejen odebrat vzorky zamoření zeminy nebo vody, ale i vytyčit zamořený prostor a provést analyzu vzorku v PCHL – 54 (polní chemická laboratoř). Měla nejen průzkumníky, laboranta a analytika ale i radistu, který okamžitě podal zprávu na Vyhodnocovací středisko okresu OVyS.

Dále na okrese byla vybudována automatická síť hlásičů radiace, která byla vybavena hlásiči HR 120 a později novými vysoce výkonnými hlásiči radiace řady DC – 4 A, C, D – digitálními. 

V okrese Děčín byla u ČSPLO zřízena jednotka říčního průzkumu ke zjišťování zamoření vodního toku Labe. Další jednotky, s nimiž se počítalo je zřídit pro střední a horní část Labe a pro Vltavu nebyly již zřízeny. Měly stejný úkol jako M-SAZ na souši.

Byla rozpracována ve spolupráci s ČSLA (dnes Armáda ČR) JKAS (jednotná síť kontroly analys potravin, krmiv a vody). Tato zahrnovala jak chemickou tak biologickou kontrolu a byla tvořena okresními a krajskými hygienickými stanicemi a chemickými laboratořemi z vybraných objektů (potravinářského a chemického průmyslu). Obsluhy byly zvláště pro zjišťování BCHL a RL školeny v KCHL to je v kádrových chemických laboratořích které byly zařazeny ve vojenské části CO.

Kromě těchto sil a prostředků byly do organizace CO zařazeny i zájmové organizace jako horolezci, potápěči, Horská a Báňská záchranná služba, radioamateři, ČSČK , kynologové a meteorologické stanice. 

Štáby CO okresů měly ze záloh v případě potřeby z vojáků v záloze  OVyS (okresní vyhodnocovací středisko), kde byly zpracovávány údaje z teritoria a ve spolupráci s OVS (okresní vojenská správa), kde byly v případě mobilizace ustaveny podobné skupiny ORS (okresní radiační středisko), které mělo ze zálohy ustavena družstva chemicko-radiačního průzkumu a bylo možno urychleně vyhodnocovat a prognozovat vznikající situaci na teritoriu a z kraje, kde byly KVyS a KRS bylo možno s ohledem na meteosituaci dělat opatření k vyvedení z ohrožených prostor a případné ukrytí.

Na okrese byly zřízeny Evakuační komise pro případ evakuace, která byla prováděna do předem stanovených vyhodnocených prostor (rekreační zařízení a prostory mimo prostor ohrožení) se zabezpečením zdravotního dozoru a zajištění potravin pro nejnutnější období. 

Byly zpracovány plány zátopových oblastí pro případ povodní na 1 letou, 5 letou, 10 letou, 20 letou, 50 letou a 100 letou vodu, Bioklimatické průzkumy určitých oblastí pro případ šíření nebezpečných škodlivin.
A další dokumentace k řešení krizových situací.

Civilní ochrana měla vyvinuty dizimetrické přístroje řady DC které byly snadno ovladatelné a na jednotné tužkové monočlánky. 

Václav Panocha pplk.v.v.
https://bit.ly/2Vwkseu

sdílet na