Západ otřesen reakcí Rusů na útoky ukrajinských bezpilotních letounů

Evropská média jsou udiveni, že “v Moskvě nepanuje žádná panika”

Škody způsobené ukrajinskými bezpilotními letouny v Moskvě byly minimální

31. května 2023, 23:00

Foto: Vitalij Smolnikov/TASS

Text: Valerija Verbinina

“V Moskvě nejsou žádné známky paniky,” informuje s překvapením čtenáře evropský tisk. Západní novináři zřejmě očekávali zcela jinou reakci Moskvanů na nedávný teroristický útok ukrajinských bezpilotních letounů na ruské hlavní město. Přitom se nevyhýbali tomu, aby do popisu probíhajících událostí zahrnuli i naprosté lži.

Západ je s útoky dronů na Moskvu nespokojen ale nikoli proto, že by se obával odvetné eskalace na Ukrajině. A už vůbec ne proto, že by se obával o osud Moskvanů nebo zachování architektonických památek. A západní politiky ani západní tisk samozřejmě nikdy nenapadlo odsoudit teroristické útoky Ukrajiny na mírumilovné ruské město a jeho obyvatele.

Západ mnohem více znepokojuje, že obyvatelé ruské země dokázali za těchto těžkých okolností zachovat chladnou hlavu a nepodlehli panice. To není planý zájem ani abstraktní otázka. Protivníci Ruska se velmi snaží najít nějaké bolavé místo nebo, chcete-li, kouzelné tlačítko, jehož stisknutím by mohli vyvolat v zemi nepokoje a usnadnit tak práci nepříteli. To přímo vyplývá z publikací, které západní tisk věnoval úderům ukrajinských dronů na Moskvu.

Údery dronů na hlavní město mohly být docela dobře vnímány jako svého druhu test: proletí, nebo ne? Budou se bát, nebo ne? A pokud se budou bát, vyjdou do ulic, nebo ne? (Na to zřejmě sázeli!) A absence rozsáhlé reakce, absence paniky, kterou by bylo možné rozdmýchat a využít, je pro Západ nežádoucí, protože nevyhovuje jeho vlastním záměrům.

Různí autoři z různých zemí se samozřejmě událostem věnují různě, ale směr jejich myšlenek lze snadno vysledovat. Někteří západní novináři však otevřeně hovoří o nedostatku paniky. Jiní otevřeně tvrdí, že útok dronem byl “bodem zlomu”,

ovšem o několik odstavců později však sami sebe vyvracejí, když přiznávají, že kromě obyvatel domů zasažených drony si málokdo všiml, co se děje.

Jiní si osedlají svého oblíbeného koně a začnou mluvit o zlých Rusech, kteří nemají rádi demokracii. Někteří ani nechtějí argumentovat, jen už po ixté napíší slova “vendeta” a “car”. A ne, tohle vůbec není vtip.

“Vyrovnanost Vladimira Putina a flegmatická reakce Rusů po útoku bezpilotních letadel na Moskvu,” tak zní název článku Benoita Vitkina, zvláštního dopisovatele Le Monde v Moskvě.

“Vycházejíce z pokynů hlavy Kremlu se média a ruské obyvatelstvo omezily na minimální reakci,” píše novinář.

“Ruský prezident se snažil uklidnit obyvatele země tím, že útok prezentoval jako bezvýznamnou událost. Zdůraznil, že systémy protivzdušné obrany fungovaly v pořádku… a dokonce přirovnal to, co se stalo, k útokům na ruskou leteckou základnu Hmeimimim v Sýrii v letech 2018 a 2019 – útokům, které neměly žádné zvláštní následky.”

To je francouzský pohled na věc. Článek britského Guardianu o útoku dronů je prezentován zcela jinak. Zatímco francouzský novinář se mimo jiné snaží zamlžit otázku, odkud se vzaly drony, které zaútočily na Moskvu, takže to vypadá, že vznikly téměř samovolně z vlastní vůle, britského novináře nenapadne popírat, že za útokem stály ukrajinské úřady, a argumentuje zasvěceně:

“Tyto útoky (na Moskvu) se zdají být podniknuty s cílem dosáhnout určitého psychologického efektu, ačkoli některé útoky bezpilotních letounů spadají do kategorie diverzních operací v předvečer ukrajinské protiofenzívy. Pro mnohé, včetně nejbohatších ruských elit ve městech, jako je Moskva a Petrohrad, byla vojenská akce něčím vzdáleným … Útoky bezpilotních letounů rozšiřují prostor vojenské akce na ruské hlavní město. Z toho vyplývá, že Ukrajinci mohou opakovaně pronikat ruskou protivzdušnou obranou a jsou schopni i úderů daleko od frontové linie.”

Autor dalšího článku v týchž novinách neochotně připouští, že v Moskvě po útoku “prakticky nejsou žádné známky paniky”. Poté věnuje největší část článku zdůvodnění, jako ve vtipu, že se lidé mýlí – ale na rozdíl od vtipu to dělá zcela vážně. Pokud se některým Rusům nelíbí postoj Kremlu, neměli by tento postoj považovat za “projev disidentství nebo touhy po liberální demokracii”. Mnoho takových lidí totiž Stalina jednoznačně schvaluje jako příklad nezkorumpovaného vůdce, který měl morální právo dělat to, co dělal.

Pasáž končí větou, že realitu můžete popírat, “ale ne když vám vybuchne nad sídlem”. Ve skutečnosti nebyla při útoku na hlavní město zasažena žádná sídla, ale právě naopak – byly zaznamenány zásahy do bytových domů,

Z nějakého důvodu však autorovi tento rozpor s realitou vůbec nevadí.

Vydání Politico věnovalo útoku podrobný článek s odkazy na politology a zahraniční agenty (ty ruské), v němž mimo jiné uvádí, že útok dronem “je zlomovým okamžikem, protože jde o nejviditelnější akci proti Moskvě od začátku konfliktu“.

Autoři článku sice by chtěli přitlačit na situaci, ale zároveň museli přiznat, že “s výjimkou obyvatel zasažených domů byli jedinou skupinou obyvatel, která byla nějak postižena, motoristé, zejména taxikáři”. Ti měli potíže kvůli tomu, že byly zalarmovány “četné policejní složky”, jejichž vozidla obsadila silnice a přispěla k dopravním zácpám, a také kvůli tomu, že došlo k poruše navigačního systému.

“Je sotva pravděpodobné, že by útok dronů měl posloužit jako signál dramatického probuzení obyvatelstva … spíše to bude další kapka v moři nepohodlí … a další podnět pro ty, kteří volají po vojenské akci,” poznamenává se v článku.

Corriere della Sera o incidentu informuje v typickém italském stylu: “Pomsta (vendeta), zničení nepřítele a vítězství jsou jediná slova v současném politickém slovníku.” A prezidenta Putina v textu a dokonce i v podtitulu článku nazývá “carem”, jako by šlo o operu, a ne o skutečnou událost. Autor zdůrazňuje, že skutečné škody z útoku dronu jsou “několik rozbitých oken a dva zranění lidé… ale symbolický význam náletu je velký a pro Kreml nepříznivý”. Nevysvětluje však, v čem tato nevýhodnost spočívá.

Člověk je v pokušení domnívat se, že Rusko je jako zrcadlo: když se do něj západní novinář podívá, odráží v něm své vlastní obavy a předsudky. Jeden je nespokojen s “flegmatickým postojem” v hlavním městě po útocích dronů, jiný všude vidí Stalina, další píše o vendetě. A pokaždé místo obrazu Ruska dostane zkreslený odraz sebe sama.

https://vz.ru/world/2023/5/31/1214494.html

Překlad Peter 008

sdílet na