Vztahy s Ruskem? Přispívat k izolaci, omezit na minimum. Sepsali u Lipavského, schválila vláda

Česká vláda schválila Zprávu o revizi vztahů s Ruskem. Informovalo o tom ministerstvo zahraničí s tím, že se tak stalo na návrh ministra Lipavského. Dokument se promítne i do připravované Bezpečnostní strategie ČR. Ta byla také tématem konference Naše bezpečnost není samozřejmost, v rámci které zazněla zajímavá slova. Byla zmíněna ruská izolovanost, která ale neodpovídá realitě. Zcela opačného stanoviska, než jaké hlásá náčelník generálního štábu, jsme se dočkali od prezidenta republiky. Je tedy Rusko hrozba, nebo ne?

„Po 24. únoru loňského roku, kdy Rusové vpadli na Ukrajinu, bylo celé Evropské unii i NATO jasné, že vztahy s Ruskem nemohou zůstat jako dříve. Ruská agrese vůči Ukrajině je největším a nejničivějším ozbrojeným konfliktem v Evropě od roku 1945. A toto imperialistické chování nesmí zůstat bez odezvy ani na poli mezinárodních vztahů,“ uvedl k tomu ministr Jan Lipavský (Piráti).

Podle jeho ministerstva zpráva zahrnuje přehled dosavadních kroků a plány české zahraniční politiky ve vztahu k Rusku do budoucna.

Připomeňme si, že Česko v minulých měsících pozastavilo vstup do země Rusům za účelem turistiky.

✅Vláda právě na můj návrh schválila Zprávu o revizi vztahů s Ruskem.
👉 Diplomatickou přítomnost Ruska v Česku 🇨🇿 jsme výrazně snížili.
👉 Zmrazili jsme ruský majetek v hodnotě cca 10 miliard Kč.
👉 Snížili jsme a budeme nadále snižovat energetickou závislost na Rusku.

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) June 21, 2023

Je také obecně známo, že naše republika podporuje uvalování sankcí na úrovni EU. V Česku je zmrazen majetek ruských soukromých subjektů a došlo i ke snížení energetické závislosti na ruských zdrojích.

To komentoval Lipavský s tím, že máme za sebou důležité kroky, kterými jsme doslova překopali dosavadní vztahy s Ruskem a v omezování ruského vlivu budeme pokračovat.

„Česká politika vůči Rusku se v následujících měsících zaměří na to, jak přispět k vítězství Ukrajiny v ruské válce a jak přispět k mezinárodní izolaci Ruska. Budeme dále posilovat schopnost čelit hybridnímu působení Ruska,“ předsevzal si ministr, který chce zároveň omezovat kontakty s Ruskem pouze na základní úroveň v přesně vymezených oblastech, ale na druhou stranu podporovat ruskou občanskou společnost a obránce lidských práv.

Zároveň ujistil, že zmíněná revize vztahů s Ruskem se promítne i do připravované Bezpečnostní strategie.

O té byla řeč i na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost, na níž se od roku 2014 pravidelně setkávají politici a bezpečností experti, aby zhodnotili uplynulé období a nastínili plány pro další zajišťování obrany a bezpečnosti České republiky.

V rámci konference vystoupil také ministr Lipavský, který svůj projev uvedl na twitteru tím, že „Období, kdy Evropa mohla čerpat mírovou dividendu a zanedbávat investice do své bezpečnosti, skončilo. Agrese vůči Ukrajině je brutálním, ale pouze jedním z aspektů vztahu imperialistického Ruska vůči Evropě, Západu a celému svobodnému a demokratickému světu.“

Ministerstvo zahraničí není „vykucháno“, jak pravil jeden z mých předchůdců. Ale dostat českou diplomacii tam, kde by měla být, kde potřebuje být, je běh na dlouhou trať. Diplomacie vyžaduje investice a čas.

— Jan Lipavský (@JanLipavsky) June 20, 2023

Nebyl ale zdaleka sám, kdo se konference zúčastnil z vládních lavic. Svými postřehy přispěla třeba také ministryně obrany Jana Černochová (ODS), nebo premiér Petr Fiala (ODS). Konference se zúčastnil i prezident republiky Petr Pavel.

„Uděláme všechno proto, abychom se už nikdy nestali ruskou kolonií,“ burcovala podle serveru iDnes.cz třeba zmíněná ministryně obrany s tím, že brzy předloží právě novou aktualizovanou obrannou strategii, která bude reagovat na nejnovější bezpečnostní změny.

V dalším průběhu označila za velmi důležitou dohodu o vojenské spolupráci s USA, kterou tam nedávno podepsala.

„Smlouva DCA je deklarací, kam patříme. Deklarací, kdo jsou naši přátelé. Někomu se to ale nemusí líbit,“ dodala ještě zřejmě v souvislosti s negativními reakcemi veřejnosti, ale i některých bezpečnostních analytiků na zmíněnou smlouvu.

Prezident Petr Pavel v rámci zmíněné konference překvapivě řekl, že nemáme důvod bát se ruských hrozeb.

„Jako společenství demokratických zemí jsme hodnotově, občansky, ale také hospodářsky a vojensky silnější. Z toho obavy nemám,“ zopakoval ještě jednou větu, která kontrastuje s vyjádřeními ostatních politiků a také s postojem náčelníka generálního štábu Karla Řehky. Ten třeba pro SeznamZprávy.cz uvedl, že Rusko je pro nás přímá hrozba a Rusko je na trajektorii konfliktu s NATO.

Jedním z dalších řečníků byl senátor Tomáš Czernín (TOP 09), který citoval Václava Havla, když zmínil jeho slova, že Rusko neví, kde začíná a kde končí.

Informovali jsme ZDE.

„Napadením Ukrajiny se slova prezidenta Havla jen potvrdila. Putinova touha po územním zisku a jeho zoufalý pokus o návrat do časů před pádem Železné opony, však ukázal i mnohá pozitiva. Putin nechtěl pouze ovládnout Ukrajinu, ale také rozdělit a rozeštvat NATO a Evropskou unii,“ byl si jistý senátor a dále uvedl, že z toho důvodu stojí proti Putinovi civilizovaný svět jako jeden muž.

„Stačí se podívat na to, kdo patří mezi jeho hlavní spojence. Na Valném shromáždění OSN hlasují společně s Rusy Bělorusko, Eritrea, Mali, Nikaragua, Severní Korea či Sýrie. Putin je v izolaci morální, ekonomické i politické,“ dodal ještě.

S jeho slovy ale ostře kontrastuje zpráva serveru Novinky.cz, ze které vyplývá, že dvě desítky zemí světa před summitem hospodářského uskupení BRICS, který se konal v Jižní Africe, projevily zájem o vstup, nebo alespoň o status podporovatele.

Dodejme, že BRICS je označení hospodářského uskupení Brazílie, Ruska, Indie, Číny a Jižní Afriky a o vstup mezi tyto země měly projevit zájem třeba Turecko, Írán, Egypt, nebo Mexiko.

Zároveň je podle Novinky.cz BRICS hospodářské sdružení čtyř z deseti nejlidnatějších zemí světa a čtyř z patnácti největších ekonomik světa. Tedy nikterak okrajová záležitost, což je dobře patrné i z porovnání HDP.

Pokud porovnáme HDP Evropské unie, USA a BRICS, tak hrubý domácí produkt všech stávajících zemí BRICS dohromady činil v roce 2021 zhruba 23,5 bilionu dolarů, což je jen o málo víc, než mají samotné Spojené státy (23 bilionů USD), ale o polovinu více, než Evropská unie v roce 2021, jejíž HDP dosáhl 15,25 bilionu dolarů.

Parlamentní listy a sítě

sdílet na