Steve Bannon: ideologický architekt trumpismu

Pořád si myslíte, že Trump je klaun, který dělá, co ho napadne, že je neřízená střela? Pak nevíte a nemáte ani potuchy o tom, čemu veří a čím se v drtivé většině případů řídí. A přitom to vše je veřejně přístupné … jenže každý chce věřit jen sám sobě a v tom je ten hlavní problém. Zdaleka nejen u nás. Peter 008 

Alexander Dugin

Stephen Kevin Bannon je jednou z nejkontroverznějších a nejvlivnějších postav současné americké politiky. Bývalý bankéř, filmový producent, někdejší šéfredaktor vlivného serveru Breitbart News a především klíčový stratég Donalda Trumpa během jeho první prezidentské kampaně a administrativy zanechal nesmazatelnou stopu v hnutí Make America Great Again (MAGA), jehož je vlastně ideovým inspirátorem a architektem. Jeho myšlenky založené na ekonomickém nacionalismu, antiglobalismu a populismu se staly základem trumpismu jako politické filozofie.

Steve Bannon se narodil 27. listopadu 1953 v Norfolku ve Virginii irským katolickým rodičům. Jeho kariéra zahrnuje několik oborů: sloužil jako důstojník amerického námořnictva, pracoval jako investiční bankéř v Goldman Sachs, působil ve filmové produkci v Hollywoodu a nakonec se stal mediálním magnátem a politickým stratégem. Bannon se nejvíce proslavil jako výkonný předseda serveru Breitbart News, který sám označil za “platformu alternativní pravice”. Jeho přístup k žurnalistice byl nekompromisní: Breitbart se stal hlasem konzervativních myšlenek a našel odezvu u milionů Američanů nespokojených s liberálním globalistickým establishmentem.

Breitbart News Network založil v roce 2007 americký novinář, spisovatel, podnikatel a mediální magnát Andrew Breitbart. Po jeho smrti v roce 2012 se výkonným předsedou stal Steve Bannon, který z webu vytvořil mocnou platformu pro konzervativní myšlenky, populismus a podporu MAGA. Breitbart je známý kritikou liberálních elit a prosazováním antiglobalizační agendy. Pod Bannonovým vedením sehrála tato publikace klíčovou roli v Trumpově kampani v roce 2016 a stala se hlasem “zapomenutých Američanů” a širokého publika zástupců “amerického zapadákova” (zde ve smyslu jak se třeba říká u nás – jsou solí země ..).

V srpnu 2016 se Bannon stal šéfem štábu Donalda Trumpa a nahradil Paula Manaforta. Jeho strategická genialita pomohla zvrátit průběh kampaně v rozhodujících státech a v podstatě zajistila Trumpovo volební vítězství.

Po inauguraci v lednu 2017 se Bannon stal hlavním stratégem Bílého domu a stal se členem Rady pro národní bezpečnost USA, což ještě zvýšilo jeho vliv. Jeho působení v administrativě však nemělo dlouhého trvání: v srpnu 2017 rezignoval uprostřed vnitřních konfliktů a protestů v Charlottesville. Sám Trump Bannonovu rezignaci žertem vysvětlil tím, že na zasedání Národní bezpečnostní rady vždy přicházel s filozofickými knihami, které ho zajímaly více než projednávaná agenda.

Navzdory své rezignaci Bannon nadále podporuje Trumpa a MAGA a zůstává aktivním hráčem v konzervativní politice. 

Bannonova ideologie je postavena na několika klíčových principech, které si stručně popíšeme. Prvním z nich je tradicionalismus.

Tradicionalismus je filozofická škola (R. Guénon, J. Evola a další), která považuje moderní západní civilizaci za produkt degenerace a perverze, ztráty tradičních hodnot a posvátných institucí. Benjamin Teitelbaum ve své knize “Bitva o věčnost. Uvnitř pravicového centra vlivu na světovou politiku”, věnované Bannonovi, stejně jako brazilskému filozofovi Olavu de Carvalhovi a vám, tvrdí, že Bannon stejně jako ostatní tradicionalisté odmítá modernitu – demokracii, pokrok, globalizaci – a volá po návratu k věčným hodnotám a hierarchickému řádu.

Teitelbaum se domnívá, že Bannon si tyto myšlenky osvojil během studií na Harvardu a později během svého působení v Breitbartu. Bannon vidí dějiny jako cyklický proces, v němž moderní doba temna musí ustoupit obrodě a zlatému věku. Byl to právě Bannon, kdo do trumpismu vnesl Stross-Howeovy myšlenky o cyklech amerických dějin, kdy současná doba by měla být přechodem od Čtvrtého obratu, odpovídajícího Krizi, k novému cyklu a Prvnímu obratu, odpovídajícímu Vznešenosti. Bannon tak ve svém světonázoru propojil velké cykly klasického tradicionalismu s malými cykly americké sociologie.

Bannon prosazuje ekonomický nacionalismus, ochranu amerických pracovníků a průmyslu prostřednictvím protekcionismu, omezování imigrace a odpor ke globalizaci. Je přesvědčen, že volný obchod a levná pracovní síla ze zahraničí ničí americkou střední třídu. Teitelbaum zdůrazňuje, že Bannon svůj antiglobalismus ospravedlňuje tradicionalismem. Obhajuje svět suverénních národů, z nichž každý si zachovává svou vlastní kulturní identitu, proti univerzalismu, liberalismu a “bezbožnému kosmopolitismu”.

To odráží jeho podporu Trumpovi a iniciativám, jako je zeď na hranici s Mexikem nebo zákaz vstupu muslimů. Zároveň je příznačné, že Bannon ve svém pořadu “Warroom” hovoří na pozadí pravoslavných ikon a vidí USA a Rusko jako potenciální spojence v boji proti globálním elitám.

Podle Bannona je globalizace “proces způsobený člověkem”, který může a měl by být zvrácen. Kritizuje nadnárodní korporace, zejména čínské společnosti, jako je Huawei, za to, že se snaží ovládnout světovou ekonomiku na úkor amerických zájmů. V očích Steva Bannona představují globalisté uzavřený mezinárodní klub sjednocený společnými zvrácenými idejemi a zájmy, jakýsi prototyp Světovlády, která se v očích křesťanů shoduje s Antikristovým královstvím a v kontextu tradicionalistické filozofie s “protiiniciativou”, tj. vědomě satanistickými sektami “světové elity”.

Bannon vidí sebe, Trumpa a další tradicionalisty jako vůdce “konzervativní revoluce” proti washingtonskému deep state a liberálním elitám. Jeho rétorika často apeluje na “zapomenuté Američany” – dělníky a vesničany.

Obyčejným Američanům Bannon slibuje radikální transparentnost, prosazuje odtajnění vládních dokumentů a boj proti korupci v nejvyšších patrech státní správy, protože v tom vidí způsob, jak obnovit důvěru lidí ve stát.

Jednou z Bannonových praktických myšlenek je demontáž byrokratických struktur, které považuje za nástroje útlaku lidí. Teitelbaum cituje Bannonův projev na Konzervativní politické akční konferenci v roce 2017, kde slíbil “dekonstrukci administrativního státu”. Tato vize vychází z tradicionalistického pohrdání moderními institucemi a z touhy vrátit moc “přirozeným” meritokratickým charismatickým vůdcům.

Bannon podporuje zachování “tradičních amerických hodnot” a vystupuje proti multikulturalismu. 

Svou katolickou víru spojuje se zájmem o východní náboženství (např. hinduismus), což je pro běžné americké konzervativce neobvyklé. Sám sebe vnímá jako účastníka “civilizačního konfliktu”, který hájí “židovsko-křesťanský Západ” proti globalistickému liberalismu, ale také proti islámu a komunistické Číně.

Všechny tyto myšlenky se odrážejí v hnutí MAGA, které Bannon pomáhal formovat. Bannon od počátku viděl Donalda Trumpa jako osobnost schopnou “utrhnout se ze řetězu” a provést radikální změnu neomezovanou politickou korektností nebo kompromisem s establishmentem.

Bannonovu roli v Trumpově úspěchu nelze přeceňovat. V roce 2016 převzal kampaň v době, kdy Trumpova sledovanost prudce klesala. Bannon vsadil na agresivní rétoriku, zaměřenou na imigraci a ekonomiku, a také na masivní využívání sociálních médií k mobilizaci příznivců. Po odchodu z Bílého domu se vrátil do Breitbartu a pokračoval v prosazování agendy MAGA prostřednictvím médií.

V roce 2024, po propuštění z vězení (kde si odpykával čtyřměsíční trest za naprosto směšné a vykonstruované obvinění z “pohrdání Kongresem v souvislosti s vyšetřováním útoku na Kapitol”), se Bannon aktivně zapojil do podpory Trumpova druhého funkčního období. Stal se jedním z architektů reformního plánu, který podle něj radikálně změní Ameriku i svět.

Již po Trumpově vítězství se Bannon stal hlavní postavou tradicionalistické pravice (tradice) a otevřeně se prohlásil za “národního populistu” (na rozdíl od klasických systémových konzervativců Republikánské strany a neokonzervativců).

Jeho vliv se projevil i v konfliktu s Ilonem Muskem, který reprezentuje druhý pól MAGA, opírající se o technologické magnáty ze Silicon Valley – tech right. 

Musk byl nadšeným zastáncem myšlenky víz pro zahraniční pracovníky ve specializovaných profesích, víz H-1B pro cizince. Bannon ho za to veřejně kritizoval a požadoval, aby byly v první řadě zohledněny zájmy původních obyvatel Ameriky, kteří mají nárok na přednostní kvóty ve vysoce placených profesích. Bannon Muska obvinil z “technofeudalismu” a snahy nahradit národní zájmy osobním prospěchem. Bannon Elonu Muskovi vytkl, že jeho skutečným cílem je osobní obohacení, nikoliv dobro Ameriky, a slíbil omezit Muskův vliv v Bílém domě s tím, že “MAGA není o bilionářích”.

Musk nejprve na Bannonovu kritiku ostře reagoval, ale poté, co obdržel záplavu příspěvků na Bannonovu podporu od jádra voličů MAGA, náhle změnil svůj postoj a přešel k jiným tématům. 

Na konci roku 2024 poskytl Steve Bannon hodinový rozhovor novináři Stephenu Edgingtonovi z deníku The Daily Telegraph, který se stal jedním z jeho nejdiskutovanějších projevů od odchodu z vězení. Rozhovor, zveřejněný na YouTube, zaujal jak příznivce, tak kritiky MAGA. Zde jsou nejdůležitější momenty.

Bannon prohlásil, že Trump hodlá ve svém druhém funkčním období “zatočit s bestií”, což znamená rázný postup proti politickým oponentům a hlubokému státu. Zdůraznil, že Trumpovo vítězství v roce 2024 znamená “konečnou porážku liberálních elit”.

Bannon přirovnal Trumpa k “Andrewu Jacksonovi 21. století” – prezidentovi, který v 19. století radikálně reformoval Ameriku. Zdůraznil také, že příští čtyři roky budou “érou očisty”, kdy budou zničeny staré struktury a vybudovány nové na základě nacionalismu a populismu.

Jednou z klíčových myšlenek, které Bannon v rozhovoru vyslovil, bylo odtajnění dokumentů týkajících se činnosti zpravodajských služeb, FBI a CIA. Věří, že tato “očista” umožní Američanům vidět “zradu elit” a posílí důvěru v Trumpovu administrativu.

Bannon si upevnil svůj antiglobalizační postoj a tentokrát označil Čínu za “hlavní hrozbu pro americkou suverenitu”. Vyzval k hospodářské válce s Pekingem, včetně nových cel a omezení pro čínské společnosti.

Bannon se zmínil o svých plánech vytvořit v Evropě “konzervativní internacionálu” a jako spojence MAGA podpořil lídry, jako jsou Giorgio Meloni v Itálii a Viktor Orbán v Maďarsku. Podporoval také Alternativu pro Německo, Marine Le Penovou ve Francii, Geerta Wilderse v Nizozemsku, Nigela Farage v Británii a Calina Georgescu v Rumunsku. Je příznačné, že tento postoj našel plnou podporu u Ilona Muska, viceprezidenta J. D. Vance i samotného Trumpa, který jej od okamžiku inaugurace začal uvádět do praxe aktivní podporou pravicových populistů v Evropě. Byl to však právě Bannon, kdo se zpočátku důsledně držel tohoto postoje, který se nyní stal hlavním vektorem americké politiky vůči Evropě.

V rozhovoru se Stephenem Edgingtonem Bannon zmínil Projekt 2025, který se stal známým díky jednomu z jeho autorů, Russellu Voughtovi, již v létě 2024. Tento dokument popisoval sled radikálních reforem po Trumpově nástupu k moci, který zahrnoval zrušení USAID, Národní nadace pro demokracii (National Endowment for Democracy), audity CIA, Pentagonu, prokuratury, Federálních rezerv, ministerstva financí, ministerstva školství, zdravotnictví, sociální podpory, zahájení trestních řízení proti špičkám Demokratické strany USA a jejím vůdcům a také zveřejnění úplných seznamů účastníků pedofilních orgií na ostrově Jeffreyho Epsteina. Sám Trump tehdy dokument smetl ze stolu a označil jej za “výmysl”. Ihned po inauguraci však začal jednat přesně podle tohoto plánu a Russell Vought zaujal v jeho nové administrativě důležitou pozici.

Je velmi pravděpodobné, že cílem tohoto vhozu bylo zjistit reakci amerického obyvatelstva, a je pravděpodobné, že se na přípravě tohoto dokumentu podílel sám Steve Bannon (spolu s dalšími klíčovými postavami trumpismu, jako je Peter Thiel).

Steve Bannon zůstává jednou z nejbarvitějších postav americké politiky, jehož myšlenky a činy nadále určují trajektorii hnutí MAGA. Jeho podpora Trumpa není jen strategickým spojenectvím, ale hlubokým ideologickým poutem založeným na společné vizi Ameriky jako země osvobozené od globalistických pout a kontroly liberálních elit. Rozhovor se Stephenem Edgingtonem ukázal, že Bannon nehodlá ustoupit: považuje se za architekta nové éry a je ochoten za své přesvědčení bojovat.

Je zcela zřejmé, že Steve Bannon, hlavní ideolog trumpismu a prorok zlatého věku americké velikosti, nehodlá ustoupit do pozadí a pokusí se o roli, kterou hrál Vergilius ve vztahu k Augustovi na úsvitu Římské říše. K Augustovu vzoru se jistě hlásí i sám Donald Trump.

https://ria.ru/20250220/bennon-2000307580.html

Překlad Peter 008 na základě DeepL

sdílet na