Slovenská nová vláda odmítá pomoc Ukrajině

The Washington Post 8. listopadu 2023

RIGA, Lotyšsko

Nová levicově-populistická vláda Slovenska, země sousedící s Ukrajinou, která bývala jedním z jejích nejzarytějších stoupenců, ve středu odmítla navrhovaný balík vojenské pomoci pro Kyjev, v souvislosti předvolebního slibu premiéra Roberta Fica, že zastaví pomoc ve válce proti Rusku.

Blokování balíčku pomoci ve výši zhruba 43 milionů dolarů, který měl zahrnovat rakety a munici, pravděpodobně ukrajinské bojiště výrazně nezmění. Nicméně rozhodnutí vlády, vydané na zasedání kabinetu, je však první konkrétní známkou rostoucí únavy kyjevských stoupenců v NATO, neboť ruská invaze se blíží k hranici dvou let.

Fico a jeho krajně levicová strana Smer vedla kampaň zaměřenou na sliby o ukončení vojenské pomoci, přičemž Fico tvrdil, že „lidé na Slovensku mají větší problémy“. Tento postoj zopakoval i maďarský premiér Viktor Orbán, který zůstal nejbližším spojencem ruského prezidenta Vladimira Putina mezi vedoucími představiteli Evropské Unie.

“Budu podporovat nulovou vojenskou pomoc Ukrajině,” prohlásil Fico koncem října po vítězství své strany v celostátních volbách 30. září. “Okamžité zastavení vojenských operací je nejlepší řešení, které pro Ukrajinu máme. EU by se měla změnit z dodavatele zbraní na mírotvůrce.“

Balíček pomoci, navržený předchozí úřednickou vládou, zahrnoval podle slovenského ministerstva obrany rakety protivzdušné obrany a miliony kusů střeliva do ručních zbraní.

Slovensko až dosud patřilo k nejsilnějším podporovatelům Ukrajiny a dříve schválilo 13 balíčků pomoci v celkové výši přes 700 milionů dolarů.

Podle Kielského Institutu Pro Světovou Ekonomiku, think-tanku se sídlem v Německu, se Slovensko dostalo mezi největší stoupence Ukrajiny – dokonce před Spojené státy a Británii – měřeno hrubým domácím produktem dárcovských zemí.

Slovensko jako první stát NATO poskytnul Ukrajině stíhací letouny, vyslal do Kyjeva 13 letounů MiG-29 sovětské éry, aby pomohly ukrajinské armádě vyrovnat daleko větší vzdušnou převahu Ruska.

Rusko už dříve odmítlo dopad Slovenska na podporu Ukrajiny, když mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil: „Slovensko nemělo nijak velký podíl na dodávkách zbraní, takže to stěží ovlivní celý proces.“

Vztahy Ukrajiny s dalším klíčovým podporovatelem, Polskem, v poslední době zhořkly kvůli sporu o vývoz obilí. Polský prezident Andrzej Duda v září přirovnal Ukrajinu k „tonoucímu, který se chytá všeho dostupného“.

Kyjevem otřásli také Republikáni ve Washingtonu, kteří začátkem října srazili 6 miliard dolarů z pomoci Ukrajině navrženou Bidenovou administrativou z krátkodobého rozpočtového zákona, což vyvolalo pochybnosti o trvalosti U.S. podpory ukrajinské obraně.

Vzhledem k tomu, že mezinárodní pozornost se z velké části upírá k izraelské válce v Gaze , v Kyjevě vzrostlo napětí a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskij pracuje na posílení globální podpory. V úterý Demokraté v Senátu zablokovali Republikánský návrh na poskytnutí vojenské pomoci USA Izraeli odděleně od pomoci Ukrajině.

Pro Kyjev je to ale světlý bod, protože Evropská Komise ve středu doporučila zahájit jednání o formálním členství s Ukrajinou za předpokladu, že splní zbývající podmínky spojené s bojem proti korupci a omezování moci oligarchů. Návrh zaznamenal zásadní milník ve snaze Ukrajiny se stát členem Evropské Unie.

Očekává se, že 27 hlav států Evropské Unie učiní konečné rozhodnutí příští měsíc. Pokud oni nabídku podpoří, proces by mohl trvat ještě více než deset let, ale potvrdilo by to podporu Kyjevu v hlavních městech EU.

„Je to silný a historický krok, který dláždí cestu k silnější Evropské Unii, s Ukrajinou jako členem,“ uvedl Zelenskij na sociálních sítích. Komise rovněž doporučila zahájit jednání o členství s Moldavskem a udělit oficiální status kandidátské zemi Gruzii.

Přání Ukrajiny připojit se k Evropské Unii je základním jádrem války Kremlu. Koncem roku 2013 tehdejší ukrajinský prezident Viktor Janukovyč na naléhání Moskvy porušil slib, že s Evropskou Unií podepíše politické a ekonomické dohody, což vyvolalo revoluci na Majdanu. Janukovyč opustil své místo a uprchl do Ruska, což přimělo Moskvu k invazi a ilegální anexi ukrajinského poloostrova Krym.

Ve středu také do Kyjeva překvapivě zavítal americký ministr dopravy Pete Buttigieg, aby prodiskutoval hospodářské oživení země. Zdůraznil, že Bidenova administrativa je nadále odhodlána pomáhat Ukrajině a usiluje o udržení další podpory od obou politckých stran.

“Pro zemi, jako jsou Spojené státy, bylo vždy nejen možné, ale i nezbytné, že věnuje pozornost mnoha věcem najednou, dělat mnoho věcí najednou,” řekl Buttigieg. “A všechny snahy, které USA vyvíjejí ve vztahu k Blízkému východu, jsou podle mého názoru součástí téhož příběhu globálního angažování a v žádném případě na úkor našeho pokračujícího pevného závazku vůči ukrajinskému úspěchu.”

Buttigieg prohlásil, že je v Kyjevě proto, aby „splnil vrcholnou úlohu“, jmenování poradce pro infrastrukturu země, který „poskytne technickou pomoc při realizaci v rámci obnovy země“.

“Je to jeden z nesčetných způsobů, jak Spojené státy i nadále stojí na dlouhé cestě s obyvateli Ukrajiny a zajišťují její spojení se světem,” tweetoval Buttigieg.

Zatímco Ukrajina bojuje o udržení podpory Západu, Putin pracuje na posílení svých vazeb se svým nejmocnějším spojencem, Čínou.

Při středečním setkání s vysokým čínským generálem ruský lídr vyzdvihl rostoucí vojenské vazby mezi oběma zeměmi. Peking se ukázal jako klíčové politické a ekonomické záchranné lano Moskvy, které pomáhá Rusku přečkat politickou izolaci a hospodářský dopad sankcí Západu.

“Naše kontakty ve vojenské a vojensko-technologické oblasti se stávají záležitostí nemalé důležitosti, otázkou stále většího významu,” řekl Putin generálu Čang Jü-siemu, který je rovněž místopředsedou pekingské Ústřední Vojenské Komise.

Putin v reakci na svou neustálou kritiku Západu trval na tom, že Rusko a Čína nebudují „žádná vojenská spojenectví založená na vzoru studené války“. Naopak, jejich spolupráce je podle něj „vážným faktorem ve stabilizaci mezinárodní situace“. Putin obvinil Washington a Západ, že se snaží „vytvořit napjatou situaci v asijsko-pacifickém regionu … vedenou jejich sobeckými zájmy“.

„To vše vidíme a spolu s našimi přáteli, včetně především těch z Čínské Lidové Republiky, na to reagujeme klidně, opatrně a posilujeme naše obranné kapacity prostřednictvím společných námořních a leteckých cvičení,“ řekl Putin.

Anastasie Galouchka v Kyjevě a Natalia Abbakumova v Rize přispěly k této zprávě.

JaM

sdílet na