Signál a vykulenec z Kölnu. Každý tyran jednou dodýchá a shnije, varuje herec Gulyáš

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Česká republika je svlékána chytře do naha, ale nenápadně za paravánem propagandy, a přece všem na očích,“ říká herec Michal Gulyáš a připomíná 40. léta minulého století. „Tolik historických nadutců u moci skončilo ještě tady na zemi v hrůze odplaty, až je divno, jak sebevědomě tihle lidští šmejdi lžou a usmívají se přitom,“ zamýšlí se. Rozebral i situaci v kultuře. „Žvanírna, salonní exhibicionismus“, padlo pak v souvislosti s naším předsednictvím EU. Vládě posílá jasný vzkaz. Velmi svérázně ohodnotil i projev prezidenta Zemana.

Michale, rozloučili jsme se s rokem 2022, jak ho z hlediska České republiky hodnotíte?

Tak tedy, Česká republika je svlékána chytře do naha, ale nenápadně za paravánem propagandy, a přece všem na očích. Je to takový kouzelnický trik. Připomíná mi to geniální název knihy Jitro kouzelníků, obsah si račte nastudovat sami. ČR je zatahována plánovitě do totální závislosti a nesoběstačnosti v mnoha strategických oblastech včetně té potravinové. Všechny ty vyhlášky a zákony EU jsou namířeny k likvidaci našich velkých potravinových producentů. A co proti tomu udělalo naše předsednictví? No… nic. Žvanírna, salonní exhibicionismus, klidně nás v tom pořadí mohli přeskočit následující, diktát jde odjinud.

Zato vyzbrojování je v propagandě velký program vládních loutek. Vyhazování miliard za nesmysly. Dostaneme možná dárkem pěkné válečné haraburdí, třeba „tančíky“, ale ten servis už zadarmo nebude. Zase kšeft, nic než kšeft, a z našich daní, bez našeho souhlasu. Stejně tak, jak nás zatahují do válečného stavu, aniž bychom jim k tomu dali posvěcení plebiscitem. No jistě, budoucí maso do případných mlejnků za cizí zájmy se hodí. Že bychom měli někdy šanci ubránit vlastní zemi z vlastních zdrojů, to je k smíchu i totálnímu nevojákovi jako jsem já. Samozřejmě tím v žádném ohledu nezpochybňuji profesionalitu našich vojáků, jen se tomu zdráhám říkat armáda – a říkat tomu „armádička“ by mohlo sklouznout k parodii, což bych opravdu nerad, protože ti lidé v uniformách si to nezaslouží; oni – na rozdíl od těch bafuňářů, co o nich rozhodují – makají.

Ale vrátím se zpět k obecnějšímu pohledu. Je to asi tak… – někdo totiž začal s rozkladem naší země od spodních vrstev pomyslného šatstva. Udělal to chytře, nejprve rozpáral důležité švy, aby kabát zůstal na první pohled neporušen, a pak se ruce zločince propracovaly až k trenkám a k triku, které strhly jako první. Ale nikdo si toho významně nevšímal, protože Českou republiku stále zdobil krásný svrchník. Jenže mezitím už je pryč košile, spodky a teď se jen čeká na odcizení vesty s kalhotami. Až se to stane, naše krásná, doposud nevinná země bude stát v rozpáraném, na několika chatrných bodech spojeném svrchníku, za kterým jednoho dne – a nebude to dlouho trvat – kýchne tajemný kouzelník, svrchník se rozpadne a Česká republika bude poníženě dominovat nahá v reflektoru času jako zbídačelá chudinka.

Všechny zrady, podlost, prodejnost a nenasytnou zlodějnu, bezcharakternost zástupců lidu a národní nevěru i odhalená vězeňská pouta cizích zájmů uvidí její občané v plné „kráse“ pod vlajkou zdegenerované „hnusoříše“ za tónů Ódy na radost, a v pozadí se bude vznášet možná nějaký ten dravec. To už bude definitivně pozdě na záchranu. Takže já už rozumím tomu, proč se například předseda Ústavního soudu České republiky cítí být euroobčanem. Jak silně mi to připomíná čtyřicátá léta minulého století, léta německé okupace. Chce se mi zvracet!

Česká republika pod vedením jedné z nejpodivnějších vládních partiček v moderních dějinách nastoupila cestu definitivního zotročení. Už se české zemi pomalu chystá pomyslný vězeňský šat pod dozorem Obergruppenführera „Vykulence z Kölnu“, za tanečních euro a ukro kreací teflonového bosse „Signála ze Žvanilovic“ a „zkažených vepřových výpečků“ představujících ostatní členy na kapitánském můstku našeho státního Titaniku. „Sláva koloniálním vládcům, třikrát sláva!“ Při novoročním přípitku a přitroublém, tupě propagandistickém proslovu jinak řečeného „brněnského chasníka mechanických gest“ by se dokonce slušelo zvolat: „Stokrát sláva!!!“ Jen si musíme pospíšit, protože při devadesátém druhém zvolání už budeme potopeni.

A pokud se na uplynulé měsíce podíváte z pohledu své profese, jak si kultura loni vedla a jaké vyhlídky má podle vás v nadcházejícím roce, když se podíváme na to, že nejdříve se musela potýkat s covidovými restrikcemi, následně s někdy až brutálně zvýšenými cenami energií…?

Daří se médiím. Krize – mám podezření na řízenou krizi – s sebou přináší potřebu zabavit lůzu, aby postupy globální transformace, prospěšné výdělku a přeskupení mocenských pozic úzké skupiny lidí, proběhly před radostnou kulisou. Komerční kultura, placená z peněz strůjců této transformace, kvete. Jestli kvete i ta nekomerční, to nevím, tedy to nechci hodnotit. U divadel je to trochu problém, lidi nechodí tak masivně, jako před tou zlomyslnou covidovou šaškárnou. Kultura se zase stává někde navoněnou bídou, někde předraženou přetvářkou. Kultuře se to nedá vyčítat, je už taková, jaká je společenská situace.

Západ je na trajektorii úpadku, jeho kultura ho v mnoha ohledech kopíruje, zejména tematicky. Technologicky je na vysoké úrovni, což dokazuje zájem investorů i spotřebitelů. Záměrně používám průmyslové názvosloví, protože komerční kultura se veze po těchto kolejích a tímto směrem – z továren k zákazníkům. Nevylučuji výjimky, jen je neregistruji, jsa sám beze studu účasten v této oblasti. Kdyby tu totiž tohle odvětví nebylo, bylo by „ouzko“, na to „vemte jed“. Dělníci kultury dělají, co mají, je to jejich práce. Je třeba to dělat profesionálně, na úrovni, v některých oblastech se to asi úplně nedaří na 100 %, ale „vem to čert“, i vatou se musí vycpávat. Faktem zůstává, že česká kultura kopíruje úpadek západní kultury, za který si můžeme sami, a jakýmkoliv ohrazováním se proti tomuto viditelnému i citelnému faktu nic nezměníme.

Svět obecně, někde méně, na Západě však více, spěje k svému současnému civilizačnímu konci – a ty nastupující generace čeká moderní středověk. Státy ovládnou gangy všech ideologických a kapitálových kategorií i se svou brutální pseudokulturou. A v ponuré budoucnosti, kterou přinesou novodobí barbaři, se všechno nadlouho ponoří do bahna chaosu na jedné straně světa, a do tyranie na straně druhé. Jestliže dnes vizuální, mediální kultura propaguje násilí a sex, jako prvek nejhodnotnější podívané, pak budoucnost nás uvrhne zpět do pomyslné gladiátorské kolébky a kutlochů ušmudlaných prostitutek.

Žádnou renesanci v budoucnu neočekávejme. Bylo by to čekání na Godota. Mimochodem, ví vůbec někdo z generace po 89. roce, co je čekání na Godota? Oni si to možná vygooglí, ale jestli tomu porozumí…? Jako doplňující poznámku k této otázce mi dovolte parafrázi na známý román jednoho komunistického, dělnického prezidenta pseudospisovatele; myslím si, že vstanou noví idioti!

Podívejme se i na naši vládu. Jak jste byl s jejím i výsledky za minulý rok spokojen a co od ní čekáte pro letošek?

Vaše otázka je chybně položena. Ptáte se, jak jsem byl spokojen? Snad „nespokojen“, ne? Velmi nespokojen! To, co se to tu vyskytlo, ačkoliv jsem to před více než rokem z logiky vývoje očekával, je „posádka mimozemšťanů“. Byl bych spokojen pouze v případě, že by přiletěl kosmický koráb, všechny si je naložil na palubu a oni by zmizeli z vteřiny na vteřinu.

To se ale nestane, protože koaliční poslanci ji podrží zejména proto, aby podrželi sami sobě koryta a mohli si i nadále zapařovat svoje „vlčí“ zadnice v poslaneckých lavicích. S prachama, co si přidali, je přece príma podporovat klidně i politický kretenismus. Můj postoj k nim všem je hluboce opovržlivý a doufám, že mě dovede k postoji přehlíživému. Všem jim posílám, jako pozdrav do nového roku, svůj prd z novoroční čočky!

Nesmíme vynechat ani prezidenta Zemana. Jak ten si podle Vás v minulém roce vedl? A jak se vám líbil jeho vánoční projev?

Pan prezident měl mimořádnou šanci vytvořit rekord v nejkratším projevu státníka na světě. Stačilo, kdyby se objevil na obrazovce a řekl by svým témbrem: „Polibte mi…“ – a zmizel by. Řekl totéž, jen to trvalo zbytečně dlouho. Věřím ale, že je mu jedno, že ozvěna z lesa zní: „…“ – Ano, přesně ta ozvěna se teď z lesa ozývá.

Blíží se volba nového prezidenta. Prozradíte, koho budete volit, a proč?

Neprozradím. Volit budu, ale jakoukoliv reklamu jsem si zakázal. Nechci kopírovat herce, kteří tak činí u některých kandidátů ostentativně; ať už zištně, nebo z přesvědčení. V minulosti jsem se možná takových postojů sám právě z přesvědčení dopustil, a proto si myslím, že známkou vyzrávání je chyby neopakovat.

Celkově, co říkáte na prezidentské kandidáty, ze kterých budeme nového prezidenta vybírat?

Nic. Čekám, co o sobě řeknou oni.

Hodně diskutovaná je v poslední době svoboda slova. V médiích se objevily informace, že vláda má plán pro boj s dezinformacemi, chce údajně stíhat šiřitele a dotovat nezávislá média. Co si o tom myslíte?

Tak to tímhle rozhovorem asi končím, ne? – Upřímně, já politiky a vysoké státní úředníky k životu nepotřebuju. Jejich zákony psané pro potřeby vlivových skupin nepotřebuje nikdo z nás. Kdo je potřebuje, kromě jejich kámošů, kterým umožňují kšefty a zlodějnu, a jejich pánů, co jim zadali úkoly? Mně by mohli být ukradení, ale oni se rozhodli, že nás budou šikanovat, že si z nás udělají rohožku na svoje boty od prospěchářského hnoje.

Takže; budu si říkat, co chci, budu dělat drsnou satiru, jako to dělám celý život, a nepodělám se z nich. Tvůrci těch zákonů jsou pro mě podřadní lidé. Opovrhuji jimi, a těmi, co jim lezou do zadnic, těmi dvojnásob. Pánbůh jim nadělil jen drzost a trochu té křivé mazanosti. Aristokraté ducha se takového podřadného plebsu štítí, pamatujte si to! Mezi touhle chamradí nenacházím jedinou přirozenou autoritu, před kterou bych si sedl na zadek.

Tím pádem nevidím jediný důvod respektovat jejich účelová nařízení. Svoboda slova je pro mě od boha, stejně jako lidská svoboda s respektem k okolí. Oni nejsou moje okolí, oni jsou moje překážka. A my jsme tu proto, abychom překážky zdolávali. Tak jsem to dělal za minulého režimu, který mi dal v dospívání docela pomstychtivý „čoud“, tak jsem to dělal vždycky, když jsem potkal lidské svině, a že jsem jich za svůj život a za poslední rok potkal!

Už ta hovadina – dotovat nezávislá média… Jak může být médium nezávislé, když ho dotuje vláda, potažmo vláda se žluklým máslem na hlavách svých představitelů? Takovou lež žerou jen idioti, a vydělávají na tom jen podřadné charaktery.

Nálada ve společnosti není zrovna růžová, podle některých je „dusno“, které tady nebylo možná i desítky let. Vnímáte to také tak?

Oni toho pomyslného kysličníku uhelnatého do společnosti pumpujou fakt hodně. A dělají to záměrně. Strašně se mýlí, jestli trpí pocitem bezpečí. Každý tyran jednou ztratí sílu nebo vykrvácí, dodýchá a shnije. Tolik historických nadutců u moci skončilo ještě tady na zemi v hrůze odplaty, až je divno, jak sebevědomě tihle lidští šmejdi lžou a usmívají se přitom.

Podívejme se i do zahraničí. Je nějaký zahraniční státník, který vás loni nějak výrazněji zaujal? Ať už v dobrém nebo špatném slova smyslu?

Státník nevím, ale politik ano. Henry Kissinger. Naše generace ho zná celý život, byť kdysi z druhé strany železné opony, se opět významně připomněl. Po několika možných scénářích vyjádřil na sklonku minulého roku střízlivou představu o možném východisku na Ukrajině, a to považuji za počin hodný zkušeného, respektu hodného diplomatického profesionála.

Co byste popřál čtenářům do nového roku?

Popřeju ústy hlavního hrdiny, zahradního trpaslíka Cabolejze z Hulvatic, z rozepsané satirické knihy V zahradě to smrdí, když se ho jali rozbít kladivem za to, že na skalce mezi trvalkami pokřikoval na syfilidou nakažené pány: „Všem dobrým lidem přeji rovnou páteř, neohrožené chování, morální sílu k odporu proti lživé, dusné a zlodějské atmosféře. Přeji všem dobrým lidem pevné zdraví a oddanou lásku k těm, kteří za to stojí. – A protože jsem upřímně přející, tak prolhaným, křivým a ubohou nadutostí postiženým figurkám, samožerům s poškozeným mozkomíšním lalokem, lokajům za třicet stříbrných a všemu tomu morálnímu odpadu přeji, aby pochcípal na virus své nedostatečnosti – nejen v mých snech!“

Za sebe, civilně dodávám, ať to trpaslíkovi v roce 2023 vyjde! A nevyjde-li, vyjde to jindy, ale ono to vyjde, nepropadejme malomyslnosti!

https://bit.ly/3QNQXkU

https://bit.ly/3QNQXkU

sdílet na