Proč je Západ pro nekonečnou válku na Ukrajině a proč by se Ukrajina nikdy neměla stát členem NATO a EU?

Proč Západ obhajuje nekonečnou válku na Ukrajině a proč by se Ukrajina nikdy neměla stát členem NATO a EU?

Vynikající komentář Marcela Štefančiče ml. v Mladině o falešnosti bezmezné podpory Západu Ukrajině pro pokračování nekonečné války, v níž Ukrajina nemá nejmenší šanci vyhrát. Západ potřebuje jen Ukrajinu, aby vyčerpal Rusko. Proto musí válka pokračovat navždy. Ukrajinci se však musí spokojit s tím, že mohou bojovat proti Rusku místo Západu:

“Ukrajinci jsou pro Evropu chybou. Je hezké, že bojují proti Rusku místo nás, ale proč se o to stále pokoušejí? Proč po nás pořád něco chtějí? Dobře, máte tady zbraně, abyste mohli trpět a umírat za nás na frontě, ale nás neobtěžujte!”

Můžeš pro nás trpět a zemřít, ale u našeho stolu jíst nebudeš!”

___________

Když americký prezident Joe Biden v únoru navštívil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, slíbil mu věrnost až za hrob. “Připomínáte nám, že svoboda je k nezaplacení. Stojí za to za ni bojovat tak dlouho, jak je třeba. A my budeme s vámi, pane prezidente – tak dlouho, jak bude třeba.” Biden bude s Ukrajinou tak dlouho, jak bude třeba. To opakuje celý Západ. A NATO také. Pěkné. Dojemné. Srdečné. Bezpodmínečná solidarita, která bude trvat dlouho, dlouho, tak dlouho, jak bude třeba – nekonečně dlouho, bude-li třeba. Tak dlouho, jak bude třeba.

Ale na této srdečnosti Západu, Ameriky a NATO je něco odporného a bolestného. Právě tento implicitní předpoklad o nekonečnosti ukrajinské války je nechutný a bolestivý. Implicitní předpoklad války, který nepředpokládá mír, je zvrácený a mučivý, zneklidňující. Implicitní předpoklad nekonečné, nikdy nekončící, věčné války, ve které budou Ukrajinci umírat a my budeme s nimi – v našich myšlenkách a modlitbách – je chorobný a bolestivý. Implicitní předpoklad nekonečného utrpení a umírání Ukrajinců je odporný a mučivý.

Západ neustále zdůrazňuje, že si vybral správnou stranu – Ukrajinu. V této válce nemůžete být neutrální – to by bylo zvrácené a nemorální, protože je jasné, že Rusko je agresor a Ukrajina oběť. Ale zdá se, že Západ – velká koalice ochotných (Amerika, Evropa a NATO) – podporuje Ukrajinu vojensky, finančně i morálně jen proto, aby byla dostatečně silná, aby zůstala ve válce s Ruskem, aby tato válka mohla trvat . Nejlépe nekonečně dlouho. Tak dlouho, jak to bude potřeba. Udělejte si čas na tuto vaši válku!

Západ neustále zdůrazňuje, že si vybral správnou stranu – Ukrajinu. V této válce nelze být neutrální – to by bylo zvrácené a nemorální, protože je jasné, že Rusko je agresor a Ukrajina je oběť. Zdá se však, že Západ – velká koalice ochotných (Amerika, Evropa a NATO) – podporuje Ukrajinu vojensky, finančně a morálně jen proto, aby byla dostatečně silná a mohla zůstat ve válce s Ruskem, aby tato válka mohla trvat. Možná na neurčito. Tak dlouho, jak bude třeba. Jen tak dál, nespěchejte s tou vaší válkou!

A proč by tato válka měla trvat tak dlouho, jak je nutné, možná neomezeně? Z prostého důvodu – protože to vyčerpává Rusko. Západ dostal nečekaný dar: válku, která vyčerpává Rusko. Přesně tohle chtěl: aby někdo začal vyčerpávat Rusko! Každopádně kdo! Když Ukrajina, tak Ukrajina! Pro Američany je Ukrajina tak daleko (jako kdysi Korea, Vietnam, Irák a Afghánistán), že ani nevědí, kde je, ale nikdy nebyla tak blízko Evropě, aby ji vzali do Evropské unie. . Není to škoda. Ať bojuje za „nás“! Ať za „nás“ trpí! Čím déle bude válka trvat, tím vyčerpanější bude Rusko.

Takovou příležitost pro ekonomické a vojenské vyčerpání velkého rivala nezahodíte. S diplomatickými řešeními a jednáními se proto nespěchá. Proto nechtějí tuto válku jen tak ukončit. A proto ji umisťují jako nekonečnou. Vzhledem k tomu, že nechávají válku nekonečnu, nekonečnosti a věčnosti, mohou si sami spočítat, kolik válečných zločinů dovolí – ukrajinští prokurátoři zatím identifikovali více než 80 000 válečných zločinů.

Dovolit konec války je stejně zvrácené a nemorální jako neutralita.

…

Američané válku prodlužují, aby co nejvíce vyčerpali Rusko (na úkor Ukrajiny, která má pouze status vedlejších škod!), ale zároveň ji prodlužují i ​​proto, aby vyčerpali svého dalšího velkého rivala – Evropu – co nejvíce. Evropa pociťovala ekonomické důsledky války mnohem více než Amerika. Proč kvůli tomu všemu Evropa, která nemá ani zdaleka rozpočet Ameriky (a která je ohrožena militarizací každodenního života, radikalizací obyvatelstva a vzestupem fašistické pravice), přijímá tuto hru? Proč pracuje proti sobě? Protože stejně jako za studené války jde pouze o přívěsek NATO, což je americký nástroj – nástroj americké moci, amerických zájmů, projekt pro nové americké století a americký Drang nach Osten.

To, co Evropa dělá, je však o to zvrácenější a morbidnější, že dovoluje a nechává dvě globální velmoci, které jsou v úpadku a svůj úpadek kompenzují agresí, vést válku o geopolitické prvenství a vyřizovat si staré účty na vlastním dvorku, na Ukrajině. Rusko, které na Ukrajině zasáhlo ve stylu sovětské intervence v Maďarsku v roce 1956 a v Československu v roce 1968, se chce pomstít za své postsovětské ponížení, a Amerika, která studenou válku vyhrála bez boje, chce Rusko rozdrtit, dokud ještě bojuje.

Oba se řídí stejnou logikou: stejně jako američtí prezidenti vždy říkají, že nemají jinou možnost, než vyhlásit válku té či oné zemi (vzpomeňte si na Bushe, když šel přes Irák, na Obamu, když šel přes Libyi, na Trumpa, když šel přes Sýrii , a Reaganovy „vtipy“, že „za pět minut začnou bombardovat Rusko“), Putin také řekl, že mu nezbylo, než zaútočit na Ukrajinu. Proti sobě tedy stojí dvě supervelmoci, které milují války, způsobují je, nemohou se jich dočkat, způsobují problémy a pak z toho obviňují ostatní, teroristy, a které ani nenapadají jiné možnosti a alternativy války. Je jim to jedno – tyhle války na jejich území stejně neprobíhají. Navíc za mír neplatí. Oba, Amerika i Rusko, se také snaží svůj úpadek všemožně skrývat – a Evropa jim drží svíčku.

Tím je o Evropě řečeno vše.

A jak se zdá, Západ tuto válku opravdu potřebuje – válku stále větší. Dost velkou, aby spolehlivě vydržela – a opotřeboval Rusko. Proč by jinak posílala na Ukrajinu rakety dlouhého doletu a skutečně smrtící a toxické kazetové bomby, které jsou zakázány ve 123 zemích, pokud je jasné, že Rusko pak plně přijme kazetovou munici a rakety dlouhého doletu? Proč investovat tolik miliard do pokračování války? Proč by případná mírová dohoda měla být předem vykreslena jako odměna pro Putina? Proč by NATO pokračovalo v expanzi tak provokativním a provokativním způsobem? Proč by NATO trvalo na tom, že mírové rozhovory mohou začít až poté, co se Rusové plně stáhnou z ukrajinského území? Proč by Západ tak horlivě odmítal mírová jednání? Nevyjednávali Rusové a Ukrajinci krátce po začátku ruské invaze,

…na co čekají? co si myslí? Co počítají? Že Ukrajina porazí Rusko? Že Rusko už válku prohrálo? Že bude kapitulovat? Že Putin zemře? Že to zbourají? A že ten, kdo ho nahradí, bude tolerovat armádu NATO a odpalovací rampy NATO na svém dvorku? Vzhledem ke zmatenosti, složitosti, zauzlované a záhadné povaze situace nelze říci, co se stejně stane s Ruskem, říká Zoran Thaler, bývalý ministr zahraničí, který má nyní spoustu času na kvalitní myšlení: „Rusko může být nejmocnější evropská země za padesát let, ale možná nebude vůbec existovat, protože se rozpadne – jako Jugoslávie.“

Génius kompromisu

Ukrajinská válka mnohým připomněla kubánskou raketovou krizi, která v roce 1962 hrozila jadernou apokalypsou – Rusové instalovali na Kubě nedaleko Ameriky odpalovací rampy jaderných raket. Američané na to přišli. Svět se třásl. John F. Kennedy a Nikita Chruščov – Amerika a Rusko – stáli tváří v tvář. “Druhý zamrkal,” říkají. Což je mýtus – ve skutečnosti na sebe Kennedy i Chruščov mrkli, takže vše skončilo happyendem.

Žádný „zázrak“ se ale nekonal a nerozhodl o něm ani Kennedyho „génius“.

Au contraire: rozhodl se pro zcela pragmatický kompromis, který uzavřeli přes „červený“ telefon – inu, tajnou diplomatickou cestou. Dohodli se, že Chruščov stáhne rakety z amerického dvorku a Kennedy o půl roku později stáhne jaderné rakety Jupiter z Turecka (a Itálie) – tiše a diskrétně, bez mediálních fanfár. Je jasné, že tyto rakety byly namířeny na Sovětský svaz. A Chruščov instaloval rakety na Kubě právě kvůli raketám, které Amerika instalovala předloni na sovětském dvorku v Turecku (a Itálii). V té době přímo sousedila se Sovětským svazem. Když Kennedy souhlasil se stažením jaderných raket z Turecka, apokalyptická jaderná hrozba skončila. Svět se přestal třást.

…

Dříve nebo později Dayton přijde – letos, za pět nebo sto let. Ale: co když mírový kompromis, který uzavřou za sto let, bude ve skutečnosti stejný, jako by byl nyní, nebo ještě hůř – stejný, jako by byl tři dny po začátku ruské invaze?

Neustále slyšíme, jak Evropa téměř bezvýhradně, nevyvratitelně a nevyvratitelně podporuje Ukrajinu – a jak z ní srší zásada. Není pochyb: jsme na ukrajinské straně! Naše srdce bije pro Ukrajinu! Udělali bychom pro ni cokoliv! Jenže tento tak pateticky propagovaný princip je jen obyčejný padělek. Pamatujte, že Polsko, Slovensko, Rumunsko, Bulharsko a Maďarsko pokojně zakázaly dovoz ukrajinského obilí (pšenice, kukuřice, slunečnicová semínka), aby ochránily své zemědělství. Ukrajinské obilí by mohlo příliš ublížit polským, slovenským, rumunským, bulharským a maďarským zemědělcům. To se říká. Nevadí jim, že si tím Ukrajincem zhoršují ekonomický život – protože jsou stejně ve válce! Jsou zvyklí na kompresi, utahování, nedostatek, hladovění! Už jsou tak zbití a zdevastovaní válkou, že se naší blokády ani nevšimnou!

Ano, tyto evropské země sankcionovaly Ukrajinu, jako by to byl agresor, ne oběť. Což je nejen cynické, ale i perverzní. Jak cynické a zvrácené je, že máte vznešený, povýšenecký postoj k zemi, která je obětí válečné agrese – přesně v duchu logiky „kam odešel býk, pusťte býka“. Blokováním ukrajinského obilí tyto země pouze legitimizovaly ruskou agresi – a ruskou dehumanizaci Ukrajinců.

Ale blokáda ukrajinského obilí je pravdou o evropském postoji k Ukrajině: všichni jí slibují, že ji podpoří, a zároveň jí dávají najevo, že nemá chtít příliš mnoho a být spokojená s tím, co dostane. “Víte, nejsme Amazon,” řekl britský ministr obrany Ben Wallace. „Řekl jsem jim to loni, když jsem jel 11 hodin, abych dostal seznam.“ Tady je postoj Evropy, Západu a NATO k Ukrajině: obviňujete válkou zničenou zemi, že chce příliš mnoho. A co víc, žádáte ji, aby klikla na ikonu, která ji přenese na Amazon. Co tento postoj skutečně ukazuje, máte jako na dlani: za prvé se Evropě zdá, že Ukrajinci nejsou dostatečně vděční, a za druhé, Ukrajinci stojí Evropě v cestě. Je hezké, že místo nás bojují proti Rusku, ale proč nás vždy chtějí? Proč po nás pořád něco chtějí? Dobře, tady jsou vaše zbraně, takže můžete trpět a umírat pro nás v první linii,

Můžete pro nás trpět a zemřít, ale u našeho stolu jíst nebudete!

…

A ano, americký/evropský/NATO princip je plný cynismu a non sequitur: očekávají, že ukrajinská válka bude nekonečná, nekonečná a věčná, ale Joe Biden řekl Zelenskému na summitu NATO ve Vilniusu, že Ukrajina se stane pouze členem NATO když tato válka skončí. Což znamená, že Ukrajinci neprolévají krev za svobodu a demokracii, ale za členství v NATO.

Zdroj: Marcel Štefančič ml. , Mládež

sdílet na