Pohřeb psa Alaina Delona
Foto: Velcí přátelé bývalý SS Volksführer Leon Degrelle a herec Alain Delon ve Španělsku na natáčení filmu „Zorro“, 1973
Herec byl zasmušilý typ, neměl sklony k sentimentalitě
Stačí změnit pár slov a význam událostí se mění kardinálním obrazem. Málokdo chápe, že právě tak se padělá v drtivé většině případů i historie. Ne každý, kdo nesouhlasí s tím, s čím nesouhlasíte mezi jiným i vy, je na vaší straně … Peter 008
Alexej Gončarov
Ze zpráv: „Alain Delon bude podle své vůle pohřben na hřbitově na jeho vlastním sídle panství v městečku Douchy ve Francii, pod náhrobky je TU pohřbeno 35 jeho psů. Herec také opakovaně prohlásil, že chce, aby ho jeho poslední oblíbenec, belgický ovčák Loubo, po jeho smrti následoval, Alain Delon svého belgického ovčáka miloval jako dítě a připustil, že by mohl lidi urazit, ale neudeřil ho nikdy nebylo naplánováno uspat psa a poté pohřít ve stejném hrobě s Delonem s mazlíčky. Rozloučení s hercem proběhlo „v nejpřísnějším utajení“ za přítomnosti omezeného okruhu lidí, jeho ošetřovatelky a poslední životní partnerky, 66leté Hiromi Rollinové, kterou děti Alaina Delona obvinily ze zneužívání, pes filmové hvězdy, nebyl na obřad pozván. Příbuzní se báli, že herec na psa přepíše celé své dědictví. Nyní pes není nikým a ničím ohrožován. Psa si vzala Brigitte Bardot.”
Alain Delon dopil trpký pohár svého života, čímž uvrhl část ruské populace ztracené v prostoru a čase do sklíčenosti. Vzlykající moskevské stařeny se plahočily se svíčkami a věnci k ambasádě Francie, která s námi válčí. Absurdní a dojemný obrázek.
To vše je divoké, nevysvětlitelné a dokonce neuvěřitelné. Ostatně Alain Delon byl obecně zasmušilý typ, který neměl sklony k slzavé sentimentalitě. Přikázal v poslední vůli utratit a pohřbít svého milovaného psa v hrobě. Je dobře, že ne Pierra Richarda!
Anthony, syn Alaina Delona, napsal žalostivou knihu vzpomínek ve stylu ságy „Pohřbte mě za deskou“.
Ukázalo se, že Alain Delon šlehal svého malého syna koženým bičem, protože ten nevěděl, jak se správně chovat u stolu: „Můj otec rozzlobeně vyhodil můj talíř otevřeným oknem a pak přikázal: „Jdi do svého pokoje.” Přišel a začal mě mlátit koženým bičem – stejným, jaký byl ironií osudu použit ve filmu “Zorro”. Z knihy je jasné, že Alain Delon potlačil osobnost svého syna. Anthony vyprávěl, jak ho jeho otec zavřel do klece s jeho psy, aby zakalil jeho charakter.
Sám Alain Delon měl také těžké dětství. Jak píše jeden z hercových životopisců: „Alain Delon ve školách a internátech se pral, kradl, pil, napadal učitele, snil o útěku do Ameriky a dokonce se mu ve 14 letech podařilo nakrátko zapadnout do vězení.“
Jako teenager byl svědkem popravy premiéra kolaborantské vlády Pierra Lavala. Tehdy Francie vylévala svou všesvětovou hanbu potoky krve svých krajanů, kteří byli považováni za kolaboranty s nacisty.
“Když jsem sloužil jako řezník v Paříži, byl jsem mladý, byl jsem silný …” – Alain Delon by takovou píseň mohl zpívat. Protože takhle začal svou kariéru. Po dosažení plnoletosti byl Delon povolán k vojenské službě v námořní pěchotě a poslán bojovat do Indočíny. Píší, že ze 4 let služby strávil 11 měsíců na „léčení“. Jeden z jeho velitelů vzpomínal na budoucí hvězdu: “Byl to sadista, chlap, který rád zabíjel, sexuální zvrhlík.”
Po propuštění z armády se Delon vrátil do rodné Paříže a skončil na jejím velmi páchnoucím dně. Fešák by zůstal mezi zloději, pasáky a prostitutkami, nebýt milostného vztahu s herečkou Brigitte Aubertovou. Byla to ona, kdo vzala Alaina Delona za ruku a přivedla ho na natáčecí scénu.
Režisér Yves Allegre mladý talent podpořil. Delon na to vzpomínal takto: „Nevěděl jsem, jak něco udělat, Allegre se na mě podíval a řekl: „Poslouchej mě pozorně, Alaine. Mluv tak, jak mluvíš se mnou. Dívej se, jak se na mě díváš. Poslouchej, jako posloucháš mně. Nehraj, žij.”
Alain Delon hrál ve stovkách filmů, včetně Antonioniho filmu „Zatmění“ (1962) a Viscontiho filmu „Leopard“ (1963). Bez jeho účasti se neobešlo mnoho „odlehčených“ melodramat, thrillerů, komedií a detektivek.
Zároveň jeho spojení se skutečným kriminálním světem, láska k nelegálním zbraním s chladným ostřím a střelným zbraním a ultrapravicové názory udělaly z Delona hrdinu skandálních publikací.
Delon opakovaně prohlásil, že politice nerozumí, protože prý není pro politiku dostatečně vzdělaný (herec ve skutečnosti ani nedostudoval střední školu). V soukromých rozhovorech však nejednou pronesl profašistická prohlášení. V roce 1973 se ve Španělsku na natáčení filmu „Zorro“ Delon spřátelil s bývalým Volksführerem z Belgie Leonem Degrellem, který v roce 1943 bojoval na Ukrajině jako součást dobrovolnické divize SS „Wallonien“. Degrelle později obdržel Železný kříž z rukou Adolfa Hitlera. “Kdybych měl syna, chtěl bych, aby byl jako ty,” dojmul se Führer. Je fotka Alaina Delona, který má na sobě masku Zorra, s Degrellem. Celý tento příběh vedl k obstrukci ze strany dirigentů světové kinematografie. Delon přišel o festivalové ceny na mnoho let. Režisér Berling v rozhovoru řekl: „Alain Delon vždy patřil k extrémní pravici … jeho slova jsou hrozná …“. Anthony Delon, utlačovaný od dětství, když slyšel od svého otce další prohlášení na podporu Národní fronty, vykřikl: “To je hrozné! Je to herec. Měl by točit filmy, místo aby se stal bezceremonným politickým komentátorem.” Na což Alain Delon poradil svému synovi, aby zmlkl.
Když filmový festival v Cannes udělil Alainu Delonovi Zlatou palmu za úspěchy v kinematografii v roce 2019, židovská publikace Forward o tom zveřejnila článek plný hněvu a rozhořčení.
Alain jednou přiznal, že sní, že v příštím životě bude reinkarnován jako ovčácký pes.
„Život mi už nic nepřináší, všechno jsem už viděl, všechno jsem zažil, ale co je nejdůležitější, nesnáším tuhle dobu, je mi z toho špatně,“ řekl herec v jednom ze svých posledních rozhovorů.
Delon i ve stáří zůstal věrný svým fašistickým ideálům. Během telekonference se Zelenským Delon podpořil kyjevské nacisty: „Kdybych byl o 50 let mladší, vstoupil bych do ukrajinské armády …“ Poté chraplavým, senilním hlasem vykřikl známé západní heslo a od kolegy Zelenského dostal řád za pomoc Ukrajině.
Tato pomoc byla k ničemu. Fronta ukrajinských ozbrojených sil na Donbasu se neúprosně hroutí. Delonova poslední žádost také nebyla splněna. Pejsek i Piere Richard si užívají podzimního sluníčka.
https://zavtra.ru/blogs/pohoroni_sobaki_alena_delona
Překlad Peter 008
Dovolím opravu překladu – aniž bych se díval do ruského originálu, neb ten slovosled té věty je na první pohled nesprávný a může vést ke špatnému výkladu:
Rozloučení s hercem proběhlo „v nejpřísnějším utajení“ za přítomnosti omezeného okruhu lidí. “Jeho ošetřovatelka a poslední životní partnerka, 66letá Hiromi Rollinová, kterou děti Alaina Delona obvinily ze zneužívání a pes filmové hvězdy, nebyly na obřad pozvány.”
O té Hiromi, to je známo, děti ji svorně – i když svorně k sobě nejsou – vyštvali před pár měsíci, tak aby v tento poslední čas nemohla Delona přimět, aby jí něco připsal. Údajně byla s ním přes 20 let a v posledních letech se o něj dobře starala – zatímco milé děti vůbec ne.
Tady je vidět pár společných fotek:
https://1url.cz/P1Bp4
Tady o tom setkání Delona s Leonem Degrellem: https://www.imdb.com/title/tt0072448/trivia/?ref_=tt_trv_trv
Během natáčení filmu se Alain Delon ve Španělsku setkal s Leonem Degrellem, bývalým belgickým nacistickým vůdcem, který během 2. světové války řídil Cizinecké legie SS. Leon Degrelle po válce utekl, jistě proto, aby unikl možnému soudu.
https://cs.wikipedia.org/wiki/L%C3%A9on_Degrelle (V an gl. a fr. znění je toho mnohem víc)
Ani náhodou není v článku nic o tom, že by jeho děti byly svatoušci.
A kdo jak se ke komu chová … o tom by se dalo psát dlouho jen z mé zkušenosti, jen z toho, co se opovídalo a povídá o mně, abych nelez někam, kd eto neznám. A nejhorší pomluvy vychází z rodiny. Vždycky.
A cio se týče překladu – není na něj tolik času, kolik by vyžadoval. Nejméně tři dny. A ještě dohledávat všechny možné smysly. Občas tu dám článek z dzen kanálu Исторические напёрстки a já jsem tu vybral překlad Historické oříšky, ačkoliv základní smysl je prostě skořápky, náprstky, i prsty, a teprve někdo v pozadí právě oříšky. vybral jsem to na základě celkového obsahu webu. I když ani náprstky by nebyly špatné, ale to by vyžadovalo více zámyslu čtenáře. Nakonec nejdůležitější je snad informace. A to nebylo za chvilku. Proto se někdy prostě ujede. Vidíte text souvisle a jaksi nastupuje ta skutečnost, že je to jako při rychločtení, kdyz oko zaznamená hlavní písmena ze slov, složí si je, ale “nečte” vcelku, jen odhaduje a to jen v rámcové souvislosti. Asi jako třeba slovo K o Š i L e se může rychlostí převrátit v chybné souvislosti na K a Š e L. Extrémní a jen pro ilustraci.
Děkuji.
Nikde jsem nekritizoval, že “není v článku nic o tom, že by jeho děti byly svatoušci.” To bylo múj přípodotek.
Co já jsem opravoval jest špatně postavená věta, což měnilo význam té věty. Na to nepotřebuji 3 dny, to vidím, při prvním čtení, že tam něco falíruje. Na to ruční přečtení po aut. překladači nepotřebujete (aspoň já ne) tolik času, jako na tu vaši pohádku o košili.
Bylo to “Děkuji” pro mně? A ty mínusy?
Totéž v dnešním článku, kde jste přidal * k Azovu, aniž k tomu něco řekl. A nechal jiné chytré mi vyložit, co že chci, že jsem slepej. Požadujete to za fair?
To je stejné jako s těmi sviněmi u nás. Vymaštěný lampasák Foltýn sic neznaje poměry ve společnosti, klidně označí za svině ty neúspěšné, frustrované, nevzdělané…, kteří své osobní prohry neumí zvládat, tak fandí Rusku. A ti vzdělaní, úspěšní a sebevědomí prý zase fandí Ukrajině. Už to samo ukazuje na Foltýna, že je úchylák. PROTOŽE já osobně se cítím úspěšný, vzdělaný, sebevědomý (jsem za vodou a ne nikom nezávislý) s potřebnou dávkou sebeúcty, tudíž si dovedu analyzovat ve světě události, tedy fandím Rusku. Naopak frustráti, kteří svůj život dotáhli pouze na divadelní jeviště, umí rutinně převlékat kabáty, tedy nic neznamenají a jsou z osobních proher frustrovaní, tak si svůj vztek kompenzují rusofobií. Foltýn je blbeček z této kategorie lidí, proto mne nepřekvapuje, že jeho výroky jsou šité viditelně na míru lidem jeho typu 🙂
O amrdolu foltynovi vzniknou divadelni hry, televizní seriály a komiksy. To hradni tluNOCNIK vůbec netušil, když vybral kádrovou rezervu. Foltýn mně osobně nejvíce připomněl Haskova feldkurata. ” To bych si vyprosil, aby někdo pochyboval o mojí hodnotové službě. Není politruk a není v Jednotě Vaška Havla. S ním jsem si tykal, když už ani nedýchal, vy kluci pitomi.”
A protřo je pro normální slušné lidi zbytečnétoho vola vůbec komentovat. Stačily ty určovací tři slova v záčátku druhé věty nahoře. Říkají vše.
Souhlasím. Jsem středoškolsky vzdělaný, celkem slušně zajištěný, nezávislý a přesto jsem na straně Ruska. A nějaká blbá nevzdělaná křivonosá guma, která se za celý život naučila jen pochodovat po buzerplace a vyřvávat rozkazy, mně nemůže rozházet ani urazit. Zkrátka Zum befehl! Kdo absolvoval ZVS, tak moc dobře ví, co jsou gumy zač. Je to jeden kretén vedle druhého, který by se jakoukoliv normální prací nikdy neuživil, protože tito blbci nic neumí. Připouštím nějaké výjimky, ale těch je mizivé procento. A protože se Foltýn rekrutuje právě z těch hloupých kreténů, proto nezná jiný slovník.
Nechápu proč ten článek, protože, jak zní jedna hláška, čemu to prospěje? Jak jsem tu už jednou napsal: Čest a sláva Velkému herci Delonovi, tiché zapomnění člověku Alainovi.” Nestačilo by to tak?
Jen doufám, že nám novinářští supové tyjící z mrtvých nevezmou primát a netrumfnou “naši” Gustu, která žila ze smrti Fučíka po celý život.
Protože ne všichni to vaše slovo pochopili a ani nemyslím jen tady.
Stejně tak jsou tu i slova jiných, kteří ve skutečnosti patří prostě “jinam”. To, že někdo řekne něco tak, jak se mi líbí, neznamená, že je na mé straně. A popravdě podobných článků, a nejen o již odešlých, by mělo být více. Mnohem více.
Prostě i pokus o to, aby se také přemýšlelo.
Nemusíte se mnou souhlasit, konec konců jsem ze života na to zvyklý. Jen mne pak občas, ne vždy, vadí, když se lidé diví, co se stalo s tím, komu věřili, či ho dokonce obdivovali.
Je to podobné, jako očekávání, co Trump všechno zázračně zachrání z těch hodnot, tradicí “starého dobrého Západu”. Podle mého názoru se změní jen forma nátlaku na nás. Nic víc. A nic se k předchozímu stavu nevrátí.
A ještě takový skoro dodatek k tomu: znám několik lidí, co mají především svoje děti v Anglii, buď tam “jen” pracují, či se tam přivdaly, či přiženil (1 případ) a ti všem říkají jak je život v Anglii báječný, skvělý a bezstarostný. Zřejmě se dostaly jejich děti do “aristokratických” rodin, protože vy i já (snad) víme své. Když se jich zeptám, jak je možná ta rostoucí nespokojenost, vždycky to ví líp.
Dobrý den.
Zřejmě se i tak občas nejspíše podívám na jeho filmy, ale VÍM A BUDU VĚDĚT, co byl zač.
Ostatně to je i u nás, kdy nakonec pochopíte, že herec, který umí báječně hrát, že mu všechno v roli věříte, že JE TO JEN HEREC, KTERÝ MŮŽE HRÁT I NA STRUNU ZÁJMU O SEBE. Protože nikdo z nich neřekne, co jej skutečně trápí, jak to či ono vidí. Prostě takovým lidem je možno věřit jejich role, ale ne jejich “civilní” slova, či obrázek který si vytváříme chtě nechtě na základě jeho rolí.
Ještě jednou, tentokrát Dobrý podvečer.
Na to je ovšem jednoduchý mentální muštr, který uplatňuju od chvíle, kdy jsem se v hodinách dějin umění semtam dozvěděla, co byli velikáni za lidi: zkrátka nemontovat dohromady pocity z díla a pocity z autora. Protože pokud povolíme pocitům z autorů, máme vymalováno……charakter a talent se míjejí příliš často. A když si chcete užívat díla, nezbude vám, než se zkrátka na charakter autora nekoukat.
To jste napsal velmi dobře – to že někdo vyjádří v určité v určitém výroku vaše pocity neznamená, že je na vaší straně a navíc může tím myslet pravý opak toho, s čím by člověk souhlasil. Což se zřejmě právě stalo po tom Delonově výroku, jak je s dnešní dobou nespokojen. No další ikona v háji, což je bohužel u tohoto povolání téměř pravidlo. Čest výjimkám!
ale na jeho slova doslo bylo to zname lide bdete coz delalo velice malo lidi a nestacilo to lidi se spokojili s Rakouskym Werbungem to udelalo vic prace jak nejaci ozrali disidenti
Protoze se Alain velmi trefne vyjadril k soucasnym pomerum, tohle mu chazari neodpusti. A zacali na neho kydat spinu. Alain byl pry fasista? Nemuze se uz branit a o mrtvych jen dobre. Nechte ho spat v pokoji, vy zmrdi!
Smutný príbeh človeka s takým talentom…Koloniálna vojna v Indočíne sa podpísala v jeho neskoršom živote gigola-herca…Japonky a Kórejky sú fantastické milenky čo vedia naplniť túžby chlapov, zažil som takú. Normalny chlap pochopí a opustí takú ženu sexicu, no nie vhodnú pre rodinný život! Aj Johna Lenonna opantala Yoko Ono a on nevedel čo ďalej zo sebou, sex nie je láska srdca! Tým že sa hlásil k banderovskému fašizmu, potvrdil že bol bližšie k nemeckým agresívnym ovčiakom, ako k rodine a ľuďom…A iba Boh vie či mal dušu človeka alebo psa, aj keď si nechal zložiť svoje staré kosti pri psoch… Je zrejmé že bol skvelý herec a milenec žien, no nie ako človek, kedže sa ani nehlasil k homo sapiens… Typické Západniarske, kde miluju kone, psov a mačky viac ako svoje rodiny, príbuzních a ľudí! Vlastne na Zapade žijú a brechajú iba psy!
Delon byl komplikovaná povaha, psychopat,ale měl obrovské charizma a byl to prostě hodně pěknej chlap(nejsem gay),kterej byl přitažlivěj pro obě pohlavní. Měl jsem hodně rád francouzkou kinematografii 60 až 80 let. A Delon patřil mezi mé oblíbence,bez ohledu na , co někde plácal ohledně politiky. Mimochodem Svěrák je politicky pro mě nepřijatelný,ale je to pro mě umělec, už jen pro to, že spoluvytvořil Járu Cimrmana
Nikdy za zivota Delona jsem neslysela ani necetla, ze to byl jakysi sadista a zvrhlik. Ze mel rad zenske bylo znamo. Vsak ony mu samy lezly do postele.Ted, kdyz zavrel oci, tak najednou na svetlo vychazeji tyto pomluvy jako senzace? Nechte Delona spat at byl jaky byl.
Mě se vždycky líbil daleko víc Belmondo, protože měl v sobě jiskru. Ale není to tak trochu tím, že byl prostě zahraniční? Máme sklon přeceňovat všechno, co pochází z toho “velkého světa”. Podívala jsem se na Zorra mstitele a upřímně nic moc, ale možná že toho nedával srdce, protože zastávat se chudáků nebyl jeho šálek kávy ?
Jo , taky jsem měl mnohem raději Belmonda než Delona.Belmondo mi přišel vstřícnější, usmíval se.Já osobně jsem ten velký západní svět nepřeceňoval, ale třeba britskou scénu rockové a popové muziky uznávám jako nejlepší, stejně jako uznávám, že Itálie a Francie udělali nejlepší filmy 60 až 80 let, alespon z mého pohledu.Ale nikdy mě nějak masově nebrala americká muzika a filmy. Teda až na vyjímky. Na druhou stranu musím i objektivně říct, že mě vůbec nebrala sovětská kinematografie a pop music. Zato jsem měl rád ruskou literaturu. Prostě bral jsem si od každého to, co bylo mému srdci blízké a vůbec jsem nerozlišoval podle ideologie.
Jak vás tak občas čtu, neslyšela jste, nebo nepochopila skoro nic.
Co jako měla pochopit, pochope? Má úplnou pravdu! Najednou, po létech na něj kydají, kde, co. Přesně jako po 40letech znásilněné MéééTůůů a poklekání před 60tým pokolením otroků! Nic z toho o Delonovi by jsme se nedozvěděli, kdyby se před časem neopřel do liberální “demokracie” a v tom byl na naší loďce. Jistě časem přidají, že byl u Bokassy na lidožravé hostině. Tady zas je to plný znalců jeho života, ovce přes kopírák.
Víte ono je také docela možné, že ačkoliv nebyl příjemný člověk je tohle pomsta za to, že nehýkal nad dnešním stavem věcí nadšením. Je to možné, ale podpora Zelenského je asi fakt.
Stačí zalistovat jen ve francouzských novinách té doby, před 1989 rokem o tom mohl vědět málokdo a ani pak se u nás o jeho názorech prakticky nepsalo. Schválně jsem poněkud počkal, měl jsem připraveno něco jiného, ale pak se vyskytl tento článek, který to shrnul lépe a trošku jinak.
Když mám říct pravdu, pak jsou mi fuk v tomto případě jeho politické názory, i když se mi nelíbí, ale já soudím člověka podle toho, jak s snaží chovat v soukromí k jiným. Myslíte, že paměti jeho syna jsou jen pomstou, lží a bulvárem?
Vzpomenete si na slova – kdo má rád zvířata, má rád lidi? Je to jen předpoklad a občas hodně zavádí jinam.
A nezda se vam, Petere, ze na to odhaleni ‘pravdy’ je dnes pozde a je to naprosto neaktualni?