Počátky politiky USA, četba otců zakladatelů

Karver

Abyste chápali události, musíte přemýšlet. K přemýšlení potřebujete informace. Chcete-li získat informace, musíte číst. 

Pokud to nechcete číst sami, měli byste si přečíst alespoň ty, kteří četli všechno a udělali shrnutí pro ostatní. K čemu je nám Thomas Jefferson? Vždyť to je jeden z otců zakladatelů USA. Narodil se do nich, jeho psychika už není čistě anglosaská, je americká. Chcete pochopit, zda je pro vás dívka vhodná jako vaše žena? Poznejte její matku. Chcete pochopit logiku jednání politiků? Podívejte se na minulost jejich země, na jejich předky. Ostatně právě odtud přišly principy a pravidla, kterými se řídí současní lidé. (Tohle platí tehdy, je-li přímé následnictví „předků“ i co se týče politiky. Pokud se „kdesi“ totálně změní řídící elita, ta vychází především ze svých vlastních kořenů a cílů, které nemusí odrážet minulost podle této preambule. I my jsme to zažili, ale u nás došlo i díky vnějším faktorům k návratu „starých kořenů“, z dob První republiky a i z dřívější doby. Obyčejní lidé přitom podlehli klamu, že co už jednou mají, to jim zůstane. Dějiny jsou však neustálým proudem událostí, které potvrzují pravý opak. Je tedy „spolehlivější“ to, že o všechno, co už máte, prostě přijdete. Zvláště když se snažíte, aby se nic nezměnilo. Za svoje i naše se musí bojovat neustále, bez přestávky. Ovšem pro idioty je to vždycky nuda, stařecké bláboly, zatímco oni žijí dneškem. Právě – jen dneškem, ale neví co bude zítra, protože neznají minulost. – pozn.překl.)

Vypsal jsem z jeho autobiografie, co mě zaujalo. Přesněji to, co jsem chtěl posoudit. Vyzývám všechny, aby si to přečetli celé, je to docela krátké, možná najdete něco nového. 

Nezapomínejme, že Jefferson byl velmi bohatý muž, guvernér státu, prezident. Tedy ne nějaký negramotný bezdomovec, ale člověk s nejlepším vzděláním v zemi, který má úplné informace o své zemi a má myšlení typické pro americkou elitu. Řečeno dnešním jazykem – oligarcha. 

Takže, pojďme tedy po pořadě v mých poznámkách. 

Myslím, že naši severní bratři se také cítili tímto odsouzením trochu zraněni, protože i když sami měli velmi málo otroků, byli velkými dodavateli otroků do jiných států. Str. 33 

Ajajaj … Abyste pochopili můj smutek, musíte vyrůstat v SSSR v atmosféře černochů bojujících za svá práva, vychovaných na knihách jako „Chaloupka strýčka Toma“. Jak byl Sever chválen! Vyrůstal jsem v přesvědčení, že Sever jsou tak adekvátní lidé, kteří jsou z celého srdce proti zotročování černochů, jsou skutečně pro černochy! A pak mi otec zakladatel USA říká – och, hej, hou, jsou stejní jako my (Jižané), jen tam nemají otroky ale my je prodáme společně. Jsem zklamaný. Velmi, velmi rozrušený. Paní Beecher Stoweová (1), mám na vás mnoho otázek ohledně opomenutí ohledně pozice Severu. Jak tam bylo vlastně všechno zařízeno? Jako to když k vám PŘIŠEL černoch, tak se ho otroctví netýká, ale pokud byl PŘIVEZEN jako zboží, tak je otrokem. No, prostě tranzitní náklad. 

Černoši by v podstatě neměli být považováni za členy společnosti více než dobytek. str.39 

No, tady jsou komentáře zbytečné. 

Stav dělníků ve většině zemí a zejména rybářů v severních státech je stejně žalostný jako stav otroků. Budeme-li se řídit zvyklostmi konverzace, je správnější nazývat otroka majetkem svého pána, než svobodného dělníka majetkem svého zaměstnavatele. Ale pokud jde o stát, oba stejně tvoří jeho bohatství. Str.40 

Bůh žehnej Americe, zemi rovných příležitostí, kde musíte prostě jen tvrdě pracovat, abyste se stali milionáři. Ano? No, ano, ale vždyť?! Rybář je potřebná a užitečná profese, kterou můžete dělat, není to žádná ostuda a po n-ceti letech tvrdé práce se z vás – rozumí se jasně – stane milionář. 

Pro každý stát je velmi zvláštní prohlásit, že se s námi nespojí, dokud mu nedovolíme utrácet naše peníze. Str.42 

Ach, jak je to povědomé! Je to, jako by to bylo převzato z úst Obamy nebo Trumpa. Nic se nezměnilo, v Kongresu a Senátu stále zuří debaty o získávání peněz a jejich utrácení. Každý prodává své hlasy za podíl z rozpočtu pro svůj stát. 

Rozum, zákonnost a spravedlnost nikdy neměly na zemi tak velký význam, aby mohly vést úsudky shromážděných v radě lidí. Řídí se pouze zájmem a to je jediné, na to se lze spolehnout. Str.43 

Sakra, jak je to smutné. Tom nám tvrdí, že všichni lidé jsou parchanti a hledají jen zisk. 

… ctnost a talent, které příroda moudře zamýšlela pro řízení zájmy společnosti, jsou rovnoměrně rozptýleny mezi lidmi všech úrovní. Str.46 

To platí geneticky, protože vrozené vlohy jsou v populaci rozloženy matematicky, opravdu nezávisí na bohatství rodiny. Tom ale zapomíná na vzdělání. U bohatého dítěte je mnohem pravděpodobnější, že tyto dovednosti degraduje a ztratí, protože žije ve všem již hotovém, a nepotřebuje rozvíjet své nadání, bude pracovat v hotovém systému, kde je mu již přiděleno určité místo a určitá funkčnost. A ubohé dítě nemá příležitost tyto dovednosti rozvíjet, protože je odříznuto od všech řídících institucí, jeho funkčnost spočívá v práci od soumraku do úsvitu. Výsledkem je, že jen malé procento lidí skončí na správném místě se správným talentem. 

Velmi důležitá poznámka od otce zakladatele, přečtěte si ji pozorně. 

Zákon o otrocích byl pouhým shrnutím platných zákonů, které se jich týkaly, bez sebemenšího náznaku plánů na jejich obecnou emancipaci, osvobození v budoucnu. 

A přitom není daleko hodina, kdy se s tím bude třeba smířit a přijmout to, jinak bude hůř. V knize osudů není napsáno nic určitěji než to, že lidé by měli být svobodní, a neméně jistě, že tyto dvě rasy, stejně svobodné, nemohou žít spolu v jednom státě. Příroda, zvyky a víra mezi nimi vytvořily nesmazatelné hranice rozdílů. Stále je v naší moci provést proces emancipace a deportace otroků pokojně a tak pomalu a postupně, že zlo nepozorovaně přežije samo sebe a jejich místo zaplní svobodní bílí dělníci. Pokud naopak zlo zůstane a vnucuje se, pak se lidstvo bude muset otřást před vyhlídkou, která je před námi. Str.55 

… osvobodit všechny otroky narozené po tomto aktu. Samotný návrh zákona … tento návrh neobsahoval; ale byl připraven pozměňovací návrh obsahující tento návrh … Kromě toho bylo naznačeno, že tyto děti otroků mají zůstat se svými rodiči do určitého věku, pak být na státní náklady zapojeni do obdělávání půdy, řemesel nebo věd v souladu se svými schopnostmi. Když ženy dosáhnou osmnácti let a muži jedenadvaceti let, měli by se usadit jako kolonisté na takovém místě, které bude v tu chvíli nejvhodnější. Musíme jim poskytnout zbraně, domácí potřeby a nástroje, semena, pár užitečných domácích zvířat atd., uznat je jako svobodné a nezávislé lidi a poskytnout jim naši pomoc a ochranu, dokud se dostatečně neosamostatní. Zároveň je nutné poslat lodě do jiných částí světa pro stejný počet bílých osadníků a přimět je, aby se sem přesunuli nabídkou adekvátních odměn. 

POZOR!!!!! 

Můžeme se ptát: „Proč nepřijmout tyto černochy jako občany státu, a tím ušetřit náklady na přivádění bílých osadníků, aby zaplnili volná místa, která uvolnili? Hluboce zakořeněné předsudky mezi bělochy, desetitisíce vzpomínek na nespravedlnosti a křivdy, které utrpěli černoši, nové křivdy, skutečné rozdíly vytvořené samotnou přírodou a mnoho dalších okolností nás rozdělí na dva tábory a způsobí otřesy, které pravděpodobně skončí pouze vyhlazením jedné nebo druhé rasy. str211 

Potlesk ve stoje. Otec zakladatel byl neuvěřitelně bystrý muž, na staletí před svou dobou. Dobře chápal, že v historické situaci, která se vyvinula ve Spojených státech, je nemožné, aby černí a bílí žili společně. Osobně nemám co komentovat, stačí se podívat, jak se vyvíjely vztahy mezi černými a bílými po Jeffersonově smrti až do současnosti. O nějakém přijetí, usmíření či pokojném soužití se nemluví. Běloši, stejně jako dříve, považují černochy za dobytek. Černoši mají stejně jako dříve omezený přístup ke vzdělání a veřejnému životu. Hlavní život tráví v „šedé zóně“ a ochota vrhnout se na bílé je evidentní jak mezi chudými, tak mezi černými miliardáři. A pochopení, že je nemožné, aby spolu bílí a barevní lidé žili v míru ve Spojených státech, je úžasné. Například jsem vždy věřil, že černoši musí opustit USA, nebude tam pro ně možné dobře žít. Otec zakladatel národa uvažoval v podobném duchu. Pozitivní. 

Po osvobození by se otrokovi mělo zabránit v mísení se s bílými. Str.216 

Právě tak, přirozeně.

Obvyklou metodou, jak Římané vyslýchali otroky, bylo mučení. U nás považují za nejlepší se na jejich svědectví vůbec neodvolávat. Str.214 

Svobodná země je ta země, kde práva náleží svobodným, nikoli otrokům. 

Pokud se Velká Británie rozhodne zahájit válku, pak nebude potřebovat žádné záminky, nic ji nebude překážet. Str.61 

No, USA tohle přejaly velmi rychle. 

V Kongresu nás bylo jen pár, ale rádi jsme se hádali. Den za dnem jsme strávili těmi nejnepodstatnějšími problémy. Str.61 

Jak roztomilé! A hned zároveň zlomyslné: 

Člověk by neměl očekávat, že sto padesát právníků může spolu dělat na jednom případu. Str.62 

Zaznamenejte! Vynikající obrázek zahraniční diplomacie USA. Thomas vyjednává obchod s různým zbožím. 

Zahájili jsme jednání s Chevalierem Pintem, portugalským velvyslancem v britském hlavním městě. Jediným problémem pro nás byl článek zajišťující dodávku chleba do Portugalska ve formě obilí i mouky. Sám to schválil, ale poznamenal, že několik velmi vlivných šlechticů u dvora jsou vlastníky větrných mlýnů v okolí Lisabonu, jejichž příjmy do značné míry závisely na zpracování naší pšenice, a že tento článek by ohrozil celou dohodu. Přesto podepsal smlouvu, jejíž osud dopadl stejně, jak otevřeně předpovídal. Str.66 

Ruka-tvář … Thomasi, drahý, řekli ti na rovinu, že v Portugalsku je silná obilná lobby, no ale, nechoď tam … Co říkali Američané? Ano! Pojďme to udělat!!!!!! Přirozeně jsme dostali zprávu do oblasti genitálií a – pozor!!! – bez zamyšlení, nepřemýšleli jste o tom, proč tomu tak je a jak žít dál? Jak moc se to podobá současným politikům USA, kteří vědí, jak nabídnout své vlastní postavení, a kašlou na cizí. Tak se ukazuje, odkud že to všechno pochází. Vždycky to byli idioti. 

Náš první pokus o vytvoření federální vlády v Americe, jak se ukázalo, ve skutečnosti nedosáhl svého cíle. Během revoluční války, kdy nás přítomnost cizích nepřátel semknulo a jejich činy nás neustále udržovaly ve střehu, duch lidu pod vlivem nebezpečí jako by doplňoval naše články Konfederace a inspiroval lidi, aby udělali věci sami, ať už to bylo předepsáno nebo ne. Ale po obnovení míru a bezpečnosti, kdy se každý pustil do nezbytných a užitečných činností ve své vlastní sféře života, se výzvám kongresu začalo věnovat stále méně pozornosti. Hlavním nedostatkem článků Konfederace bylo, že Kongres neměl pravomoc komunikovat s lidmi přímo nebo prostřednictvím svých jmenovaných úředníků. Bylo v jeho moci pouze požádat o pomoc a tyto žádosti byly zaslány různým zákonodárným sborům. Plnění těchto požadavků bylo založeno pouze na morálních zásadách povinnosti. Ve skutečnosti to dalo příležitost každému zákonodárnému sboru odmítnout jakékoli návrhy Kongresu. V praxi se to dělo tak často, že se federální vláda ocitla ve svém jednání ochromená a neschopná řešit základní problémy, zejména ve finančních a mezinárodních záležitostech. Neoddělení zákonodárných, výkonných a soudních funkcí mělo v praxi také negativní důsledky. Str.75. 

Velmi smutné. Spojené státy nejsou jednotný stát, ale spleť různých frakcí. Ale největší chuťovka je v následující větě. 

Nicméně tento stav věcí nám umožnil předpovědět šťastnou budoucnost naší konfederace, lid, díky jejich zdravému rozumu a s jejich dobrou vůlí, jakmile si uvědomí nedokonalost své první spojenecké dohody, místo abychom její nápravu nechali na osudu povstání a občanské války, jednomyslně souhlasili s volbou delegátů na federální sjezd Na pokojném setkání se měli dohodnout na ústavě, která by „zajistila mír, spravedlnost, svobodu, všeobecnou bezpečnost a všeobecné blaho“. Str.75 

Ruka-tvář … Po popisu úplného kolapsu státnosti Thomas šťastně říká, že to je to, co předpovídá šťastnou budoucnost. Nemocný. Thomasi, budoucnost vaší země je nekonečný boj mezi různými frakcemi, s nekonečnými vraždami v politických hádkách, čemuž se krásně říká „princip zadržování a protiváhy“. To je jako vtip o hadovi, který plave na želvě přes řeku. Had si myslí: kousnu, shodí, želva si myslí: shodím – kousne. Str.79

Thomas popisoval také svou práci velvyslance v Evropě. Zástupci USA neměli peníze na práci v Evropě, brali si půjčky, nemohli je splácet a vypukly skandály. Dokážete si představit takovou práci? Přijeli jste jménem své země a peníze na ubytování a obchodní výdaje si musíte obstarat sami. Nemám slov. 

Během těžké politické krize, kdy francouzský král rozpustil parlament, se v Jeffersonově domě sešli francouzští poslanci, aby vyřešili vážné otázky související s domácí politikou. Páni, dámy! Můžete vysvětlit, proč si ze stovek možností francouzští oligarchové vybrali právě amerického velvyslance? Co mi to připomíná? No, například palácový puč na Ukrajině v roce 2014, kdy úředníci a politici utíkali k americkému velvyslanci pro radu. Jak zajímavé! Spojené státy, které se ještě nestaly plnohodnotným státem, se již dokázaly zapojit do světové politiky tak, že se jejich prostřednictvím začaly dělat nejrůznější věci. 

To, že jim (Indiánům) byly země tohoto státu odebrány násilím, není tak obecně přijímaná pravda, jak se traduje. Ve spisech našich historiků a v listinách nacházím opakované doklady o koupi velké části rovinných pozemků státu. S dalším hledáním jich bude nepochybně ještě více. Je také známo, že vyvýšená část státu byla získána nákupy provedenými v nejbezúhonnější podobě. Str.177 

Pročetl jsem hodně americké literatury. Když mluví o indiánech, rádi vyjmenovávají, jakými všemi triky jim vzali jejich zemi. To je okouzlující drzost – přijít s vlastními zákony k cizímu národu, který prostě nechápal, co se děje, a jednoduše ho oklamat. A pak byli jako, no, my že jsme přece jednali přísně v rámci zákona. Jo, bílý zákon, který napsali bílí pro bílé, aby okradli barevné. 

Názory současných členů zákonodárného sboru jsou zcela upřímné. Jen šikovnost druhých lidí nebo jejich vlastní nadhled je může vynést za hranice jejich vlastní sféry působnosti. A to může nějakou dobu pokračovat, ale ne moc dlouho. Lidé se brzy naučí těžit z jakýchkoli práv a moci, která mají nebo si mohou přisvojit. Brzy se zjistí, že veřejné peníze a svoboda společnosti, které by měly být v rukou tří vládních institucí, ale z nedbalosti se ocitnou v rukou pouze jedné, jsou zdrojem bohatství a nadvlády pro ty, kdo je vlastní. Je zde jeden svůdný rys: je zde spojen nástroj a účel akvizice. 

Budou-li peníze, budou i lidé, řekl Caesar, a budou-li lidé, budou i peníze. Ani naše shromáždění by se nemělo nechat oklamat integritou svých vlastních záměrů a z toho usuzovat, že tyto neomezené pravomoci nikdy nikdo nezneužije, protože ono samo není nakloněno je zneužívat. Musíme očekávat, a není to daleko, kdy korupce v naší zemi, stejně jako v té, z níž pocházíme (převážně z Anglie – pozn.překl.), pohltí ty v čele vlády a rozšíří se z nich na celý lid, kdy začnou volat – kupte si hlasy lidí a donutíte je, aby svou cenu v plné výši zaplatili. Lidská povaha je stejná na obou stranách Atlantického oceánu a zůstane stejná pod vlivem stejných příčin. Str.197 

Bez komentáře. Musel hodně číst.

Zákony zakazují opustit úřad i za normálních okolností, a ještě více – přenášet moc do jiných rukou a jiných institucí bez konzultace s lidmi. Zákony nikdy nepřipouštějí myšlenku, že pravomoci, lze převádět z ruky do ruky, jako ovce nebo jiný dobytek, aniž by se uchýlili k vlastní vůli lidu. – Vyplynulo to všechno z nutnosti? Když nutnost vyžaduje rozpuštění vlády, nepřevádí své pravomoci na oligarchii nebo monarchii. Nutnost vrací lidem zpět do rukou veškerou moc, kterou předtím delegovali, a dává jim příležitost jednat jako jednotlivci sami o sobě. Vůdce se může nabídnout, ale nesmí se vnucovat nebo být lidem vnucován. Str.203 

Je zajímavá myšlenka, že zdrojem moci jsou lidé (a to Marx a Lenin jsou ještě hodně daleko), ale realizace se vždy děje jinak. Jsou to oligarchové a bezpečnostní složky, kdo získá opuštěnou moc. 

Je to velký kus, ale stojí to za to. Po přečtení jsem upadl do strnulosti. 

Chudí, neschopní se uživit, se živí daní vybíranou z církevních desátků ve své farnosti. Tuto daň vybírá a rozděluje v každé farnosti dvanáct osob, členů farní rady, kteří byli původně zvoleni majiteli farnosti a kteří následně začali obsazovat uvolněná místa v jejich radě podle vlastní volby. Obvykle se jedná o nejuváženější zemědělce, kteří jsou tak vybraní podle svého bydliště ve farnosti, že každá její část je pod bezprostředním dohledem jednoho z nich. Jsou dobře obeznámeni se všemi detaily a ekonomikou soukromého života, a aby dobře vykonávali své povinnosti, nalézají dostatek podnětů ve své filantropii, v souhlasu svých sousedů a ve cti, kterou jim jejich postavení poskytuje. Chudí, kteří nemají ani majetek, ani přátele, ani sílu na práci, mají stravování v domech bohatých sedláků, kterým se ročně vyplácí pevná částka. Ti, kteří mají možnost se nějakým způsobem živit nebo mají přátele, kteří poskytují určitou pomoc, ale nestačí je plně zajistit, dostávají další pomoc, která jim dává možnost žít pohodlně ve svém vlastním domě nebo v domě jejich přátel. Tuláci, kteří zjevně nemají ani majetek ani povolání, jsou umísťováni do chudobinců, kde jim je zajištěno bydlení, jsou dobře živeni, oblečení a nuceni k práci. O chudé se ve všech našich státech starají v podstatě stejným způsobem a od Savannah po Portsmouth málokdy uvidíte žebráka. Ve velkých městech se skutečně někdy vyskytují. Obvykle se jedná o hostující cizince, kterým se nikdy nepodařilo usadit v žádné z farností. Zatím jsem neviděl jediného indiána žebrat na ulicích nebo silnicích. Je snadné zde sehnat jídlo. Pokud se však lidé naneštěstí ocitnou v závislosti na dobročinnosti tohoto světa, pak přízně poskytované jejich vlastním okolím jsou natolik dostatečné a spolehlivé, že je ani nenapadne je opustit, aby se stali potulnými žebráky. Pokud jsou nemocní, je pro ně mnohem lepší, když jsou v rodině dobrého hospodáře – kde se jim každý snaží udělat dobrou službu, kde je navštěvují všichni sousedé a přinášejí nejrůznější drobné dárky, které chutě nemocného lůžka, kdy to jejich stav vyžaduje – než ve všeobecné nemocnici, kde se nemocní, umírající a mrtví tísní v jedné místnosti a často v jedné posteli. Nevýhody všeobecných nemocnic jsou tak velké, že se nikdy nedají vyvážit tím, co zde medicína, léky a režim poskytují. Příroda a dobrá péče ušetří v našem prostém životě mnohem více a s menšími náklady, s menším zneužíváním. Potřebujeme jen jeden druh nemocnice – pro složité chirurgické případy. Výhody, které toto umění přináší, jsou nepopiratelné. Ale každá farnost nemůže mít schopného chirurga. Proto by měl být vytvořen speciální ústav pro pacienty, kteří takovou chirurgickou léčbu potřebují, ale neměli by do něj být přijímáni další pacienti. Str.207 

Hodně jsem o Americe četl, hodně jsem o ní sledoval, ale nikdy jsem nic takového neslyšel. Bylo to opravdu tak? A kolik let to lidé dokázali vydržet? Nějaká pohádka. Ale teď už vím, co hledat v rané historii USA. Možná je pravda, že to dokázali chvíli udržet.

Aby zákony byly spravedlivé, musí udělovat příslušná práva, a bez toho jsou to jednoduše svévolná pravidla chování založená na síle, nikoli na svědomí. Str.215 

Nic nepřidávat ani neubírat. 

Místo vkládání Bible a evangelia do rukou dětí ve věku, kdy jejich mysl ještě není zralá pro náboženské aktivity, by zde měla být jejich paměť nabita nejdůležitějšími fakty z řeckých, římských, evropských a amerických dějin. Str.218 

Snímám klobouk. V době náboženského dogmatismu deklarovat, že dětem by se neměly dávat náboženské knihy, není ani tak odvaha, ale jasnost rozumu. Ani teď to ne každý chápe a tlačí dětem Bibli před knihami o přírodopisu a historii. 

Navíc zde mohou být v jejich myslích ustaveny první zásady morálky – ty, které je v budoucnu, jak se jejich názory budou sílit a rozvíjet, mohou naučit dosáhnout svého největšího štěstí a ukázat, že nezáleží na podmínkách života, ve kterém se mohou ukázat náhodou, ale je vždy výsledkem čistého svědomí, dobrého zdraví, tvrdé práce a svobody ve všech spravedlivých aspiracích. Str.218 

A to je už idealismus. Zakrátko se tomu bude říkat „Americký sen“ – tvrdě pracovat, zbohatnout a žít z úroků z kapitálu. Praxe však ukáže, že jde o lež. Nejlépe v JZD pracoval kůň, ale předsedou se nestal. A já dodám – na rozdíl od lidí byl ve stáří odvezen na jatka. 

A tohle je pro přehnaně aktivní komentátory.

Tím, že historie poskytuje znalosti o minulosti, umožňuje lidem posuzovat budoucnost; dává jim příležitost těžit ze zkušeností jiných dob a jiných národů; činí z nich soudce jednání a myšlení lidí; učí nás rozpoznávat ambice, ať už se skrývají pod jakoukoli maskou, a když je rozpoznáme, mařit její zlověstné plány. Str.219 

To je to, co donekonečna opakuji – studujte historii, nelezte mi na nervy svými negramotnými komentáři a výkřiky o zabanování. Bez znalosti historie nebo znalosti extrémně povrchní lze vkládat svůj názor do složitých článků a představovat si, že jste prohlásili velkou moudrost. Fuj. 

Každá vláda existující na světě se vyznačuje jistými rysy lidské slabosti, zárodky korupce a degenerace, které lidská mazanost dokáže odhalit a zkaženost si k nim bude moci v tichosti najít přístup, povzbudit, využít a rozvíjet. Jakákoli vláda degraduje, pokud je svěřena pouze vládcům lidu. Jsou to samotní lidé, kteří jsou jediným spolehlivým strážcem moci a vlády. A právě proto, aby byli lidé spolehliví, je nutné do určité míry zlepšit jejich vědomí a svědomí. To samozřejmě není vše, co je nutné, i když je to nezbytné. Veřejnému školství by v tomto směru měla pomoci novela naší ústavy. Všichni lidé musí ovlivňovat vládu. Pokud bude nakonec u moci každý z těch, kdo tvoří lid, bude vláda v bezpečí, protože žádné soukromé prostředky nebudou stačit k tomu, aby byly celé masy lidu vystaveny korupci, a peníze lidu nelze získat jinak než výběrem daní od obyvatelstva. V tomto případě by byl každý nucen koupit sám sebe. Vláda Spojeného království se zkorumpovala, protože pouze jeden člověk z deseti má právo volit členy parlamentu. Proto ti, kdo obchodují s vládními službami, dostávají čistých devět desetin ceny, kterou stanovili. Předpokládá se, že korupci lze omezit udělením volebního práva pouze malé, prosperující části populace. Korupce by však byla omezena ještě účinněji, kdyby se toto právo rozšířilo a dostalo tolik lidí, že by si s nimi korupce nedokázala poradit. Str.219 

Velmi moudré. 

Pozn.překl.: Dnes se omezuje právo volit KOHO BY BYLO TŘEBA masovými manipulacemi v médiích. 

Religie

Prvními osadníky tohoto státu byli emigranti z Anglie, stoupenci anglikánské církve, právě v době, kdy dosáhla úplného vítězství nad věřícími všech ostatních vyznání. Poté, co získali právo vydávat, uplatňovat a vykonávat zákony, projevovali v těchto místech stejnou nesnášenlivost jako jejich kolegové presbyteriáni, kteří se přestěhovali do severních kolonií. Chudí kvakeři uprchli z Anglie před pronásledováním. S nadějí pohlíželi na tyto nové země jako na útočiště občanské a náboženské svobody; ale našli je volné pouze pro vládnoucí sektu. Podle řady aktů shromáždění ve Virginii z let 1659, 1662 a 1693, rodiče, kteří odmítli pokřtít své děti, začali být trestáni; Setkání kvakerů byla zakázána jako nezákonná; kapitáni všech lodí, které přivezly kvakery do státu, byli soudně potrestáni; bylo nařízeno, aby ti kvakeři, kteří zde již byli, a ti, kteří by mohli přijít později, byli uvězněni, dokud se nevzdají své víry; pro jejich první a druhý návrat byl stanoven poměrně mírný trest, pro třetí však trest smrti; všem osobám bylo zakázáno povolovat jejich setkání ve svých domech nebo v jejich blízkosti, přijímat je osobně nebo rozdávat knihy hájící jejich dogmata. Pokud se zde nepopravovalo, na rozdíl od Nové Anglie to nebylo kvůli toleranci církve nebo zvláštní náladě zákonodárného sboru, jak lze usuzovat ze samotného zákona, ale kvůli historickým okolnostem, o kterých nejsme neřekli nic. Anglikáni si udrželi naprostou dominanci ve státě téměř celé století. Pak se začaly vkrádat jiné názory a neustálá touha vlády podporovat svou církev vytvořila mezi duchovními stejnou míru zahálky. A na začátku současné revoluce se dvě třetiny populace staly disidenty. Str.226 

Bůh žehnej Americe, nejsvobodnější zemi na Zemi. Dvě třetiny obyvatel se stali disidenty. Páni. Kdo mi chce říct, jak špatný byl Stalin, pod kterým byl život tak dusný? Jeďte do USA, chlapci, tam je svoboda, ráj na zemi, zářící město na kopci. Proč potřebujete tuto „putlerovskou rašku“ (narážení prozápadních ruských liberálů na jejich pohled, že Putin je pro ně Hitler a slovo raška je hanlivé označení Ruska, v nejlepším případě „jen“ zlehčující – pozn.překl.), kde není svoboda? Jsou pro vás otevřené dveře do nejsvobodnější společnosti na Zemi, kde bude uvězněn i kapitán lodi, která přivezla disidenty, a disidentům hrozí trest smrti. 

Vzpomněl jsem si na kreslený film „ParaNorman“ (2012). Jak městští otcové, zbožní a věřící lidé dívku upálili na hranici a rozhodli se, že je čarodějnice. Promiň, měli jsme strach, blábolili na omluvu. Podobně jako Silent Hill, 2006. Tam se nikdo neomluvil. Podívejte se. Jsou stále stejní. Bůh chraň Ameriku, nejsvobodnější zemi na Zemi. 

Podle 30. aktu našeho shromáždění, přijatého v roce 1705, pokud osoba vychovaná v křesťanské víře popírá existenci Boha nebo Nejsvětější Trojice, nebo tvrdí, že existuje více než jeden Bůh, nebo popírá pravdu křesťanského náboženství nebo božskou autoritu posvátných písem, pak je při prvním porušení potrestána odnětím práva zastávat církevní, občanské nebo vojenské postavení, za druhé – zbavením práva zahájit proti komukoli soudní řízení, přijmout jakékoli dary nebo získat dědictví, být opatrovníkem, exekutorem nebo úředníkem a také tři roky vězení bez kauce. Právo otce pečovat o své děti je obsaženo v zákoně o opatrovnickém právu, a pokud je otec tohoto práva zbaven, lze od něj děti samozřejmě oddělit a rozhodnutím soudu jsou práva přeneseny do rukou lidí věrnějších. Toto je stručný přehled náboženského otroctví, ve kterém chtěli zůstat lidé, kteří obětovali své životy a majetek v zájmu nastolení občanské svobody. Str.227 

Základ „opičích procesů“, které brzy otřesou zemí a stanou se vizitkou tmářů v době průmyslové – nikoli však kulturní – revoluce. 

Je pozoruhodné, že Jefferson sám nesdílel náboženské nadšení. Všechno je jako obvykle – lidé u moci jsou k víře velmi skeptičtí, ale pro „lidský dobytek“ je náboženství nutností. 

Opravdu se bojím o svou zemi při pomyšlení, že Bůh je spravedlivý; že jeho spravedlnost nemůže spát navždy; str.231 

Skvělá slova. Ještě neexistuje země, stát ještě nevznikl, ale chytří lidé už vše pochopili – všechno děláme špatně. V 21. století začala celá zeměkoule sdílet tento názor – Pane, pokud nespálíš USA, omluv se za Sodomu a Gomoru. 

Nikdy nebylo na žádné téma použito tolik zfalšované aritmetiky, než aby se národy přesvědčily, že je v jejich zájmu jít do války. Str.241 

Bez komentáře.

Pojďme si to shrnout.

Těší nás další potvrzení kontinuity procesů. Studiem politiků minulosti, o kterých se toho hodně napsalo, můžeme pochopit logiku jednání moderních politiků, o kterých se ještě nic nenapsalo. (U nás jak stále tvrdím je dnešek následnictvím politiky První republiky, ale to není žádná výhra. Všem doporučuji pročíst parlamentní záznamy z tehdejšího Československého parlamentu – nemusíte všechna ale třeba ukazková jsou období kolem Velké deprese od r. 1929, včetně. Je to v archívu dnešního parlamentu. Budete šokováni, že postoje, ty základní se nezměnily, stejně jako ty různé podvody, machinace atd. atd. a ani cíle. – pozn.překl.)

Jak by to v historickém procesu mělo být, formování země stanovilo principy její činnosti na další staletí. Zesnulý satirik Zadornov, mír jeho duši, formuloval tento koncept nejlépe ze všech. Co chcete od země, kterou vytvořili uprchlíci, zločinci a fanatici? A vidíme, že se takhle chová USA – krutý bandita, neustále se odvolávající na Boha, neschopný a lakomý, s přeludy vznešenosti fanatika. Je jasně vidět, že i rozumný člověk, který v tomto světě mnohému rozumí, je již zmrzačen americkou kulturou, je již nedostatečný a už dělá naprosto dětinské chyby. Správně analyzuje stav věcí a vyvozuje idealistické závěry, které nemají jiný základ než jeho vlastní víra v ideální principy. Dobře ví, že to neskončí dobře, ani se nesnaží nabídnout východisko ze situace, ani si neuvědomuje, že je toto východisko potřeba. S černochy jsem právě namaloval normální scénář, ale pouze ideální, ale lidé by s tím nesouhlasili – a nesouhlasili. A je to pochopitelné, protože člověk narozený v blázinci nechápe, že jsou kolem něj nemocní lidé. Všechno bylo normální a probíhá normálně, nepotřebujeme změny. Pro mě bylo nejsmutnější právě tohle – vidět, jak je Jefferson bystrý, a pochopit, že je to jen pinďoušek, který bude pořád dělat všechno špatně a nepochopí to. Opravdu věřil v koncept inteligentního a zodpovědného lidu, který je schopen sám vytvořit zemi, během svého prezidentování dokonce značně omezil armádu, protože věřil, že v případě války lidé přijdou jako dobrovolníci. A fakt, že netrénovaní kluci jsou k ničemu, přes všechen jeho přehled, nějak k němu neprošel. 

Obecně je to smutné, občané, velmi smutné. Studium materiálu opět ukázalo, že nic se v tomto světě neděje pro nic za nic, vše je propojené a předvídatelné. Ne nadarmo Žirinovskij předpověděl často budoucnost tak přesně, měl prvotřídní vzdělání, chápal logiku historického procesu. Napodobujme takové velikány, čtěme. 

(1) Harriet Beecher Stoweová (1811, Litchfield, Connecticut – 1896, Hartford) byla americká spisovatelka a abolicionistka. Pocházela z americké rodiny, ve které byla zakořeněná puritánská tradice a odpor k otrokářství. Jejím nejznámějším dílem je román Chaloupka strýčka Toma, který významně ovlivnil Ameriku i Británii v boji proti otroctví. Celkově napsala přes dvacet knih, tři cestopisy a kolekce článků a dopisů. Svou spisovatelskou kariérou a veřejným vystupováním se aktivně podílela na změně společenských poměrů tehdejší doby.

https://aftershock.news/?q=node/1301396&full

http://flibusta.is/b/315041 

Překlad Peter 008

sdílet na