Orientují se lidé vůbec ve vývoji událostí kolem nás?

Orientují se lidé vůbec ve vývoji událostí kolem nás?

Jaroslav Tichý

9.12.2022

Zejména v posledním období jsme svědky stále častějších demonstrací části našich  spoluobčanů, které lze obecně charakterizovat tím, že se domáhají změn k lepšímu. Vesměs ale v představě, že pouhá výměna vlády něco vyřeší. Celý problém je ale ve skutečnosti daleko složitější a navíc vícevrstvý, o čemž naprostá většina lidí u nás nemá dosud ani ponětí. Podobně jako o příčině a následku probíhajících událostí. Krom toho lidé nemají ani ujednocenou konkrétní představu toho, co by chtěli. Nanejvýš „aby to bylo jako dříve“, (mohli jezdit na zahraniční dovolené, v pátek a v sobotu večer do hospody, krom toho na fotbal, koncert atd.). Jenže tento starý systém krachuje a nebude se opakovat. Zůstává tedy stále naléhavější otázka, jak dále a co máme přitom na výběr. Mnozí lidé zase naopak vnímají svět stále podle denního návodu ČT. Ještě na něj mají. Jiní občané jsou sice pokročilejší, tápou ale na cestách, jež nevedou ke kýženému cíli. Zaměňují totiž prostředky  za cíle, aniž jsou si toho vědomi. Popisovat detailněji vše by vydalo na „sebrané spisy“, zůstaňme proto jen u nástinu ve smyslu titulku tohoto článku.

Aby bylo možné orientovat se vůbec v dnešním světě, je třeba na něj pohlédnout především z hlediska žebříčku priorit důležitosti a s rozpoznáním hlavních aktérů dění a jejich cílů. Tak tedy:

Z hlediska dalšího vývoje lidstva je na výběr ze dvou možností

První z nich je globalistická cesta do NWO (Nového světového řádu), fakticky ale do novodobějšího středověku s fyzickou likvidací více než 90 % lidstva a se změnou zbytku na bioroboty. Metody k tomu vedoucí jsou Green Deal, cílená deindustrializace Evropy, Great Reset (likvidace malého a středního podnikání, přerozdělení trhů, vytváření umělého nedostatku potravin, energií, zbavení lidí veškerého majetku). Ve své podstatě vede tato cesta k likvidaci lidské společnosti na planetě Zemi. Za situace, kdy většina vlád je dosazena a zkorumpována představiteli globalistů, z nichž někteří mají pokrevní vazby na reptiliány, není až tak obtížné uhodnout, pro koho pracují.

Globalisty zavedený a po staletí provozovaný světový finanční model založený na dluhu a podvodu se hroutí, a to nedlouho před dokončením úplného majetkového ovládnutí Země a jejích obyvatel.

V průběhu let se vytvořilo silná opozice vůči onomu podvodnému dluhovému systému, která pod označením Aliance světla (Bílé klobouky, prezidenti Trump, Putin a Si, speciální oddíly 34 zemí světa, některé tajné dálněvýchodní společnosti apod.) vystoupila s vlastním novým světových finančním systémem založeným na globálním kvantovém finančním systému, obnově zlatého krytí jednotlivých měn, znovunastavení jejich směnných kurzů a souboru opatření umožňujících tyto zásadní změny uvést do života pod názvem GESARA (Zákon o globálním ekonomickém zabezpečení a reformě). Jejich projekt je někdy nazýván jako Zlatý věk. Ten nabízí naopak mírový život na Zemi, využití mnoha patentů a vynálezů dosud skrytých před lidstvem, rozvoj lidstva, jeho expanzi na další planety. K tomu směřují i pravidla GESARA, která budou v jednotlivých státech rozpracována do národních podmínek (NESARA).

Základní nabídka tedy zní:

A/ NWO – úplné okradení lidí a jejich smrt, ve zbytkovém množství pak jejich úplné zotročení a přeměna na bioroboty nebo

B/ Zlatý věk – život a další rozvoj lidstva ve výrazně lepších podmínkách s využitím moderních technologií.

Do NWO jsme postupně vtahováni prostřednictvím EU jako nástroje globalistů, zatímco alternativní Zlatý věk je před obyvateli některých zemí (vč. EU, ČR nevyjímaje) co nejpečlivěji utajován.  Půjdeme-li podle žebříčku priorit, výběrem z této základní nabídky bychom měli začít.

Deep state jako třetí ve hře

Řízení lidské společnosti probíhá na 3 úrovních, a to na globální, nadnárodní a národní. Ačkoliv Deep State nepatří mezi globální hráče, je využíván dle potřeby globalisty, kteří sami nemají strukturované řízení (nemají armádu, logistiku, ministerstva, plánování atd.). Deep state ale současně hraje i své hry. Tou nejznámější je Pax americana převzatá od amerických neoconů, součástí Deep state je však i Kabala jako spolek chazarské mafie a Iluminátů. Ačkoliv globalisté využívají dle potřeby služeb Deep state, cíle Deep state jsou odlišné. To znamená parazitovat na zdrojích jiných zemí a na práci jejich obyvatel. Nyní takto došla řada na země EU, snaha je ale především dobýt Rusko. Deep state je hráčem na nadnárodní úrovni řízení, globalisté pak na úrovni vrcholové, tedy globální.

Rozdílné zájmy globalistů  a Deep state jsou patrné i v Evropě, kdy:

a) globalisté mají zájem rozpustit jednotlivé členské státy EU a jejich národy, promíchat je s dovezeným obyvatelstvem ze třetích zemí a vytvořit v Evropě novou světle hnědou rasu (viz projekt Coudenhove-Kalergiho) a z Evropy evropský islámský chálifát, tak:

b) Deep state má naopak zájem oddělit pás zemí od Baltu až po Černé moře vč. ČR a Slovenska a vytvořit tak projekt Trojmoří, kterým by oddělovali Rusko od západní Evropy a země Trojmoří využili na vybudování svých základen a jako budoucí evropské bojiště.

Zájem na dobytí Ruska jako hlavní překážky v ovládnutí světa mají sice společný, záměrem globalistů však není svět zničit, nýbrž zachovat ho pro sebe.

V kategorii hráčů na úrovni nadnárodního řízení jsou i další hráči

Z nich za zmínku stojí především:

– Ruská federace – jako taková, jež se posouvá postupně z kategorie nadnárodního řízení na úroveň globální;

– Čína – byť je předmětem vnitřních zápasů mezi tamními globalisty (trockisty čili tzv. komsomolci) a patrioty;

– EU    –  jako nástroj globalistů na úrovni nadnárodní, klesající však ve svém významu;

– Turecko – samostatný hráč s ambicemi stát se globálním hráčem na bázi sjednocení turkických národů

– Brazílie, Indie – pokud se jím nestanou hráčem globálním jako součást seskupení zemí BRICS.

Za situace, kdy v ČR již několik let žádné národní řízení neexistuje a kdy vláda se změnila na pouhou koloniální správu, o čemž si vykládají již i někteří poslanci v české sněmovně, je zřejmé, že jakákoliv personální změna v české vládě nic podstatného nevyřeší. Může pouze odstranit či zčásti potlačit válečnické ambice některých jejích členů a částečně zredukovat zcela nezodpovědné nakládání s českým státním rozpočtem.

Stejně tak nemá valný smysl rozčilovat se nad vysokými cenami energií a potravin, pokud si uvědomíme, že jde o následek globální politiky, jež má občany EU zbavit veškerého majetku a připravit je na přechod do NWO. Nestačí se tedy rozčilovat nad následky, je třeba znát příčiny, jejich pachatele a důvody jejich postupu. A tomu je třeba začít čelit správným výběrem z nabídky A/ x B/ (viz výše). Tak daleko ale naši spoluobčané ve své většině ještě nedospěli.

Podobně tomu je i s volbou prezidenta, kdy v užším výběru zůstali jen nominanti Deep state a globalistů. Dlužno přitom ale připomenout, že žádného kandidáta na prezidenta, který by zastupoval široké vrstvy našich občanů, jsme ve volbě od počátku neměli. A není tomu tak poprvé, byť to mnozí naši občané při předchozích volbách nepochopili. Na vině jsou nejen příslušníci naší řízené opozice, ale především sami občané. Občané se na svém kandidátovi jednak nejsou schopni sjednotit, jednak čekají, co jim kdo z druhého břehu podstrčí pod nos. Pak ovšem chodí volit menší zlo, příp. k volbám nechodí vůbec.

Shrnutí 1:

• První překážkou možného pozitivního vývoje v ČR je tedy zcela převažující politická neznalost většiny našich spoluobčanů.
• Druhou překážkou je pak neexistence vize našich spoluobčanů a jejich neschopnost formulace společných cílů a dohody na nich. Nemají-li jednotné cíle a dokonce ani zájmy, nemohou se nikdy spojit, aby lépe mohli čelit katastrofám, jež na ně připravují nepřátelé. Nemají totiž základ, který by je spojoval.
• Třetí překážkou je pak neochota mnohých našich spoluobčanů vzít zodpovědnost za život svůj a svých rodin do vlastních rukou. Navykli si již tolik na paternalistický přístup státu, že se bez něj již neobejdou. Jde to dokonce tak daleko, že odmítají jít do Zlatého věku, neboť by šli do něčeho pro ně nového a neznámého. Raději se tedy nečinně nechají dovézt do NWO, resp. na svoje úplné okradení a porážku, které stále až tolik nevěří, ačkoliv jim to globalisté již delší dobu sdělují zcela nepokrytě, a to oficiálním způsobem.
• Čtvrtou překážkou je pak neexistence skutečného alternativního subjektu u nás. Existují zde pouze roztříštění alternativně myslící občané neschopní svého sjednocení a formulace společných cílů. A krom toho i politické subjekty řízené opozice.

Ve vzorku naší společnosti existují ale i další, byť početně výrazně menší skupiny obyvatel.

K nim patří především:

• tzv. Galaktici, kteří sice mají povědomost o určitém vývoji ve světě a zejména v naší galaxii, spojují si ho nicméně s vesměs nereálnými očekáváními, často s nicneděláním v bláhovém očekávání, že to zařídí ti „velcí šviháci“ co přiletí shůry apod.;
• Živí lidé – skupiny lidí,kteří se mylně domnívají, žesložený kus papíru v kabátě je činí nezávislými na stávajícím politicko-ekonomickém a společenském systému, aniž jsou schopni si uvědomit, že do doby, než taková pravidla budou prosazena do legislativy příslušné země, jako by v praxi vůbec nebyla. A do té legislativy je musí někdo u nás prosadit, o což oni sami vesměs vůbec neusilují. Nesmyslně si namlouvají, že „unikají ze systému“, který jim nevyhovuje, ačkoliv i nadále chodí do zaměstnání, provozují živnosti, používají řidičské průkazy, kreditní karty, mají zdravotní a sociální pojištění apod. Namísto snahy o změnu systému a jeho náhradu lepším předstírají jakýsi únik před systémem (či spíše před realitou), který ve svých důsledcích působí až komicky, nicméně sami bez dostatečných politických a politologických znalostí tomu snad i věří.

Nechápou vůbec, že skutečná cesta k Živému člověku vede přes změnu systému, čehož lze docílit zbavením protagonistů kolabujícího systému moci a tedy především majetku. Cestou k tomu je realizace projektu OPPT 1776, nikoliv pouze nechat si napsat papír či pas, že člověk je Živým.

Neuvědomují si ani, že cesta k Živému člověku vede současně přes změnu chování lidí, přes přijetí zásadní zodpovědnosti za sebe a svoji rodinu, svoji novou roli ve společnosti, což je zvlášť důležité v situaci, kdy většina různých zákonů, vyhlášek a nařízení by měla být v souvislosti se zásadními změnami ve společnosti ze života společnosti odstraněna a základní mantinely pro chování lidí by měly být upraveny pouze Zvykovým právem (Common Law).

• představitelé těchto a některých dalších skupin se často proklamativně zaštiťují láskou a vyššími frekvencemi, pozitivním myšlením atd., nicméně často jde bohužel jen o pózu.

Ačkoliv postup lidstva (či jeho části) do vyšších duchovních dimenzí (5D) si vyžaduje nejen zcela nové myšlení, ale též převzetí daleko větší odpovědnosti a úlohy ve společnosti, jež má nově směřovat ke společnosti merokratické (tedy upřednostňující znalosti, zkušenosti, schopnosti jednotlivců), mnozí z těchto lidí se mylně domnívají, že svým nicneděláním, avšak halasným vyprávěním o tom, kam již duchovně postoupili, tak nahradí svůj handicap, což je zvýhodní v pořadí na výdobytky nové doby- Často pak vede tento přístup k sektářství, před čímž varují i některé odborné publikace.

Shrnutí 2:

• Různých skupin tohoto druhu je výrazně více, Některé jen čistě naivní, které se z nepochopení zaměnily prostředek za svůj cíl. Jiné jsou pak produktem infiltrace jejich členů z protilehlého břehu, aniž to dotyční členové ve svém „svatém zápalu“ vůbec chápou. Dochází pak až k takovým paradoxům, že někteří občané nejsou schopni rozlišovat mezi těmito skupinami a jsou „přihlášeni všude“, aniž by chápali, že v případě jejich účasti v některých takových spolcích upisují opět svoji duši, zatímco si namlouvají, jak se činí svobodnými;
• Pro členy těchto skupin, kteří vykládají o „vystupování ze systému“, je typické, že ani nechápou, že mimo systém by přišli o kreditní karty a bankovní účty, o řidičské průkazy, zdravotní a sociální pojištění, zaměstnání či svoji živnost atd. Pak by jim nezbylo, než se jít prodat stávající mocenské elitě, tentokrát již zcela vědomě, aby vůbec přežili.

Závěr

V tomto případě jde zřejmě o zcela první pokus o vhled na skutečnou českou alternativní občanskou scénu, čímž nemám na mysli scénu tzv. opozičních stran, které ve skutečnosti žádnou alternativou nejsou a nikdy ani nebyly.

A že jde o scénu velmi rozháranou a nesourodou? Taková je realita. Pokud ale má dojít k nápravě, je nejprve třeba provést si základní analýzu a pak uvažovat o opatřeních, jak celou situaci změnit k lepšímu. K tomu bude ale především zapotřebí zvýšení znalostní úrovně jejích účastníků. O to usiluje naučně-osvětový projekt Poslové budoucnosti. Sám o sobě nemá politické ambice, pouze usiluje o pozvednutí znalostní úrovně občanů na úroveň potřebnou v této náročné době (bližší info na www.zlaty-vek.cz ). Dlužno poznamenat, že i on naráží na problémy spojené s častou neochotou či neschopností některých účastníků doplnit si své znalosti či dokonce být schopen dalším lidem je interpretovat.

Doba je velmi hektická, a ačkoliv lze důvodně předpokládat, že svět se skutečně rozdělí na multipolární, nemáme jistotu, že budeme součástí té části světa, která bude směřovat vpřed do Zlatého věku. Právě naopak a pasivita mnohých našich spoluobčanů k tomu jen přispívá, ačkoliv si to sami neuvědomují. A před tím je nutné lidi varovat.

Stále totiž platí, že „záchrana musí být především v zájmu tonoucího“. Jenže, pochopila většina lidí u nás, že řeč je právě o nich?

sdílet na