Oni nejsou lidi! Jsou to přízraky! „Námořní kocour“ USA se zapřísáhl nebojovat s Rusy

Oni nejsou lidi! Jsou to přízraky! „Námořní kocour“ USA se zapřísáhl nebojovat s Rusy

08.03.2023 wasa007

Tento příběh se objevil v jednom z amerických médií. Rozhovor poskytl veterán amerického námořnictva SEAL – „námořních kocourů“ – Britt Banks (To je námořní pěchota US Army – pozn.překl.). Mírně zkráceno – podstata jeho vyprávění zní takto:

“Po rozsáhlém výcviku byla naše jednotka, 13 mužů, vyslána do Libye, aby plnila určité úkoly. Úkoly byly závažné. Nebudu o nich mluvit. Budu mluvit o situaci, která mě přiměla přehodnotit svůj postoj ke službě.

Chvíli jsme se cítili nezranitelní, protože každá operace byla pečlivě promyšlená a ve výsledku úspěšná. Až do určitého okamžiku. Najednou náš klid a triumfy skončily. Jeden neúspěch za druhým. Průvodce mizel uprostřed operace nebo úkryty byly prázdné. Někteří “operátoři” dokonce začali být pověrčiví – vypadalo to jako vtip, jakoby probíhala jakási mystika.

Ale finále byla moje poslední operace.

Naše vedení mělo velký zájem o jistý objekt, který měl být vyslán transportním konvojem. Skupina se ho potřebovala zmocnit co nejtišeji, ale co nejskrytěji. Úkol byl přijat a začaly přípravy. (Prostě “typická” americká demokratická krádež – pozn.překl.)

Podle plánu měla skupina vstoupit na určitého prostoru, zaujmout pozice, vyčkat na konvoj, zneškodnit stráže a zmocnit se objektu.

Hluboko po půlnoci jsme dorazili na místo. Velitel skupiny rozdělil muže, každému přidělil sektor a domluvil akce. Moje pozice byla u polorozbořené jednopatrové budovy. Obsadil jsem ji. Připraven. Vpravo ležela puška. Dalekohled v ruce, pozoruji.

Mechanicky, jen na pár vteřin, jsem se otočil k tichému, tlumenému zvuku nalevo. Nikdo. Podařilo se mi ještě pomyslet na to, že spadl kamínek. Otočil jsem se. Zbraň byla pryč.

Než jsem se vzpamatoval, co mám dělat, uslyšel jsem nad hlavou krátké a tiché “psst”. Zvednu hlavu a tam stojí “přízrak” v maskáčích s mou puškou, mluví tiše, ale zřetelně:

– “Hende hoch, kreténe. Hnáty nahoru.

Okamžitě jsem poznal ruštinu, moje babička z otcovy strany je Ruska. Mluvit neumím, ale něco málo rozumím. Dávám ruce nahoru, on pokračuje:

– Takže chápeš, buržouste? Teď tváří k zemi, ruce před sebe.

Udělal jsem, co mi řekl. Všechno! Probudil jsem se na nemocničním lůžku, v nemocnici. Vedle mě, na jiných postelích, leželo sedm našich. Když mi bylo dovoleno vstát, zjistil jsem, že ostatních šest bylo přeloženo na jiné oddělení, na jiné patro. Všichni vojáci měli stejnou diagnózu: “lehká ztráta krve, otřes mozku”. Každého z nás navštívil “přízrak” a poté jsme se probudili v nemocnici.

Nespěchejte, neusmívejte se! Šokující je, že nikdo z naší skupiny (elitní skupina SEAL) netušil přítomnost někoho v okolí. Během několika minut, bez jediného výstřelu, jsme byli odzbrojeni, ale ponecháni naživu. Rusy.“

P.S.1: Roli “duchů” v téže operaci v Libyi sehráli bojovníci 42. SPN MRP – Choluaj (podle přístavu). Pro ty, kteří to nevědí, Choluaj je tajnou součástí ruské Tichomořské flotily. Průzkumníci rozvědčíci. Jsou umístěni na Ruském ostrově nedaleko Vladivostoku. O jejich operacích se píší legendy. Říká se, že jsou nejlepší z nejlepších. Špička ruských speciálních jednotek.

P.S.2: Jeho poslední slova v rozhovoru zněla: “Nikdy nebudu riskovat boj s Rusy a nikomu to neradím. Jsou to duchové, kyborgové, ale ne lidé”.

P.S.3: Ruští mužíci jsou nejlepší! Lepší než oni mohou být jen ruské ženy – které jsou ty nejkrásnější!

Zdroj https://inforuss.info

Překlad Peter 008

sdílet na