NELEGÁLNOST TÉTO VLÁDY…

Bohužel, informační prostor pro svobodné vyjadřování názorů byl velmi omezen represivními složkami státu a současné vlády.Lidé se bojí vyjadřovat své názory , mluví potichu a odpor narůstá.Ovšem vše , co bylo nutné ke spojení tohoto odporu  je omezeno touto nelegální vládou.

   Proč nelegální:

   Stručná analýza ( Rychetského nehodnotím -fucke).

Situace je navíc ozvláštněna tím, že volební koalice a povolební koalice jsou různé subjekty. Myslím, že bude ještě zajímavá právní debata nad tím, zda bylo vůbec možné si po volbách ustanovit kluby tak, jak je máme nyní, když strany fakticky kandidovaly jako jiné subjekty, což Zákon o jednacím řádu neumožňuje. 

    Základem právního konfliktu je, že dvě volební uskupení si ještě před započetím ustavujícího jednání Sněmovny ustavila pět poslaneckých klubů, ačkoliv nemohou ustavit ani jeden. I volební komise tak vznikla neplatně, protože její členy navrhly neplatně vzniklé poslanecké kluby. Klíč tkví v části čtvrté zákona o jednacím řádu, věnovaném ustavující schůzi Sněmovny.

V § 24 je psáno, že předsedající ustavující schůze požádá Sněmovnu, aby vzala na vědomí ustavení volební komise z návrhů poslaneckých klubů a odkazuje na § 116 odst. 2., dle nějž členy volební komise navrhují poslanecké kluby. § 77 říká, že poslanci se mohou sdružovat v poslaneckých klubech, a to podle příslušnosti k politickým stranám a politickým hnutím (dále jen „politická strana“), za něž kandidovali ve volbách. Poslanci příslušející k jedné politické straně mohou vytvořit pouze jeden poslanecký klub.

   Zde je zakopán pes. Zákon výčtovým způsobem označuje politickou stranu a politické hnutí pod souhrnnou legislativní zkratku „politická strana“ s přídomkem, že poslanec za tuto stranu kandidoval ve volbách. Zákon ale nezná koalici politických stran a neodkazuje se ani na volební zákon, který důsledně vyjmenovává „politické strany, politická hnutí, koalice a nezávislé kandidáty“.

   Ovšem , jak dostat z míst tuto vládu?

   Pro ustavující jednání Sněmovny tedy mohou orgány navrhovat pouze ANO jako hnutí a SPD jako politická strana. Mohou ale navrhnout kohokoliv. Všichni ostatní musí být evidováni jako nezařazení, neplatí pro ně pasáže zákona o klubech. Ani jedna koalice nemůže navrhovat předsedu, místopředsedy ani členy výborů a komisí.

Až v průběhu volebního období (na druhém a dalším jednání Sněmovny) může být ustaven nový poslanecký klub, složený z poslanců příslušných k jiné politické straně, než za jakou byli zvoleni ve volbách, nebo nový klub poslanců, kteří se v průběhu volebního období stali nezávislými poslanci. Tento klub ale může ustavit pouze minimální počet deseti poslanců. 

De iure měl po politické dohodě s představiteli stran tvořících volební koalice, které se dohodly na povolební koalici, jejich nominace svým jménem předkládat plénu poslanců předsedající – předseda bývalé Sněmovny Vondráček, člen klubu ANO. Piráti by až do změny zákona o jednacím řádu na některém z dalších jednání Sněmovny zůstali jako nezařazení, protože je jich méně než deset…

Bylo by to reprezentativní a bylo by to dle zákona. Ale ani Vondráček, sám právník, na tomto netrval, přičemž mu to umožňovalo blokovat ustavení Sněmovny až do realizace obchodu s koalicí.

    Na tuto velmi spornou otázku opakovaně upozorňuje i ústavní právník Pavel Hasenkopf. Ten posměšně říká: „I ten Klement Gottwald se dostal k moci legálněji, než Pekarová Adamová k funkci předsedkyně Sněmovny.“  

Standa

sdílet na