John & Nisha Whitehead: Co kdyby se Ježíšek narodil v americkém policejním státě?

John & Nisha Whitehead 23. prosince 2024

„Když utichne zpěv andělů, když hvězda na nebi pohasne, když jsou králové a knížata doma, když se pastýři vrátí ke svým stádům, začíná dílo Vánoc: najít ztracené, uzdravit potlučené, nasytit hladové, propustit vězně, obnovit národy, přinést mír mezi lidi, rozeznít lidská srdce hudbou.“

Howard Thurman, teolog a bojovník za občanská práva

Vánoční příběh o děťátku narozeném v jeslích je známý.

Římská říše, která byla sama o sobě policejním státem, nařídila provést sčítání lidu. Josef a jeho těhotná žena Marie se vydali do městečka Betléma, aby mohli být sečteni. Protože v žádném z hostinců nebylo pro manžele místo, ubytovali se ve stáji (stodole), kde Marie porodila chlapce, Ježíše. Ježíšova rodina byla varována, že vláda plánuje dítě zabít, a proto s ním uprchla do Egypta, dokud nebude bezpečný návrat do rodné země.

Co kdyby se však Ježíš narodil o dva tisíce let později?

Co kdyby se Ježíš místo do římského policejního státu narodil v tomto okamžiku? Jakého přijetí by se Ježíšovi a jeho rodině dostalo? Uznali bychom Kristovo lidství, natož jeho božství? Chovali bychom se k němu jinak, než jak se k němu chovala římská říše? Pokud by jeho rodina byla nucena uprchnout před násilím ve své rodné zemi a hledala by útočiště a azyl na našem území, jaké útočiště bychom jim nabídli?

Právě tyto otázky si v posledních letech kladlo neobvyklé množství kostelů po celé zemi a jejich závěry byly s nervydrásající přesností znázorněny betlémy, v nichž jsou Ježíš a jeho rodina odděleni, segregováni a zavřeni do jednotlivých ohrad z pletiva, zakončených ostnatým drátem.

Tyto betlémy byly cíleným pokusem připomenout modernímu světu, že vyprávění o Ježíšově narození promlouvá na mnoha frontách ke světu, který dopustil, aby Ježíšův život, učení a ukřižování přehlušila stranická politika, sekularismus, materialismus a válka, a to vše řízené manipulativní stínovou vládou zvanou Deep State.

Současná církev se většinou vyhýbá aplikaci Ježíšova učení na moderní problémy, jako je válka, chudoba, imigrace atd., ale naštěstí se v dějinách našli jedinci, kteří se sami sebe i světa ptali: Co by udělal Ježíš?

Co by Ježíš – dítě narozené v Betlémě, které vyrostlo v potulného kazatele a revolučního aktivistu, který nejenže zemřel a postavil se policejnímu státu své doby (konkrétně Římské říši), ale celý svůj dospělý život mluvil pravdu k moci, zpochybňoval status quo své doby a bránil se zneužívání Římské říše – dělal s nespravedlností naší moderní doby?

Dietrich Bonhoeffer si položil otázku, co by Ježíš udělal proti hrůzám, které páchal Hitler a jeho vrazi. Odpověď: Bonhoeffer byl Hitlerem popraven za to, že se pokusil podkopat tyranii v srdci nacistického Německa.

Alexandr Solženicyn si položil otázku, co by Ježíš udělal s duši ničícími gulagy a pracovními tábory v Sovětském svazu. Odpověď: Solženicyn našel svůj hlas a použil ho k tomu, aby mluvil o vládním útlaku a brutalitě.

Martin Luther King Jr. si položil otázku, co by Ježíš udělal s americkým válečným štváčstvím. Odpověď: King prohlásil, že „mé svědomí mi nedává jinou možnost“, a riskoval všeobecné odsouzení i svůj život, když se veřejně postavil proti válce ve Vietnamu z morálních a ekonomických důvodů.

I dnes, navzdory popularitě fráze „Co by udělal Ježíš?“ (WWJD) v křesťanských kruzích, přetrvává v moderní církvi rozpor mezi Kristovým učením a utrpením těch, které Ježíš v 25. kapitole Matoušova evangelia označuje jako „ ty nejmenší“.

Přesto se nejedná o teologickou šedou zónu: Ježíš se jednoznačně vyjadřoval k mnoha věcem, z nichž neméně důležité byly dobročinnost, soucit, válka, tyranie a láska.

Koneckonců Ježíš – uctívaný kazatel, učitel, radikál a prorok – se narodil do policejního státu, který se neliší od rostoucí hrozby amerického policejního státu. Když dospěl, měl na srdci mocné a hluboké věci, které by změnily pohled na lidi, změnily vládní politiku a změnily svět. „Blahoslavení milosrdní“, ‚Blahoslavení tvůrci pokoje‘ a ‚Milujte své nepřátele‘ jsou jen některé příklady jeho nejhlubšího a nejrevolučnějšího učení.

Když byl konfrontován s těmi, kdo mají autoritu, Ježíš se neostýchal říkat pravdu moci. Jeho učení skutečně podkopávalo politický a náboženský establishment jeho doby. Stálo ho to život. Nakonec byl ukřižován jako varování pro ostatní, aby se nepostavili mocným.

Dokážete si představit, jak by vypadal Ježíšův život, kdyby se místo v římském policejním státě narodil a vyrůstal v americkém policejním státě?

Zkuste se zamyslet nad následujícím.

Kdyby se Ježíš narodil v éře amerického policejního státu, místo cesty do Betléma na sčítání lidu by Ježíšovi rodiče dostali poštou 28stránkový American Community Survey, povinný vládní dotazník, který by dokumentoval jejich zvyky, obyvatele domácnosti, pracovní rozvrh, kolik máte doma záchodů atd. Pokuta za nevyplnění tohoto invazivního průzkumu může dosáhnout až 5 000 dolarů.

Místo v jeslích se Ježíš mohl narodit doma. Místo mudrců a pastýřů přinášejících dary však mohli být rodiče dítěte nuceni odvracet návštěvy státních sociálních pracovníků, kteří je chtěli za domácí porod stíhat. Jednomu páru ve Washingtonu byly odebrány všechny tři děti poté, co se sociální služba ohradila proti tomu, že dvě nejmladší děti přišly na svět při domácím porodu bez asistence.

Kdyby se Ježíš narodil v nemocnici, byla by mu bez vědomí a souhlasu rodičů odebrána krev a DNA a zanesena do státní biobanky. Většina států sice vyžaduje screening novorozenců, ale stále více států tento genetický materiál dlouhodobě uchovává pro výzkum, analýzy a účely, které zatím nebyly zveřejněny.

Pokud by Ježíšovi rodiče byli přistěhovalci bez dokladů, mohli by být i s novorozencem převezeni do soukromé věznice pro ilegály, kde by je nejprve oddělili od sebe, děti by byly drženy v provizorních klecích a z rodičů by se nakonec stali levní nuceně nasazení pracovníci pro korporace, jako jsou Starbucks, Microsoft, Walmart a Victoria’s Secret. Na věznění přistěhovalců se dá vydělat docela dost peněz, zvlášť když účet platí daňoví poplatníci.

Od doby, kdy byl Ježíš dost starý na to, aby mohl chodit do školy, by byl drilován lekcemi o dodržování předpisů a poslušnosti vůči vládním autoritám, zatímco o svých vlastních právech by se dozvěděl jen málo. Kdyby se ještě ve škole odvážil vystoupit proti nespravedlnosti, mohl by se ocitnout v situaci, kdy by ho školní policista zmlátil nebo by ho přinejmenším vyloučil ze školy v rámci politiky nulové tolerance, která trestá drobné přestupky stejně přísně jako závažnější delikty.

Kdyby Ježíš jako dvanáctiletý zmizel na několik hodin, natož dnů, jeho rodiče by byli spoutáni, zatčeni a uvězněni za rodičovskou nedbalost. Rodiče po celé zemi byli zatýkáni za mnohem menší „přestupky“, například za to, že nechali své děti chodit do parku bez doprovodu a hrát si samotné na zahradě před domem.

Namísto toho, aby Ježíš zmizel z učebnic dějepisu od svého raného dospívání až do dospělosti, jeho pohyb a osobní údaje – včetně biometrických – by byly dokumentovány, sledovány, monitorovány a evidovány vládními agenturami a korporacemi, jako jsou Google a Microsoft. Je neuvěřitelné, že 95 procent školních obvodů sdílí své záznamy o žácích s externími společnostmi, které mají smlouvu na správu dat, jež pak využívají k tomu, aby nám prodávaly své produkty.

Od chvíle, kdy Ježíš navázal kontakt s „extremistou“, jako byl Jan Křtitel, by byl označen ke sledování kvůli svému spojení s významným aktivistou, ať už mírumilovným, nebo jiným. Od 11. září FBI aktivně provádí sledování a zpravodajské operace zaměřené na širokou škálu aktivistických skupin, od skupin bojujících za práva zvířat až po skupiny bojující proti chudobě, protiválečné skupiny a další podobné „extremistické“ organizace.

Ježíšovy protivládní názory by jistě vedly k tomu, že by byl označen za domácího extremistu. Orgány činné v trestním řízení jsou školeny, jak rozpoznat známky protivládního extremismu při interakci s potenciálními extremisty, kteří sdílejí „víru v blížící se kolaps vlády a ekonomiky“.

Při cestování od komunity ke komunitě mohl být Ježíš nahlášen vládním úředníkům jako „podezřelý“ v rámci programů ministerstva vnitřní bezpečnosti „See Something, Say Something“. Mnoho států, včetně New Yorku, poskytuje jednotlivcům telefonní aplikace, které jim umožňují pořizovat fotografie podezřelých aktivit a hlásit je do svého státního zpravodajského centra, kde jsou prověřovány a předávány orgánům činným v trestním řízení.

Spíše než povolení žít jako potulný kazatel by se Ježíš mohl setkat s hrozbou zatčení za to, že se odvážil žít mimo hranice nebo spát venku. Ve skutečnosti počet měst, která se uchýlila ke kriminalizaci bezdomovectví zavedením zákazu táboření, spaní ve vozidlech, potulování a žebrání na veřejnosti, se zdvojnásobil.

Ježíš byl vládou považován za disidenta a potenciální hrozbu pro její moc, a proto mohli být mezi jeho stoupence nasazeni vládní špehové, kteří sledovali jeho činnost, podávali zprávy o jeho pohybu a vlákali ho do pasti, aby porušil zákon. Takoví Jidášové dnes často dostávají za svou zradu od vlády tučné odměny – říká se jim informátoři.

Kdyby Ježíš používal internet k šíření svého radikálního poselství míru a lásky, možná by zjistil, že jeho blogové příspěvky infiltrují vládní špioni, kteří se snaží podkopat jeho integritu, zdiskreditovat ho nebo o něm na internetu podstrčit usvědčující informace. Přinejmenším by se mu nabourali do webových stránek a monitorovali jeho e-mail.

Kdyby se Ježíš pokusil nakrmit velké davy lidí, hrozilo by mu zatčení za porušení různých nařízení zakazujících rozdávání jídla bez povolení. Floridské úřady zatkly devadesátiletého muže za to, že na veřejné pláži krmil bezdomovce.

Kdyby Ježíš veřejně promluvil o svých 40 dnech na poušti a rozhovorech s ďáblem, mohl být označen za duševně nemocného a proti své vůli zadržen na psychiatrickém oddělení pro nedobrovolnou psychiatrickou léčbu bez možnosti kontaktu s rodinou a přáteli. Jeden muž z Virginie byl zatčen, prohledán, připoután ke stolu, diagnostikován jako „duševně nemocný“ a proti své vůli zavřen na pět dní do psychiatrické léčebny zřejmě kvůli své nezřetelné řeči a nejisté chůzi.

Není pochyb o tom, že kdyby se Ježíš pokusil převracet stoly v židovském chrámu a brojil proti materialismu náboženských institucí, byl by obviněn z trestného činu z nenávisti. Více než 45 států a federální vláda mají zákony o zločinech z nenávisti.

Kdyby Ježíše někdo nahlásil policii jako potenciálně nebezpečného, mohl by se ocitnout tváří v tvář – a být zabit – policisty, pro které může jakýkoli vnímaný projev nesouladu (škubnutí, otázka, zamračení) vést k tomu, že nejprve střílejí a až poté se ptají.

Místo toho, aby Ježíše na veřejném místě zajala ozbrojená stráž, by vládní úředníci nařídili, aby na Ježíše a jeho stoupence provedla zátah zásahová jednotka, doplněná zábleskovými granáty a vojenskou technikou. Takových zátahů zásahových jednotek je každoročně provedeno na 80 000. Mnohdy na nic netušících Američanech, kteří se proti takovým vládním vetřelcům nemohou nijak bránit, a to ani v případě, že jsou takové zátahy provedeny omylem.

Místo toho, aby byl Ježíš zadržen římskými strážemi, mohl „zmizet“ v tajném vládním vězení, kde by byl vyslýchán, mučen a vystaven nejrůznějšímu týrání. Chicagská policie „nechala zmizet“ více než 7 000 lidí do tajného, neveřejného výslechového skladu na Homan Square.

Ježíš, obviněný z velezrady a označený za domácího teroristu, mohl být odsouzen k doživotnímu trestu v soukromé věznici, kde by byl nucen vykonávat otrockou práci pro korporace nebo usmrcen na elektrickém křesle či smrtící směsí drog.

Jak vysvětluji ve své knize Battlefield America: Válka proti americkému lidu a v jejím fiktivním protějšku Deníky Erika Blaira, je vzhledem k povaze tehdejší i současné vlády bolestně zřejmé, že ať už by se Ježíš narodil v naší nebo jeho moderní době, stejně by zemřel rukou policejního státu.

A tak, když se blíží Vánoce s jejich oslavou zázraků a příslibem spásy, bylo by dobré si uvědomit, že to, co se stalo v jeslích oné hvězdné noci v Betlémě, je jen začátek příběhu. To dítě narozené v policejním státě vyrostlo v člověka, který se neodvracel od zla své doby, ale naopak proti němu vystupoval.

My nesmíme dělat nic jiného.

Zdroj

Překlad Deepl

https://kispep.wordpress.com/

sdílet na