Je americkou budoucností občanská válka?
Jak by reagovala armáda, kdyby se občanská válka stala skutečností? Samozřejmě – Spojený štáb náčelníků štábů a vojenskobezpečnostní komplex jsou součástí establismentu a nikoli součástí neestablishmentových Trumpovců. Nu a vojáci sami, představující dnes jak rasový tak i genderový mix, by byli rozděleni stejně tak, jak je dnes rozdělena celá země. S tím ovšem rozdílem, že vojákům, kteří by se postavili proti establismentu, by chyběla podpora z vyšších vojenských míst.
A kde dnes stojí mladí a mladší dospělí? Jsou v obou táborech, a to v závislosti na jejich vzdělání. Mnohým z bělochů, kteří absolvují či čerstvě absolvovali univerzitu, už vymyli mozky tak, že tito se teď de facto stali nepřáteli sama sebe. Tzn. že bílé Američany považují za rasisty či „bílé
nadřazence“ a tím pádem trpí pocitem viny. A ti, co univerzitu neabsolvovali, se už tak často setkali s upřednostňováním barevných, že si proti takovéto „kategorizaci“ v sobě vypěstovali odpor.
A jak by to bylo se zbraněmi? Jak by mohli červení příznivci Trumpa prohrát, když u nich je zbraň součástí domácího inventáře, zatímco modří považují vlastnictví zbraně za cosi, co by je pošpinilo? Ale pozor: na rozdíl od minulosti je už dnes nemožné, aby se občanské milice postavily proti nejmodernějším zbraňovým systémům, které dnes vlastní jen armáda. Takže jestli se i ta neroztrhne na dvě půlky, nemají červení šanci. A nepochybujte ani o tom, že establishment by se vůbec nerozpakoval použít proti červeným plukům chemické či biologické zbraně. Anebo třeba i zbraň jadernou.
A jak by to bylo se spojovacím systémem?
S absolutní jistotou už dnes víme, že technické monopoly stojí proti lidu spolu s establishmentem v jedné řadě. A to až tak, že už i prezident Trump byl od svých příznivců odříznut jak na sociálních sítích, tak i na emailové poště. Establishment činí prostě prezidentu Trumpovi přesně to, co činil ukrajinskému prezidentu Janukovičovi, Chavesovi a Madurovi, a udělal by s radostí totéž i Putinovi.
Představme si, že k občanské válce skutečně dojde. Jak by pravděpodobně probíhala?
Ještě dříve, než začneme tuto otázku rozebírat, všimněme si, jak by jí establishment mohl předejít. A to tím, že by i červené (Trumpovy) státy přetáhl na svoji stranu. Příznivci Trumpa jsou v americké populaci jedinými patrioty a vlastenci. V protikladu k nim obyvatelé států modrých (Bidenových), berou patriotizmus jako přihlášení se k americkým zločinům, a žádají, aby bílí rasističtí imperialisté, kteří tyto zločiny páchali, byli potrestáni. V modrých státech vyústily násilné protesty proti „rasistickému systému“ tak, že policie začala být náhle „podfinancována“, . Kdyby se tedy podařilo poštvat Antifu a Hnutí na životech černých záleží proti Bidenovu režimu, mohli by patrioti červených států vnímat tuto situaci tak, že „jejich vlast“ je ohrožena. V tom případě by pak mohlo dojít k tomu, že Trumpovi „hrdí hoši“ by přispěchali Bidenovi na pomoc. A to ne snad proto, že mu věří, ale proto, že se Amerika ocitla v nebezpečí, a Biden je přese všechno přece jen „náš prezident“.
Anebo by útok Antify na Bidenův režim mohl být médií podán jako nevlastenecký útok na Ameriku, a tak využit k tomu, aby oslabil odpor červených států vůči přetransformování USA v policejní stát.
V každém případě je pak zcela jisté jen jedno: Establishment udělá vše pro to, aby věc „rebelů“ zdiskreditoval. I když „rebelem“ je samozřejmě on sám, protože on to byl, a nikdo jiný, kdo obrátil ústavní pořádek vzhůru nohama. Ale protože tento establishment ovládá média a současně si je vědom i patriotizmu svých rebelských oponentů, bude je vždy zobrazovat jako „cizí agenty“ usilující o svržení americké demokracie.
„Cizí hrozba“ na patrioty vždy platila a platí na ně dodnes. Na čí hlavu establishment vinu za „válku proti Americe“ tedy vrhne“?
Kandidáti jsou tři: Irán, Čína a Rusko.
Jistě, nejsnadnější je obvinit Rusko, protože Američané si na ně jako na nebezpečí už zvyklí. A mluvčí sněmovny reprezentantů Pelosiová, někdejší americký velvyslanec v Rusku McFaul i dřívější náměstek poradce Národní bezpečnosti Rhodes „Trumpovu rebélii“s Ruskem už propojili:
//www https w.rt.com/russia/512071-capitol-violence-consequences-fear/
Předpokládejme, že americká občanská válka zintenzivní. A předpokládejme spolu s tím, že propaganda proti Ruskuse stane převládající vírou, což pro propagandu není nesplnitelný úkol. Jak jinak může pak establishment skoncovat s rebelskou hrozbou, než napadnout zemi, která je za tuto hrozbu zodpovědná? Establishment se ocitne v pasti své vlastní propagandy, vášně se utrhnou ze řetězu a Rusko uslyší hrozby, které bude muset brát vážně.
Můžete si vsadit na to, že až k tomuto bodu to neokonzervativní Bidenova vláda dotáhne. A ruská pátá kolona, tzv. atlanticistní integracionisté, kteří si přejí být vstřebáni do degenerovaného a krachujícího západního světa, budou tyto útoky proti Rusku slabomyslně opakovat. Vznikne vážný mezinárodní incident, v němž bude Rusku přidělena role ohroženého darebáka.
Co poté Kreml udělá? Přijme další falešnou obžalobu a potupu? Anebo pobouření ruských lidí jako těch, kteří jsou stále jen z čehosi obviňováni, přiměje tentokrát Kreml k plnému uvědomění si faktu, že Rusko může být v kterémkoli okamžiku napadeno?
Čemu Trump, jeho příznivci a snad i Kreml nerozumějí je, že pravost či nepravost důkazu už dnes nehrají žádnou roli. Establishment si totiž pro svou agendu dokáže pořídit jakýkoli důkaz, který potřebuje. Všimněte si, jak snadné bylo pro policii u Kapitolu odstranit bariéry a tak umožnit příslušníkům Antify, pomíchanými s Trumpovými příznivci, vniknout do budovy Kapitolu. To bylo vše, čeho bylo zapotřebí k vyslovení odsudku, že „Trump vedl povstání“. Následkem čehož opouští Trump svůj úřad jako „povstalec“, vystavený nekončícím pomluvám a žalobám.
Jak jsem už jednou napsal: ukradené volby a souhlasné přijetí této krádeže v zahraničí jsou důkazem úpadku západní demokracie. A kolaps západního světa a jeho hodnot ovlivní celý svět.
Vybral a přeložil Lubomír Man