Jaký je ten současný maloměšťáček a občánek?

Toto je článek, který je reakcí na ruské problémy, ale má celosvětovou platnost. Samozřejmě platí to samé i u nás. Tento měšťák, či spíše česky mnohem výstižněji podle jeho malosti – maloměšťáček, který je naprosto úplně stejný jak u nás, tak v Rusku, tak i v Německu, USA, Polsku, Čadu. Brazílii, Francii i v té Číně, i Indii, prostě všude, kam se podíváte, tak právě ON je tím, kdo vyhrál pro sebe „listopád“ roku 1989 u nás. Absolutně nechápaje, jako ostatně vždy, že šel především sám proti sobě.

Zde používám slova měšťák jako synonymum maloměšťáka, v jeho hanlivém významu a slovo občánek je používáno rovněž v záporném významu, za slovo mnohem neutrálnější – obyvatel.

Peter 008

Ljudmila Fedorova

Česká synonyma: šosák, zpátečník, reakcionář, omezenec, zabedněnec, (zastarale, řidčeji) copař

Měšťáci (v přeneseném smyslu) – lidé s malými, omezenými vlastními zájmy a úzkým ideovým a sociálním rozhledem. (Vysvětlující slovník D.N. Ušakova.)

Občánek – omezený človíček s maloměšťáckými názory. Záporný, výsměšný význam.

„Jestliže člověk zjistí, že může ovládat druhého člověka, chová se k němu jako prase.“ Vladimir Majakovskij

Zpočátku slovo „měšťák“, které v carském Rusku označovalo osobu ze třídy plátců daní, skládající se z drobných vlastníků domů, obchodníků, řemeslníků, později získalo společný význam jako omezená osoba s čistě soukromými, drobnými maloměšťáckými (filištínskými – ve smyslu ze všeho získat výhodu) zájmy, s nevyvinutým vkusem, lhostejný k okolnímu světu a zájmům společnosti.

Velká sovětská encyklopedie uvádí, že měšťáci (maloměšťáci) se vyznačují sobectvím, individualismem a nabubřelostí, apolitičností a nedostatkem nápadů. Wikipedia jim připisuje „malost, lakomost, nedostatek pevných přesvědčení“.

Skutečná podstata maloměšťáka je odhalena ve hře „Měšťáci“ od A. M. Gorkého. Samotný název hry naznačuje určitou třídu, nižší vrstvu obyčejných lidí, lidi, kteří pocházeli z řad řemeslníků a drobných obchodníků. Uprostřed obrazu je rodina Vasilije Bessemenova, bohatého obchodníka, mistra malířské dílny. A přestože v jeho domě žije mnoho lidí – dcera Taťána, syn Peter, majitelův žák Nil, vzdálení příbuzní, stejně jako zpěvák Teterev a student Šiškin – vládne v něm nuda a monotónnost. Vše v domě je podřízeno kultu peněz. Buržoazní rodině jde pouze o jejich získání, protože peníze jsou základem pohodlné existence. Není náhodou, že Taťána, beznadějně zamilovaná do Nila a ztratíce víru ve vzájemnost citů, si stěžuje své přítelkyni: „Narodila jsem se bez víry v srdci.“

V. Majakovskij vyobrazil podobu měšťáka ve své básni „O smetí“ (ev. – O odpadcích).

Příznačná je v tomto ohledu i Molierova komedie „Měšťák šlechticem“. Vypráví o obchodníkovi Jourdainovi, který se chce „dostat mezi lidi“ a stát se šlechticem. V mylném přesvědčení, že k tomu potřebuje mít jen peníze a vzdělání, si najímá učitele na výuku různých oborů: filozofie, rétoriky, hudby, tance, šermu. Ale protože chce dosáhnout rychlého výsledku, aniž by se hodně snažil a tak podlehl lichotkám učitelů, kteří z něj lákají peníze, dělá ze sebe jen blázna. Příběh Jourdaina nám ukazuje typického představitele buržoazního, šosáckého prostředí, zcela zajatého marnivostí, touhou po penězích, slávě, titulech, hodnostech a zisku. Autor zdůrazňuje, že hlavní pro člověka nejsou peníze, hodnosti a sláva, ale jeho vnitřní obsah a duchovní vlastnosti. Proto Molierova komedie, napsaná v roce 1670, neztratila na aktuálnosti ani dnes.

Poznámka: U nás de facto celou svou tvorbu maloměšťáctví a jeho kritice zasvětil Jaroslav Hašek. I jeho Švejk ukazuje maloměšťáky v extrémní situaci – válce.

Bez ohledu na to, jak je to smutné, i v naší době potkáváme šosáky a obyčejné lidi téměř na každém kroku. V naší zemi je občánek často považován synonymem za „spotřebitele“. A toto slovo už zdomácnělo i našim uším, ne každý spotřebitel je ale občánkem, ale každý občánek je spotřebitel. Není žádným tajemstvím, že touha po hmotném majetku a nezměrnému bohatství, hraničící s fetišismem, se nazývá šosáctví (typ omezeného přízemního nazírání a chování spjatého s konzervativními politickými postoji, ponižováním podřízených, či slabších a s poklonkováním vůči nadřízeným, takového ztvárňoval Louis de Funes – pozn.překl.). Maloměšťáček, občánek, je omezený člověk, s úzkým rozhledem, který si nechce rozšiřovat a věnovat se sebezdokonalování. Nepotřebuje to, už je přece úplně správně v pořádku. Je si jistý sám sebou a skutečností, že všechno, dokonce i vesmír, se točí kolem něj, a protože je středem pozornosti, a tudíž je sám „tím úplně nejchytřejším“.

V myslích mladých lidí je nyní spousta informačního haraburdí a odpadu. Současná realita konzumního světa vštěpuje mladým lidem sobectví, touhu postarat se nejprve o sebe a teprve potom, až jako poslední, o druhé, a to ani pak ne tak až nutně, pokud to však neodporuje jejich vlastním touhám a způsobu života.

V sovětských dobách bylo maloměšťáctví kritizováno, ta touha po materiálních hodnotách na úkor hodnot duchovních. Nyní se to, co bylo dříve odsuzováno, touha po bohatství, luxusu, zisku, po „správných“ věcech všemi prostředky, stalo normou. Běžná fráze „Když jsi tak chytrý, tak proč jsi tak chudý?“, to dokazuje. Dnes už jen od prastarých babiček slyšíme, že muškáty na okně a porcelánové figurky na komodě jsou znaky šosáctví. Konzumismus a chamtivost nabyly úplně jiných rozměrů.

Současná společnost poskytuje rozsáhlou sadu příkladů maloměšťáctví povýšeného na kult. To zahrnuje touhu jednotlivců vlastnit až deset nebo více značek automobilů, několik bytů v různých městech, regionech a dokonce i v jiných zemích. Byty a vily jsou zařízeny drahým nábytkem a někteří, zvláště bohatí zbohatlíci střední třídy, používají zlaté toalety. Snobky mají ve svém šatníku stovky párů bot, lodiček, kozaček, sandálů, obleků, desítky kožichů a velké množství zlatých a diamantových šperků. Nabízí se otázka: proč jeden člověk potřebuje tolik aut, bytů, vil, chat, oblečení, bot, luxusního zboží právě v té samé době, kdy tisíce a miliony občanů šetří na svém denním chlebu?

Ať už říkáte cokoli, slovo „maloměšťáctví“ obsahuje a nese s sebou negativní intonaci. Bez ohledu na to, jak se na to díváte, občánkové a maloměšťáci se chovají stále jako blázni a všechno a všechny hodnotí přes peníze. Pokud je člověk chytrý, intelektuálně vyspělý, ale chudý, nemá peníze, není pro ně nic. Měšťáctví, maloměšťáctví to je způsob myšlení a v důsledku toho i způsob života. Nezávislý na výši reálného příjmu.

Mnoho mladých dívek a dokonce i chlapců experimentuje se svým vzhledem. Tetování, irokéz účes, barvení vlasů, piercing, zvětšování prsou, pumpování rtů atd. se v současném světě staly velmi módními. Nějaká světská lvice, herečka, známá představitelka showbyznysu, nasadila dietu, napumpovala hrudník i rty a to samé po ní dělají stovky dívek. Touha být jako někdo nebo získat neobvyklý vzhled i to je rouhačské maloměšťáctví.

Takovým způsobem je jasné, že měšťáci tedy nejsou v našich současných podmínkách ničím neobvyklým. Jde o omezené osoby se stereotypními názory a soudy, žijící podle určitého scénáře vnuceného prostředím. Maloměšťáček tak zpravidla myslí pouze na materiální blaho a v důsledku toho se stává malicherným, lakomým a závistivým. (Právě takoví si jako první nechávali píchnout to „něco“, jen aby se všechno co nejdříve – podle nich – vrátilo do normálu podle jejich představ. A v tomto ducvhu se pak rozčilovali na ty neposlušné … – pozn.překl.)

V dnešní době může být měšťák, maloměšťák buď chudý, nebo velmi bohatý člověk, milionář. Pohled na svět je u takového člověka jen zřídka přístupný ke změně. Bohužel, šosáctví je docela běžný jev a vlastnost vlastní mnoha obyvatelům naší planety. Jsem si tedy jistá, že zastaralé měšťáctví a šosáctví sehrály významnou roli i v kolapsu naší země (SSSR).

V naději, že dostanou chutné sousto, takoví lidé zničili kolektivní a státní farmy, uzavřeli nejlepší podniky, závody, továrny a aktivně fungující závody. Výsledkem bylo, že jen ti nejvynalézavější a nejmazanější podnikatelé zbohatli a dostali, co chtěli. Většině nezůstalo nic, v roli najatých dělníků a otroků, kteří často ani nedostali výplatu a dnes často nedostávají včas mzdu vydělanou poctivou prací. Ne nadarmo se říká, že šosáctví a idiocie jdou ruku v ruce. S tímto fenoménem musíme ve svém životě rozhodně bojovat a potlačovat jej.

Poznámka: Takové myšlení, postoj k životu významně pomáhalo ničit vše PRO lidi. Dnes to pomáhá ničit tradiční hodnoty v té „naší“ takzvané „západní civilizaci“, ať to zní jakkoliv paradoxně.

https://zavtra.ru/blogs/kakov_on_sovremennij_meshanin_i_obivatel_

Bohužel odkaz mi nefunguje jak by měl a tak, když tak, zadejte do svého vyhledávače rovnou prostě – КАКОВ ОН, СОВРЕМЕННЫЙ МЕЩАНИН И ОБЫВАТЕЛЬ? – a pak teprve ve vyhledaných odkazech klikněte na odkaz.

Překlad Peter 008

sdílet na