Jak pan prezident generál vidí černobíle. Komentář Štěpána Chába

V Kladně se zastavil generálský prezident Pavel, dříve rozvědčík komunistické strany, a vyjevil přes diskusi s občany a Deník českému národu své černobílé vidění světa. Začal poeticky, „Nic není černobílé…“, a pak ukázal exemplární černobílé vidění světa a řešení palčivých problémů. V tu chvíli jsem hořce zaplakal, že v čele státu nemáme státníka, ale vojcla, který nemá dimenze, jen své rozkazy.

„Nic není černobílé. Když bychom chtěli prezentovat Ukrajinu jako zemi, která je vzorem všech ctností, tak to samozřejmě nebude pravda a každý, kdo nebude chtít, tak mu to nedá práci, aby našel spoustu příkladů, že tomu tak není. Ani naše země není bez chyb a Ukrajina těch chyb má celou řadu. Mimo jiné je to právě třeba minulost, na kterou tazatel upozorňuje. Mimochodem, Maďarsko a Slovensko má podobnou minulost. A přesto je bereme jako partnery v demokratických společenstvích. Německo je na tom ještě hůř, a přesto ho bereme jako demokratickou zemi. Proč bychom měli za věci, které jsou staré desítky let, hodnotit Ukrajinu dnes úplně stejně. To, že sem tam se pár lidí projeví jako sympatizanti, to je to samé v Německu, to je to samé u nás, to je to samé na Slovensku, Maďarsku a jinde,” reagoval na dotaz o banderismu na Ukrajině generálský prezident.

Dovolím si malou poznámku, kde ocituju jen Wikipedii: „V červenci 2016 byla Moskevská třída v Kyjevě (při severním okraji parku Kurenivka) přejmenována na Banderovu, podle ní jsou pojmenovány i tramvajové a autobusové zastávky u jejího západního konce. Ulice Stepana Bandery se nacházejí také v městech a obcích Sambir, Sudova Vyšňa, Novojavorivsk, Novyj Kalyniv, Schidnycja, Truskavec, Lvov, Staryj Sambir, Sambir, Poliana (Sambirský rajón), Drohobyč, Horodok, Rudky, Zymna Voda, Komarno, Stryj, Sokilnyky, Obroshyne, Ščyrec, Velykyj Ljubiň, Ivano-Frankove, Boryslav, Mykolajiv (Stryjskyj rajón), Javoriv, Mukačeov, Belz, Duliby, Skole, Slavske a mnoha dalších, v Drohobyči je po něm pojmenován park i gymnázium, ve měste Dnipro ulice i tramvajová zastávka, v obci Ržyščiv škola č. 1 atd.,“ píše se na Wikipedii.

To samé lze vysledovat u masového vraha Romana Šuchevyče, který stál jako hlava banderovců za vyvražďováním civilistů ve Volyni. Citujme Wikipedii: „V roce 2017 byla třída Generála Vatutina v Kyjevě přejmenována na třídu Romana Šuchevyče. Předseda Ukrajinského židovského výboru to označil za ,národní ostudu‘. 1. ledna 2024, v den výročí narození Stepana Bandery, bylo muzeum Romana Šuchevyče ve Lvově zničeno náletem ruského bezpilotního dronu.“ Po Šuchevyčovi jsou na Ukrajině pojmenované ulice, náměstí, má v ukrajinských městech sochy.

Představme si, že by v Německu vznikla společenská objednávka po tom, aby se ulice a náměstí přejmenovaly po masových vrazích druhé světové války. Gobbelsovo náměstí? Heydrichův bulvár? Čtvrť konečného řešení židovské otázky? Mám pocit, že bychom se mohli cítit přinejmenším ohrožení. Jedná se tedy, vzdor slovům prezidenta, který říká „…že sem tam se pár lidí projeví jako sympatizanti“, o systémové selhání, nikoliv o selhání jednotlivců, o nějaký nevýznamný exces nepočetných skupinek extremistů.

Ocituju titulek serveru iDnes z loňského roku: „Ukrajinský parlament slavil výročí Bandery. Po protestu Polska příspěvek smazal.“ Titulek z roku 2019 serveru Lidovky: „Ukrajina přiznala banderovcům status veteránů. Židé zuří.“ Titulek Novinek z roku 2015: „Ukrajina účtuje s minulostí, banderovcům ale přiznala zásluhy.“ Titulek iDnes z roku 2016: „Kyjev retušuje válečná zvěrstva banderovců, historici protestují.“ Novinky z roku 2021: „Lvov chce uctít nacistického kolaboranta Banderu, plánuje po něm pojmenovat stadion.“ Pokračovat bych mohl ještě několik odstavců jen citováním titulků. Po únoru 2022 podobné titulky zmizely, protože jsme začali předstírat, že svět černobílý skutečně je. Otázka na pana prezidenta – opravdu takhle vypadá sympatie několika málo jednotlivců? Nebo začneme prosazovat přejmenování Václavského náměstí na Náměstí Emanuela Moravce, velkého českého vlastence, který pro tu lásku k národu přešel k Němcům a stál se součástí party katů vlasti?

A jen bych se na závěr dotázal, zda právě takhle se vyhrává válka. Lhaním, popíráním, vytěsňováním, černobílým viděním. S takovou to, soudruzi rozvědčíci, nevyhrajeme.

Moc se těším na mnohá označení za ruského kolaboranta a kremelského švába za to, že jsem poukázal na realitu a odmítl generálovo černobílé vidění světa. Je to obhajoba Ruska? V čem? Tam je to jako z bláta pod okap. Obvinění z kolaborace s nepřítelem směrujte sem: st.chab@tutamail.com. Na Hradě máme prázdnou loutku. To jsme to dopracovali.

Zdroje: Deník, Novinky, Lidovky, iDnes, Wikipedie
https://www.krajskelisty.cz

Foto: Se svolením Petra Pavla

Popisek: Generál Petr Pavel

sdílet na